Made in CZ - Šroubárna Marek

Mezi nejmenší komponenty na kole patří niple. Z nich vedou dráty. Víte, jak a kde u nás vznikají? Tak to jste na správné adrese...

Autor: Jan Němec


Domluvit si schůzku s panem Markem, majitelem firmy Šroubárny Marek, byla otázka jedné minuty. Slovo dalo slovo a druhý den po telefonátu jsme si to hasili celých třicet kilometrů z Prahy po "déjedničce" do Hvězdonic. Továrnu nad sázavským jezem nebyl žádný problém najít, již od dálnice nás vedly cedule. Vjezd do objektu, který Made in CZ - Šroubárna Marekhodně poznamenali komunisti, střežila silnější paní, jak vystřižená z tehdejší doby. Velmi ochotně nám však otevřela závoru a popsala, kde pana Marka najdeme.

Nejdříve jsme s ním seděli v kanceláři, kde nám čile líčil historii rozlehlého objektu, kde dnes vyrábí přes 35 milionů drátů a téměř 40 milionů niplů za rok. "Továrnu založil můj dědeček Josef Marek v roce 1903 v bývalém mlýně. Vyráběli drátěné pletivo, hřebíky, ostnaté pletivo a další výrobky z drátu. V roce 1906 byla v továrně zřízena vodní turbína na výrobu elektřiny, ta napájena vodou ze Sázavy funguje dodnes. Když mi bylo dvanáct, tak nám továrnu vzali komunisti, přejmenovali ji na Spojené ocelárny Hvězdonice. Po revoluci jsme továrnu dostali zpět a v roce 1992 znovu otevřeli."

Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek

A kdože je ten pan Marek, který ujede na kole jen 300km za rok, ale zásobuje cyklistické firmy miliony komponentů? U kolařiny, jak cyklistiku pan Marek nazývá, bývá totiž zvykem, že se kolem ní motají velmi aktivní kolaři. Ne tak pan Jaroslav Marek. Vzezřením mladík, který letos oslaví 70 let, vystudoval průmyslovku - strojařinu, pracoval na výstavbě jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Potom pracoval na rekonstrukci všech 98 pražských kin, kde se naučil úplně jiné profesi. "Nelituju toho, lidi z téhle umělecké branže kolem biografů smýšleli trochu jinak. Nebyli tolik politický," vzpomínal na dobu komunismu pan Marek a pokračoval ve svém zajímavém vyprávění: "Po revoluci, když nám zákon umožnil dostat zpátky, co nám patřilo, tak jsem neváhal. Chtěl jsem pokračovat v rodinný tradici, byl jsem tak vychovanej. Dneska moje dcera, která je vychovaná ve stejném duchu, takže jí není lhostejné, co její pradědeček vybudoval, se na chodu firmy podílí daleko více než já. Jsem rád, že se nezařadila po bok dnešních moderních podnikatelů."

Firma Šroubárny Marek dnes funguje a její výrobky jsou známy po celé Evropě. Na drátech se znakem "H" na hlavičce se prohání třeba tým České spořitelny MTB. "Naši hlavní odběratelé jsou ale v Belgii, Holandsku a v Německu. Mají v současný době zájem pouze o nerezový paprsky. U kol, který jdou do supermarketů, jako je Joko nebo Olpran, tak se dávají obyčejný pozinkovaný dráty," a hned začal pan Marek vyjmenovávat země, kam jeho dráty a niple putují. "80% produkce jde za hranice, zbytek zůstává doma. Naše výrobky vyvážíme do všech států Evropské Unie, do Bulharska, do Ukrajiny, do Skandinávie. Zkoušeli jsme Afriku, třeba do Ghany a tam okolo, ale teď nám zbyl jen Egypt. Dále se nám to moc nerentuje, cena za dopravu už je příliš vysoká. Máme certifikaci kvality ISO 9001, díky tomu se nám v cizině hodně daří. Dráty vyrábíme ze švédských drátů Sandvik, před výrobou paprsků jdou na test pevnosti, z každé vyrobené série potom jde na test i hotový produkt. Zkušebnu máme vlastní."

Jakmile padlo slovo cena, ihned nám musel pan Marek vysvětlit, jak to vlastně s tou cenou je. "Náš zisk tvoří jen asi 1-2%, největší část ceny tvoří materiál, vše se dělá strojově, hromadně, takže zisk vytváříme kvantitou. Pokud děláme něco ručně, tak tam je samozřejmě zisk z práce větší. Náš celkový obrat je 35 milionu korun ročně," sázel čísla na stůl pan Marek. "Od toho je tady ale moje dcera," dodal s omluvným výrazem, protože Eva Marková, jednatelka společnosti, nebyla zrovna přítomna.

Jen 20% zůstává v Česku? To je hodně málo, ale potvrdilo se nám to, co říkali dotazovaní z firem, které jsme již navštívili. Český cyklistický trh není na české výrobky zvyklý, zvědavý, nevěří jim. "Českým firmám dodáváme jen pokud zaplatí předem. V roce 1994 nás málem přivedla do krachu jistá severomoravská firma, 3,5 milionu jsme už nikdy neviděli! Museli jsme tenkrát přehodnotit celou naší produkci a museli jsme kvůli sezónnosti vyřadit z našeho sortimentu šrouby." Úsměvné, není-liž pravda?! "Mezi české firmy, které zásobujeme, je třeba Joko, BP Lumen (Apache) nebo pan Bartoníček. Potom několik drobných výrobců. Velkým odběratelem je slovenská Dema," popsal nám situaci doma pan Marek.

A co konkurence? "Mezi DT Swiss a námi existuje gentlemanská dohoda. My nepůjdeme do plochých drátů a oni nepůjdou do východní Evropy. Dobře se známe, my byli u nich na návštěvě, oni zase tady u nás. Nesoutěžíme spolu. Víme, že výrobky máme naprosto stejně kvalitní, DT Swiss má velkou výhodu v zavedeném jménu. Velkou konkurencí je pro nás firma Mach, která nyní dodává například pro Superior. Česká konkurence pro nás v podstatě neexistuje. Vlatně jo, je to firma bývalého obchodního ředitele, který nyní sídlí 2 km od nás a vyrábí v podstatě jen 2mm paprsky pro cyklistiku. Než nám to stačili po revoluci vrátit, odvezli odsud stroje a začali svoji výrobu."

Potom jsme se už celí nedočkaví odebrali do výrobní haly na paprsky a niple. "Stroje jsou třicet let staré, ale chodí dobře," chválil je majitel. "Jen musíme rozdělit cívky drátu na více kusů, tunovou cívku ten stařeček už neutáhne." S údivem jsme civěli na tovární halu plnou zamaštěných strojů, kde bych já osobně nevydržel pracovat ani týden. Ohlušující klapot, sekání a vrtání, doplněné o silný zápach petroleje, bylo pro mne až příliš silnou kávou. Ale co, pan Marek je na své stroje a lidi hrdý. Chodil mezi nimi a plácal je po zádech. O každé mašině nám něco málo řekl. "Na jednom stroji dokážeme vyrobit 18.000 drátů za směnu. Tady se drát odvíjí z cívky, tady ho to seká na správnou délku, tady to udělá hlavičku, na druhé straně závit a tohle je prosím hotový paprsek." Paráda! Kdo by řekl, že niple vznikají také z drátu navinutého na cívce, že? Všude kolem jsou krabice plné niplů různých rozměrů.

Jaroslav Marek představuje drát: materiál se používá standardní podle norem, to musí používat všichni výrobci drátů a niplů. My používáme buď pozinkovaný nebo nerez dráty. Vyrábíme dráty od průměru 1,8 do 5 mm, tzn. pro silniční cyklistiku, motocykly nebo historická auta. Vyrábíme jen kulatý profil, plochými dráty se zabývají jiné firmy, třeba DT Swiss nebo belgická firma Sapim. Náklady na výrobu jsou dosti vysoké a poptávka není zase až tak velká. Pokud plochý drát potřebujeme, můžeme ho mít za dva dny u nás od DT Swiss, máme s nimi velmi dobré vztahy.

Jaroslav Marek představuje nipl: niple vyrábíme z mosazi, připravujeme i hliníkové. Ocelové neděláme, není po nich poptávka. Pokud by byla, jsme schopni je dovézt z východu. Vyrábíme od 14mm až do 20mm. Čím delší a širší je nipl, tak se lépe vrtá. To, co děláme pro kolaře, jsou samozřejmě ty nejmenší, mají menší tělo a při vrtání se musí dávat velký pozor. Kdyby byl vrták jen malinko hnutý, hned by mohl nipl prasknout. Niple vyrábíme i pro automatické vyplejtačky. Jsme v kontaktu s firmou, která vyplejtací stroje vyrábí, každých čtvrt roku jsme u nich na testování, abychom si udrželi vysokou kvalitu. Motorkáři mají nějak blíže ke strojařině než kolaři. Požadují kvalitnější povrchovou úpravu, ohyby, závity atd. Cena je také ale někde jinde.

Potom nás už pan Marek vzal jen do zkušebny, kde jsme nahlédli do tajů testování. Pan Novák stál za strojem připomínající spíše gilotinu a do náby montoval drát. "Tady to je trhačka. Drát musí vydržet 300kg v tahu." Prásk! A opravdu, ručička na váze se zastavila za třetí stovkou. "Na kole, když je drát ohnutej, tak vydrží míň, " říkal šéf testovacího provozu. "Tady zase zkoušíme, za jak dlouho drát praskne, když ho ohýbáme. Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset, jedenáct, dvanáct." Hlavička drátu upadla, norma je deset ohnutí.

Bylo téměř půl třetí a z budovy se vytrácejí poslední zaměstnanci. No, přesně čas na závěrečnou kávu a odjezd domů.

 

 

Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna MarekMade in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek Made in CZ - Šroubárna Marek

Firma: Šroubárny Marek
Založeno: 1903
Zakladatel: Josef Marek
První činnost: výroba drátěných plotů, drátěnek a hřebíků
Současná produkce : dráty do kol a motocyklů, niple, nástřelné hřeby, svorníky, matičky, pevnostní hřeby
Počet zaměstnanců: 33
Sídlo: Praha, výrobna Hvězdonice
web: www.sroubmarek.com

Foto: Michal Pick

Přečteno - 20420x Tagy: tech bike tech czechmade
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzeTam, kde veloduše dostávájí duši
    Tam, kde veloduše dostávájí duši
  2. ServisVýroba pláště? To je precizní hodinářské dílo
    Výroba pláště? To je precizní hodinářské dílo
  3. TechnikaFotogalerie: Na návštěvě v Gold Fren
    Fotogalerie: Na návštěvě v Gold Fren
  4. ServisMade in CZ - Gold Fren
    Made in CZ - Gold Fren
  5. TechnikaFotogalerie: Jak se vyrábí ocelová špice?
    Fotogalerie: Jak se vyrábí ocelová špice?
  6. ChlubírnaFotogalerie: Azub Leftík
    Fotogalerie: Azub Leftík

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #11 Míla Šnídl - vloženo: 04.02.2006 v 21:41:55

    údiv - Je neuvěřitelný,že tady musím přečíst devadesát procent přízpěvků,který se kol vůbec netýkají a zabývat se češtinou.Pro toho upjatýho chudáka připomínám,že většina lidí píše přízpěvky a chatuje hovorovou češtinou a je dost ubohý,že jsi si toho ty troubo nevšimnul.Vsadím se,že to je to jediný,co si v životě dokázal,votravo!

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #10 honza - vloženo: 30.01.2006 v 14:29:43

    made in CZ - musim se pripojit - jsem rad, ze takovy clanky vychazej. Osobne pri stavbe kola vzdy koukam na to, odkud je ten ktery komponent a samozrejme ma vzdy prednost made in CZ (tedy pokud neprekroci hranici financni unosnosti). Nejradeji bych si poskladal bike ciste z ceskych komponentu. Bohuzel ne vsechno se tu vyrabi. Taky me mrzi, ze treba prave veci ze sroubarny Marek tu nejsou tak casto k videni - tim myslim hlavne v e-obchodech se to hemzi DT Swiss a Marek nikde...

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #9 rasto - vloženo: 23.01.2006 v 15:55:11

    ... - 2 czert: patrne uz bylo opraveno ;-)
    2 kladivoun: hele, tohle je mtbs.cz, ne zadny pravopisny forum!! kdyz chces nekoho poucovat o spravne cestine (tj. vylevat se ze svych komplexu), delej to prosim jinde. na tomto servru neprud!! a kdyz ze zdejsi cestiny nemuzes spat, podavej to vlidneji!!
    2 mtbs: chlapi, omlouvam se za opakovani, ale opet vam davam poklonu uuuzasny napad s 'made in cz'!! ;-)

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #8 Czert - vloženo: 22.01.2006 v 12:27:43

    GELOTINA??? - ať študuji článek jak studuji tak tenhle překlep teda nevidim, podle mě to maj dobře, maj tam gilotina!

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #7 Michal Pick - redakce MTBS.cz) - vloženo: 21.01.2006 v 21:51:55

    pravopis - Tak bych řekl, že až tak strašné to u nás není. Samozřejmě, že občas něco uteče, to je lidské a všichni víme, že se to někdy stane. Zrovna k tomuto článku psát, že "snad tolik chyb nikde jinde není" mi nepřipadá úplně korektní. Pokud ovšem nemyslíte tu přímou řeč pana Marka. To je ale něco jiného, tam to být snad může a pokud se nepletu, tak to jsou výrazy spíše nespisovné, než gramaticky chybné. A to si troufám tvrdit, že ČESKY umím docela dobře. (Korekturu jsem dělal já, tak bych se rád přiučil něčemu novému.)

    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #6 Germáno - redakce MTBS.cz - vloženo: 21.01.2006 v 18:29:56

    pravopis - Díky za kriticka slova, ikdyž se nečtou dobře. Omlouvame se pravopis, bohuzel nemame zadneho cloveka na korektury a sami, dle vseho, na to nestacime. Pokud by byl zajem, kazda pomoc je vitana. Co pisalku Kladivoune? Ta gelotina samozrejme neni vubec nic, myslel jsem totiz gilotinu :-)

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #5 maverick82 - vloženo: 21.01.2006 v 09:23:07

    tenhle seriál mě opravdu potěšil, fakt jsem z toho nadšenej - supr nápad!!

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #4 Ondracici - vloženo: 20.01.2006 v 23:11:40

    pravopis - připojuju se k lepší kontrole pravopisu, už minule to nebylo nic moc ale nejak se to nelepší, snad to není tak náročné. Jinak dobrý článek i seriál, už přemýšlím, jakou Made in CZ věcí vylepším svýho miláčka

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #3 Kladivoun - vloženo: 20.01.2006 v 21:00:01

    pravopis - Co takhle se naučit psát bez chyb když už si hraju na pisálka? Tolik chyb snad nikde jinde není. A...co je to ta GELOTINA?...:)))

    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #2 Radek Broz - vloženo: 20.01.2006 v 20:05:16

    Taky chvalim - moc peknej serial!

    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #1 Keli - vloženo: 20.01.2006 v 17:22:54

    hodne dobry clanek, respect

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744