Lukáš Frýba: pevná vůle porazí i cukrovku

Existují různé metly lidstva. Alkohol, drogy, hladomor, nemoci. Člověk jako takový svým životním stylem často působení těchto stručně načrtnutých negativ sám vyvolává. Jsou ovšem i případy, kdy se objeví taková životní obtíž, jež dokáže jedince z běžného života doslova diskvalifikovat, aniž by měl, alespoň na první pohled, jakoukoliv možnost problém korigovat. Takovou nemocí je například cukrovka – diabetes mellitus takzvaného prvního typu. Ovšem, jak vyplyne z následujících řádků, zoufalství ani v tomto případě není na místě…

Lukáš Frýba sportuje odmalička. Nejvíce mu ale učarovala cyklistika: silniční, ale i ta horská, jíž se věnuje dodnes. Jeho sportovní kariéra utěšeně rostla, v roce 2006 se například v Plzni stal amatérským mistrem republiky. A úspěchů přibývalo, trénoval naplno. Až v roce 2010 přišla rána.

Během jarního soustředění na Mallorce začal hubnout. Ne však tak, jak byl zvyklý. Namísto obvyklých pěti kilogramů najednou během dvou měsíců zaznamenal úbytek hmotnosti o celý čtyřnásobek! Až jeho kamarád Václav Vacek, cyklista a zároveň primář třebíčské nemocnice, mu doporučil lékařské vyšetření. A stalo se to, co přinášejí horečnaté sny. Z výsledků lékařských testů vyplynul ortel, který se Lukáš dozvěděl zostra a bez příkras. Najednou, telefonicky. Diabetes, typ 1.

„Lidé z velké většiny vnímají cukrovku jako nemoc těch, co mají rádi sladké, nesportují a vyhledávají alkohol. To je ale případ cukrovky 2. typu. Dvojka, řekněme, je momentální selhání slinivky, jež produkuje inzulín. Člověk to může korigovat kromě jiného třeba dietou. Jsou to vesměs případy, kdy si lidé slinivku sami zničili,“ vypráví Lukáš Frýba. Málokdo si tudíž představí cukrovkáře sportovce. „Cukrovka ale může být i vrozená. Buď se s ní člověk přímo narodí, nebo se metabolickým dějem odstartuje v mladém věku, tak do 35 až 40 let. To je typ 1. A nevybírá si. Člověk, v jehož rodině jsou k tomuto onemocnění dědičné dispozice, žije normálně. Pak náhle, bez varování, přijde zlom a slinivka během chvilky spadne s produkcí inzulínu o 80 % a následně až na nulu. A to je vlastně můj případ. U nás měla diabetes babička. Teď i já,“ dodává Lukáš.

Poté, co strávil první ránu, musel Lukáš okamžitě do nemocnice. Hlavou se mu honila tvrdá realita – bez šance na uzdravení, závislost na inzulínu. Ale začal bojovat. Hned si na internetu vyhledal problematiku cukrovky u sportovců a zjistil, že např. v USA je špičkový tým cyklistů s cukrovkou. K tomu říká: „Nejdřív to vypadalo, že mi sport zakáží, ale v modernějším diabetologickém centru v Brně mě naopak ve sportu podpořili a já po prvotních komplikacích zase začal trénovat a vracel se výkonnostně zase nahoru,“.

Začal tedy znovu závodit. Detailně musel poznat sebe sama, své tělo a jeho nároky na příjem a výdej energie. Vše konzultoval s lékaři. „Musím si píchat inzulín, používám takový, který působí okamžitě. A když dodržuji předem stanovená pravidla, jde závodění i s inzulínem.“ Musí proto vždy mít u sebe nějaký rychlý zdroj energie: tyčinku Mars, energetické tablety a další. Jedině tak se ubrání hypoglykemickému šoku. „Pokud mě někdo uvidí nezraněného, ale malátného, je dobré dodat cukry, tablety, dát napít koly… zkrátka cokoliv sladkého,“ doplňuje Lukáš.

Své zkušenosti si Lukáš nechce nechat pro sebe. „Spousta diabetiků netuší, jak jim sport může pomoci. Nejen snižováním hladiny cukru, ale i rychlejším metabolizmem a rozšířením cév při sportu se lépe prokrví i periferie těla, které jsou přebytečným cukrem ucpány. Chci, aby se vědělo o rozdílech mezi diabety. Chci, aby lidé uměli diabetikovi pomoci. Já sám jsem moc vděčný těm, co pomáhají mně,“ říká závodník, jenž letos hájí barvy týmu Gold´s Gym – Cyklopoint Brno.

Lukáš Frýba se vrátil do cyklistického pelotonu. Trénuje i žije naplno a má i výsledky. V seriálu závodů Kolo pro život byl vloni 10. v Úpici, 17. na Zadově a v Olomouci, na ČEZ maratonu byl druhý, když mu vítězství uniklo až v závěru. V drsném etapovém závodě Beskidy MTB Trophy v Polsku byl vloni čtyřicátý, a to do cíle po čtyřech dnech dojelo jen 320 závodníků ze šesti set startujících. Nikdo z nich však netrpí diabetem…

Foto: Mirek Chládek