Honda versus Kona

Popisovat závod, který jsem do minulého víkendu nikde neviděl a který asi ještě nějakou dobu jen tak neuvidím, je těžké. Představte si fourcross, ale na sjezdových kolech. Délka nikoliv dvěstě metrů, ale dva kilometry. Trať plná "paleťáků" katapultující jezdce přes silnice a do desetimetrových poletů, zakončená prudkým a technicky náročným lesním úsekem. Startovní zařízení pouští současně čtyři bikery na dvěstě metrů dlouhou startovní rovinku se sklonem 30-ti stupňů okořeněnou zejména v levé stopě seskokem metrové skalky. Jedním slovem maso.

Když jsem poprvé spatřil jak si to chlapci hned po startu dávali a osmdesátku na tacháči dobržďovali na poslední chvíli mezi zpomalujícími brankami bylo mi jasné, že finále, kde se potkají opravdu čtyři vyrovnaní jezci bude masakr. To jsem ještě netušil že navíc na zelenou louku zaprší aby pěkně poklouzala.

Že ještě pořád nechápete o čem je tu řeč ? Tak tedy, datum :10. června, místo : Leogang - Rakousko, název : KONA Top to Bottom Eliminator. Ještě doplním, že vše se konalo za dohledu Tareka Rasouliho a jste snad konečně v obraze. Ano, patrička lidí, která má na triku například loňský Red Bull District Ride v Norimberku se tentokráte postarala o extrémní závod sjezdařů a to se v ším všudy.

Do rakouska dorazila po světovém poháru v Německu esa světového sjezdu jako Fabian Barel, Greg Minnaar či Matti Lehikoinen a nechyběli ani staří známí Michal Maroši, Kamil Tatarkovič, nebo Filip Polc. Konkurence pedesáti závodníků byla poměrně dobrá, nicméně do finále mohli postoupit jen čtyři. Po pádu Michala marošiho v semifinále a jeho následném vítězství v malém finále, kterým si zajistil pátou příčku, si 7500 euro mělo v poslední jízdě rozdělit mezi sebe kvarteto Minnaar, Barel, Lehikoinen a Tatarkovič.

Greg Minnaar se hned po startu ujímá vedení. Fabian Barel bojuje s Lehikoinenem o druhé místo ale Matti padá a tak je konečné pořadí v cili následující. 1.Minnaar (Honda), 2. Fabian Barel (Kona), 3. Kamil Tatarkovič (Kona), 4. Mati Lehikoinen (Honda).

Závod údajně shlédlo v sobotu odpoledne cca 2500 diváků, což je na vcelku chladné a deštivé počasí, které v Leogangu v sobotu odpoledne panovalo celkem úspěch. Pokud bych měl zhodnotit celkový dojem z akce, tak musím říct, že byla zajímavá především v horní části po startu, kde byli závodníci ve vzájemném kontaktu a často se padalo. Střední a spodní část pak už divákům nabízela většinou klasickou sjezdovou podívanou, protože sávodníci utvořili menší, či větší rozestupy a projížděli úzkými technickými pasážemi v různě dlouhých intervalech za sebou. Jinak ale klobouk dolů za novou myšlenku a zajímavě pojatý sjezd, možná se časem dočkáme nějakého pokračování.

Foto : Petr Bureš & Yorick Carroux