Craft 1000 Miles v cíli. Vašek s Martinem se ohlíží zpět

Martin Klofanda

Splnil závod tvé očekávání?
Jak se říká předčil..nebo možná I přechčil …protože “chcalo” chvílema opravdu vydatně :O)) Moje očekávání byla dost pod realitou takže jsem následně nebyl zklamaný. Tak to mám ložený i v životě a zatím se mi to docela vyplatilo, čili je lepší nečekat bůhvíco a pak nebýt zklamaný. Nemělo to chybu. Nebylo to jen o ježdění na kole a o nějakém tom tlačení v bahně a přenášení na kamenech... Bylo to o tom řešit kopec jiných věcí jako kde přespat, kde se najíst, jak opravit to a to..Nebo některý věci neřešit vůbec, což mi šlo docela dobře :O)

Co bys závodu vytknul?
Asi nic.., mě prostě bavilo i to tlačení a nošení a pominu-li, že moje karbonový tretry vzaly za svý, a že mi vypověděla službu gpska, nemělo to chybu. Dojel jsem do Skalný ve čtvrtek odpol a už v pátek dopoledne jsem chytal depku z toho nicnedělání. Během závodu se stále něco dělo, pořád něco novýho, pořád nějaká změna. A to mě bavilo. No ale páteční prázdnotu jsem si vylepšil hned v sobotu na Salzkammergutu :O))

Co tě příjemně překvapilo?
Ochota některých lidí, které jsme cestou potkávali, kdy byl náš osud tak trochu v jejich rukou. Většinou se snažili nám pomoct. Překvapilo mě i to jak si tělo zvykne na větší zátěž. Dá se říct, že po týdnu, kdy mě bolelo koleno, zub, krční páteř a moje trávení nebylo ok, se to tak nějak všechno stabilizovalo a bylo to dobrý. Dalo se jezdit kolem 200 km za den a i toho spánku stačilo málo.

Totálně nejhustější zážitek?
Nejhustší zážitek byla asi nejhustší mlha co jsem kdy zažil na kole na Suchém vrchu, který suchý opravdu nebyl..a taky nejhustší a nejlepivější bahno na Slovensku, který z našich kol udělalo nepohyblivé něco obalené bahnem. Nejhorší bylo, že to cca 30 kilové něco (10 kilo kolo, 10 náklad a 10 bahno) bylo potřeba hodit na hřbet a tradá přes pole.

Šel bys do toho znova? Pokud ano, co bys udělal příště jinak?
Nevím, jestli konkrétně do 1000 mil, ale rozhodně bych závod tohoto typu ještě rád zkusil..Co bych udělal jinak: Jednoznačně jinak bych přemýšlel o tom co si vzít s sebou a jak to rozmístit na kole. Do nosiče bych už nešel. V momentě, kdy jsem ho sundal, jsem lítal jako pták a užíval si pořádně to správný bikování. Zjistil jsem, že nosič byl hlavní důvod proč mi praskaly niple.Čili co nejmíň věcí rozložených jinak.

Zkušenosti s kolem – nosič? Mazání? Sedlo?
Nosič jsem už popsal, mazal jsem jak o život, řetěz jsem čistil i mazal skoro při každý zastávce a asi to mělo smysl, protože ani po 1700 km v nelehkým terénu a bahně jsem nesjel převodníky ani kazetu. Sedlo v pohodě, taky hlavně díky tomu, že kromě řetězu jsem mazal řádně i svoje pozadí, bez čehož si absolvování něčeho takovýho vůbec nedokážu představit. Jinak Niner fungoval skvěle, přežilo i řazení hlavně díky zásahu a vychytávkám, který mi udělal Dan Boubín z BikeLive, protože vnitřní vedení lanek má i svoje úskalí. Někdy nebyly úplně ideální moje převody 2x10 jet s 42 převodníkem není na tenhle závod úplná výhra, ale dalo se..alespoň jsem trochu potrénoval sílu :O))

Zkušenosti s výživou – speciální výživa versus běžná strava.
Inkospor jsem do té doby neznal. Byl jsem opět mile překvapen. Hlavně z tyčinek, který mi opravdu chutnaly, daly se dobře kousat a hlavně fungovaly. Stejně tak dobře mě každý ráno nakopla Quarana. Vřele doporučuju. Co jsem nevyzkoušel, a to z důvodu úspory váhy, byl recovery drink. Ten jsem si dělal z piva, česneku a Kofoly – taková trojkombinace pro přežití :O))

Oblečení – postrádal jsi něco, co naopak přebývalo?
S sebou to chtělo hlavně kvalitní pláštěnku nebo možná ještě lépe nějakou lehkou bundu co nepromokne. Ten můj pokus o pláštěnku snad ani nebudu komentovat a vyřešil jsem to tak, že jsem sehnal pytel na odpadky a trochu ho vytunil. Druhá nezbytnost jsou podle mě kvalitní nepromok návleky na tretry. Mít v teple a alespoň relativním suchu nohy a vršek je podle mě základ pro delší jízdu v dešti a zimě. Jinak je to bez šance, to jsem si ověřil hned na prvních 50 km a kdo ten první den vydržel jet dál než naše skupinka, získal slušný odstup.

Jaké dojmy v tobě závod zanechal? Jsi sám se sebou spokojený?
Můj cíl bylo důstojně dojet do cíle což jsem si představoval asi tak, že nebudu prohlašovat, že už nikdy na kolo nesednu, že je to na h..., že mě bude něco výrazně bolet... A to se mi podařilo, takže jsem spokojen. Navíc jsem si cestou rozmyslel a uvědomil si spoustu věcí, na což jsem měl ideální podmínky. Třeba když jsem v mlze a dešti přejížděl skoro celý den Orlický hory....to je na přemýšlení ideální.