AUTHOR ŠELA MARATON 2010 - 1.kolo Českého poháru

KRALOVICKÁ BAHENNÍ a DOWNHILL JATKA !!

Zdarec bombarďáci,

tak, je to tady....Report z letošních pohárových Kralovic..... Nebudu nic zastírat, na tento závod jsem se tešil, a to hned z několika důvodů. Jednak pro pocit, že se mě v posledních dnech jezdilo celkem dobře, potom proto, že mám v Kralovicích dost známých (sloužil jsem tam 1,5roku na vojně/i když chápu, že výraz vojna může být pro někoho zcela neznámým pojmem) a naposledy proto, že trať v Kralovicích je skutečně parádní - charakteristická tím, že její obtížnost s přibývajícími kilometry neustále stoupá.... Pořadatelům je třeba vyseknout poklonu, neboť letošní pohárovou trať na cca 102km dlouhé distanci (Mušák však 106km - viz. níže text) poskládali a namotali famózně. Už jen pro tu atraktivitu a obtížnost tratě si pořadatelé zasloužili, aby právě Kralovice byly zařazeny do ČP....Tady se jela skutečná bikeřena - úmorná a adrenalinová a je skutečně škoda, že se na start dlouhé postavilo pouze 98 závoďáků....
Do Kralovic jsme dorazili v pátek asi v 17.40hodin, mazali se zaregistrovat a hned se ubytovat, abychom s Hanym stihli alespoň hodinový rozjetí. Když jsme s Hanym odjížděli na švih, tak akorát klucí z MERIDY ze švihu přijeli = bylo jasný, že v jednom z kralovických penzionů budou chrnět favorité závodu - MERIDA a FUN BIKE Team.
Ten švih mi udělal dobře. Teď už to můžu řict, ale čtvrteční volno před závodem mi nějak nesedlo a v pátek jsem se celej den cejtil blně. Dostal mě z toho až ten švih....Pak rychle sprcha a véča v místní luxusní pizzerii, kde krom zajímavých a chutných jídel byla i velmi zajímavá a vytuněná obsluha.... :?

Noc byla v pohodě, akorát, když mě vzbudil asi ve 3hodiny ráno déšť, řekl jsem kúúúrva...Otočil se a spal dál. Bylo jasný, že pojedeme opět na blátě, stejně, jako se zatím letos jely všechny poharový závody. S ohledem na avizovaný start v 8.00 hodin ráno jsme dali budíček na 5.30hodin, aby na všechno bylo dost času. Venku zataženo, cca 14 stupňů a po dešti.... Tak už jsme v "kůži" na placu, kde se parkuje. Stojíme vedle kluků z KL sportu Most + BIG SCHOCK, takže dobrá partička na předzávodní pokec. Dozvídáme se, že start posunuli na 8.30hodin !!! :( Za tuhle změnu času startu dávám pořadatelům mínus, protože není fakt příjemný se dalších 30 minut někde plácat, když má člověk všechno naladěný na start v 8.00 hodin. Nakonec jsem to vzal jako fakt, se kterým je třeba se v klidu a bez emocí vyrovnat..., nenechat se zbytečně rozhodit....Rozjetí před závodem klasika. Všichni najížděli asfaltovej úsek cca 2km, mírně do kopce...Já to najížděl s V.Veverkou, páč spolu pojedem na Sudety, tak jsme domlouvali ještě nějaký podrobnosti...
Na start jsme přijeli až na těsno, cca 4min před startem a zařadili se do 2 lajny, takže pozice na startu dobrá...Po obligátním poučení se šlo na věc....

Odstartoval jsem celkem dobře. Jel jsem někde kolem 30místa..Pak, asi 200m před nájezdem do terénu se za to vzalo a následoval klesací úsek.... Možná jsem tady mohl být víc agresivní, ale ze zkušeností na týto trarti jsem věděl, že to bude ještě hodně dlouhý - nechtěl jsem to vysloveně napálit a čekat, co te se mnou udělá. Chtěl jsem jet stupňovaný tempo a zrychlovat zejména, když to sedne - od 50-týho kiláku. Ačkoliv šlo ještě několik x-lidí přede mě, tak tuhle taktiku jsem zvolil dobře. Z počátku to sice vždycky vypadá, jako že vám všichni ujedou, ale, jak už člověk ty svoje soupeře zná, tak ví a dokáže odhadnou, co se děje. V tomhle smyslu byl můj orientační bod, jak se na pohárových závodech stalo lestos zvykem - Jarda Hrubý. Má za sebou taky letošního IRONA a měl jsem info, že se aktuálně cítí výborně, že mu to jezdí jak svině, takže když jsem na 20-tým kiláku věděl, že Jarda jede za mnou, tak jsem počítal, že on bude mí síly rozvržený kurva dobře a podle toho, jestli a kdy mě ev. dojede si budu moci udělat obrázek, jak na tom vlastně jsem. No, asi od 15-týho kiláku jsem jel ve skupině cca 3lidí s druhou nejlepší babou - Luckou Čuříkovou. Jela tempo, který mi vyhovovalo. Kopce jsem za ní jel celkem v pohodě a na rovinatějších úsecích jsme jeli rychleji. V jednom sjezdu, když jsme vlítli do takový malý vesnice, tak jsme blbě odbočili - asi 200metrů, ale naštěstí tam na nás někdo zakřičel, takže jsme to relativně rychle napojili. Ztratili jsme tak 3 místa, ale pořád to bylo na začátku závodu - byl jsem klidný... Takže s Lucií jsme to takhle táhli až asi na cca 45km. To už jsme měli za sebou tuším, že 2 brody a taky už jsme sjeli celkem dost lidí. Teda hlavně jsem sjel asi 3 kluky z Kl sportu Most, což mě velmi dobře motivovalo. Chvíli jsem jel s nima, ale pak v jednom stoupání od vody jsem viděl, že jim to moc nepojede, takže jsem si načasoval atak a odjel jim i Lucii. Následoval úsek od cca toho 45km, kdy jsem jel střídavě sám a s jedním borcem z cyklotrenik.com. Bylo to zajímavý. Pořád jsme se honili. Chvíli on mne, chvíli já jeho. Zlomil jsem ho až na asi 65km, kde to na jedný lávce přes mokřiny položil na zem - začal pičovat a jestli dojel nevim, ve výsledách jsem ho nenašel... Takže jsem jel cca 65-týho kiláku sám. Dojel jsem ještě dalšího - totálně vyšitýho človíčka z KLsportu Most a odjel mu. Pak si vybavuju, že v jedný velmi pěkný technický pasáži kolem Rabštejna kolem mě prolítnul Jarda Hrubý, což mohl být tak 70km závodu. Jel parádně...., jak nukleární hovado...Vokázal mi záda a byl pryč. Říkal jsem si kurva klid, taky jedeš slušně...Nedělal jsem žádný chyby, všechny těžký sjezdy jsem dal bez pádu a 90% jsem zatím i vyjel....Pocitově fakt paráda...., navíc jsem cítil, že zrychluju. V danou chvíli jsem jel na dobrým 32.místě celkově a 11 flek v kategorii....To už jsem se dostal na osudovej 81.km. Tady po takovým technický výjezdu mezi obrovskejma balvanama jsem nastoupil do místy technickýho klesání....Najednou vidím diváky a mlíko...Říkám si, kurva, tady to bude asi dost vo technice, když je tu tolik diváků. Najíždím na betonovou lávku a pouštím se kurevsky strmou roklí dolů. Koncentrace maximální, adrenalin lítá z uší. První asi 2,5-3m skok, další lávka - další skok, klopená lávka mezi stromy - další skok, všechno to dávám s maximálním vypětím, říkám si, hlavně neztrať rychlost jinak v tomhle úseku končíš....Všude lidi - povzbuzujou a řvou = zážitek jak hovado...., prostě nikdy jsem nic podobnýho na maratonu nezažil....Letím dolů a najednou na konci mlíka...STAN !!! Říkám si, že to bude asi kontrolní stanoviště - HOVNO !!! Tam rozhodčí, čumí na mě řve, co to mám za číslo. Najednou mi to docvaklo - řvu, že to číslo je KURVA maratonský číslo a najednou se kolem mě prohnal cílem závoďák na kole, co připomíná motorku.... Koukne na mě, sundá motorkářskou přilbu a říká, že jestli jsem to dal na tomhle kole (myslí tím mýho spešla), že jsem hovado a zve mně na pivo.... :evil: :lol:
Přátelé, nejde popsat, co jsem cítíl....Bylo mi jasný, že všechno úsilí, celá ta "gumárna", kterou jsem podstoupil proto, abych jel na slušný 32.pozici, do zmíněného 81.km, je v hajzlu. Chtělo se mi brečet i smát zároveň - pičoval jsem neskutečně. Musel jsem tlačit zpátky kolo cca 2km proti downhill trati (mimo trať) ve strži s průměrným stoupáním 12%. Samozřejmě, když jsem konečně vylezl nahoru byl jsem dost "popravenej", ale asi víc psychicky, než fyzicky.... Měl jsem chuť to zabalil..., bylo mi jasný (a výsledková listina i potvrzuje), že mě při mém downhillovém dobrodružství předjelo 14 lidí včetně Lucky Čuříkový...,ale pak jsem si řekl, že se ještě zmáčku, že to zkusím....Nějak jsem dojel na předposlední občerstvovačku a tam jsem zhltnul 6 melounů a 3 buchty a jal se dorazit posledních cca 15km. Ještě jsem dokázal i soupeřit s lidma z krátký, kterým jsem v závěru odjel, ale protože mě z dlouhý nikdo nedojel, ani já nikoho nedojel, bylo jasný, že všem, kterým jsem to do toho 81.km tak hezky nandal - dojeli přede mnou. Dokonce jsem si myslel, že někde těsně přede mnou skončil i Saša...., ale opak byl pravdou...
Dorazil jsem do cíle v čase 6h 8minut - ofigo čas mi však naměřil 6h 11 minut v celkovým pořadí 46.místo, v kategorii 15.místo. A Saša ?? Ten si to odpracoval na nějakých 7hodinách a 14 minutách, takže přijel ještě hodinu za mnou.

Ano..., na letošní Kralovice určitě dlouho nezapomenu.....I přes moje sjetí z trati na tom 81.km dávám pořadatelům za značení trati jedničku. Myslím, že chyba tentokráte byla na straně pořadatele downhillových závodů, neboť jedinný nezamlíkovaný úsek jejich trati téměř plyně navazoval na cestu po které jsem přijel a díky tomu že neměli zamlíkováno, jsem naprosto bez problému vjel na trať zcela jiného - nicméně určitě též zajímavého závodu, který jsem svou účastí obohatil. Stal jsem se tak určitě jediným závodníkem v Kralovicích, který jel po dvou zcela odlišných závodních trasách v jeden den.

Loučím se slovy šarmantního Oldřicha Nového: "Děkuji, bylo to krásné....Děkuji" a Kralovický maraton, všem skutečným bikerům doporučuji....Dovolím si zakončit svůj report takto....
Říká se, že: "Kdo nejel dlouhé Sudety - není biker....." Zbyněk Kugler (1.místo muži do 30 let) v cíli prohlásil, že: "Bylo tady těžší než na Sudetech" a já už jen doplnil: "A to jsi nejel ten DOWNHILLOVEJ CIRKUS !!!"

Mušák.

Zapojte se do diskuze

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744