Cape Epic 2012 - 9. ročník afrického dobrodružství

Už za dva měsíce se roztáhne opona jednoho z nejúžasnějších etapových závodů horských kol, afrického Cape Epic. Letos budu znovu součástí drsného divadla. Co nás čeká? 

Autor: Tomáš Přibyl, Jan Němec
Cape Epic 2012 - 9. ročník afrického dobrodružství

A jak ten čas letí! Bude to již jeho deváté pokračování a i přes neúnavně připomínanou celosvětovou krizi a nepopulární kroky organizátorů si tato speciální akce nemůže stěžovat na nepřízeň bikerů.

Od svého zrodu v roce 2004 prodělal podnik řadu výrazných změn; jinou filozofií designování etap, lokalitami jejich konání, až po výrazné zdražení pro účastníky. Co naplat, že prudký nárůst startovného se setkal takřka se všeobecnou nevolí, když účast je stále nutno vybojovat v loterii a organizátor tudíž vůbec nemá důvod cenu podržet na přijatelné úrovni. A to vzhledem k tomu, že ráznými kroky snížil náklady na akci, by jistě mohl. Postupem času se totiž závod, jehož etapy více či méně kopírovaly pobřeží Indického oceánu a bikeři putovali z východu na západ každý den na jiné místo, až se dostali takřka před brány Kapského města, smrsknul na sice stejně dlouhé putování pokud jde o kilometry, ale trati jsou namotané na relativně malém prostoru a připomínají spíše takovou hvězdicovou jízdu. Camp se mění jen třikrát v průběhu celého osmidenního utrpení.

Pro Evropany, vyjma snad ty z nejjižnějších oblastí, je Cape Epic opravdu tvrdý oříšek. Připravit se v amatérských podmínkách v zimě, tmě, smogu a k tomu chodit do práce a starat se třeba ještě o rodinu, to vyžaduje opravdu silné jedince. K tomu si připočtěte náklady, které se mohou vyšplhat až někam ke sto tisícům a v té nejúspornější variantě jistě dosáhnou tisíců sedmdesát, a máme tady takřka nepřekonatelnou bariéru. Snad proto se v Africe prezentuje každý rok jen velmi málo českých odvážlivců nebo možná spíše šťastlivců. Bez zaváhání totiž musím říct, že kdo si vybojuje svůj sen o Epicu, do smrti má o čem přemýšlet a to převážně v pozitivní rovině. Obvykle také najde nové měřítko v posuzování závodů; nezřídka, a v mém případě tomu tak je, mu začne být česká kotlina malá a hledá další atraktivní místa, kde by aspoň trochu prožil něco jako byl epický sen.

Ačkoliv se zdá, že zima spíše začíná než končí a technika zahálí v komorách, sklepích a garážích, ti co mají v březnu naplánovaný odlet do Afriky už začínají pociťovat lehké mrazení. Do konce ledna se totiž musí vypořádat s administrativními kroky stanovenými pořadatelem, pomalu zajistit ubytování před a po závodech. A letenky? Na ty už je skoro pozdě. Pomalu už vykrystalizovala i sestava těch nejlepších, kteří po světovém poháru XC na africkém kontinentu ještě zůstanou a Cape Epic absolvují buď jako tréninkovou jednotku nebo jako srdeční záležitost. Pojďme se tedy trošku podrobněji podívat na jednotlivé kategorie, jejich loňské vítěze a ty, kteří by je mohli případně na pódiu nahradit. Díky laskavé pomoci organizačního týmu máme k dispozici přímo z Afriky poslední údaje o přihlášených profesionálech; na druhou stranu je někdy obtížné říct, že tito nebo tyto budou na startu určitě. Někdy změní záměry tým, sponzor nebo zasáhne zranění či nemoc...

Na Cape Epic je rozdělení do kategorií celkem jednoduché a pochopitelné. Máme čtyři skupiny dvoučlenných týmů jednoduše nazvaných MEN, LADIES, MASTERS a MIXED. Jen upřesním, že skupina týmů Masters obnáší pouze mužské dvojice, když oba členové jsou starší čtyřiceti let. Ale pojďme po pořádku.

Samozřejmě nejprestižnější podmnožinou jsou týmy zařazené pod hlavičkou Men. Tady se už několik posledních let objevuje takřka kompletní maratonská špička posílená o některé XC závodníky, které etapák nadchnul nebo si chtějí kvalitně zatrénovat. V roce 2011 zvítězili skorodomácí Sauser-Stander (360NE-Songo-Specialized) před dvojicí Multivanu Merida Genze-Kaess a tradičními účastníky Platt-Sahm (Bulls).

Pro vítěznou dvojici je prostředí skutečně více než domácí; mají nedaleko Kapského města svou tréninkovou základnu a jejich nadace trvale podporuje místní děti z chudých rodin tím, že je přivádí k cyklistice a to nejen prostřednictvím materiální pomoci. Z mého pohledu jsou opět favority etapáku. Na druhou stranu, i přes jejich kvalitu, znalost prostředí a zkušenosti, se už v minulosti přihodily problémy zejména technického rázu, které jim vítězit nedovolily.

Proto nemůžeme předem zatratit ani další adepty na pódium. Tak třeba loni druhý Hannes Genze vyměnil parťáka a bude startovat se zkušeným Andreasem Kuglerem. Plat se Sahmem budou rovněž na startu. A jako tučný nášup tady máme namátkou třeba tyto dvojice: Alban Lakata-Robert Mennen, Thomas Dietsch-Tim Boehme, Emil Lindgren-Adam Craig a jako bonbónek na závěr Roberto Heras-Luis Leao Pinto. Zdaleka jsem ale nevyjmenoval všechny adepty na hodně dobré umístění, dovolím si tvrdit, že to může být dalších deset dvojic. Koho favorizujete vy?

Kategorii Ladies obdivuji, pro ženské to musí být obrovský nářez. Teplo, délka tratí, ale hlavně jejich technická rozmanitost (písek, skály, kamení všude kam se podíváš) je velkou překážkou nejen pro ně. Loňskými vítězkami se staly Sally Bigham-Karien van Jaarsveld (USN) před dvojicí Lechner-Schneitter (Colnago-Arreghini Südtirol), třetí dojely Booyens-Stopforth (ABSA aBreast).

Koho považovat za favoritky letos? V ženské kategorii obvykle nastává největší změna v obsazení dvojic; přičítám to tomu, že řada z děvčat a žen si řekne, že příště už tohle ne! Není to zjevně případ Sally Bigham, která však mění partnerku a její nová není žádné ořezávátko. Je to rovnou skvělá Esther Süss, čímž tuto bojovou jednotku považuji za horkého favorita závodu. Ale ani další nejsou do počtu. Birgit Söllner-Anni Hellstern (vítězka Trans Zollenalb 2011) představují velkou ofenzivní sílu, nemluvě o již zmíněné loňské vítězce van Jaarsveld, která zběhla a vytvořila novou dvojku spolu s Jane Nussli. Která z loňských vítězek bude tentokrát úspěšnější? Radost jim bude chtít nepochybně překazit i jedna z nejzkušenějších; Ivonne Kraft startuje spolu s excelentní Elisabeth Brandau.

Masters již mnohokrát ukázali, že své nabyté zkušenosti a předchozí dlouholeté působení v profi kategoriích umí přetavit ve fantastický výsledek, srovnatelný s těmi nejlepšími profíky. To platilo i loni zejména pro vítěznou dvojici Bresser-Boelts (juwi), kteří proháněli ty úplně nejlepší a neměli mezi stejně starými konkurenci. Fakt úžasný tým, vždyť také Udo Boelts absolvoval dvanáctkrát Tour de France a byl v blahé paměti hlavním pomocníkem Jana Ullricha. Druzí (o hodinu) skončili místní Sim-Brown (Robert Daniel) a třetí Enthoven-Beukes (Nandos).

Kde hledat špičku pro letošní rok? Boeltse s Bresserem už asi přestalo bavit do nekonečna vítězit a společně se k závodu neprezentovali. Tím ovšem uvolnili místo těm vzadu a může z toho být vyrovnaná řež. Loni druhý Robert Sim má nového parťáka, kterým je Nico Pfitzenmeier a zdá se, že i pořadateli jsou považováni za favority. Ale jen potud, pokud nepotvrdí definitivně svou účast Doug Brown (druhá polovina stříbrné dvojice z loňska) spolu s Barti Bucherem. Obě dvojice však mohou a pravděpodobně budou koukat na záda týmu, který je pro mě velká bomba; jeho členy jsou totiž Bart Brentjens a Rune Hoydahl!!! Pro mě velmi emocionální setkání dvou borců, které si pamatuji ještě jako úspěšné mladíky ze světového cross country. Bart ještě loni ve svém požehnaném věku řádil v kategorii Men, je to velký závodník i člověk. Tak to bude jednoznačně má oblíbená dvojka, klobouk dolů... Bart Brentjens navíc pojede na českém kole - Superioru, teprve třetí česká značka, která se bude na Cape Epicu opakovaně prezentovat (2005 Rock Machine - Horák + Novotný, 2006 Morati - Přibyl,2009 Superior - Přibyl pozn. redakce).

Cape Epic 2012

25.3. - 1.4. 2012

UCI kategorie SHC

781 km

16.300 m převýšení

1.200 závodníků

Meerendal - Lourensford Wine Estate

Den na ABSA Cape Epic 2010

Na závěr nám zbývá kategorie Mixed. Jak to ti chlapi mohou osm dní vydržet s jednou ženskou (a naopak)? Loni jsem si to tak trochu vyzkoušel na mnohem menším závodě a je to taková bitter – sweet symphony. Nahoru dolů, tak jako v etapě, tak jako v životě. Tak se tam navzájem hlavně nepozabíjejte. Loňskými vítězi byli Bücher-Süss (Wheeler –Bixs), ale škatule se hýbaly a tak se Süss začlenila zpět mezi ženské (viz výše) a Büchera to tím pádem asi přestalo bavit. Druzí Kleinhans-Kleinhans (Colnago/Giant/Sludge) se zřejmě přiměřeně zhádali loni a tak bude letos na startu jen mužská polovina Erik Kleinhhans. Z bronzové dvojice Ivonne Kraft-Peter Vesel sice oba budou znovu na startu, ale každý s jiným parťákem. O Kraft jsme mluvili také v souvislosti s přechodem do kategorie Ladies a tím pádem osamocený Vesel nepohrdnul nabídkou Michaely Benzoni na další start mezi smíšenými dvojicemi.

A kdo se nám vyloupl jako perla v této kategorii? Tak tady máme toho Uda Boeltse! A je to zjevně chytrý chlap. Partnerkou mu totiž bude Milena Landtwing a kdo by toto jméno neznal, vězte, že je aktuální švýcarskou národní šampionkou v maratonu a několikanásobnou vítězkou TransAlpu. Asi tady není co řešit... Pro úplnost je třeba doplnit, že Erik Kleinhans bude mít za týmovou družku Ariane Luthi a jistě také nepojedou jen na čumendu.

Ale pozor! V této kategorii bychom mohli poprvé v historii vidět první český pár a potažmo vůbec první Češku na startu Cape Epic. Ale o tom až někdy jindy, nechte se překvapit, přineseme reportáž.

Tomáš a Markus Dahmen, německý parťák na Cape Epic 2009

Tak a to bychom měli nějaké ty úvahy o možném a nemožném, co se přihodí od 25. března do 1. dubna 2012 v okolí Kapského města. A jelikož židovská moudrost říká, že "všechno je jinak", nekamenujte mě prosím, až se hladový a roztrhán vrátím počátkem dubna z Afriky. Neublížil jsem a všechny své úvahy jsem vám přednesl s dobrými úmysly. Koncem března zůstaňte každopádně naladěni a sledujte MTBS, informace přímo z bitevního pole zvaného Cape Epic vás třeba dostanou do hry.

Foto: Michal Červený, Gary Perkin, archiv Tomáše Přibyla

Přečteno - 6488x Tagy: cape epic etapáky
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Ostatní závodyCyklistika dobývá Střední východ
    Cyklistika dobývá Střední východ
  2. Ostatní závodyOdstartoval Masiv, etapáček po Česku. V čele je Kaněra se Šilarem
    Odstartoval Masiv, etapáček po Česku. V čele je Kaněra se Šilarem
  3. Ostatní závodyPředstavení Cape Epic 2018: návrat 100km etap a časovky
    Představení Cape Epic 2018: návrat 100km etap a časovky
  4. OstatníMasiv klepe na koleje! Startuje i tým MTBS!
    Masiv klepe na koleje! Startuje i tým MTBS!
  5. Český pohárRegistrace na premiéru Masiv končí už zítra!
    Registrace na premiéru Masiv končí už zítra!
  6. Ostatní závodyNový etapák Masiv odtajnil přesné trasy: 220 km a 7 000 m
    Nový etapák Masiv odtajnil přesné trasy: 220 km a 7 000 m

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744