Jan Jobánek: Polovina mého vítězství patří Ivanovi

To nám prozradil v rozhovoru těsně po vítězném dobytí hradu Helfštýn a zisku druhého triumfu na Author Šela marathonu...

Autor: Jan Němec
Jan Jobánek: Polovina mého vítězství patří Ivanovi

Jan Jobánek alias Džobr byl nejvýraznější postavou sobotního Author Šela marathonu 2011 /Jobánek vyhrál Author Šela marathon. Už podruhé!/, po třech letech si na Helfštýně zopakoval vítězství. Ideálně tak vykročil do Českého poháru v maratonu, který by brněnský biker chtěl vyhrát. 14 dnů před maratonským mistrovstvím republiky v Mostě to pro Džobra znamená mentální doping a novou krev v žilách. Krátce po projetí cílem jsme si sedli k nealko pivu a podívali se na závod trochu podrobněji.

Honzo, gratulujeme k vítězství. Za dvanáctiletou historii Author Šela marathonu jsi teprve třetí, kdo závod vyhrál dvakrát. Dokážeš vítězství srovnat?
V roce 2008 jsem to uvisel s Boudou /Pavel Boudný, pozn. redakce/ a Horácem /Martin Horák, pozn. redakce/, byl jsem z nich asi nejslabší. Ale pak odpadl Bouda a Horác mi ujel. Jenže mu pak strašně seklo a dojel jsem ho tady v poslední točce pod hradem. Tenkrát jsem tahal za kratší konec. Letos jsem si věřil, připravoval jsem se na to a celý závod jsem byl na špici.

Author Šela marathon 2011 -  Jan Jobánek

A který triumf je pro tebe cennější?
Hmmm, to ještě nedokážu říct, třeba to přijde za pár dnů. Teď můžu jenom povědět, že si obou vážím stejně. Šela je pro mě nejvíc, je to můj nejoblíbenější závod.

Letos jste až do poloviny závodu byli spolu s Ivanem a vzorně spolupracovali, bylo to součástí taktiky?
Určitě, zkoušíme to už několikátej rok. Chceme to rozjet takhle na začátku, abysme Hanese /Jan Hruška, pozn. redakce/ a další nechali v technice. První půlka je totiž daleko techničtější, takže jsme se rozhodli, že pojedeme totální šrot a pak se uvidí.

No a vidělo se?
Právě, že jsme si ten náskok zas tak velký nevytvořili. Hlavně pak na těch rovinkách, oni se mohli prostřídat ve třech. Byla to jen půlminutka pod kopcem do Uhřínova. Ale naštěstí oni taky asi jeli šrot a v podstatě pak každej za svý, takže mě nedojeli.

Author Šela marathon 2011 -  Jan Jobánek s Ivanem Rybaříkem

Do výjezdu do Uhřínova jste najížděli s Ivanem, ale nahoře jsi už byl sám, co se stalo?
Ivan už pěkně funěl, odtahal hodně na těch rovinách, tam mi hodně pomohl. Už neměl síly, aby vydržel. Navíc je pořád utahanej z Austrálie, ale už se z toho dostává, dneska tu první polovinu jel perfektně.

Nebyla to tedy součást vaší taktiky? Třeba že by kluky trochu odbrzdil?
To určitě ne. To by ani nešlo, jedině, že by Hanese chytil za sedlovku :-)))) Každopádně mi hodně pomohl, kdyby tam Ivan nebyl, těžko říct jak by to dopadlo.

Byl tedy Jan Hruška tím, koho jsi se bál nejvíce?
Bál jsem se i Foji /Ondřej Fojtík, pozn. redakce/. Vím, že tu byl několikrát v týdnu trénovat, měl to najetý. Ale myslím, že pracoval pro Hanese. Ten tady ještě nevyhrál, bylo poměrně sucho, takže mu to mohlo hrát do karet. Polovina mého vítězství patří Ivanovi, který pro mě odvedl obrovský kus práce nejen fyzicky, ale i psychicky.

Author Šela marathon 2011 -  Jan Jobánek v cíli děkujeme Ivanovi Rybaříkovi

Můžeš být konkrétnější?
No, když jsme přejížděli dálnici a byli pod kopcem na Uhřínov, kluci už byli hodně blízko, v té chvíli jsem ve vítězství už moc nevěřil. Ale Ivan mě držel nad vodou, říkal, neboj to dáme, oni taky musej bejt prošitý a mají toho plný kecky, bojujem dál. Uvědomil jsem si, že má pravdu a bylo to hned lepší.

Prý jsi tu také byl v týdnu najíždět...
Jo byl jsem nedaleko v Kroměříži na závodech, tak jsem sem minulou sobotu a neděli vyrazil. Ale moc jsem z toho neměl, protože pršelo a bylo osm stupňů. Třeba tady ten singl k hradu jsem musel jít celej pěšky.

Kdy jsi začal věřit, že to máš v kapse?
Tady až nahoře na hradě, když jsem projížděl bránou. Ten poslední kopec mě strašně bolí, člověk má najetý jiný tempo z těch rovin a asfaltu, který jsou před Helfem. Pravidelně tu mívám křeče, ale to asi každej. Asi pětkrát jsem se tady v tom kopci otáčel, jestli se Hanes neblíží. Neměl jsem informace, jak je daleko za mnou. Navíc jsem ještě dole v Lipníku spadnul a narazil si loket. Ale vyšlo to, bylo to těžký.

Author Šela marathon 2011 -  Jan Jobánek vítězí

Je tedy ten závěrečný kopec nejhorší úsek na trati nebo je ještě někde něco nepříjemného?
Asi jo, kopec na hrad je šílenej. Ale patří to k Šele.

Ještě nám prozraď tvé nejbližší plány.
Příští víkend jedu do Aše na cross country pohár, cestou se zastavím v Mostě, abych si projel okruh mistráku, který je pak za další týden.

Foto: Michal Červený, Jan Němec

Přečteno - 9604x Tagy: rozhovory šela jan jobánek
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Mistrovství světaKulhavý: Porazit Schurtera je dobrá motivace na příští rok
    Kulhavý: Porazit Schurtera je dobrá motivace na příští rok
  2. Mistrovství světaVrcholný závod Jaroslava Kulhavého: Do trojky by to mohlo být
    Vrcholný závod Jaroslava Kulhavého: Do trojky by to mohlo být
  3. OstatníMartin Huber - Salzkammergut Muž #1
    Martin Huber - Salzkammergut Muž #1
  4. Světový pohárMusel jsem pořád cítit, že můžu jet ještě rychleji, řekl Škarnitzl
    Musel jsem pořád cítit, že můžu jet ještě rychleji, řekl Škarnitzl
  5. ZávodyFotogalerie: Author Šela Marathon 2017
    Fotogalerie: Author Šela Marathon 2017
  6. Ostatní závodyBlátivý 18. ročník Author Šela Marathonu kořistí Škarnitzlových
    Blátivý 18. ročník Author Šela Marathonu kořistí Škarnitzlových

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #2 germano - vloženo: 09.05.2011 v 21:34:51

    Palec nahoru ananas! Díky. Chtěl jsem tím opravdu říci, že mu dal nafrak, dobil ho v křečích, to zlý nezkrotný zvíře!

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #1 ananas - vloženo: 09.05.2011 v 18:59:50

    malá chybička se vloudila...hrad se nedobíjí ale dobývá :-)

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744