Víno a cyklistika?

Víno a cyklistika jdou kupodivu za určitých podmínek dohromady. Jak? Vína musí být málo, kvalitní a až po výkonu, cyklistika stylová — například po vinařských cyklostezkách.

Autor: Martina Machová

Dnešní vinný článek bude vcelku nevinným tipem na lehké podzimní bajkování s možnou jiskrnou tečkou v podobě moravského vína. A jak známo — kolo se mazat musí, ale cyklista nikoliv! Takže neriskujte a dopřejte si sklenku až nějakou dobu po dojezdu. Její obsah si pečlivě vyberte, netrapte svá játra, nepřežeňte to. Víno je v rozumném množství vcelku přátelský nápoj, některé obsažené látky potěší nejen zkroušeného ducha, ale kupodivu i tělo.

Vinohrady na kole:
www.vinarske.stezky.cz
www.wineofczechrepublic.cz/8-3-kalendar-vinarskych-akci-cz.html
Mapa Moravských vinařských cyklostezek 1:100 000, SHOCart, www.shocart.cz

Kromě pravdy v něm nalezneme...
Ve vínu (vykvašené šťávě z vinných hroznů) nalezneme vodu, alkohol, přírodní barviva, aromatické látky, třísloviny a fenolické látky. Víno obsahuje přibližně 80 % vody (dle odrůdy a doby sběru). Během kvasného procesu přeměňují kvasinky přítomný cukr na etylalkohol a oxid uhličitý (zhruba 50:50). Kupodivu neplatí; více cukru, více alkoholu. I kvasinky totiž mají omezené možnosti a limity nasycenosti roztoku cukrem. Přebytečný cukr pak způsobuje sladkost až přeslazenost vína. Alkohol dokonce kvasinky zabíjí, a to tehdy, pokud dosáhne 15 — 16 objemových procent v daném roztoku. Velmi zajímavými obsaženými látkami jsou z nutričního hlediska přírodní barviva, třísloviny a fenolické látky, jež patří v posledních letech mezi vděčné objekty zájmu vědy. Mnohé z nich totiž vykazují výrazné preventivní a terapeutické schopnosti u mnoha, především civilizačních, onemocnění.

Některé zajímavé látky obsažené ve víně a jejich účinky
Samozřejmě, že nelze tvrdit, že po dvou sklenkách vína denně budete žít do sta let, v důchodovém věku číst bez brýlí a lékaře znát jen z doslechu. Celková kondice je vždy komplexní záležitostí, nicméně není od věci vědět o vínu více.

Rostlinná barviva (pigmenty) — modré odrůdy révy obsahují červená barviva tzv. antokyany, ty přechází do vína během nakvášení. Antokyany zpomalují růst rakovinných buněk a disponují ochranným účinkem proti poškození cév cholesterolem. Mají podobné účinky jako vitamín P; zmenšují propustnost vlásečnic a zabraňují tak kapilárnímu krvácení. A konečně — zlepšují zrakové schopnosti ve ztížených světelných podmínkách. Slupka bobulí bílých odrůd obsahuje žlutá barviva flavonoidy, jenž regenerují a zpevňují cévy.

Třísloviny — jsou z chemického hlediska značně nejednotnou skupinou, do vína se dostávají v době fermentace ze slupky, peciček a třapiny. Disponují antibakteriálními a snad i antivirovými účinky, brzdí zánětlivé procesy v zažívacím traktu. Pozor, při konzumaci většího množství červeného vína nalačno způsobují obvykle bolesti hlavy.

Fenolické látky — obsah těchto látek je vyšší u červených vín. Asi nejznámější z nich je resveratrol, zajímavý je též quercetin a katechin. Katechin a quercetin jsou silnými antioxidanty. Quercetin
rozpouští krevní sraženiny a má protizánětlivé vlastnosti. Resveratrol (příbuzný pterostilbenu z borůvek) nalezneme ve slupkách bobulí jako přirozený fungicid. Tato látka patří mezi velmi významné antioxidanty, pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi a má protinádorové účinky.

Vitamíny a minerály — obsah vitamínů i minerálních látek se samozřejmě liší dle jednotlivých odrůd, bývá též ovlivněn technologickými postupy při výrobě a samozřejmě i půdními podmínkami. Nejvíce zastoupenou skupinou vitamínů jsou „béčka“ — B1, B2, B5 a pro vegetariány nepostradatelný B12. Dále lze zaznamenat vitamín H a PP. Největší množství těchto vitamínů najdeme v burčáku. Obsah dalších vitamínů např. C nebo A je poměrně nevýznamný. Z minerálů jsou nejvíce zastoupeny draslík, vápník a hořčík, dále také fosfor, železo a mangan.

Alkohol a jeho negativní vliv během sportovní zátěže
Alkohol negativně ovlivňuje svalovou sílu, rychlost a kardiovaskulární vytrvalost, působí na psychomotorické funkce, koordinaci pohybů a má diuretické účinky. Následkem častého vylučovaní velkého objemu méně koncentrované moči dochází k poklesu plasmatického objemu a následné k dehydrataci organismu. Naprosto nevhodné je pak pití alkoholu u vytrvalostních sportů (běžecké či cyklistické maratóny, dálkové plavání apod.), kdy je organismus extrémně zatížený a musí v daleko větší míře zpracovávat metabolický odpad vznikající při zvýšené fyzické zátěži. Z toho vyplývá, že alkohol by tělu, zejména pak játrům, takovou šichtu značně ztěžoval. Alkohol též organismu dodává nezanedbatelné množství prázdných kalorií a blokuje absorbci mnohých vitamínů. Netoxicky působící množství alkoholu za den se pohybuje okolo 50 g u mužů a 20 g u žen. Např. jedno pivo obsahuje okolo 20 — 25 g alkoholu. Tyto limity však lze chápat jako určující při „normálním provozu“. Tedy nikoliv v průběhu sportovní zátěže. Velmi zhruba lze tvrdit, že obsah alkoholu v jednom půllitru piva odpovídá 2 dcl vína.

Francouzský paradox
Moudrá Wikipedie praví: „Francouzským paradoxem označujeme skutečnost, že lidé žijící ve Francii trpí relativně nízkým výskytem akutních srdečních příhod, navzdory jejich jídelníčku bohatému na nasycené tuky. Tento fenomén poprvé odborně popsal irský lékař Samuel Black v roce 1819.“ A všiml si toho nejen pan Black, ale i další vědci. Francouzi konzumují stravu bohatou na nasycené živočišné tuky, jejich jídelníček však nepostrádá ani velkou porci sacharidů, obyvatelé Francie jsou náruživými kuřáky a pijáky, a stejně jako ostatní Evropané se do pohybu moc nehrnou. Přesto je infarkt potkává mnohem méně často, než obyvatele jiných evropských zemí. Pravděpodobným důvodem je pravidelná konzumace vína (především červeného) a snad i velmi kladný vztah k zelenině. Možná i obliba a hojné užívání (zejména ve středomoří) olivového oleje.

....musím přiznat, milý čtenáři, že při psaní tohoto článku prostě nešlo pít můj oblíbený zelený čaj ani kafe s kopou skořice....

Foto: Markéta Navrátilová, KPŽ Jevišovka 2008

Přečteno - 8012x Tagy: bike cestovani trenink
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Trénink a fitnessOdstartujte sezonu cyklistickou kardio prohlídkou
    Odstartujte sezonu cyklistickou kardio prohlídkou
  2. Trénink a fitnessTrénink s wattmetrem by neměl být jen koukání na čísla
    Trénink s wattmetrem by neměl být jen koukání na čísla
  3. Trénink a fitnessAlltraining.cz přidává další květnový termín na Mallorce
    Alltraining.cz přidává další květnový termín na Mallorce
  4. OstatníZ Valašska do JAR. Čeští traséři odjeli mapovat bikové traily v Africe
    Z Valašska do JAR. Čeští traséři odjeli mapovat bikové traily v Africe
  5. OstatníNa bikový zájezd s Kudrnou
    Na bikový zájezd s Kudrnou
  6. OstatníBike Tour: Jedovnice - Singltrail Moravský Kras
    Bike Tour: Jedovnice - Singltrail Moravský Kras

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #3 Machová - vloženo: 24.09.2009 v 19:42:22

    Réva pro Fouska - Pokud jde o antioxidanty a další cenné látky (fenolické látky, třísloviny apod.), jsou samozřejmě obsaženy i v révě, kde pravděpodobně nalezneme více citlivého vitamínu C a béček. V révě však nenajdeme vitamín B12, který kupodivu nalezneme ve vínu, především v burčáku. Hrozny, neřkuli skladnější rozinky, jsou také vynikajícím zdrojem jednoduchých cukrů a vlákniny. Víno je prostě víno a hrozny jsou hrozny, já mám ráda obojí  a rozinky ve štrúdlu dvojnásob. Nutričně i kosmeticky zajímavý je i olej z hroznových peciček (eliminuje např. vznik křečových žil a pomáhá při otocích a bolestech nohou apod.).

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #2 fousek - vloženo: 24.09.2009 v 11:56:44

    vino - Z clanku neprimo vypliva ze je lepsi jist vino ve forme kulicek jeste pred skapalnenim, je to tak?

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #1 VV - vloženo: 23.09.2009 v 09:19:22

    Ale ale... - Machová, ty alkoholičko, nejdřiv pivo a pak víno :-), ale je vidět, že ti to svědčí, článek je zajímavý.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744