Včera vyšlo DéBé

11. prosinec je dnem jako každý jiný, dalo by se říct. Ale ne až tak úplně. 11. prosinec je dnem, kdy vyšel letos naposledy, to jest pošesté, nejmladší z rodiny bikových časopisů - Dirtbiker. V posledních letech se stalo jakýmsi nepsaným pravidlem, že současně s posledním číslem spatřuje světlo světa i DVD s filmíkem natočeným DB crew v tomtéž roce na různých místech a k té příležitosti proběhlo i nedělní promítání tohoto dílka v Praze.

Ale o něm bude řeč možná někdy jindy. Pro tuto chvíli jsem se rozhodl udělat recenzi tištěného média, to jest 98-mi stran různými obrázky a písmeny potištěného papíru. Na úvod jen stručně. MTBS před časem rozvířilo trochu stojaté vody tištěných periodik, když rozeselo nenápadně informaci i tom že se možná připravuje vstup nového časopisu na náš trh. "Na každém šprochu je pravdy trochu" a proto vám tuto informaci vyvracet nebudu. Jelikož je mě osobně DéBéčko nejblíže, alespoň co do stylu (nikoliv vlastního obsahu) a formy, pokusím se vám alespoň částečně touto recenzí nastínit jak by mohl vypadat z pohledu mého - nový Bike Magazín.

41. číslo Dirtbikeru obnáší necelou stovku stran, z nichž 14 je celostránek inzertních. Není to málo, ale není to z pohledu vydavatele rozhodně ani mnoho. Každý kdo jen trochu vidí do fungování časopisu mi musí dát za pravdu. První stránka bez reklamy je pátá. Na té kromě obsahu najdete i tradiční editorial, který tentokráte postrádá jméno autora (možná je to naschvál). Ze zájmem si čtu tento odstavec jak v konkurenčním Velu, tak zde a musím konstatovat, že se autor i v posledním nulašest čísle neodklonil od zaběhnutého schématu nic neříct a dělat to dlouho. Prostě musím konstatovat, že ať psal tuto zdravici Radek, nebo Zdenda, nelíbí se mi. Stejně jako ty předešlé. Nemá téma a jen nevalný informační obsah ho umísťuje tak trochu mimo celý zbytek časáku - škoda.

Prvním článkem tohodle čísla je po několika stranách novinek na dvacátém listu UCI BMX Supercross. Celkem zásadní materiál o BMX které je nejmladší olympijskou disciplínou. Šest stran fotek a povídání donesli do redakce DB externisté Renda Živný, který vyrazil na klání společně s českou repre a fotkami doplnil můj kolega Honza Němec (momentálně na horách). Text klasika ala Renda - celkem čtetitelné, fotky až na tu startovní, na které to vypadá jak na rovinné dostihy malých kol také v pořádku. Dvoustrana na úvod působí celkem mysticky.

Druhý šestistránkový článek je opět o malých kolech, konkrétně MČR ve streetu. Tady je úvodka opravdu peklo. Osobně když vidím podobné stránky kdekoliv (řeč je o dvoustraně 26-27), listuju rovnou dál. Tady je na dvanácti fotkách vidět postupně trik 180 transfer přes zábradlí přičemž minimálně 8 z nich je naprosto o ničem - škoda i toho černobílého potisku. Text hodnotit nebudu neb street jde trochu okrajově mimo mě. Dvoustrana 30-31 - viz 26-27 když potřebuješ zabít místo, dej tam něco podobnýho - fotograficky hodně špatné.

Třetí velký článek je z pera dalšího externisty Adama Maršála, který se postaral i o fotky. Tady bych se dopustil zřejmě první zásadní chvály a dovolil bych článek BC Expedition, aneb 15 důvodů proč jet bikovat do Vancouveru, pochválit. Musím přiznat, že mi chvilkami běhal mráz po zádech a to nejenom při vzpomínkách na přistávací manévry letadla v turbulencích, ale třeba také u popisů vegetace na North Shore, nebo při Adamově líčení jak s fotovýbavou cestoval na biku ruku v ruce s Gaspim a Marošákem. Mé tři roky staré vlastní zážitky s touto lokalitou tak opět ožily a za to ti Adame dík !

40-46, to jsou čísla na DB nevídaných stran. Na každé z nich totiž naleznete celostránkovou fotku nějakého světového DH jezdce s jejich kolem a pár slov o nich. Rozhodně hodnotím nápad, takže body plus. Lokalita Schladming, kde se fotilo, byla jetos jedinou kam se DB crew vydala reportovat svěťák.

Prostřední plakáto dvoustrana je bohužel opět trochu mimo mé chápání. Sekačka - fotografa Dana Vojtěcha by se proboha dala snad nahradit něčím jiným celostranovým z Xcupu a barevno modro černobílý Matti Lehikoinen také žádná sláva, na to, že je jako zdroj Red Bull.

A jsme v druhé polovině. Ta začíná "cestopisem" Meatfly Tour de France o tom jak se partička skejtrů a dirtařů vydala objevovat krásy francouzkých skejt a dirt - ovišť. Pavel Caha vyrobil poměrně dobrý čtení doplněný o KIVA fotky. Řekl bych, že další z článků, kterým bych toho nemusel zas až tolik vytknout a spíš pochválit.

Pokračujeme Slopestylem v Bělehradu. Obsah dodala opět externí dodavatelská služba, konkrétně Tomáš Nádr (text) a Red Bull Photofiles (fotky). Zatímco práci Toma bych vyzdvihl, jako kvalitní. Zejména úvodní dějepisné informace, tak foty se mi už tak chválit nechce. Vím, že rozpočet časáku je daný a Fotofiles jsou zadara, ale přece jenom si neodpustím otázku - To se fakt nedalo vzít něco od Kuby Vlčka z Freeride.cz ? Co jsem tak viděl, tak jeho fotky z týhle akce by si určitě zasloužily bejt v časáku víc, než ty, co tam umístila redakce.

Další report z populární akce MRSN 4down je pokud se nepletu vlastně prvním autorským dílem redakce v tomto čísle DB. Sváťův text není špatný, ale chvilkama mi přijde trochu nudný a to zvlášť při podrobném popisování jak jezdci navzájem zápolili v několika jízdách. Na Marosaně totiž ani tak nejde o to kdo bude kolikátý, ale hlavně o to užít si "TO" ! Co se fotek týká, tak bohužel opět kritika. Panker dokáže udělat určitě i hezký fotky, ale MRSN se mu rozhodně nepovedla. Úvodní fotka rozostřená na hranici koukatelnosti a celostrana s Marošilo 360 je minimálně co do barevnosti příšerná. Zbytek už naštěstí tak velké zlo není. (Fotil jsem tam také, takže vím, že podmínky nízkého světla a tmy nebyly ideální, ale daly se nafotit lepší fotky)

Posledním reportem tohodle čísla je nejčerstvější akce z Brna na Sport Life. Tady naopak Pankerova fota celkem svítěj, kromě té první nasekané dvoustrany, které oooopravdu nemám rád. Text made by Marwin je klasika v oboru - dejte ho přečíst vaší matce, nebo babičce a zeptejte se jich, co z něj pochytily. Pravděpodobně vám odpoví že nic, ale věřím že mnozí čtenáři Dirtbikeru si z něj odnesou oživení svého trikového slovníku naučného.

76-79 to jsou strany na kterých se podobně jako v případě Schladmingu a DH jezdců se svými stroji představí několik vert jezdců s jejich stroji. Nikdo z nich nemluví česky.

Zbytek časopisu je věnován nejprve škole triku a posléze rozhovorům. Tomáš Kudrnáč a Jakub Fišer hovoří o všem, Domonik Nekolný a Michal Maroši pak jen pózují u svých kol.

Závěr časopisu je překvapivý. Poprvé v historii je tu pokus zaznamenat techniku na výstavě v Brně. Na 3 stranách v úplném závěru čísla se o to pokusil Zvolouš a musím říct, že celkem slušně. Sice moc nechápu ty zbytečný mezery mezi jednotlivejma fotkama, ale jakousi informační hodnotu tu narozdíl od katalogových fotek s mnohdy unylými texty vidím.

No, co dodat závěrem. Chválit, nebo kritizovat ? Doporučit, nebo odsoudit ? Ne. Ani jednoho se ode mne nedočkáte. Jelikož vím, co to znamená pořídit kvalitní materiál jak ze závodů, tak z výstav, či speciálních fototripů a jakou práci ho dá následně zpracovat a vytvořit onen štůsek papírů, který se pak ocitne ve vašich rukou, musím konstatovat jediné - díky všem, kteří se o něco podobného více či méně úspěšně pokoušejí. Dirtbiker patří stejně jako Velo, Peloton, či Cykloservis k našim bikovým stálicím stejně tak jako freeride a mtbs ke stálicím internetovým. Jestli se MTBS někdy pustí do výroby časopisu, není zatím na pořadu dne, ale věřte, že je to pro nás velkou výzvou, protože "kecat" umí každý, ale neco dělat, jen hrska z nás ...