Cukr bílý, tělo šílí?

Zdá se být takřka neuvěřitelné, že spotřeba cukru na jednu českou hlavinku, či spíše žaludek, dosahuje ročně v průměru okolo 39 kg. Třicet devět kilogramových balení cukru zkonzumujeme samozřejmě nejen přímo v oslazené kávě nebo čaji, ale především v běžně prodávaných potravinách a nápojích - v lepkavých limonádách, pivu a dalších více či méně alkoholických tekutinách. Řepný (výjimečně i třtinový) cukr — sacharózu, totiž najdete uvedený na drtivé většině potravinářských obalů, a mnohdy i tam, kde byste jej absolutně nečekali.

Je velmi rafinovaný...
Průmyslová výroba cukru nemá v Čechách dlouhou historii, cukr se u nás začal „ve velkém“ vyrábět na počátku 19. století. Ke slazení se do té doby používal zejména med. Běžně používaný bílý rafinovaný cukr — prakticky čistá sacharóza, je zajímavá a v posledních letech i dosti kontroverzní potravina, na jejíž koncentrovanou „sílu“ nebyl lidský organismus po staletí zvyklý. Většinu sladkých chutí (např. v ovoci) doprovázely v dané potravině vždy i další živiny — vitamíny, minerály, škroby, vláknina a jak dál uvidíme, mělo to svou logiku.

Na metabolismu cukrů (sacharidů), tedy i rafinovaného cukru, se totiž mimo jiné podílejí i vitamíny skupiny B a některé minerály - např. vápník a hořčík. Příroda to v tomto ohledu zařídila jednoduše; sladké plody, ale i některá „alternativní“ sladidla tyto látky většinou přirozeně obsahují, a proto není potřeba pro vitamíny a minerály sáhnou jinam. „Sladký bělouš“ je na tom bohužel hůře, díky technologii výroby přišel takřka o všechno své minerální a vitamínové bohatství.

Vláknina obsažená například v ovoci či v sladkém celozrnném pečivu, müslityčkách apod. prodlužuje vyprazdňování žaludku, což má za následek pomalejší vstřebávání sacharidů do krve - výsledkem je pozvolný přísun energie po delší dobu. I když jsou samozřejmě situace, kdy je k dané (většinou sportovní déletrvající) činnosti střední a těžké náročnosti nutný okamžitý přísun rychlé energie v podobě jednoduchých cukrů. I když i takový postup má svá rizika — jinak řečeno, lehko nabyl (hladina glukózy v krvi prudce stoupá) a lehko a velmi rychle pozbyl (slinivka produkuje inzulín zajišťující rychlý transport glukózy do buněk).

Milovaný i zatracovaný
Vysoký příjem sacharózy v podobě bílého cukru je v posledních letech označován za jednoho z hlavních viníků obezity. Neboť jak víme, nadbytek glukózy (jeden z jednoduchých cukrů na který se sacharóza štěpí) si tělo přemění na tuk a pěkně jej uschová na horší časy, ty většinou nepřijdou a tak nám pěkně roste „panděro“či pozadí, v horším případě obojí. Nadměrná konzumace je pravděpodobně též spoluviníkem některých chorob a zdravotních komplikací např.: arteriosklerózy, hemeroidů, zánětu slepého střeva, dysfunkcí žlučníku, poruch vstřebávání některých minerálů (zejména vápníku) apod. Jeden výzkum z posledních let provedených na University of British Columbia naznačil, že nadměrná konzumace jednoduchých cukrů může „vypínat“ gen, který reguluje hladiny pohlavních hormonů (testosteronu a estrogenu). Jisté je, že se podílí na přetěžování slinivky, překyselení trávicího traktu, zpomalení střevní peristaltiky, zvýšené kazivosti zubů a oslabení imunity (částečně blokuje činnost bílých krvinek).

Lze si osladit zdravě?
Opravdu zdravě osladit si umí málokdo, ono sladit a doslazovat různými sladidly není z fyziologického hlediska nutné, sacharidy tělu dodáváme z mnoha zdrojů (veškeré obiloviny, ovoce, zelenina, luštěniny atd.), ze kterých si organismus nakonec vyrobí své palivo - monosacharid glukózu. A tak by se dalo říci: „Kdo nesladí, sladí nejlíp.“ Jenže, jazýčky máme mlsné, na mnohé chutě jsme od dětství zvyklí a člověk musí mít v životě víc radostí, než jen to, že se stravuje zdravě.

Nicméně jistě lze sladit méně a zdravěji. Zkuste ve svých jídelníčcích nahrazovat rafinovaný bílý řepný cukr jinými lahodnými lepkavými a mnohdy i voňavými sladily, které kromě sacharózy, případně některých jednoduchých cukrů, obsahují i další tělu prospěšné látky. Vyzkoušejte třeba obilné sirupy, nerafinovaný třtinový cukr, melasu, javorový či agávový sirup, jablečný koncentrát, sušenou třtinovou šťávu nebo prášek ze stevie sladké a rozhodně nezapomeňte na med. Pakliže uvedenými sladidly klasický cukr nahradíte, budete sladit nejen zdravěji, ale vzhledem k jejich vyšší ceně i méně :-)!

Jsme sladcí, poměrně zdraví a méně známí Nerafinovaný třtinový (popř. řepný cukr) — je naprosto universálním, a v případě cukru třtinového, i karamelově voňavým sladidlem. Obsahuje řadu minerálů - hořčík, vápník, železo, sodík, draslík atd. Melasa — je sladká tmavá a chuťově velmi výrazná hmota husté medové konzistence. Melasa, zvaná též „černé zlato“, je vedlejším produktem při výrobě cukru. Pyšní se značným obsahem železa, ale i vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku, sodíku, zinku, mědi, chrómu, vitamínů skupiny B a také některými nenasycenými mastnými kyselinami. Čaj si melasou pro její výraznou chuť asi neosladíte, ale do kávy, kakaa a některých druhů sladkého pečiva (např. perníků) se vcelku hodí. Sušená třtinová šťáva — v sobě snoubí sladkost třtinového cukru a nutriční přednosti melasy. Díky poměrně jednoduchému výrobnímu procesu v ní zůstává většina minerálních látek přítomných v surové cukrové třtině. Sušená třtinová šťáva je prostě universálním sladidlem s výraznější melasovou chutí a vůní. Javorový sirup — tato tekutá pochoutka z mízy cukrového javoru obsahuje vápník, mangan, hořčík, železo, draslík a „béčka“. Výtečně jím osladíte jakoukoliv tekutinu a jednoduché pečivo (což je skoro škoda). Lze jej použít i jako klasický sirup do vody (přidejte několik kapek citrónu). Výtečný je na palačinkách. Jablečný koncentrát — je koncentrovaným jablečným moštem. Má sladce nakyslou chuť , použití bývá obdobné, jako u javorového sirupu, který je však mnohem dražší. Existují i další ovocné koncentráty např. hruškový a višňový. Obilné sirupy (rýžový, pšeničný, ječmenný aj.) - se vyrábí z nejrůznějších druhů obilí. Asi nejznámější je ječmenná Sladěnka získávaná z naklíčeného ječmene, ten je bohatým zdrojem vitamínu B6 a B3 a některých stopových prvků. Stevia sladká - jihoamerická rostlinka obsahující látku zvanou steviosid se pyšní vlastnostmi náhradního sladidla. Což znamená, že nemá prakticky žádnou kalorickou hodnotu a její sladivost převyšuje sladivost sacharózy. Stevia omezuje výskyt patogenních bakterií v ústech a osvěžuje dech. Stevii zakoupíte v práškové podobě nebo ji můžete pěstovat (a sušit) doma.

A jak si oslazujete život vy, milí čtenáři?

Foto: FreePhoto.com