Nářez mezi vinicemi aneb letecký den v Jevišovce

Sobota časně ráno; šinu si to po výjimečně volné brněnské dálnici, sluníčko praží a rozhodně ve mě nebudí dojem pozdního léta...

Autor: Tomáš Přibyl

Celá ta atmosféra klidného sobotního dne s perspektivou hezkého závodu v Jevišovce se mi líbí. Jak tak postupně míjím další auta s bicykly na střeše nebo v zavazadlovém prostoru proložená taškami, dekami, ručníky a tak podobně, raduji se z celé té bikerské komunity, lidí, kteří často za cenu odříkáni si různých hmotných požitků týden co týden putují českou krajinou, setkávají se a férově soupeří na všech možných tratích. Ten pocit mě úplně usmířil s problémy, které na mě čekají zítra, za týden nebo za rok.

V Jevišovce už to vřelo. Více než kilometr před vesnicí jsem věděl, že parkoviště je na stejném místě, jako obvykle. Díky permanentnímu suchu se tam zvedal obrovský oblak prachu  pod přijíždějícími vozy. Kolorit místních poměrů nádherně vykresloval muž, který mířil zdánlivě na místo registrace závodníků; až z blízka jsem si uvědomil, že na kole nemá ani jeden bidon, ale místo toho třímá v ruce obrovský demižon. Asi jel pro svou denní dávku ke známému....

Registruji, se, přebírám místo trička láhev červeného, rozhodně se bude večer hodit, je třeba trochu uvolnit rodinnou atmosféru.

Jedu se rozjet, v tom vedru jsem propocený durch ještě než se dostanu do svého startovního boxu. Letmo se zdravím se známými, cítím se jako doma, když nad tím přemýšlím, možná i lépe než někdy doma....

Start! Asi se pojede pěkná palba, trať je úplně suchá. Ale jako by mě ti nejlepší na špici balíku slyšeli, první kilometry po asfaltu se jede celkem v pohodě. Třicetistupňový žár asi nikoho nežene dopředu, vždyť na místní trati se jede vlastně pořád na otevřených pláních, žádný les, žádný stín. Ale jakmile sjedeme z asfaltu na cestu, rozpoutává se hotové peklo. Borci na čele zrychlují a zároveň se zvedá neproniknutelná clona prachu. Už jsem zažil leccos, ale tohle je síla! Jedeme čtyřicítkou a já chvílemi nevidím ani na pět metrů. Pomyslím si, že ostatní asi také ne a nenapadá mě v mém pesimistickém způsobu myšlení nic jiného, než že to musí co nejdřív lehnout. Balík několikrát mění směr a pořád se naštěstí jede. Najednou jako když do skupiny střelí; a už to přede mnou padá. Ještě stačím vidět dres „Doláků“ jak se řítí k zemi těsně před mým předním kolem, zabočuji do příkopu, naštěstí není hluboký. Jsem rychle zpátky na cestě, ale bohužel, skupina se rozdělila a ti šťastnější už mi nenávratně ujíždějí. Je to robota, postupně se propadám trochu dozadu, ale pořád je to dobrá pozice do druhého kola. Když přijíždíme podruhé k jedinému prudšímu výjezdu či spíše výšlapu, pokouší se o mě mrákoty. Vedro, tepovka hrozná a k tomu dopitá flaška, to ještě není to nejhorší. V dlouhém sjezdu mi nejdřív padá řetěz a než stačím zpomalit, zasyčí to a přední guma je prázdná. Sakra, kleju a snažím se defekt vyměnit v profi stylu. Ale profi je maximálně bombička, protože plášť vyjíždí z ráfku a vzápětí se ozývá obrovská rána, jak duše odchází do věčných lovišť. Pumpu nevezu, druhou duši nemám, tak stojím u cesty a čekám, že mi někdo pomůže. Jsme přece ta cyklistická komunita, jedna velká parta, kamarád vedle kamaráda. Uběhlo deset, patnáct minut a nikdo se ani nezeptal, cože to tam tak stojím, přední kolo venku a duše v ruce. Pak už mávám a prosím. Zastavuje první dobrodinec, zřejmě mu to nedalo, protože vyznáváme stejné barvy dresu. Dává  mi do ruky pumpu a duši, děkuji a snažím se dohnat ztrátu. Nějak to nejde nafouknout, koukám a rezervní pryž má díru jako vrata. Tak tu bych rozhodně nevozil jako rezervu! Další borec zastavuje až za mnoho minut, chce mi pomoci, ale když kouknu na ten kus černé gumy, zjišťuji, že mi dává duši s autoventilkem. Vzpomenu na legendárního Cimrmana a jeho teorii o střídání dvou period, očekávání a zklamání. Až borec s číslem 468 mi dává ten správný produkt a já se po třiceti minutách můžu vydat směr cíl. Ale to už moje povznesená nálada vzala za své. Ne proto, že přijedu do cíle tisící, ale z toho důvodu, že mé dušínovské představy o partě cyklistů jsou zřejmě příliš optimistické. Faktem je, že i v mém pokročilém věku mě zaskočilo, že borci a borkyně soupeřící o pětisté sedmé místo nedokážou jak jeden muž a jedna žena aspoň předstírat účast s nešťastníkem evidentně žadonícím o pomoc. V autě na zpáteční cestě mi to došlo; země česká je krásná, ale lidé jaksi začínají vyznávat jiné hodnoty než bych si já představoval. Tak zase za týden na Ještědu. Učiním nutná opatření; znovu nazuju bezdušovky, do kapsy pro jistotu kromě bombičky přibalím i pumpu a na představec přilepím dvě duše. Kromě vlastní blbosti už by mě tak nemělo nic zaskočit.

Ale abych dostál kromě vlastních nářků také jisté zpravodajské povinnosti; druhého v cíli Pavla Zerzana (Česká spořitelna MTB) jsem vyzpovídal, jak to tedy na čele vypadalo. K průběhu mi řekl následující: „Ze začátku se moc nejelo, bylo to takový ospalý. Byla tam velká skupina, trhat se to začalo až v těch kopečkách. Zůstali jsem tam Mlyny, Herman, Jelínek, Ježa  a já, v tom druhém kopečku se to trochu natáhlo. Pak ve sjezdu defektil Ježa a byl ze hry, Mlyny (Mlynář — MAX CURSOR- pozn. red.) trochu poodjel a my zbylí jsme špatně spolupracovali, takže v klidu nadobro odjel. Takhle jsme se dostali do druhý rundy, no a tam jsem v tom kopci nastoupil já a klukům odjel. Do cíle už se na tom nic nezměnilo.“ Doplňuji jen, že o třetí místo svedla souboj dvojice Herman (MAX CURSOR) Jelínek (EXE Jeans Chomutov), když první jmenovaný byl na pásce o necelou vteřinu dříve.

V ženském pelotonu kralovala závodu Petra Kottová (Toyota Dolák), která udržovala stabilní tempo po celou dobu a ve finále se jí nejvíce přiblížila týmová kolegyně Lenka Sýkorová. Bára Radová (PROFIL MRX) ztratila na třetím místě skoro dvě minuty.

Závěrem bych ještě rád upozornil na průměrnou rychlost dosaženou vítězem, naprosto neuvěřitelných bezmála 40 km/hod! Ale i desítky dalších bikerů se činily; bezmála dvě stovky se jich dostalo přes magických 30 km/hod, což je podle mého názoru v horkém počasí, prachu a kamení docela pěkný nářez!

Kompletní výsledky závodu naleznete na www.sportis.cz, průběžné hodnocení na www.kolopro.cz

 

Text: Tomáš Přibyl
Foto: Markéta Navrátilová
 

Přečteno - 6811x Tagy: kolo pro
Zapojte se do diskuze

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #23 solis - vloženo: 09.09.2008 v 22:47:44

    foto - Pořádné fotky nikdy nebudou,páč horská kola patří do hor a ne do vinic!!!

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #22 kocour - vloženo: 09.09.2008 v 12:35:03

    foto - Budou nějaké pořádné fotky ?

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #21 vlk - vloženo: 08.09.2008 v 17:00:38

    66km ? - kdepak, asi se shodneme na 56km, těch 10km vypadlo úpravou trati. Ale pořád lepší než kdysi Jizerská 50ka o délce 58km......

    A k pomoci na trati.Je potřeba odlišit smolaře, který má defekt opakovaně od těch co si sebou nevozí nic programově a spoléhají na ostatní. Ti by se nad sebou měli zamyslet.....

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #20 rasto - vloženo: 08.09.2008 v 09:23:48

    ... - proc bych nekomu mel nabizet pumpu ci dusi, kdyz sam nevim, zda ji za 2 km nebudu sam potrebovat?? :-/

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #19 ondra - vloženo: 07.09.2008 v 21:43:47

    závod - po dojezdu jsem měl namotáno cca 56 km (a nejen já), tzn. o 10 km méně než uvádí propozice (s podivem, že autor článku tento fakt nepostřehl, když byl na trati), ale vzhledem k počasí - vymetená obloha, na mě až moc teplý větřík a všudepřítomný prach - jsem si říkal, že to je dobře ;-)
    pane Přibyle, je smutné co se Vám stalo, ale pokud nejde o život, jde o ... Nemyslím si, že je potřeba drobnou sportovní tragédii rozmazávat přes půl článku :-( nebyl jste sám, kdo defektil ...

    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #18 Blacky - vloženo: 07.09.2008 v 21:14:04

    závod - podle mě stejně jako fyzickou a psychickou přípravu člověk nesmí podcenit technickou. Samolepítka od parktoolu se vejdou každému do kapsy. A nemá smysl naříkat na blogu. Na závod se jezdí závodit a ne dělat servisního domestika chrtům i o 600 flek se dá soutežit se stejnými dojmy jako o bednu.

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #17 Franta - vloženo: 07.09.2008 v 20:04:15

    moralizování - ... souhlas s Darksonem - pane Přibyle, ono je rozdíl mezi pomoc a pomoc. Jezdím závody docela dlouho a vždy když někdo spadne, každý hned zastaví a snaží se pomoct - ještě jsem neviděl, aby někdo jen tak projel. Já vozím v kejmlu 2 duše, lepení, montpáky, pumpičku, multiklíč a nýtovač. A půjčovat to někomu, kdo jen tak vyrazí nalehko a pak stojí u kraje a počítá s tím, že mu jako budu půjčovat duši nebo něco jiného co nemá, protože je línej se s tím tahat a nestydí se obtěžovat ostatní - to si má rozmyslet před startem, co si vezme. Člověk co jezdí na kole, píše o tom na mtbs a závodí by to měl vědět.

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #16 Turista - vloženo: 07.09.2008 v 19:59:23

    Chriti a defekty - Asi bych také nepomohl, chrtům ani náhodou, třeba kvůli této větě z článku "Faktem je, že i v mém pokročilém věku mě zaskočilo, že borci a borkyně soupeřící o pětisté sedmé místo nedokážou jak jeden muž a jedna žena aspoň předstírat účast s nešťastníkem evidentně žadonícím o pomoc." Opraví to a v dalším sjezdu až bude dohánět ztrátu, tak bude sprostý na pomalejší cyklisty

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #15 rak. - vloženo: 07.09.2008 v 19:41:58

    zřejmě byly slajky nutnééééééé :-)))))))

    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #14 darkson - vloženo: 07.09.2008 v 19:35:00

    moralizování - navazuji na úvodník, který kdysi ve Velu napsal(tuším) Ruda Hronza o lidech, co po pár km závodu žadoní o duši nebo pumpičku. nedal a já bych nedal taky. nejsem servisní vozidlo, abych někomu vozil náhradní duši nebo pumpičku. jak píšeš, měl jsi ssebou jednu náhradní duši a bombičky, čili absolutně bez přípravy na dva defekty. rozhodl ses na startu gramařit, tak počítej s tím, že máš při dalším defektu smůlu. mě tohle potkalo v mostě, vez jsem 2 duše a po druhým defektu v totálnim lijáku přišlo ke slovu lepení. pro příště doporučuju hodit do kapsy lepení a pumpičku. nezabere to moc místa, ale eventuelně ušetří čas i nervy.

    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #13 swe - vloženo: 07.09.2008 v 18:53:31

    40? - Me tedy tech 40 avs prijde jako total nesmysl, takze verim tem, co pisi, ze trat byla kratsi a je to tim padem blbe ve vysledovce. Vite prece, ze kdyz mam nejaky prumer, tak vetsinu casu se musim pohybovat nad jeho hranici :-)

    odpověz na tento komentář
  12. avatar
    #12 václav vokatý - vloženo: 07.09.2008 v 18:06:15

    pučování a darováni - Já to vidim z druhý strany, já jsem pučil na trati nejaky madam pumpu s tim že jsem z toho a toho stánku kvuli vracení. Nevratila ji...

    odpověz na tento komentář
  13. avatar
    #11 Miroslav Fremund - vloženo: 07.09.2008 v 17:25:29

    průměrná rychlost - Dle mého (před závodem zkalibrovaného) computeru byla trať dlouhá 55,5km a nikoliv 66km, pak tedy průměrná rychlost Zdeňka Mlynáře byla 33,5km/h.

    odpověz na tento komentář
  14. avatar
    #10 Pavel B. - vloženo: 07.09.2008 v 15:46:26

    rovina . . . - Tak to považujte za takové zpestření mezi MTB závody. Obdoba tohoto závodu je například v Pardubicích, kde je široko daleko jediný kopec, nebo v Hradci Králové.

    odpověz na tento komentář
  15. avatar
    #9 Petr - vloženo: 07.09.2008 v 15:38:03

    dalsi MTB zavod... - ... vo hovne.

    odpověz na tento komentář
  16. avatar
    #8 Mářa - vloženo: 07.09.2008 v 15:13:51

    bikova zavod??? - kdyz ma prvni zavodnik prumer pres tricet, tak to nepovazuju za bikovej zavod. A tady pisete, ze mel prvni dokonce ctyricet. Nechapu, ze tam ty lidi vubce jezdi :-/

    odpověz na tento komentář
  17. avatar
    #7 hampik - vloženo: 07.09.2008 v 14:32:23

    Chlapi, co to bylo...jo MTB? - ..tak tedy nevím, ale to je MTB závod? Není to ,sinička' mezi vinicemi? Kde jsou technické úseky, kde je to utrpení ve stoupání? Nevím, nevím, kolem roku 1995 jsme dělali závody s naším LAVI BIKE Clubem ve Fryštáku a to bylo ,maso' tady proti tomu. Jestli to půjde tak dále, tak ,amen' nad naší MTB scénou!!!Ale je to jen můj názor. Řídítka máme od toho, abychom s nimi točili. MTB není spinning, nebo snad mi něco uniklo? Je to logický vývoj??

    odpověz na tento komentář
  18. avatar
    #6 Tomáš Přibyl - vloženo: 07.09.2008 v 14:23:38

    duše - Děkuji všem za reakce;pokud tedy mohu doplnit svůj text, pak převýšení ukázal Polar cca 400 metrů, délku trati přebíráme od pořadatele. O směru, kterým se ubírají maratony, je samozřejmě možné diskutovat, ale jeden rychlozávod určitě neuškodí a z reakcí kamarádů vím, že i takovýto sprint je občas třeba pro pobavení a dobrý pocit, že dojíždím za špičkou velmi blízko. A jen tak na okraj pro anonyma Forrest bike; pitomý možná jsem, ale svou duši a bombičku jsem samozřejmě měl, ale poté, co duše explodovala, byl jsem nucen žádat o pomoc. Kromě toho je jasné, že duši každému rád vrátím nebo zaplatím...

    odpověz na tento komentář
  19. avatar
    #5 Forrest bike - vloženo: 07.09.2008 v 13:45:33

    duše - "Kromě vlastní blbosti už by mě tak nemělo nic zaskočit."

    Presne tak. Kdyz jedu v lese taky necekam ze tam nekoho potkam a da me svoji jedinou dusi. Prece jenom to neni zadara.

    odpověz na tento komentář
  20. avatar
    #4 Miche - vloženo: 07.09.2008 v 13:10:35

    Narez nebo vysmech .... - ...tot otazka. Ale jakym smerem se MTB ubira se mi zrovna nelibi, tot ale muj nazor.

    odpověz na tento komentář
  21. avatar
    #3 Neddy - vloženo: 07.09.2008 v 12:58:06

    Průměrná rychlost - Ta průměrná rychlost mě rozesmála, autor článku by měl také zkusit přemýšlet nad tím, co zde píše.
    V článku jsem se ani nedozvěděl převýšení a délku závodu, což by zde jistě mělo být uvedeno.

    odpověz na tento komentář
  22. avatar
    #2 Pavel B. - vloženo: 07.09.2008 v 12:46:17

    Mě měřák ukázal cca 57km, ale ten pohled na výsledkovou listinu, kdy jsem poprvé a asi i naposled měl průměr přes 3O potěší.

    Tomáši: Třeba já nabízel náhradní duši třem lidem, ale nikdo nechtěl. Asi jim nevadilo jít pěšky nebo mají i jiný problém. No ale já hlavně zásadně používám duše s autoventilkem. Vozím s sebou vždy dvě, k tomu lepení a nýtovačku. Dle mě by s takovýmto defektem měl chlap poradit sám a nečekat, že mu někdo půjčí. Toť ale čistě můj názor.

    odpověz na tento komentář
  23. avatar
    #1 Johnny - vloženo: 07.09.2008 v 12:29:45

    prumerna rychlost - No slysel jsem ze trat byla o 10km kratsi, takze ten prumer doopravdy nebude tak vysokej ;-)

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744