Facebook, velryby a americký káry

Od té doby co existuje internet a hlavně stále běžnější mobilní připojení nebo rozšířeněnější bezdrátové připojení WiFi, svět se scvrknul a naše zájmy taky. Maily a informace ze světa můžeme mít dnes už téměř kdykoli a kdekoli po ruce. Nedávno mi dokonce prozradila moje dvaašedesátiletá maminka, že můj drahý otec, čtyřiašedesátiletý Germáno starší si bere notebeook i do postele. A to bych si troufnul říct, že před pěti lety vůbec nevěděl, co to ty internety vlastně jsou.

Letos nám konečně zavedli WiFi i do domečku, který si každoročně v Mont St. Anne pronajímáme. Pro mě to byla velká úleva v tom, že jsem nemusel do noci čučet v tiskovém středisku a okusovat si hladem nehty. Mohl jsem si pěkně drobit na klávesnici v pohodlí dočasného domova, po ruce mít kávičku, pivko nebo octový brambůrky.

Přišel jsem tím ale o všemožné zákulisní drby ze světa cyklistiky, které vždy mezi novináři kolují. Měl jsem zato větší šanci poznat zábavu našich reprezentantů. Moje maminka, nebo ještě lépe babička by to jistě okomentovala: "To já, když jsem byla mladá, my jsme se bavily úplně jinak, to za nás nebylo." Nebo nějakou podobně inteligentní větou, kterých jistě všichni znáte tuny.

Ono to totiž v tom našem baráčku vypadalo jako v tiskáči. Počítače rozložené všude možně. Na jídelním stole, u televize, u krbu, na masírovacím lehátku, na zemi. Jakmile ale dorazili z tréninku nebo závodů zpět, okamžitě zasedli ke strojům a rozjeli se po elektronickém světě. Jirka Friedl kolikrát neodolal ani při jídle, to byla totiž také chvíle, kdy počítače zůstávaly poházené po místnosti. A nebo při Tour de France. Díky časovému posunu,  začínal v Kanadě přímý přenos ihned po ránu. Takže při snídani zase byli někteří přibití k obrazovce televizní a zapomněli i na počítač.

Notebook mají úplně všichni, jen Milan Spěšný používá nový telefon Samsung, brouzdá po netu a skypuje s rodinkou. Z počítače Pepy Kamlera neustále hraje jakési české rádio. Tu kdosi hlásí poslední Paroubkovy politické obscénnosti z iDnes, Christoph Soukup sedí s počítačem na klíně a cosi německy řve do prázdna, až po chvíli jsem si všimnul, že má sluchátko s mikrofonem. Tereza Huříková si vybírá nové Oakleye, Jirka Friedl se snaží rozchodit zablokovaný iPhone, čímž dokonale baví všechny kolem. Mechanik Jan Zdražílek se svým věčným stínem Aliasem Kožakem sjiždějí filmy.

Fenoménem je ale Facebook. U toho se vydrží bavit dlouho do noci. Járu Kulhavého, Honzu Škarnitzla a Matouše Ulmana jsme neviděli téměř celý týden, protože bydleli v jiném domečku, ale díky Facebooku víme všechno. I to, že měl Jára řídký případ, ze kterého se nakonec vyklubala nepěkná aféra pana Tima Hortona a jeho neodolatelných koblih s javorovým sirupem. Nahrávají fotky, videa a neustále se něčemu tlemí. Zhruba tak nějak vypadaly volné chvilky. Moje maminka by jen zakroutila hlavou a řekla: "Nechápu, co je na tom počítači tak vtipnýho!"

Vyhraněnou zábavou některých členů posádky byla a doposud jsou auta. Kdo někdy byl v Severní Americe, jistě ví, o čem mluvím. Velkoobjemové motory lákají sešlápnout plyn, ten zvuk, který se line z útrob, je fascinující. A objemem na nás letos v autopůčovně nešetřili. "Meriďáci" vyfásli mikrobus Chevrolet Express s osmi válci o objemu 6 litrů. "Spořínkovský" třílitrový Dodge pak stojí na spodní hranici flotily. Michal Prokop si oblíbil kategorii pick-upů. Zapůjčil si osmiválcový GMC Sierra o objemu 5,3 litrů a zvukem jako břitva. Dálnice s maximální rychlostí 100km/h jsou potom menší nevýhodou, nikoli však překážkou.

Chudák pak ten, kdo v autopůjčovně dostane vůz po českých bikerech. Hlavně třistakoňový Chevrolet ovládaný Jirkou Friedlem nebo Milanem Spěšným. Ti by mohli z fleku poskytovat kurzy driftování na šotolině. Omámení výkonem auta si o tom vyprávěli dlouho do noci. Moje maminka by na to řekla asi toto: "Typický Češi, jen blbněte!"

Závidět tak můžeme jen americkým a kanadským týmům a jejich vozovému parku. Luna Women's se ne letošek vyzbrojila opravdu důstojně.

Michal Prokop, znám svým dlouholetým přátelstvým se Zdeňkem Srstkou a Martou Kubišovou, si v Kanadě užívá divoké přírody. Se svou přítelkyní Karolínou nejdříve stopovali medvědy, ale po dvou bezúspěšných, probdělých a promáčených nocích kdesi v lesích za Horou Svaté Anny nakopli 400 nespoutaných mustangů pod kapotou a raději vyrazili do quebecké ZOO. Hned druhý den otočili stádo směrem k zálivu Svatého Vavřince a nasedli na loď pozorovat velryby. A měli štěstí, jejich expedice se potkala s hejnem velryb druhu Minke, okolo kterých ještě hravě dováděli lachtani. Karolína byla unešená natolik, že při vynoření velryby se s nimi nadšeně zdravila hlasitým jekotem.

Dnes jsou ovšem všichni v Bromontu a připravují se na další díl světového poháru. Vloni se tu dařilo zejména na poli cross country, Kateřina Nash skončila třetí a Jiří Friedl zajel sedmou příčku. Okruh podle posledních informací výrazně změnili a ztížili. Uvidíme o víkendu. Stay tuned.

Foto: Jan Němec