Redakční

35 hodin na Curacao

Na světový pohár jsem už cestoval všelijak. Kolo jsem s sebou už také měl, dokonce byl i případ, že jsem ho ani nevyndal z auta, ale to je jiná historka. Karibský ostrov Curacao byl zvolen jako první zastávka letošního svěťáku. Proč tomu tak je, nikdo neví. Pro mě je to stejně atraktivní destinace, cestování mám v krvi, takže jsem využil nabídky místních pořadatelů na týdenní balíček - letenka+ubytování. Přifařil jsem se ke spořínkům a meriďákům, přece nebudu cestovat sám.

Nikdy mi nedělalo nejmenší potíže se změnou času. 26. března tomu však bylo jinak. Změnu na letní čas jsem zaregistroval v okamžiku, kdy jsem už hodinu měl být na ruzyňském letišti s ostatními. Naštěstí jsem byl s balením téměř hotov, takže jsem neváhal a skočil s přítelkyní do auta. Kolo mi, díky bohu, na letiště dopravil Dlouhán. Že jsem byl s balením hotov jen téměř jsem zjistil až zde, zapomněl jsem si vzít plavky, kraťasy, plavecké brýle a ručník. Celkem nedůležité záležitosti, že :-)

Celých 45 minut před odletem jsem doplachtil na letiště, předběhl dvouset-metrovou frontu rovnou k přepážce. Divil jsem se, že nikdo nic nenamítal. Zřejmě můj zoufalý výraz v očích byl natolik výmluvný, že ostatní cestující neměli sílu cokoliv namítnout. Díky vám! Až na zaplacení celkem 52.000Kč za nadváhu pouze za cestu do Amsterodamu (cestovalo 10 lidí, 7 kol, krabice s nářadím a montážní stojan), vše proběhlo velmi hladce. Na zpáteční cestu jsme proto rychle zvolili jinou alternativu dopravy kol - z Prahy přijede auto a za pár tisícovek náklad odveze. Do lepší nálady nás dostala jen procházka večerním Amsterodamem a jeho slavnou Red Light District!

Problémy s nákladem nás pronásledovaly i ráno v Amsterodamu, když jsme jeli z hotelu na letiště. V 6:00 jsme byli připraveni před hotelem a očekávali autobus. Když se blížil bylo vidět, že s ridičem není vše úplně v pořádku. Potom co vystoupil a začal máchat rukama a nohama, že jsme se asi zbláznili, že je autobus a ne náklaďák, jsme pochopili, že řidičův neklidný příjezd byl způsoben stresem z naší bagáže. Nakonec nám hotel zajistil zvláštní auto, vše nám tedy dopravili na letiště.

Byli jsme velmi mile překvapeni, že u odbavení není narváno, jen pár cyklistů. "Vše půjde rychle a stačíme si ještě někde dát kávu, kterou jsme nestihli v hotelu," říkal jsem si v duchu. Nikdy bych neočekával, že letecká společnost Arke Fly dá službu nové slečně, která neumí odbavit kolo zrovna v den, kdy je na let bookováno pár desítek bikerů. Haló, na Curacau je světový pohár! Konečně jsme na řadě. "Musíte doplatit 240 EUR za každé kolo," oznamuje slečna. CO? "Paní, prosím Vás, tady jasně vidíte, že kola máme zaplacený," říkám jí a ukazuji fakturu. "No jo, ale to je málo," přihazuje. "Není!" volím tu nejjednodušší obranu. Nakonec po diskusi s vedením společnosti se zjistilo, že agentura, která nám letenky i s ubytováním prodala a nabídla spolu s organizátory závodu levnější převoz kol o 75%, to neoznámila letecké společnosti. Ale konec dobrý, všechno dobré. Kromě té kávy. Máme 3 min na projití celnice a bezpečnostní kontrolou.

U východu k letadlu potkávám známé novinářské tváře. Všichni vypadají, že se na Curacao těší, jsou zvědaví jaké to bude. Dokonce poznávají i Terezu Huříkovou a věnují se spíše jí než-li mě. Po chvilce se z ampliónu ozvalo hlášení o hodinovém zpoždění. OK, to už mě přece nemůže rozzlobit. Po zmíněné hodince se amplión opět probudil a oznámil, že je letadlo porouchané, všichni se máme přesunout přes celé letiště do gate A12 k novému letadlu. CO? Tohle mne už malinko naštvalo. Nebo vylekalo?

Před "dvanáctkou" jsem si ještě koupil pití do letadla. Tašku jsem svěřil kolegovi Pickovi, ochotně ji nesl, měl v ní totiž také nějaké věci. Nicméně po další hodině čekání jí nechal na sedačce a v autobuse k letadlu si na ni vzpomněl. Ani mi nebylo líto těch 10ti EUR, ale představa, že v klimatizovaném letadle budu na vodě závislý pouze na dodávky od stewardek, byla zkrátka natolik šílená, že jsem ještě na poslední chvíli z busu vyskočil. Než jsem se stačil vrátit, autobus samozřejmě již odjel. Bohužel i se všemi mými věcmi. Batohem, bundou, pasem, boarding pasem.... Pití jsem ale našel! Hurá! Zřejmě jsem měl podobně zoufalý výraz jako den před tím, když jsem předbíhal frontu na odbavení a díky tomu jsem se do letadla nakonec dostal. Kapitán nás přivítal slovy, že letadlo je stejné, ale že závadu opravili. Šťastný let! S několika hodinovým zpožděním jsme se vznesli nad Amsterodam a vyrazili vstříc dalším dobrodružstvím.

Klidný, dvanáctihodinový let utíkal asi tak, jako když jedete na kole proti větru a před sebou vidíte nekonečnou rovinu. Letušky se staraly celkem často, na jídlo jsem se těšil. Naposledy jsem totiž jedl v půl šestý - jednu housku. Plně naložený tác s jídlem vypadal skvěle, navíc masové kuličky miluju! Po několika soustech mi však zcela ztuhnul výraz a s ním i žvýkací svaly. Moje alergie na arašídy začala pracovat velmi rychle. Kuličky byly fajn, ale ta buráková omáčka už byla horší. Potom co jsem se přestal dávit a začal opět mluvit, nabídnul jsem svoje jídlo Tomášovi Vokrouhlíkovi. Bez jakýchkoli okolků jej s díky přijal. Dobrou chuť.

Naše letadlo nejdříve přistálo na Arubě, což je jeden z ostrovů náležících k Nizozemským Antilám (další dva jsou Bonaire a Curacao), někteří cestující se vylodili a někteří naopak přistoupili. Většina české výpravy okamžitě vytáhla telefony a lovila signál. Jamajský operátor dovolil poslat našim nejbližším info, že jsme v pořádku. Po dvaceti minutách letu v letové hladině 2,5km jsme pak konečně dosedli na Curacao.

Krok z letadla na schůdky vedoucí na plochu bych přirovnal jako vstupu do páry v relaxačním centru. Něco podobného jsem sice očekával, ale stejně jsem byl pěkně překvapen a během několika minut totálně promočen. Se svetrem a bundou jsem mezi domorodci v kraťasech vypadal jako nemocný šílenec. Vstupní formality proběhly neočekávaně hladce. Před letištní budovou se začaly hromadit krabice s koly. Stejným letadlem totiž přiletěla i Janka Števková, část týmů Multivan Merida, Cannondale - Vredestein, Fisher-BMC, Christoph Soukup s dalšími Rakušany, několik Holanďanů.

Nad naše veškerá očekávání na nás čekala paní a rovnou nás nasměrovala do busu, takže jsme během 40ti minut odjížděli s veškerou bagáží do Bon Bini Resortu - bungalowů, kde jsme ubytováni. Cestou jsme měli šanci zaregistrovat, že Curacao není jen ostrov bílých pláží a azurového moře. Naopak, vnitrozemí je jedno velké smetiště. Kriminalita zde asi také bude na vyšší úrovni než je normální, většina obchodů má zamřížovaná okna, jen malý otvor v nich dovoluje výměnu zboží a peněz. Gigantická ropná rafinérie zabírá snad dvacetinu ostrova. Bon Bini Resort je obehnán vysokou zdí s ostnatým drátem, před vchodem stráží ve dne v noci dva černí šerifové. Cítíme se tedy opravdu bezpečně. Nezvanými návštěvníky jsou jen metroví leguáni, kolibříci a jiní ptáci, kočky a bohužel i spousta mravenců.

Zatím jediné větší zklamání je z toho, že žádný český-celosvětový operátor nemá s těmi místními smlouvu, takže jsme odříznuti od spojení s domovem. Jsou mezi námi jedinci, kteří vypadají na infarkt z nedostatku mobilního spojení.

Všichni naši závodníci si již okusili trať. Včetně mě. Dvě rundy s Terezou a foťákem na zádech mne odrovnaly. Kdybych měl v puse píšťalku, určitě by pískala, teplota mého vnitřního prostředí musela dosahovat téměř sta stupňů. O trati a pocitech našich ale až jindy. Ať žije Curacao a první závod světového poháru!

Foto: Dlouhán, Tereza Huříková, Jan Němec

 

30.03.2006 - Redakční - autor: Jan Němec - 6152x bike cestovani
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. OstatníNa bikový zájezd s Kudrnou
    Na bikový zájezd s Kudrnou
  2. OstatníBike Tour: Jedovnice - Singltrail Moravský Kras
    Bike Tour: Jedovnice - Singltrail Moravský Kras
  3. OstatníPřed čtyřiceti lety se v Kalifornii začalo závodit na horských kolech
    Před čtyřiceti lety se v Kalifornii začalo závodit na horských kolech
  4. OstatníPodpořme stavbu Trutnov Trails na Hithitu
    Podpořme stavbu Trutnov Trails na Hithitu
  5. OstatníBike tour: Sölden - zábavné singly a večerní relax ve slané vodě!
    Bike tour: Sölden - zábavné singly a večerní relax ve slané vodě!
  6. OstatníBike tour: Kranjska Gora - Skočte si do průzračného jezera nebo zkuste kilometr a půl dlouhou bobovku!
    Bike tour: Kranjska Gora - Skočte si do průzračného jezera nebo zkuste kilometr a půl dlouhou bobovku!

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #14 sada - vloženo: 04.04.2006 v 17:42:01

    Tomas Savka je hrac - Tome jsi demon, tenhle prispevek zapijem! :)))) mam takovej dojem ze mi dluzis nakej drink! ciao

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #13 OndraVojta - vloženo: 02.04.2006 v 18:21:26

    Dobrá story! - Já bych byl asi mrtvej na infarkt už v Amsterodamu... ;-)

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #12 pejdic,bro - vloženo: 31.03.2006 v 17:32:27

    fotky jak z NGecka,ty vado.

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #11 Savka Tomas - vloženo: 31.03.2006 v 16:53:55

    Karel fanda - Karle pochop,ze Bouda je koular a ne cyklista.Na takovou akci se dostane jedine za pomoci Remka Machury!Myslim,ze je fajn vzit dva mlade zavodniky co maji hodne spolecneho.Terezko a Tome drzim palec do zavodu a prirodu si taky spolu uzijte.Jen bacha na Lutycha,hlida svedomite.

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #10 anonym - vloženo: 31.03.2006 v 16:19:02

    cau cestavatele.existujou spedicni firmy,pošťáci TNT, DHL atd. Do Dublinu stoji poslat kolo cca 1000Kč.

    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #9 helios - vloženo: 31.03.2006 v 15:37:45

    2- Karel.F - Bouda ma zavrenou sanci na olympiadu, i kdyby delal co by delal... Mozna kdyby vyhral MS, tak snad...

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #8 cao - vloženo: 30.03.2006 v 17:00:13

    jako dobry jo ale chtello by to niky novy fotky

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #7 sadre - vloženo: 30.03.2006 v 14:22:23

    Tak at se vsem dari:)) super cteni..

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #6 BikerX - vloženo: 30.03.2006 v 12:37:36

    Ty koroptve na posledních dvou fotkách jsou hustý :-)

    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #5 Meesha - vloženo: 30.03.2006 v 11:18:32

    no jo, Maca je dobrej koralovec! :-) Taky bych jel nekam do tepla obnovovat prouzky :-(
    Tak at vam to tam jezdi!

    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #4 Karel.F - vloženo: 30.03.2006 v 10:11:16

    A co Boudas - Boudas nejede?A tak asi tím si zavírá šanci na O.H.Ta skvadra co je v letadle je dosela gut.

    odpověz na tento komentář
  12. avatar
    #3 robyn - vloženo: 30.03.2006 v 09:22:25

    perfektní cteni !!
    (...a drzim palce)

    odpověz na tento komentář
  13. avatar
    #2 Mike - vloženo: 30.03.2006 v 07:44:44

    Navleky - Mozna by si mel Tomas Vokrohlik obcas sundat ty navleky, co ma na rukach. :) To je husty, mit takovyhle pruhy v breznu. :) Jinak super clanek..prezijte to tam ve zdravi a natrhnete jim prdel! :)

    odpověz na tento komentář
  14. avatar
    #1 lith - vloženo: 30.03.2006 v 06:16:31

    no tedy pěkné počtení...to se musí uznat.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744