Vytrvalost - stvoření tajemné

Jak na Nový rok, tak po celý rok! František Průměrný pokračuje ve svém tréninku i na Silvestra a Nový rok...

Autor: Ondřej Vojtěchovský

Ten chlap se snad pomát! Asi mě potrestal za to, že jsem chytnul toho vlčáka a nemohl jezdit na kole! Ze začátku to vypadalo jako legrace — pár hodin vydrží chodit každej, to není trénink. Kdybych mohl sedět na kole nebo měl kam jet na běžky, tak bych snad chtěl i vrátit peníze. S takovými pocity jsem vyrazil na první pochoďáček. Domů jsem se vrátil docela svěží, možná měl trochu žízeň, ale jinak přiznávám, že se i to vcelku líbilo, po vánočních orgiích jsem si vyčistil jak hlavu, tak žaludek.

Druhý den jsem sice trochu cítil neobvyklá místa, a to nejen na nohou, ale na další výlet se celkem těšil. Tříhodinovka proběhla bez zvláštních příhod a můžu říct, že jsem si to užíval. Není to sice jako na kole, taky půl hodiny můžete koukat na jeden kopec, ale zase si ho můžete prohlídnout pořádně. Ale ve středu — v průběhu výletu se ochladilo, začal foukat severák a padat sníh. Ze tří a půl hodiny bylo rázem víc než čtyři, a vzhledem k tomu, že jsem si já moula nevzal ani traťovku, ani hlt vody, připlazil jsem se domů prošitý jako deka a skoro neschopný slova, jak jsem byl zmrzlej.

Běh ve čtvrtek byl vysvobozením jen částečným. Nohy už mě bolely tak, že jsem se spíš ploužil než běžel. Zaplaťpámbu aspoň za tu půlhodinu, delší bych nepřežil.

Druhý třídenní blok už byl peklo na zemi. Nohy mě bolely jak šlak, ale hlavně — kde pořád brát nové trasy — a tak jsem vzal znova ty samé. Tím pádem byla místa, která jsem šel už počtvrté i víc a kdybych měl v kalhotách řemen, asi se pohoupu na osice. Ještě že se mi ten opruzený zadek docela zahojil a já se tím pádem můžu těšit na ergometr a válce!


Komentář trenéra

František nám krásně ukazuje, jak mnoho podob umí mít výkonnost ve vytrvalostních sportech. Není to jen otázka dostatečných zásob sacharidů, na kterou je problém obvykle zužován.

Když se podíváte na obrázek pod textem, uvidíte, že nejširší hranice vytrvalosti tvoří schopnost udržet stabilní vnitřní prostředí. Do vnitřního prostředí přitom nepatří jen hladiny tělních minerálů a tekutin, ale i teplotní komfort. I když by se zdálo, že obojí za nás dokážou vyřešit moderní technologie iontových nápojů a funkčního prádla, není od věci si tyhle vlastnosti potrénovat v době, kdy nemusíme podávat vrcholné výkony. I v době Goretexu a Enervitu můžeme v závodě na přejezdu vyklepat bidon a nebo schytat bouřku s prudkým ochlazením. Tělu jenom prospěje, když nebude zvyklé jen na rozmazlování civilizací.

Energetické zdroje jsou záležitost o poznání zjevnější. Je všeobecně známé, že kritickým energetickým zdrojem jsou sacharidy. Jakmile dojdou, je po komedii. O trochu méně známý fakt už je schopnost metabolismu pokrýt část akutní potřeby sacharidů přeměnou některých aminokyselin. Jak velká část to bude a jak ochotně se kanibalismu bude tělo dopouštět, záleží do značné míry na trénovanosti této metabolické linie. A zima je i tady nejlepší období, kdy si proces glukoneogeneze může tělo bezpečně vyzkoušet v nízkých intenzitách a tím i bez nadměrného rizika přetrénování.

Mentální neboli duševní vytrvalost je naproti tomu cosi, co se pokládá za něco naprosto samozřejmého, asi tak, jako že letící pták nesvěsí a nespadne na zobák. Přitom kolik cyklistů v závodě sleze s kola relativně v dobrém fyzickém stavu, jen proto, že ztratili motivaci a že mají akutní pocit, že už to nemá cenu, že už ten „zásek“ nesjedou a podobně (přitom balík za další zatáčkou svěsil a stačilo vydržet o dvě minuty déle...). Ani ta trocha nezáživného pochodování v nepohodlí tedy Frantovi neuškodila.

Zatím co vnější tři mezikruží jsou celkem jasné a pochopitelné, vnitřní různězelený kruh už vyžaduje trochu vysvětlení. CNS kontrola znamená, že každý pohyb, který provedeme, má svůj předobraz v šedé kůře mozkové. Nebudu vás unavovat podrobnostmi, důležité je jen vědět, že všechny mozkové buňky mají svojí hranici únavy. Pokud jí překročí, začnou pohyb řídit nepřesně a s chybami. Tyto chyby vedou na jedné straně k vyšší spotřebě energetických zdrojů a na straně druhé k porušení koordinace svalů a například ke křečím.

Nervosvalová vytrvalost je z podobného soudku, jen o kus dál po drátě, pardon, po nervu. Přepínač, nebo možná spíš relé, které svalovou buňku zapíná a vypíná, provozuje poměrně složité přesuny chemikálií a není úplně nenáročné ani na energii. Vyčerpané nebo poškozené relé znamená odstavení celého svalového vlákna z provozu. Doba, za kterou toto nastane, je závislá jednak na tom, jak vypínačem nadřízená centra zachází (viz předchozí odstavec), ale i na tom, jaké rezervy si stačilo vypěstovat tréninkem.

Nitrosvalovým aparátem myslím jak motorek svalového vlákna, bílkoviny aktin a myosin, tak jejich zabezpečovací aparát. Podstatné pro nás a vytrvalost je, že po určitém počtu pracovních cyklů stahu a povolení se aktin s myosinem „zadřou“, neodvratně spojí a přestanou fungovat. Jediná možnost, jak je opět přivést do provozu je kompletní recyklace, vystavění nové bílkoviny. Což ale v zátěži nejde — reparace nastane až v klidu, v regenerační fázi po tréninku. Jak velký je zmíněný určitý počet zase záleží jednak na řízení shora (jako nakonec všechno ;-) ) i na odolnosti a rezervách, které si nitrosvalový aparát dokáže natrénovat.

Graf jako celek funguje následovně. Tři barevná mezikruží — modré, červené a bílé — dohromady vyjadřují vytrvalost obecnou. Obecnou vytrvalost můžeme trénovat jakýmkoliv dostatečně dlouhým pohybem — pochodem, na běžkách, na kole, při skialpinismu a podobně — a za jakýchkoliv podmínek, dokonce s trochou nadsázky můžeme říct čím hůř, tím líp. Heslo gardy Fridricha II „co tě nezabije, to tě posílí“ určitě nalezne uplatnění i dnes. Rozhodující přitom není ani tak konkrétní intenzita jako maximalizace času.

Zelený vnitřek kruhu je vytrvalost speciální. Její mohutnost záleží především na tom, jak dobře konkrétní pohyb vykonáváme. To znamená, že jí můžeme trénovat pouze tím pohybem, pro který si jí pěstujeme — plavec plaváním, cyklista cyklistikou, běžec během, jen chudák triatlonista musí dělat všechno. Pro její rozvoj je podstatná doba, po kterou dokážeme cílový pohyb správně. Kdybych to měl ilustrovat na tolik diskutovaných válcích — pokud budu trénovat speciální cyklistickou vytrvalost ve vyšší kadenci, nemá cenu jet mermo mocí hodinu a půl, když cílovou stovku udržím slušně sotva hodinu a zbytek času se motám jak loňská moucha na prvním slunci.

A ještě jedno pravidlo z grafu můžete vyčíst. Totiž že vlastní zadek nepřeskočíš — žádná vlastnost nepřekročí hranice vlastností, které jí obklopují. Sebesilnější gel nám nepomůže, pokud promrzneme na kost nebo se totálně dehydratujeme. Když chytíme hlaďák, nepomůže, že máme vůli jako Meresjev a zrovna tak nám není nic platné, že papírově udržíme tři sta wattů půl hodiny, když se nedokážeme zmáčknout natolik, abychom si sjeli půl minuty prohození předního kola nebo pět minut opravy defektu.

Vytrvalost ve všem vašem činění přeje do roku 2006 Ondra Vojtěchovský, www.cyklotrenink.com

Přečteno - 10657x Tagy: cyklotrenink
Zapojte se do diskuze

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #4 Gary - vloženo: 06.01.2006 v 22:12:18

    Zimní údržba? - Je mi 35, v zimě dám za týden 2x 1,5h spinningu, 1x cca 1h plavání, 1xposilovna cca 1h,dle počasí a času občas kolo, další posilovna, spinning,běh... čili za týden 6-7h. Co s tímto "základem" mohu v sezoně dokazat? Jezdim kratke MTB maratony.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #3 Kamil - vloženo: 05.01.2006 v 20:46:14

    to Jirka - Jo, na KPO jsem už narazil a fakt dobrý. Je to trochu delší ale o to zábavnější :o)

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #2 Jirka Šrain - vloženo: 05.01.2006 v 14:50:38

    souhlasím s Kamilem - A to sis, Kamile, ještě nepřečetl celou Ondrovu poradnu na www.kpo.cz. Tu přečíst celou vyžaduje taky vytrvalost :-).

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #1 Kamil - vloženo: 03.01.2006 v 20:45:54

    Super článek! Tak krásně lidově vystvětlený fyziologický procesy při zátěži jsem ještě nikdy nečet!!! Jen tak dále.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744