Laktát: Pomáhá nebo škodí?

Co je to vlastně laktát, za jakých podmínek v organismu vzniká a k čemu je dobré měřit laktátovou křivku, to vše se dozvíte právě v dnešním textu...

Autor: Martina Machová

Ještě než sednu za „stroj” často mě napadne velmi nemístný a značně neodborně působící název či úvod ke článku — takže dnešní text se měl původně jmenovat „Napsala jsem traktát, copak je to laktát“, ale jelikož dnes nehodlám šířit ani náboženské, nedej bože politické ideje, pustím traktát k vodě a „rozpustím“ laktát, nechť víme o čem je vlastně řeč.

Co je to vlastně laktát
Laktát není kyselina mléčná, jak se čas od času někde napíše, ale jen její soli. Tento metabolit vzniká v organismu při spalování cukrů za nepřítomnosti kyslíku (anaerobní režim), např. ve svalech při zvýšené námaze. Koncovým produktem anaerobního metabolismu je pyruvát, ten je buď dále využíván, nebo jej organismus přemění právě na laktát. Nicméně určitá hladina laktátu v krvi (klidový laktát) je naprosto fyziologickým jevem, jeho hodnota se pohybuje zhruba od 0,8 do 1,8 mmol/l, toto množství závisí na mnoha dalších faktorech např. na trénovanosti jedince.

Zvýšené množství laktátu v krvi se vyskytuje nejen při zvýšené fyzické aktivitě, ale také při některých patologických stavech, např. při infarktu myokardu, srdečním selhání, diabetickém kómatu, otravách CO atd. V obou uvedených případech je množství soli kyseliny mléčné výborným ukazatelem kyslíkového deficitu v organismu. Zjišťuje se samozřejmě pomocí krevních testů, které v případě chorob mohou přispět ke stanovení závažnosti stavu pacienta. U aktivních sportovců umožňuje sledování tzv. laktátové křivky zhodnocení aktuální výkonnosti a efektivity tréninku.

Anaerobní zatížení

Během velmi intenzivního sportovního zatížení nejsou namáhané svaly dostatečně zásobeny potřebným kyslíkem. Požadovaného výkonu potom musí dosáhnout odbouráváním glukózy bez přístupu kyslíku, tedy pomocí kvašení. A právě během tohoto procesu vzniká laktát.

Mezi anaerobní pohybové aktivity patří především typy sportů, při kterých dochází ke krátké, avšak velmi intenzivní svalové práci. Samozřejmě, že většinu aerobního cvičení, kdy tělo „jede“ hlavně na tuk, lze provozovat s takovou intenzitou, že se změní na anaerobní.

Základní „laktátové informace“
Nyní si tedy shrňme základní „laktátové informace“, zhruba platí následující: čím více sval zatížíme, tím více energie pro svou činnost potřebuje. Velký přísun potřebné energie potom znamená méně dokonalé spalování a větší množství vyprodukovaného laktátu. Jeho hladina v krvi je potom dána poměrem mezi tvorbou a schopností jeho metabolizace v játrech. A jelikož se obecně tvrdí, že „pan Laktát“ je povahy kyselé, mění prý úměrně k vyprodukovanému množství vnitřní prostředí organismu, což sportovec subjektivně pocítí především jako bolest ve svalech, ztrátu svalové síly a únavu, logickým důsledkem bude pak pokles výkonu. Důsledky takového stavu mnohdy doznívají i druhý den po výkonu.

Nicméně ve snaze o maximální objektivitu musím zmínit skutečnost, že mnohé prameny v současné době uvádějí, že tento metabolit není přímou příčinou zakyselení, pouze jeho ukazatelem. Příčinou jsou průvodní biochemické reakce, jež při zátěži ve svalech probíhají.

Laktát není jen odpad.
Bylo by chybou dívat se na sůl kyseliny mléčné z vrchu a považovat ji pouze za jakýsi odpadní produkt. Laktát je totiž mimo jiné i dobrým zdrojem energie pro méně zatížené svaly (srdce, ledviny, játra).
Objem vyprodukovaného laktátu je skvělým ukazatelem toho, kolik energie jsme při výkonu schopni vyrobit. Sledování vývoje laktátová křivky, lépe řečeno grafu, kdy na svislé ose sledujeme množství laktátu v krvi a na vodorovné ose tepovou frekvenci, velikost zátěže či rychlost pohybu
nám umožňuje zjistit, kdy jsme schopni zvolené tempo udržet a kdy nás naopak „odrovná“.
Pouhým spojením několika bodů, tedy vzniká chytrá křivka, jež nám podá poměrně přesné informace o kvalitě a přínosu tréninku při postupně se zvyšujícím zatížení. Opakované návštěvy (u aktivního hobíka např. 2 — 3x ročně) poskytnou cenné informace o aktuální výkonnosti a jejím vývoji jak v aerobním, tak i anaerobním pásmu.

Sledování laktátové křivky.
Laktátovou křivku vám změří na specializovaných pracovištích (např. www.casri.cz, www.sportovnitesty.cz, ), cena se pohybuje okolo 800 — 900 Kč. Co s sebou a jak test probíhá lze najít na výše uvedených internetových stránkách.

Podstupujete čas od času nějaké zátěžové testy? Necháváte si měřit laktátovou křivku? Pokud ano, máte pocit, že vám výsledky a konečná doporučení při tréninku skutečně pomáhají?

Přečteno - 12392x Tagy: trenink
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Trénink a fitnessZlepšete kondici a trénink s Vital Praha
    Zlepšete kondici a trénink s Vital Praha
  2. OstatníMagie sportovní psychologie
    Magie sportovní psychologie
  3. PozvánkyNa Mallorku s Alltraining.cz (pro polykače kilometrů i celé rodiny)
    Na Mallorku s Alltraining.cz (pro polykače kilometrů i celé rodiny)
  4. Trénink a fitnessVopičák Chimpanzee brnká na přírodní notu
    Vopičák Chimpanzee brnká na přírodní notu
  5. Trénink a fitnessVýživové produkty SiS přicházejí do Česka
    Výživové produkty SiS přicházejí do Česka
  6. Trénink a fitnessSeriál: Fitting - historie, současnost a budoucnost
    Seriál: Fitting - historie, současnost a budoucnost

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744