Kulhavý oceněn půlmilionem od ČSC. Teď řeší 6 kg nadváhy a smlouvu

Finále. Jaroslav Kulhavý má před sebou definitivní tečku za úspěšným rokem a dalším čtyřletým blokem. V sobotu jel poslední domácí závod, nyní ho čekají ještě dva v zahraničí. Dnes jeho stříbrnou medaili z Ria ocenil Český svaz cyklistiky, v pražské restauraci Koloniál obdržel od šéfa horských kol Petra Marka šek na 500 tisíc korun. "Bylo super, co vše jsem měl zajištěné už před olympiádou, to bylo na skvělé úrovni. Že bych měl v plánu udělat si teď něčím radost, to ani ne, já už asi všechno mám, co potřebuju. Zaplatím zálohy na daně a budu na nule. Chtěl bych moc poděkovat Viktorovi Zapletalovi, Českému svazu cyklistiky a svým partnerům," řekl Jára Kulhavý, jehož nejbližší plán je uzavřít smlouvu.

V Koloniálu byly další hvězdy české cyklistiky.... Jiří Ježek nebo Leopold König

Už můžeš prozradit, jak to se smlouvou vypadá? 
Smlouvu teprve ladíme, máme více variant. Pracujeme na tom, aby nebyly žádné změny. Všichni vědí, že skončily dva týmy a situace v cyklistice není úplně nejlepší. Spousta velkých značek se dostala do problémů, prodeje stagnovaly a je to tudíž složitější i se sponzoringem. Jednání se trošku táhnou, ale do čtrnácti dnů bych měl mít jasno, co se bude dít. Ještě čekáme na vyjádření menších sponzorů.

Jednáš prioritně se Specialized?
Ano. Ale jsou ve hře ještě další dva týmy. Uvidíme, jestli Specialized přistoupí na naše podmínky nebo ne.

Jak jsi prožíval ten měsíc a kus po olympiádě?
Byl to masakr, spousta akcí. Nejprve jsem letěl do Barcelony, pak dvě společenské akce; v jeden den dvě svatby, na to navazovaly různé společenské povinné věci jako návštěva u prezidenta, premiéra a ministrů. Pak sponzorské akce, protože každý partner chce využít potenciál medailisty. Byla spousta akcí, bylo to náročné. V kombinaci s tréninkem až skoro nemožné. Už se těším, až budu moci jen trénovat a nebudu každý den sedět čtyři hodiny v autě a přejíždět po republice. Do měsíce se snad dočkám.

První oslava olympijského stříbra proběhla hned večer po závodě v Českém domě

Takže všechny oslavy už máš za sebou?
De facto jo. Klidně bych samozřejmě slavil dál, ale to bych pak tu příští sezonu mohl asi škrtnout, protože bych měl nahoře 15 kilo a nejen šest, co mám teď. Něco menšího ještě občas proběhne, zatím jsme se nepotkali úplně se všemi, ale už se snažím nastoupit do přípravy na další sezonu a skočit do tréninku, který potřebuju, nabral jsem 6 kilo.

Je to velký problém?
Už jsem se fakt musel kousnout, protože je mi už malé oblečení a nechci si kupovat nic nového. Doufám, že těch šest kilo je strop a pokud bude nějaká kratší dovolená, tak mám v plánu, že bude trošku aktivní. Sice bez kola, ale zařadím tam něco jiného, abych z toho nevypadl. Dovolit si luxus toho, že jsem dva až tři týdny po OH nic nedělal a s tréninkem to nemělo nic společného, tak na to navázat dalším takovým volnem v listopadu, ten návrat by byl hodně náročný. Teď už budu muset pořád něco dělat.

Jak rychle to dokážeš sundat?
Celé to hned shodit na závodní nepotřebuju, ale abych byl tak někde na půlce. Většinou to pak shazuju na poslední chvíli. Potřebuju se dostat lehce přes 80 kilo, pak ty 3-4 kila člověk řeší březen až duben, tedy měsíc až dva před největšími závody. Ale je pravdou, že to pro mě bývá největší problém v cyklistice - dostat se na závodní váhu, kterou potřebuju. V ostatním problém není, s tímhle bojuju celou kariéru. 

Vraťme se ještě do Barcelony... zasnoubení byla spontánní nebo dlouho plánovaná věc?
Věděl jsem, že k tomu někdy dojde, ale jinak to bylo spontánní. Po tom olympijském závodě jsem to vymyslel, koupil letenky a vlastně jsem jenom přestoupil z letadla do letadla. Myslím, že se to povedlo. Bylo to pro nás oba příjemné, jen ta únava tam byla pořád velká, protože tam v tom období byly nějaké večírky a podobně. Týden po olympiádě byl extra náročný a naspal jsem dohromady za ten týden asi to, co naspím jinak za dva dny. Ale člověk na to pak rád vzpomíná, ten čas jsem využil asi stejně jako po Londýně.

Po zásnubech zpravidla následuje svatba...
Svatba se plánuje, ale momentálně nevíme kde a kdy. Je to jeden z dlouhodobějších plánů, až se vše trochu uklidní, tak si sedneme a pokusíme se najít nějaký termín. Samozřejmě jsme zjistili, že všechno, co jsme chtěli, už je rezervované. Ať jde o fotografa nebo místo. Ale myslím, že nám s tím někdo pohne a nějaký termín nám tam vymyslí. Je to s tím termínem náročné, když po mě chce někdo rok dopředu datum, zatímco já vím, co bude maximálně tak za 14 dnů.

Co tvá ruka, definitivně je to všechno za tebou? 
Jsem zdravý, jen jsem přibral těch šest kilo :-) Ruka je v pohodě, handicap ve sjezdech je pryč, cítím se dobře. Naskytl se mi termín na vytažení šroubů, což bych stejně musel absolvovat. Dělá se to v celkové anestezi. Nechtěl jsem to nechávat na zimu, kdyby se vyskytla nějaká komplikace, abych to pak neřešil. Věděl jsem, že tréninky po olympiádě stejně mohu škrtnout. Proto jsem to vzal z jedné vody na čisto. Všechno je nachystané na další čtyři roky. Chci si ještě odpočinout psychicky i fyzicky. Nevím program příštího roku, možná začnu závodit později nebo zvolím program v úvodu volněji, budu se rozjíždět a nebudu honit hned první závody.

Plánuješ další stavení jako po Londýně?
To je pořád nějak v plánu, ale těch plánů je tolik, že momentálně stíhám akorát to, co mi přibývá každým dnem. A k dlouhodobějším věcem jsem se zatím nedostal. Těším se, až skončí všechen ten humbuk a povinnosti, co jsem měl ve spojení s OH. Potom konečně bych chtěl začít pracovat na těch dlouhodobějších věcech, co jsem si naplánoval. Včetně toho, kam by třeba bylo možné posunout dětské závody.

Jaké závody tě ještě do konce roku čekají?
V Česku jsem to ukončil Kolem pro život symbolicky v Novém Městě. Teď pojedu ve Francii Roc d'Azur a pak maraton v Mexiku, kam jsem pozvaný. To budou starty, abych si závodění užil a potkal se s týmem, naposledy se svezl na kole před pauzou. Nebude to o výsledcích.