Exklusivně: Návštěva olympijského okruhu MTB v Londýně

Příjezd do Hadleigh Farm zatím nenaznačuje, že by se tu za rok a čtvrt měl odehrát nejsledovanější závod na horských kolech. Ujdete-li ale potom několik set metrů ze zatím provizorního parkoviště, zjeví se před vámi areál, se kterým si dal někdo setsakramentskou práci. Dokonale vypreparované cestičky kroutící se po okolních brdcích nás utvrzují v tom, že jde o výjimečný počin.

Hrabství Essex a Salvation Army /Armáda spásy/ ve spolupráci s UCI se rozhodly připravit "den otevřených dveří pro pozvané" na olympijském okruhu, a to necelých 24 hodin po závodě světového poháru v Dalby Forest. Pozvání na závod využilo na sedmdesát elitních závodníků a MTBS crew nemohlo u takové příležitosti chybět. Jako první Češi jsme si tak mohli na vlastní kůži vyzkoušet co takový olympijský okruh obnáší.

Zejména potom, co anglický server BikeRadar.com zveřejnil své video z tratě a následné vlně protestních ohlasů, jsme byli hodně zvědaví, jestli je trať opravdu tak lehká jak obrázky naznačovaly. A nebyli jsme sami, zástupců odborného i všeobecného tisku se na Hadleigh Farmě sešlo dost.

"Přijede i Jaroslav?" ptal se nás Martyn Salt, muž který má okruh na starosti. "Bohužel ne, odletěl zpět do Čech, přijede až v červenci na testovací závod," odpovídáme. "To je škoda, rád bych slyšel jeho názor, včera se mi strašně líbil," pokračoval Martyn, jehož dílem je i okruh v Dalby Forest.

Stejně jako Jaroslav Kulhavý se k možnosti prvního otestování okruhu postavili i další čeští bikeři. Většina z nich raději odcestovala hned domů, aby si odpočinuli před závodem v Offenburgu. Jediná Kateřina Nash se se svým týmem Luna Pro do Essexu vypravila. "Přejíždíme rovnou do Offenburgu, takže je to taková logická zastávka. Já na testovací závod v červenci nepojedu, zatím se mi ani nikdo ze svazu neozval, takže jsem tady. Jsem zvědavá, o trati koluje hodně povídaček," sdělila nám Katka ještě před akcí.

Od olympijského okruhu se očekává, že bude výjimečný. Že bude hodně těžký, atraktivní, přehledný pro diváky a dobře snímatelný televizními kamerami. "Bylo nesmírně složité najít příhodný prostor na bikový závod, aby byl maximálně hodinu od Londýna a splňoval veškerá kriteria moderního okruhu. Původně se měl budovat ve Weald Country Parku, ale museli jsme to zrušit, nikdy bychom tam nedosáhli požadovaná kriteria," vysvětloval Peter Van den Abeele, šéf horských kol UCI. "Se Salvation Army byla sice hodně těžká domluva, ale nakonec jsme se dohodli a myslíme si, že je tady ideální terén."

Uvidíme. Nakonec zeptat na názory jsme se mohli sedmdesáti bikerů. To jsme samozřejmě neudělali, máme pro vás názory pěti závodníků, jednoho novináře a pak také ten náš. I my jsme totiž dostali příležitost jeden okruh absolvovat na kole. Ale o tom až příště….

Seznamte se: Olympijský okruh 2012

Pojďme si trať nejdříve představit slovem a v číslech. Kromě známých informací, jako je délka /5,1 kilometru/ a celkové převýšení /70 metrů/, jsme se také dozvěděli, že na okruh bylo navezeno 500 tun velkých kamenů a 3500 tun drcených kamenů a štěrku. A je to znát, tedy klobouk dolů. V případě deště to bude velká výhoda, žádné velké bahno se konat nebude. Snad jen kromě krátké, nejzašší části okruhu. Tady je dobré poznamenat, že z více jak 90ti % je trať uměle vytvořená! Revoluční přístup, ale takový si budou moci dovolit jen ty největší závody.

Start a cíl jsme shledali jako největší úskalí. Startovní rovinka se rozdvojuje po necelých sto metrech. Po výstřelu budou závodníci "nahnáni" do zaváděcího kola, do něj ale vede 180 stupňů zatáčka a samozřejmě mírně z kopce. Zaváděcí okruh je rovněž krátký, cca 400 metrů. Nutno ovšem počítat s tím, že v srpnu 2012 bude na startu stát jen 30 žen a 50 mužů.

Závodníci se podruhé ocitnou na startovní rovince a odtud již budou pokračovat do prvních serpentin, kterých je na okruhu jako máku. Na vrcholu je čeká první technická pasáž - sjezd kamenného pole. Když jsme ji viděli my poprvé, spadla nám čelist. Ten skok se nedá! Když ho dal Geoff Kabush jen tak tak se skřípěním zubů a převodníku, měli jsme srdce v kalhotech. Čekalo nás to totiž také. Naštěstí jsou tři možné stopy. Drop, který se musí skákat, a dvě delší cesty. Ovšem ani jedna není žádná nedělní vycházka parkem.

A znovu krátké stoupání s následným sjezdíkem a odkloněnou zatáčkou o 180 stupňů. Po několika metrech dojedete ke kamennému tobogánu. Vypadá strašidelně, ale těžký není. Prý. Sjely ho i polské juniorky. Pro slabší povahy, typu té mé, je k dispozici "B line". Kamenná klopenka vás vystřelí do pozvolného stoupání. Na jeho vrcholu si můžete vybrat dvě cesty. Obě po dřevěné lávce kolem mohutného dubu. Ta přímější je pro srdcaře. Ale ty, kteří ho mají na pravém místě. Rozjet se musíte na dvoumetrový gap vystlaný, jak jinak, kamením! Ta delší, vpravo kolem dubu, je pro ty s plovoucím uložením herzny.

Potom následuje asi nejnudnější část okruhu. Alespoň z pohledu diváka. Rovný sjezd přes louku a hustým porostem. Asi jediné místo, kde si závodníci budou moci trochu odfrknout. Po sjezdu musí následovat stoupání. To je možná asi nejdelší ze všech sedmi, které na okruhu naleznete. Není však vcelku, rytmus nabourá technická část plná velkých kamenů a volných drcených kamínků. V půlce se na chvíli stoupání zlomí a pokračuje závěrečnými serpentinami.

Klopenka a slušně prudký drop opět s možností lehčí varianty. Přejedete přes tunel a závodníci se ocitnou v prostoru feed zony, která je dle moderních standardů obousměrná. Z ní vyjedou tunelem a znovu stoupají serpentinami do míst, které před dvěmi minutami opustili…

Z vrcholu okruh pokračuje asi nejzábavnější částí. Ta začíná opět mohutným kamenným dropem do hravého singletrailu okořeněného klopenkami a občasnými skoky. Nabranou rychlost mohou bikeři využít v počátku stoupání. Odhadem 200 metrů přímého stoupání. Z vrcholu vede neuvěřitelně "vyšejpovaný" kaňon se třemi klopenkami a dvěma skoky.

To olympioniky přivede znovu do feedzóny, odtud je cíl nadosah. Předposlední stoupání serpentinami, prudký, ale lehký, sjezd, je "vyplivne" do smyčky zaváděcího okruhu. Čili posledních několik stovek metrů před cílem, krátké stoupání a mírný sjezd do cíle.

Jak to vidí závodníci? Jak to vidíme my?

Celý okruh je hodně silový a rychlý. Technické pasáže, které na první pohled vypadají nesjízdně, si dle našeho názoru všichni osahají a budou je lítat s prstem v nose. Rozhodovat asi nebudou. Záležet bude na čistotě projetí celku, udržení rychlosti, řazení a síle. Odhadem osm okruhů pro muže a šest pro ženy.

Pokud bychom měli odpovědět na výše položenou otázku, zda-li okruh splňuje vše co se od moderního závodního bikingu očekává, musíme odpovědět ANO, splňuje. Lépe připravenou trať ze všech úhlů pohledu jsme ještě neviděli.

Jedinou českou zástupkyní byla Kateřina Nash, která se svým manažerem Waldekem a dalšími členkami Luna Pro týmu pilně okruh studovala. "Je to zajímavá trať, myslím že takový horská kola potřebují, bude divácky zajímavá. Má atraktivní místa a hlavně lidi budou mít přehled, z jednoho místa uvídí velkou část tratě. Férová bude i pro závodníky, místa na předjíždění je dost. Chybí mi dlouhý výjezd, je to pořád nahoru a dolů. Ale s tím asi nic nenaděláme, kopec se prostě uměle vyrobit nedá. Jestli mi bude nebo nebude sedět zatím nedokážu říct. Jsem ráda, že jsem si to čtyřikrát objela a dostala okruh trochu do paměti, můžu se na to pak připravit. Pravdou je, že o olympiádě začínám čím dál tím více přemýšlet, takže budu muset využít dnešní zkušenosti k tomu, abych tady za rok uspěla.

Naše slova potvrdila i vítězka závodu v Dalby Forest Julie Bresset /FRA, BH Suntour/, která objela tři kola se svým trenérem a pod neustálým dohledem kamery. "Na tohle to bude chtít úplně jiný trénink než na běžný závod. Bude sedět silovým závodníkům. Trať je specifická, ale mě se líbí. Je hravá, líbí se mi skoky. Neřekla bych, že je technická."

Nino Schurter (SUI, Scott Swiss Power) jezdil ve dvojici s Florianem Vogelem. Ani u nich nechyběla kamera a po dvou okruzích Švýcaři vypadali, že si trať užívají, ale výhrady z jejich úst zazněly. "Je to neuvěřitelně rychlé. Takový sprint od kamenů ke kamenům. Líbí se mi, ale rád bych tu viděl delší technické úseky. Na tom co je tam nyní nedokáží technicky vybavení závodníci získat velkou výhodu. Okruh je atraktivní pro diváky, to je skvělé. Nejsem příliš spokojený se serpentinami, chtělo by to alespoň jeden dlouhý výjezd.

Ženu v duhovém dresu Maju Wloszczowskou (CCC Polkowice) s partou oranžových sudiček jsme vyzpovídali na samotném začátku okruhu po absolvování kamenného toboganu. "Po prvním kilometru ti toho moc neřeknu, ale zdá se to být hodně rychlé. Snad tady nebude tak foukat jako dnes. Důležité bude dobře si trať najet a vrýt si ji pod kůži. Ale můj první pocit z celého areálu je dobrý, líbí se mi, jak je to otevřené a přehledné."

Peter Van den Abeele: "Mě se tady líbilo hned od samého začátku. Celé je to na otevřeném prostoru, což je dobře z pohledu televize. Náš sport právě trpí nedostatkem televizních přenosů, tahle trať by mohla být zlomovou. Samozřejmě, že se s každým snažím prohodit pár slov. Dostávám důležitou zpětnou vazbu, musíme to pak sesumírovat, možná, že ještě k drobným úpravám dojde. Důležitým mezníkem také je, že jsme se s majiteli pozemku domluvili, že okruh zde zůstane k dalšímu užívání veřejnosti a navíc bude vybudováno dalších 30 kilometrů trailů a stezek."

Zobrazit místo Olympijský okruh MTB 2012 na větší mapě

Foto: Michal Červený


%pagebreak(Fotogalerie)%