Vůně tradice na Cycle Show London

A nutno zdůraznit, že do do nezvykle prosluněného Londýna. Tam se o druhém říjnovém víkendu konala další z cyklistických výstav. Cycle Show London 2008. Tak račte vstoupit.

Návštěvník londýnského Cycle Show může být i pěkný lenoch, protože ho metro vyhodí takřka přímo před vstupem do Earls Court Exhibition Centre, kde se výstava koná. Decentní budovu konferenčního střihu byste přitom jako dějiště výstavy pravděpodobně netypovali. Pokud však dáte na svůj orientační smysl a vejdete, nic vám nebrání si koupit lístek za 14 liber a přes tři kontroly vstoupit do pavilonu plného kol.

Vejdete a...asi vás překvapí velikost výstavy. Od akce uprostřed důstojné metropole britského impéria člověk tak nějak čeká něco víc. Víc prostoru, víc stánků, víc lesku. Ve skutečnosti dostanete šanci šmejdit po výstavě, která je zhruba třetinová jako náš SportLife. Stánky jsou menší a samolepky na pultech vydrží výrazně déle. Přesto to neznamená, že nebylo na co se dívat! Právě naopak. Především domácí značky připravily řadu zajímavých lahůdek.

Ještě než se začnete proplétat mezi stánky, vaši pozornost zaručeně přitáhnou dvě vychytávky. Nalevo od vchodu je za plůtky vybudováno rozlehlé hřiště simulující dopravní situaci ve městě. K němu za svou paní učitelkou nezadržitelně proudí zástupy malých školáků, kteří se na půjčených kolech učí, jak bezpečně dojet do školy nebo obchodu. Druhou, neméně rozlehlou stranu pavilonu, okupuje pečlivě vybudovaný trail plný klopenek a terénních vln. Stačil malý bagřík, hromady písku a něco dřeva na lávky. K půjčení jsou kola mnoha značek a trail je v obležení zájemců o projetí.

Pokud jste odolali vábení pedálů, můžeme se vydat na obhlídku techniky. Během chvíle zjistíme, že hitem sezony je kombinace jedovatě zelené a bíle. Poté ostentativně mineme stánky tradičních uzurpátorů výstavní plochy jako jsou Specialized, Trek či Cannondale a pouštíme se za méně okoukanými exponáty. Začít tak můžeme u Hope, který se chtěl na domácí půdě ukázat a kromě kompletní palety svých exkluzivních věciček se na stánek nerozpakoval postavit CNCčko a náby na něm sjíždět mezi rozdáváním katalogů. Titus si udělal ze stánku šperkovnici hrdě vystavující na odiv hi-tech techniku, spojení titanu a karbonu Exogrid. Pohledy však přitahuje také švihácký hliníkový desperát El Guapo (ve španělštině „frajer“) se 155 milimetry zdvihu.

O pár kroků dál se nedůstojně tísní pár kousků od Iron Horse. Tradiční modely - „Hillův“ sjezďák Sunday a trailbike MK III. - o rok odsunuly chmury fanoušků této americké značky nad ztrátou práv na využití vychvalovaného virtuálního systému DW-link. Na nové pořádky je ale začal připravovat Bootleg - XC bike se 100 milimetry na jednočepu.

Salsa si se Surly čepýří pírka na společném stánku a o zájem nemají nouzi. Zpracování i nápady mají tyto „kultovky“ obdivuhodné. A už jsme Corsairu. Amíci předvádí kompletní sestavu bajků a člověk zkoumá jedno netradiční technické řešení za druhým. Ve složitosti se je snaží dohnat novozélandský 2Stage, který vytahuje sérii dvoutlumičových bajků pro DH, freeride a allmountain. Člověk si vydechne až u starého dobrého angličana. Orange 5 ukrýtý na stánku Shimana odzbrojující jednoduchostí nezklame. A pokud tohle na zklidnění nestačí, pak se to určitě povede vůni poctivé kůže ze stánku plného sedel Brooks.

A vůbec - vůně tradice a retra v Londýně hodně bodovala. Pashley a další vsázejí na poetiku chromu a proutěných piknikových košíků. Korunu tomu nasadil fascinující bike od Fixie kombinující vycizelovaný rám, dřevěné komponenty včetně ráfků s hi-end klikama Tune a klínovým řemenem. Ještě by se dalo dlouze psát o Chris Kingu, Yeti, Independentu a dalších, ale stačí, když budete vědět, že to tam měli pěkné. Tečka.

Text & Foto: Petr Slavík