Redakční

Cape Epic 09: Předstartovní napětí vrcholí

Dnes se hlásím neobvykle už kolem půl třetí místního času. Před chvílí jsem se vrátil z oficiálního tréninku na trati časovky a zanechalo to na mě fakt velký dojem.
Viktor zůstal ležet doma, chození mu pořád nedělá dobře. Do místa registrace, startu a cíle to mám na kole deset minut. Je to velký areál školy, kde je travnaté hřiště, na kterém jsou rozestaveny stany, obchůdky a taky startovní a cílova brána časovky.

Sjeli jsme se tam s Markusem v deset, provedli bez problému registraci, máme číslo 584. Hned poté, co jsme dali všechny přebytečné věci k němu do auta, vyjeli jsme na vzorně označenou trať. Hned na začátku nás minul Karl Platt a Thomas Fluckiger se svými týmovymi kolegy, Fluckiger tímto se svým bratrem Thomasem, oba na speciálně designovaných kolech Trek v bojových barvách jejich týmu.

Hned po výjezdu ze stadionu následuje první pasáž po okraji města, je to taková vilová čtvrť, ovšem hned do brutálního kopce na prostřední placku a vzadu něco většího. Asfaltový povrch záhy končí a začíná něco, co bych hned na začátku označil za peklo. Přibližně dvoumetrová tráť na šířku se zařezává do prudkého svahu pod Table Mountain a její povrch vůbec nenahrává nějaké rychlé jízdě. Pokud bych to měl popsat, je to taková hrubší antuka, nebo drť z lávy, místy hluboká až po ráfky. Občas je pasáž přerušena většími kameny, ale co je hlavní, pořád se to vine do kopce.
Když už jsme se po třech kilometrech vydrápali někam nahoru a měl přijít odpočinkový sjezd, tepovka vůbec nešla dolů, protože sjezdy jsou prudké, se stejným povrchem, samá zatáčka a jako bonus co padesát metrů "bumpers", jak říkal Markus, prostě takové ty nebezpečné hrby, které odvádějí vodu z cesty. Jsem přesvědčen, že až se zítra pojede na ostro, bude tam plno hlavanů. Už dneska jsem viděl stopy po brždění přímo do křoví nebo mezi kameny a to jeli všichni "na pohodu", pokud se tomu tak dá vůbec říct. Markusovi cinkal jeho pulsmetr skoro pořád, já měl zvuk vypnutý, ale 160 tam bylo nepřetržitě. Do toho všeho pekelná výheň. Svah je rozpálený od slunce, pot mi tekl do očí jak z vodovodu.

To ale zdaleka nebylo vše. Po sedmi kilometrech jsme se vyšplhali na silnici, která vede přímo pod Table Mountain, to je jediné mírnější místo na trati. Dál nás ale nepustili, protože pořád hlídkují kvůli ohni. Tak jsme museli zpátky, ale jsme šikovní kluci, takže jsme našli poslední tři kilometry časovky o něco níž a napojili jsme se. Poslední kilák, když už budou všichni úplně hotoví, čeká krásný triálek mezi balvany, ostré točky, někdy je kumšt se tam vejít a poslední přitažlivý kousek připravili organizátoři asi tak tři sta metrů před cílem; na stadion se totiž sjíždí z takové pětimetrové stráně, je to prudké a ještě k tomu šikmo svahem po písku, takže když jsme na místo dorazili, stála tam skupina tak dvaceti bikerů, kteří meditovali, jestli se to dá sjet nebo je lepší běžet. Řeknu vám to rovnou, sjet se to dá!

Pár kiláků jsme tedy ani neviděli, ale očití svědci říkali, že je to nějtěžší sjezd z celé trati. Už se na to těšíme, ale jedna věc je jasná. Zítra se závod určitě nerozhoduje, takže budeme preferovat trochu pokory v těch nebezpečných sjezdech, protože ztratit minutu proti tomu rozbít si držku nebo v lepším případě udělat defekt, tam je jasná volba.

Markus je prima, pořád mluví o týmovém výkonu na trati a to u mě našel živnou půdu. Dneska jsem mu sice malinko ujížděl, ale když vidím, jak je vyjetý a že váží asi tak o dvacet kilo míň než já, tak si nemohu myslet nic jiného, než že se šetřil nebo mi chtěl udělat radost aspoň dneska.

Večer byl brifing. Startujeme pod 548, názvem Česká spořitelna MTB a zemí Germany!! Tak to je teda nářez.
Malinko jsem se uklidnil, mám pořád problém s jedním zubem a světe div se, Marcus je dentista! Už živě vidím, jak v průběhu etapy zastavujeme, ostatní nám hazí duše a on místo montpáky vytáhne z kapsičky nějaký ten drastický zubařský bodák a udělá mi v puse sborku a rozborku.

Ale abych se vrátil k tomu briefingu; bylo nás tam v krásné sportovní hale 1200, všichni závoďáci a pak ještě část crew závodu, byla velkoplošná projekce, samozřejme trojrozměrná, takže realný pohled na trať časovky a současně první etapy, protože zítra odpoledne je přesun do Gordons Bay a na nějaké vysvětlování nebude vůbec čas. Zopakovali nám základní pravidla a také poradili, že máme jet opatrně a nerozbít si tlamu hned v časovce, když už jsme za to dali takovej majlant. Ale je vidět, že jsou to organizátoři a ne závoďáci; kdyby se trochu zadívali do sálu, viděli by, jak adrenalin kane z každého borce a borkyně v sále. Takže ty rozbité huby tam budou, jen doufám, že ne naše. Ostatně, klinika, která je asi kilák od cíle, ma celý den pohotovost. Dlužno dodat, že je poměrně luxusní, takže v tomto směru bude o všechny nešťastníky dobře postaráno.

Teď si jdu dát s Viktorem sklenku červeného na naše zdraví, kolo už jsem poladil, no a zítra v deset máme s Markusem sraz ve startovním prostoru, pojedeme se rozjet a v 11:45 sjedeme z rampy vstříc prvním kilometrům letošního Cape Epic.
Oba jsme ve velkém očekávání, buďte s námi!

Za náš tým vás všechny zdraví Tomáš.

21.03.2009 - Redakční - autor: Tomáš Přibyl - 4240x marathony maratony cape epic
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Ostatní závodyCape Epic 2017 - střípky a poslední ohlédnutí
    Cape Epic 2017 - střípky a poslední ohlédnutí
  2. PreviewCo sedlali naši na Cape Epic?
    Co sedlali naši na Cape Epic?
  3. Ostatní závodyAlbana neúspěch trápí víc než mě, říká Kristián Hynek
    Albana neúspěch trápí víc než mě, říká Kristián Hynek
  4. Ostatní závodyNa závěr Cape Epic se blýskl Adel s Višňovským, titul slaví Scott
    Na závěr Cape Epic se blýskl Adel s Višňovským, titul slaví Scott
  5. Ostatní závodyCape Epic 2017 je asi rozhodnutý, opět úřadoval Scott Sram
    Cape Epic 2017 je asi rozhodnutý, opět úřadoval Scott Sram
  6. Ostatní závodySouboj rivalů, to bude královská etapa Cape Epic 2017
    Souboj rivalů, to bude královská etapa Cape Epic 2017

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744