Jiří Friedl: Chci růst, ne experimentovat

Jiří Friedl je ve svých 24 letech českou XC "dvojkou". Poprvé se loni dočkal dílčího a nakonec i celkového vítězství v českém poháru, ve světovém poháru se dvakrát dostal mezi nejlepších dvacet a v konečném pořadí mu patřila 32. příčka. Z českých bikerů byl lepší jen Jaroslav Kulhavý a to o jediné místo. Na mistrovství Evropy dojel dvanáctý, reprezentace na světovém šampionátu se musel následně kvůli zdravotním problémům vzdát. Teď je tu ale sezóna nová ...


MTBS.cz: Máš za sebou první letošní závody, jaký z nich máš pocit?
Jiří Friedl: "Co se týče výkonnosti, tak jsem víceméně spokojený. Jediné, co mě tady zaskočilo, bylo počasí. S nepříjemnou zimou a deštěm jsem se nedokázal příliš dobře vyrovnat. Jinak příprava zatím probíhá podle plánu, trénink plním a úspěšně se taky seznamuju s novým materiálem."

Jaký byl pro tebe přechod ze Shimana XTR na Sram XX?
"Není s tím žádný problém. Trochu to bylo potřeba sladit s oválnými převodníky Rotor, které vozíme, ale jinak tím, že máme Sram páčkové řazení a ne gripshift, tak to sžití proběhlo poměrně rychle. To, že je na kazetě o jeden pastorek navíc, člověk ani tolik nepocítí, spíš má větší možnost volby a najde si ten převod, který mu opravdu vyhovuje."

Letos máte mezi týmovými koly nově také lehký hardtail O.Nine. Co je pro tebe tím hlavním kritériem, podle kterého vybíráš, na čem pojedeš?
"Jednoznačně podle profilu trati, ale záleží to na okolnostech. Podle toho, jaké jsou výjezdy a sjezdy, a podle toho, jak se pojede rychle. Když jsou rychlé sjezdy, tak raději volím Ninety-Six a naopak, když jsou pomalé a prudké výjezdy, tak mám raději pevné kolo. Tím, že máme letos O.Nine, se asi víckrát přikloním k té pevné variantě, ale stejně většinu závodů odjedu na celoodpruženém kole. Tady na Kypru jsem zatím na pevném kole jel jen úvodní časovku, abych si na to zvykl a vyzkoušel si to, ale zdejší tratě nejsou na pevné kolo. A to mě přitom u nového rámu velmi mile překvapila jeho pohodlnost v kombinaci s tuhostí a skvělou váhou."

V Čechách jseš brán jako "dvojka". Jak vycházíš s Jaroslavem Kulhavým? Je mezi vámi rivalita?
"Rivalita tam asi nějaká bude, ale máme mezi sebou takový speciální vztah, jelikož se známe už hodně dlouho. V podstatě od juniorů jsme dva hlavní soupeři. V chlapech to zezačátku tak nevypadalo, ale nakonec se ukázalo, že ten nárůst výkonnosti je u obou z nás. Je mezi námi taková zdravá autorita, ale určitě jsme kamarádi."

Jaké si dáváš cíle do sezóny?
"Loňská sezóna mi poměrně vyšla, ale nepodrželo mě zdraví. To bych chtěl letos podchytit. Měl jsem stabilní výkonnost, ale i rezervy, takže na tom bych chtěl také zapracovat. Konkrétně bych chtěl na některém ze závodů světového poháru zase skočit o nějakou tu příčku výš. Vrcholem pro mě bude mistrovství světa v Kanadě. To je velká motivace. Je tam hodně technická trať a ta mi svým pojetím vcelku sedí."

Co můžeš říct po roce v týmu s Christophem Soukupem?
"Určitě jsem se od něj něčemu naučil, ale myslím si, že i on si má co vzít od nás. Češi a Rakušané jsou v tréninku trochu jiné nátury. Jsem přesvědčen, že i on by potřeboval to, co my Češi máme v sobě.
Neříkám, že trénink obcházíme, ale jsme především závodníci a Christoph občas nechá víc energie v tréninku, než potom v závodě. Hodně se doplňujeme a vzájemně se podporujeme. V rámci týmu tedy spolu vycházíme velmi dobře."

Před sezónou jsi dostal nabídku jít do zahraničního týmu, ale nakonec jsi se rozhodl zůstat doma...
"V Meridě jsem dostal perfektní podmínky a jistotu, že zase můžu udělat ten výkonnostní krok nahoru, který jsem udělal loni. Nechtěl jsem experimentovat a myslím si, že Meridě pořád dost dlužím. Chci pokračovat v tom, co jsme nastavili, tedy že se snažíme budovat spíš světový tým než celek na české závody. Ta myšlenka Petra Vaňka a Jána Svorady se mi líbí a rád ji podpořím."

Podmínky máš tedy srovnatelné?
"Víceméně ano. Co se týče závodního programu, tak stoprocentně. A co se týče týmového zázemí, tak si troufám říct, že jsem na tom tady lépe. Venku to funguje úplně jinak. Tam je každý profesionál, dostane jen peníze na účet a s týmem se vidí akorát na závodech a nic moc týmově nefunguje. To si myslím, že je naše výhoda, protože držíme při sobě a máme třeba týmová soustředění, která v těch zahraničních týmech nejsou příliš běžná."

Jak tráviš na soustředění tu trochu volného času?
"Rád po tréninku vyrazím někam na procházku, třeba na pláž. Nově jsme letos na odreagování nastolili po večerech poker. Zatím nás ale poráží ten nejmladší - Cimbál (Ondřej Cink pozn. red.)"


Foto: Michal Červený