Bikechallenge graduje!

Etapový závod Glacensis Bikechallenge 2009 se přehoupl do své druhé poloviny. Tomáš Čada popisuje jak zažil čtvrtou, pátou a šestou etapu…

Autor: Miloš Lubas

Středeční, čvrteční a pateční etapa se držela scénáře abnormálně těžkého osmidenního bikování. Z nastoleného trendu pořadatelský tým neslevil vůbec nic, ba naopak. Žádné odpočinkovější vyjetí, žádná pauza pro nikoho. Jediné, co se s pravidelnou jistotou mění, jsou etapová města a pohoří, která se mezi nimi musí překonat. Převýšení jsou hrůzostrašná, tratě impozantní… Není divu, že únava se vkrádá do nohou závodníků čím dál snadněji a více. Pociťuje ji už každý. Díky ní přibývá i to, čeho se každý bojí jak čert kříže  – úrazů. Šikovné prsty českých ošetřovatelek mají po skončení etap hodně práce s různými typy odřenin, naraženin a pod. Pro těžší případy si přijíždí sanita a odváží “nešťastníky” do nemocnic. Kdo přežije útrapy etapy ve zdraví, má po její dokončení jedinou snahu, jak co nejrychleji odbourat únavu, nabrat dech a sil do dalších dní. Vysněná sobota se závěrečnou etapou se ale naštěstí kvapem blíží.

Bikechallenge 2009Z besprostředními dojmy ze tří etap se s námi opět podělil Tomáš Čada z týmu Red point – Teplice nad Metují:   

4. etapa: Lodek Zdroj – Bardo „Zrádná nejkratší etapa“
Středeční čtvrtá etapa MTB Chalenge měřila sice jen něco málo přes 50 km, ale celkové převýšení přes 2000 metrů a avizovaných 30 km single tracku mě mělo varovat...
Z Lodek Zdroj se jelo přes Borůvčí horu do Zlatého Stoku a přes Jawornik do Barda. Věděl jsem že nájezd do terénu je už na 5. km po úvodním asfaltovém stoupání, tak jsem si před startem trochu zahřál svaly compexem, aby to tolik nebolelo. Chtěl jsem být v terénu včas, což se mi nakonec i podařilo. Sluníčko nemilosrdně svítilo a kopec byl čím dál tím prudší a technicky docela náročný. O zpestření se postarala technická skupina, která se při značení trati spletla a vyhnala nás přímo tím nejprudším co našla na bezejmenný vrchol. Kilometrový krpál se v sedle zdolat nedal, takže nejprve to byly tlačené figury, potom nesené figury a pod vrcholem to v kamení už nešlo ani jít. Z vrcholu se sjelo cestou – necestou dolů a dokonce jsem tam stihl pro pobavení jezdce za mnou metnout i jedno salto.

Ze Zlateho Stoku na 17. km, kam jsem jel asi hodinu, se začalo stoupat na Jawornik. Nejprve to docela šlo, pak hůř a nejhůř mi bylo kousek pod vrcholem, kde jsem toho už měl plný zuby. Občerstvovačka měla být na 26. km, ale byla až na 30. a dojel jsem na ni po dvou hodinách úplně vysušený. Sjeli jsme se tam čtyři a tak se nám v následujících táhlých stoupáních a klesáních jelo hned líp. Na druhý občerstvovačce jsme byli coby dup a na třetí jsme už ani nezastavovali. Před závěrečným sjezdem křížovou cestou po mokrých ostrých kamenech jsem se dobrovolně zařadil na poslední místo ve skupině a v klidu tak dojel do cíle na celkově 12. místě jako 9. mezi jednotlivci za 2:59:07 se ztrátou 18:48 na vítěze, kterým se stal opět Pawel Urbanczyk. Jako druhý dojel se ztrátou 2:57 belgický Team LAS-RavX (Cleppe-Van den Bulke) a třetí byl Míra Hornych (- 5:57). Na celkově čtvrtém místě přijel se ztrátou 6:12 po dvou defektech tým Teplice nad Metují – Cyklomax (Žilák-Sulzbacher). Na výborném celkově 18. místě, jako druzí v masters dojel se ztrátou 27:32 tým Redpoint-PEARL iZUMi (Demjanovič-Slabý).

Bikechallenge 2009 

5. etapa: Bardo - Gluszyca  „Opravdové bajkování“
Čtvrteční 55 km dlouhá pátá etapa MTB Challenge z Barda do Gluszyce měla převýšení 1930 metrů a vedla přes celé Soví hory. Třešničkou na dortu byl závěrečný kultovní výjezd na Velkou Sovu, po kterém následoval nekonečný sjezd do cíle. Průměrná rychlost vítěze 17 km/h mluví sama za sebe. Prvních 18 km bylo do kopce a navíc v blátě, což odčerpalo síly, které potom chyběly v kamenitých výjezdech a sjezdech. 

Díky varování šéfa trati Vény Hornycha jsem se rozhodl provětrat svýho celodpérovanýho scalpela, na kterým jsem letos ještě neseděl. A nebyla to asi špatná volba. Do kopců jsem sice tahal asi o dvě kila víc, ale na rozbitých cestách jsem většinou vyjel víc než ti, kteří sedlali hardtaily, a ve sjezdech jsem si to doslova užíval.
Začátek se mi jel dost blbě a až k první občerstvovačce jsem měl problémy se udržet ve „své“ skupině. Nakonec se mi to podařilo, ale musel jsem si dávat víc než jsem chtěl. Navíc jsem si při včerejším pochodovém cvičení slušně odřel patu, takže každé sesednutí z kola bylo utrpením. Rozjelo se mi to nějakým zázrakem až ve sjezdu před druhou občerstvovačkou, kterou jsem díky vlastnímu servisu vynechal a ujel tím trochu nesportovně svým soupeřům. Stometrový náskok na pronásledovatele jsem cestou na Velkou Sovu a v závěrečném sjezdu do cíle dokonce zvětšil na minutu. V celkovém pořadí to znamenalo 10. místo, když přede mnou dojelo 7 jednotlivců a 3 družstva. Vítězem se stal opět Pawel Urbanczyk před týmem Sulzbacher – Žilák a průběžně vedoucím týmem Cleppe – Van den Bulke. Druhý muž průběžného pořadí Míra Hornych dojel na celkově 4. místě, s tím že zkusí zaútočit na vítězství v páteční etapě do Teplic na Metují. Družstvo Demjanovič – Slabý dojelo tentokrát na 10. místě v týmech jako druhé v masters.

Bikechallenge 2009 

6. etapa: Gluszyca – Teplice nad Metují „Cesta domů“
Ve čtvrtek večer, krátce po vyhlášení výsledků, se Gluszycí přehnala vichřice s průtrží mračen. Stánky a ulámané větve stromů lítaly vzduchem a stromy hrozily, že spadnou přímo na nás. Evakuovali jsme camp a  zachraňovali co se dalo. Naštěstí to odnesl jen materiál. Při sušení oblečení a stanů v místní škole se celá parta u erárního piva ještě více stmelila. Z trati přijel ve zdraví i Véna Hornych, který značil trať na druhý den a zachraňoval si život v lesích, kde mu popadané stromy zatarasily cestu zpět, takže musel se svým terénním Pajerem sjet třímetrový schod. Tak se prej v autě ještě nikdy nevybál. Právě kvůli padlým stromům byla  páteční etapa zkrácena na 56 km. Pro nás bylo podstatné, že cíl byl v Teplicích nad Metují a posledních 20 km vedlo proti směru Malých Sudet. 

Již na startu ohlásil útok na první místo Míra Hornych, což se zdálo jako dost troufalé, ale jeho tempo hned od startu nasvědčovalo tomu, že to myslí vážně. Osmikilometrové stoupání na Andrzejowku natáhlo startovní pole do dlouhého hada a už na 5. kilometru jsme byli jako korálky. Jelo se mně hrozně a nepomohlo ani malé rozjetí před startem. Naštěstí za každým výjezdem musí být sjezd a ty Véna vybírá opravdu dokonale. Ten první vedl bývalým lomem a celý ho nesjel nikdo. Já jsem ho jel víc než polovinu a v Sokolovsku jsem dostihl celou skupinu, kterou jsem viděl naposled krátce po startu. Trochu jsme zaspolupracovali a přijeli pohromadě pod další kopec, kde mi zase většina odjela. Zůstal jsem jen s Belgičanem Timem, který byl v průběžném pořadí o místo přede mnou s náskokem necelých 6 minut, a o dnešní etapě prohlásil, že to je moc lehká a podobá se cyklokrosu. To ale ještě nevěděl co ho čeká. Společně jsme v následujících nakloněných rovinách dojeli pár lidí, se kterými jsme dorazili na českou státní hranici. A to byla voda na můj mlýn. Tady jsem to už znal, a navíc jsem věděl, že domů je to jenom kousek. Technickou pěšinkou mezi hraničními kameny jsem jim trochu odskočil.

Bikechallenge 2009 - pád Tima Haesevoetse 

Pokusil se mě dojet jenom Tim, který ale v jednom z nejtěžších sjezdů skončil v kotrmelcích, naštěstí s dobrým koncem. Já jsem si tam dojel celou skupinu borců před námi a ohlásil jim, že jedu domů ať jedou se mnou. Připojil se jenom belgický tým Saeco a společně jsme pokračovali na Adršpach. Cestou jsme předjeli předevčírem vítězného Darka Porose, což znamenalo, že před námi víc než tři jednotlivci nejsou. Regulérním kolotočem jsme po silnici udržovali rychlost 45 km/h, což tam nejezdím při tréninku ani na silničním kole. V asfaltových výjezdech mi hoši trochu cukli a na Bišíku mi dávali už víc než minutu. V eufórii jsem osadou Skály proletěl padesátkou, okolo sjezdovky jsem na computer radši nekoukal a pod posledním sjezdem jsem měl Belgičany i s jedním Holanďanem dojetý. Bohužel mě jeden ze Saeca na mostcích odblokoval a v cílový rovince málem poslal do bariéry, takže jsem o třetí místo bojovat ani nemohl. Škoda, ale i tak jsem byl se 7. místem celkově 4. v jednotlivcích se ztrátou 16:23 na vítěze víc než spokojen.      
Vítězem se stal Míra Hornych (2:39:56), který po krkolomném pádu dojel Pawla Urbanczyka (-0:02) až těsně před cílem. Na třetím místě skončil Holanďan Mark Rongen (-16:18). V týmech zvítězil belgický Team LAS-RavX (2:40:20) před Teplice n.M.-Cyklomax (-6:40) a Saeco (-16:00).  Jako 8. tým přijel Redpoint-PEARL iZUMi (Demjanovič-Slabý), který byl se ztrátou 27:42 druhý v masters.

Závěrečná sobotní 7. etapa, jejíž první polovina vede Broumovskými stěnami po Sudetech, je dlouhá 60 km a má cíl v polských lázních Kudowa Zdroj.

Průběžné pořadí i výsledky jednotlivých etap najdete na www.sportchallenge.cz.

Foto: Miloš Lubas a www.reevax.be

Přečteno - 6252x Tagy: maratony marathony maratony 2008
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. PozvánkyOblíbená 24hodinovka Těžká Pohoda opět bude!
    Oblíbená 24hodinovka Těžká Pohoda opět bude!
  2. Ostatní závodyKrál Šumavy je letos z Německa, královna je hrdinka
    Král Šumavy je letos z Německa, královna je hrdinka
  3. ZávodyFotogalerie: Absa Cape Epic 2013 1/2
    Fotogalerie: Absa Cape Epic 2013 1/2
  4. ZávodySvaťa Božák bojuje v RAAM fotogalerie
    Svaťa Božák bojuje v RAAM fotogalerie
  5. ZávodyFotogalerie: Úsměvy z Helfštýna
    Fotogalerie: Úsměvy z Helfštýna
  6. ZávodyFotogalerie: Author Šela Marathon 2012
    Fotogalerie: Author Šela Marathon 2012

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744