AUTHOR ŠELA MARATON 2010 - 1.kolo Českého poháru

EXTRÉM BIKE MOST 2010 - druhý díl Českého poháru v maratonu

Druhé kolo Českého poháru v dlouhém maratonu bylo naplánováno na sobotu 22.5.2010 do Mostu – do útulného areálu hipodromu. Mostecký maraton, jak příznačně nosí v názvu, je opravdu extrémní, a tak se na dlouhou trať (67km) tohoto závodu vydávají skutečně ti nejzdatnější bikeři a bikerky domácí mtb scény. Mezi těmi všemi i leader našeho FUN BIKE Teamu -  HANY a moje maličkost. Stejně jako na Šelu, tak i do Mostu  nás doprovázela Lída, naše oblíbená a obětavá „bafice“. Naše pohárová partička byla tedy zase pohromadě a komplet…Do Mostu jsme dorazili v pohodě, akorát jsme museli objíždět zácpu v Bílině, což znamenalo asi 10 minut prodlevu, ale nijak nás to z míry nevyvedlo. Byli jsme rádi, že počasí je dobrý, že neprší….Myslím, že všichni, kdož se v sobotu postavili na start, určitě přivítali slunné počasí, neboť mostecký závod je neskutečně těžký i za sucha….Za mokra…raději ani nemyslet……

….I tak to bylo v sobotu v Mostě  těžké. Z mého pohledu určitě, neboť po Šele jsem na kolo díky nemoci vůbec nevlezl, prostě jsem vůbec nestačil venku potrénovat….. Distancovala mě angína, pět dní jsem zobal antibiotika a posledních pět dní před  mosteckým závodem jsem byl slabý, jak moucha. Jediným tréninkovým úsilím tak během těch posledních pěti dní zůstali dva spinningové bloky a s tímhle jet do Mostu, to byla spíše drzost…. Samozřejmě, mohl jsem předpokládat, že za tuto drzost budu platit, ale touha a vůle pohárový závod v Mostě dát, byla prostě větší, tím spíš, když jsem z úvodního dílu ČP v Lipníku měl vyjeté první pohárové body (70b). Díky těmto bodům jsem měl v Mostě zajištěn start z první vlny, což byla jediná a poslední výhoda, kterou jsem pro tento závod měl. Stejnou výhodu na startu měl i Hany a dalo se předpokládat, že ten ji v závodě zúročí podstatně lépe. Moje ambice s ohledem na zdravotní stav byly spíše skromné. Prostě to objet a připsat další pohárové body.

Start byl hodně do rychla, prostě bomby – jak jinak. Prvních 10km, to byl fakt nářez. Myslím, že těch prvních 10km byl první můj krizový moment. Cítil jsem se fakt mizerně a říkal jsi, že to snad ani nedojedu, že to na rozdělení trati „zalomím“ do cíle a budu klasifikován jen na „střední trati“. Jenže přišli první kopce, první terén, první sjezd a nejednou to bylo malinko lepší. Tak jo, počkám, jak na tom budu na Hněvíně. Tam čekala Lída, podala mi bidon, možná mi něco říkala, ale já už myslel na sjez z Hněvína. Sjezd dolů – klasika - brutál, ale tím je mostecký závod proslulý. Ve sjezdech si tady člověk opravdu neodpočine. Jakákoliv nekoncentrace ve sjezdech = pád…. Jsem dole pod Hněvínem. Né, že bych se cítil nějak suprově, ale dávám gel a hodně piju+něco málo jídla. Už jedu to, na co asi aktuálně mám, přežil jsem začátek…Samozřejmě, peru se s technikou ve sjezdech, ale to tady určitě většina….Do cíle je ještě daleko, tak hlavně moc nejančit. Kilometry tady na tomto maratonu naskakují pomalu, ale přeci jen, už jsem tady 2x jel, tak představu o tom, co mě čeká mám. Blíží se třetí občerstvovačka. Začínám závodit…Dnes s Vlastou Vébrem. Klasika. Je domácí, ve sjezdech mi odjíždí, ve výjezdech si ho sjíždím. Takhle 2x. Připomíná mi to nápadně Šelu, kde jsem si to dával s Jardou Hrubým…Nakonec Vébřikovi odjíždím a někde před třetí občerstvovanou jsem si sjel babici Kotovou a jedu s ní. Vyhovuje mi její tempo i rytmus v technických pasážích. V této fázi závodu určitě můj nejlepší úsek. Míjíme „Vodárnu“ a čeká nás proslulý závěr s nejtěžšími sjezdy. Pořád jedeme spolu, ale pak to přišlo. Někde cca 5km před poslední občerstvovačkou v jednom sjezdu letím na držku. Bohužel, řídítka se mi hla, jsou mimo osu. Kotovka ještě zařvala, jestli jsem OK, tak potvrzuji, že jo, ale není a nebude to tak….Naraženina, odřenina – vem to čert, ale  díky vyoseným řídítkům budu muset ještě sjezdy do poslední občerstvovačky běhat a to bude špatný. Musím běhat…a je mi jasné, že křeče na sebe nenechají dlouho čekat….Ano přišly…A za chybu platím. Všichni, co jeli za námi, včetně Vebřika mě sjíždějí. Spočítal jsem si, že od pádu do cíle na mě Kotovka udělala 20 minut. Škoda…. Doklepal jsem to na poslední občerstvovačku. Tady mi rovnají řídítka - díky kluci.... Tak jsem se alespoň v klidu najedl a napil a vydal se na posledních 20km. Zasolil jsem a tím jsem přemohl křeče. Posledních 20km, který už se zdaleka nejedou ve složitým terénu jsem celkem jel a dokázal jsem zrychlovat. Už vjíždím do areálu hipodromu a už vidím cíl a  před sebou Vebřika asi 50 metrů. Do cíle cca 200m. Musím to zkusit. Ještě se zmáčknout. Sice už o nic nejde, ale náš dnešní souboj na trati, to bylo drama, tak zkusím svou roli dohrát do konce….Mám ho, předjíždím, odjíždím – cíl…Znovu křeče. Opírám se o kolo a  na ceduli vnímám 25.místo v kategorii. Pocity…Neutrální. Ani nadšení, ani skepse. Prostě takovej klasickej poangínovej sračkovej výkon….v supertěžkým závodě. Hlavně, že jsem to objel a ty body za 25 flek se budou hodit…Statisticky vzato jsem se oproti 1.kolu ČP posunul cca o více než 20 míst dopředu…., takže „zlepšení“ ....Hany, ten jel opět excelentně. Celkově 10.místo a 2.místo v kategorii...BOMBA výsledek !! I Hany byl ze Šely popravenej, ale ustál líp než já, no a v Mostě mu to sedlo parádně.Na tak těžký trati a v té konrkurenci je to obdivuhodný. Myslím, že jsme našemu týmu ostudu neudělali….Vyhlášení = Hanyho bedna, pak ještě fandíme našim hokejistům při nájezdech, vítězíme, postupujeme do finále....Dobrej den...Můžeme se těšit na nedělní hokejové finále a taky na třetí pohárový díl mtb maratonu, ten – skoro náš domácí – MALEVIL 2010.Mušák

Zapojte se do diskuze

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744