Univerzitní full (díl první)

Věřili byste, že je možno v ČR získat titul inženýra diplomovou prací o konceptu sjezdového kola? Ing. Jiří Marján toho budiž živým důkazem ...

Autor: Tomáš Taich

Na katedře motorových vozidel Technické univerzity v Liberci se bere tak nějak samo sebou, že tím nebo oním způsobem budete bádat nad jednotlivostmi strojem poháněných dopravních či přepravních prostředků. Studijní dráha inženýra Jiřího Marjána ale ukazuje, že je možno tuto katedru absolvovat i s velice odlišným tematem závěrečné práce. Nejenže tak oživuje leckde notně vyvanulou pověst progresivity bádání a podpory tvůrčího ducha na akademické půdě, neméně však také etabluje jízdní kolo coby sofistikovaný nástroj, nemající už s ještě ne tak docela dávnými jednopřevodovými, přímočarými posunovadly po vsi mnoho společného.
Prázdniny ještě ani pořádně nezačaly, počasí i nálada mezi osazenstvem jednoho mladoboleslavského baru je přesto odpoledne již velmi letní. Jiří Marján vytahuje přinesené dokumenty včetně svázané diplomové práce, první orosené sklenice měkce dosedají na tácky a diktafon začíná odvíjet pásku. Předivo rozhovoru o tom, jak se v Čechách studuje o kolech a co potom s tím v praktickém životě, začíná.

Takže ty jsi přinesl dneska s sebou svou diplomovou práci...Posudek od Romana Bartosze — za jedna, hmmm...
Ano, takhle to vypadá. Tím posudkem jsem byl vážně poctěn. Pan Bartosz tehdy neměl téměř žádné výhrady.

To se divím, když tady čtu: “...čtyřčepový mechanismus zmírňuje efekt pohupování kola při šlapání...“
To jsem se pustil do vcelku odvážného závěru...Byl jsem tehdy ještě hodně pod vlivem medií, kde se tahle formulka objevuje především v marketingově laděných článcích.

Jasně, nezlob se, že se jako člen media pochechtávám, RB a čtyřčepová gloriola... Každopádně pan Heiník od Race Bike o tom, že se značka angažuje v jakési diplomové práci ohledně kinematiky fullu, mluvil už před pěknými pár lety.
Byl to rok 2005, pro přesnost. Celé to vlastně vzniklo tak, že jsem se ještě dávno před touhle diplomkou svezl na celoodpruženém kole a zamiloval se. Spekuloval jsem, jak si takový stroj pořídit. Peníze jsem logicky neměl a tak jsem dospěl k názoru, že nejlepším řešením bude si jej vyvinout. Když se pak přiblížil termín diplomové práce, napadlo mě realizovat projekt sjezdového jízdního kola. To byla u nás na katedře trošku anomálie, protože jsem vlastně inženýr — motorář. Tohle téma ale spíš spadá u nás na fakultě Technické univerzity v Liberci pod obor vozidel.

Kolo ale je vozidlo, ne?
Určitě, já měl ale specializaci motory. Nějak jsem se ale asi minul oborem, moc mě to nebavilo, bylo tam hodně chemie a podobných věcí daných zkoumáním spalovacích procesů. To mě moc nebralo. Tak jsem se vrhl na toto téma — po schválení šéfem katedry. Šéf si mě pak podal u státnic právě na motorové části... Útok jsem ale odvrátil a práce byla obhájena.

Stěžejní částí práce je ale převodovka, ne pérování.
Oslovil jsem Race Bike, konkrétně Romana Bartosze, zda by bylo možno na tématu s nimi spolupracovat. Předestřel jsem v pár bodech svoji vizi. Roman Bartosz už podle mě tou dobou koketoval s myšlenkou převodovky a tak ho asi má idea oslovila, že kývl. Absolvoval jsem tedy přímo ve fabrice stáž.

Jak ti tak koukám přes stůl do textu práce, je to tatáž forma řešení převodovky, jakou pak použilo RB?
Ne, já jsem pracoval s principem třecího variátoru, tedy převodovky s plynule měnitelným převodovým poměrem, v autech označovaného CVT. V kolech tento princip s použitím kuliček zatím využívá NuVinci. Výhodou je přitom plynulá změna převodu, nikoliv skoková jako tomu je na bicyklech dnes. Projekt se nakonec ale v RB nerealizoval — Roman Bartosz měl jinou představu a vytvořil v principu přehazovačku v rámu.

Pořád mi nejde do hlavy: ty jsi si neprošel klasickým XC obdobím?
Ale tak samozřejmě, bikoval jsem dost a převážně právě v cross-country stylu. Pak jsem ale měl onu vzpomínanou možnost provětrat celoodpružený bike a byl jsem z toho paf. A od toho momentu se to zlomilo a já se bikersky začal orientovat jiným směrem. Na Sport Prague 2003 jsem pak viděl rámy RB a moje rodící se zkušenost s celoodpruženými koly dostala silný impulz. Byl jsem tam už tehdy vlastně na špionáži, a tohle setkání mi načrtlo jasnou vizi, koho v České republice oslovit s myšlenkou asistence při vývoji. Ale diplomka by vznikla tak jako tak, i kdybych u Romana Bartosze neuspěl. Určitě by ale výsledky nebyly tak kvalitní. Vždyť jsem třeba i konzultoval s Petrem Heiníkem.

--- Inženýrem za DH full ---

A co bylo tedy předmětem práce — převodovka nebo pérování?
Běželo o komplexní řešení sjezdového kola. V jeho soudobém konzervativním řešení s přehazovačkou spatřuju ostatně podnes veliké rezervy.
Na začátku textu byla teze pro někoho, kdo takové kolo neviděl - co je to sjezd, co je to pevné a co odpružené kolo, proč, atd. Dál jsou popsány a rozděleny typy převodových systémů, jejich popis, jaké se používají odpružené vidlice. Následuje úvodní část do zadního odpružení s popisem současných systémů. Pak už je v práci rozebíráno vlastní řešení pohonu. Jsou popsány vstupní síly, namáhání mechanismu, je popsán grafem kroutící moment, je tam nástřel převodových druhů. Uvažoval jsem i o více druzích převodovek, jedna třeba řadila ozubená kola systémem jako v autě. Ve finále jsem ale dospěl k závěru, že při takovémhle kroutícím momentu to ale člověk neutrhne a nebyl by schopen přeřadit. Po téhle rešerši nápadů na základě plusů a mínusů je vybrán variátor s ozubeným řetězem. V autoprůmyslu jej používá třeba Audi. Nevýhodou je ale vyšší hmotnost a neschopnost přenést kroutící moment v malé krabičce. Nakonec tedy padla volba na třecí variátor. Převodovka tak je stěžejní částí práce. Obdobné provedení na kole předtím asi nikdo nepoužil. Jde ovšem ale jen o teroretické řešení, takovou šuplíkovku.

A tyhle výpočty tady dál?
Jde o zkušební výpočty materiálových dvojic, nejvýhodnějších kombinací z hlediska tření — aby byla v převodovce potřeba co možná nejmenší přítlačná síla kotoučů, co nejmenší opotřebení, nejmenší síly potřebné k přeřazení. Měřil jsem to u nás ve škole.

Kde se vlastně variátory využívají běžně?
Tak třeba u traktorů. Převodovka je ale vcelku velká, protože traktor má vskutku brutální kroutící moment. Je tu požadována plynulá změna převodového poměru.

A u aut nebo u motorek?
U motorek je to třeba skůtr, kde vlastně je vzadu v kyvce řemen nebo řetěz , kuželová převodová kola se přibližují či oddalují a ten řemen je vytlačován nebo spouštěn na menší poloměr. Tohle řešení ale nepřináší zásadnější změnu převodového poměru, což je třeba u cross-countryového kola při eventuální aplikaci problém .

Není to ale vcelku zajímavé, že ty jsi tedy začal spolupracovat s RB někdy v roce 2005, a oni rok na to představili svou verzi Gear Boxu? To znamená na tutovku, že pan Bartosz musel mít tou dobou svou vizi projektu převodovky již minimálně v hlavě, ne-li spíš na papíře. Takže jste vedli bouřlivé debaty o tom, jak má takový produkt vypadat, vždyť je to jádro tvé práce...
Bouřlivé debaty vlastně nebyly, Roman Bartosz měl ve věci poměrně jasno. Je z těch lidí, kteří jak si vezmou něco do hlavy, tak to zrealizují. Udělal si ve finále projekt samozřejmě podle svého. Byly tam nějaké náznaky, abych zkusil jít jeho cestou, zkusil udělat variaci. Já jsem se s tím ale neztotožnil, měl jsem už svou představu a nechtěl kopírovat. Takový systém totiž už vlastně exitoval a já chtěl něco zcela jiného.

Čili akce neproběhla tak, jako když Scott kdysi nabral mladé inženýry z freiburgské univerzity do týmu k Peteru Denkovi a z tamního vývojového studia pak vzešel Ransom, Genius atd. Čili žádné, panáčku, tady si sedneš a budeš dělat na tomhle?
Ne, to ne. S Romanem Bartoszem jsme konzultovali. Hodně mi pomohl praktickými zkušenostmi i Petr Heiník, který byl vlastně můj oficiální konzultant diplomky. Samozřejmě, že byly nějaké rozpory. Třeba typu: Petr Heiník řekl, že by stačily tři převodové stupně, tak volám Romana Bartosze a ten se směje, že Petrovi by stačil jeden — potřebujeme aspoň devět!

Tak moment, říkal jsi, že variátor mění převod plynule, tak jaké počty stupňů?
To ano, ale rozmezí převodového čísla je více méně shodné s takovou devítistupňovou přehazovačkou. Nepřehazuješ ale skokově, nýbrž plynule. Tedy máš teoreticky nekonečně převodů.

Matně si vzpomínám, že se mluvilo o plynulém převodu u první generace někdejší Minnaarovi Hondy...
To je dost možné.

A jak takový mechanizmus tedy ovládáš? Jedeš, cvakáš, přidáváš a měníš převody?
Ano, tak. Samozřejmě s nějakou zpětnou zarážkou, aby se řazení nepovolilo ze zvolené polohy. Musí to být ovladatelné pouhou rukou, současně ti to ale nemůže přehodit po přejezdu nerovnosti - ať již to bude páčka anebo otočná rukojeť.

A tohleto by byla jen záležitost sjezdu, anebo v nějaké mutaci by to bylo realizovatelné i pro XC?
Vyloženě v téhle konfirugaci a aby to mělo nějaké rozumné rozměry, tak to asi ne.

Ptám se proto, že trh je dneska u pohonu diktován Shimanem a SRAMem. Pokud by ale oni s něčím takovým přišli...
Jistě. Myslím ale, že ani jim se to nepovede: čím menší rozměr totiž, tím větší síly bude jezdec muset přenést a to chce kvalitnější materiály, budou narůstat odpory, klesat účinnost... U malého rozměru převodovky prostě budou síly přítlaku přenosných kotoučů větší, aby byl přenos kroutícího momenu účinný a biker zkrátka nezvládne přehodit. Nehledě na to, že by mohly nastat nějaké lokální deformace, které by zavinily poškození disků. Je to zkrátka koncept pro sjezdové kolo, kde je omezenější počet převodů a počítá se přeci jen s vyšší hmotností.

Pokračování najdete od úterka (13.10.) ZDE.

Foto a ilustrace : Archiv Jiřího Marjána

Přečteno - 14065x Tagy: author rb tech2009
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. PreviewAuthor Versus - stylová revoluce
    Author Versus - stylová revoluce
  2. TechnikaFotogalerie: Author Magnum 2017
    Fotogalerie: Author Magnum 2017
  3. PreviewAuthor Magnum 29 v novém kabátě
    Author Magnum 29 v novém kabátě
  4. TechnikaFotogalerie: Author Patriot Evo Team 2017
    Fotogalerie: Author Patriot Evo Team 2017
  5. PreviewAuthor Patriot EVO Team
    Author Patriot EVO Team
  6. OstatníSoutěž Stratílkův triatlon zná vítěze
    Soutěž Stratílkův triatlon zná vítěze

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #20 pavel - vloženo: 12.10.2009 v 18:24:31

    vzkaz panu xXx - Jen chci vzkázat tomu panu xXx, aby byl laskavě zticha. Říká něco o vysoké škole "jeho" úrovně, ale nehovoří jaká VŠ to vlastně je. Jestli vůbec nějakou má a jestli má, tak ho tipuji na klasického skuhrala na všechno z ukrajinské VŚ. Jděte s takovými komentáři do háje.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #19 JM - vloženo: 12.10.2009 v 18:03:52

    CVT - Co se týká CVT (používá třeba Audi), kde se výkon přenáší pomocí řemene nebo speciálního lamelového řetězu. Takovéto řešení jsem při návrhu také uvažoval a analyzoval. Lamelový řetěz, který by přenesl krouticí moment produkovaný jezdcem, by byl mamutích rozměrů a rovněž hmotnost by byla vysoká (toto jsem řešil přímo s firmou, která takovéto speciální řetězy vyrábí). S řemenem bychom se dostali na rozměr i váhu podstatně nižší. Zde ovšem vzniká problém s řazením. Vzhledem ke tření mezi řemenem a řemenicí by ovládací síly byly příliš vysoké.

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #18 PavolK - vloženo: 12.10.2009 v 14:43:46

    Ticho pred búrkou - Pre tých, čo si myslia, že koncept MTB s prevodovkou išiel do kytek mám dobrú správu. V USA už druhý rok beží vývoj DH biku s GBoxx2. Druhý prototyp používa ELEKTRONICKÉ ovládanie radenia. Plánovaný začiatok predaja je asi prelom 2010/2011. Detailu tu: http://www.ridemonkey.com/forums/showthread.php?t=224299

    No podstatne zaujímavejší DH bike príde z Nového Zélandu, kde 2 chalani pod menom Zerode oživili koncept Aarona Lahara. Namiesto Rohloff Speedhub-u však budú používať Shimano Alfine, kvôli cene, a bike nebude full-carbon ale hliníkový. Zopár fotiek tu: http://www.ridemonkey.com/forums/showthread.php?t=217825

    Len dodám, že viem o 2 ľuďoch z USA a 2 ľuďoch z EÚ, ktorí tiež pracujú na podobných bikoch... Sú to všetko planétovky. Skromne si myslím, že nie je možné uspokojivo implementovať na MTB CVT prevodovku ako ju pozname z áut a motoriek.

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #17 tt - vloženo: 12.10.2009 v 12:56:57

    zdravím.Jirkova práce byl samozřejmě akademický koncept. nicméně nesouhlasím uplně s Kusou, že jde o slepou větev. Nicolai v tomhle jede dál a díky jisté standardizaci není daleko praktické aplikaci. Honda mohla zkoušet leccos, ale nešlo, myslím, jen o plácnutí Japonců do vody. konec konců, RB by, bylo-li by kupců, také šlou touto cestou - pokud by se bral v potaz samotný technický přínos. ufinanocovatelnost - vývoje, ale i potom vlastní prodej - je věc jiná. jezdil jsem třeba GT IT a rozhodně nejen já bych řekl, že to mělo opodstatněné důvody. čili tým jako Honda může takovou cestou jít - když peníze nejsou potíž. stejně jako jiní mohou být spokojeni s dobrými napínáky - opět peníze na ustřelené šaltry nejsou potíž. ale další věc je marketing. jakkoliv je FR nebo sjezd vysoce populární a billboardový, Vanderham nebo Peat jsou plakáty především pro širokou oblast, nejen komunitu jejich odvětví. spíše se tak bude dál pracovat na vývoji šaltru jako u Saintu nebo SRAM, aby toto asi také šlo aplikovat i inzertně na jiné kategoriie - jako disky třeba. a navíc, jak píše Carbon Mike - on ten šlatr s kazetou má něco do sebe!!!!

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #16 Jirka - vloženo: 12.10.2009 v 02:10:47

    antispam - už jsem ohledně antispamu psal i adminovi, ale vůbec se nenamáhal ani odpovědět na email....

    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #15 CarbonMike - vloženo: 11.10.2009 v 22:35:12

    Klobuk dole pred kazdym kto sa aspon o nieco pokusi a aspon trocha to potiahne. Co sa tyka prevodoviek a bikov. Nejaky ten rok som sa venoval vyvoju prevodoviek pre bike. Jednou z nich bol prave variatorovy typ s retazovym ,,remenom,, ako je to u Audi Multitronic. Po jednoruchych kalkulaciach je jasne, ze taka prevodovka bez podpory hydraulickeho systemu, ktora pomaha zvierat retaz a zaroven radit to proste nejde...
    Ovela podstatnejsia vec, je ucinnost takychto prevodoviek. Co i len priblizit sa k ucinnosti klasickeho systemu, ako to na bikoch pozname, je velmi obtiazne. O hmotnosti systemu, prevodovych pomeroch a ich jemnom odstupnovani ani nehovorim. Cim viac som sa snazil na nieco prist, tym viac som prichadzal na to ake krasne, jednoduche a prakticke je mat na biku dvoj-trojprevodnik s kazetou. Nemyslim si, ze by sa v blizkej dobe objavilo nieco este lepsie, jednoduchsie, menej narocne na udrzbu a s rovnakou cenou. Cestu vidim v spravne zvolenom dvojprevodniku kedze u trojprevodniku sa prevodove pomery zbytocne prekryvaju.... tak krasne a tak jednoduche... Pripadne systemom akym je napr Hammerschmidt pri odstraneni niektorych negativ.

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #14 JM - vloženo: 11.10.2009 v 22:00:42

    to Pete: Váha této studie byla vypočtena na 19,4kg. Po následných optimalizacích, které ovšem nebyly součástí práce, by se dalo dostat i na nižší hmotnost. Primárně jsem se ale zabýval vývojem převodovky (vč. praktických měření v laboratorních podmínkách), takže se omlouvám všem, kterým se nelíbí celkový design. Uznávám, že s odtupem času (DP byla obhájena v r. 2005) se na svůj tehdejší výtvor koukám také kriticky :)

    to yakuza: Souhlasím, že výroba, respektive vývoj převodovkových systémů mohou být nákladné. Tento aspekt jsem měl samozřejmě při tvorbě konceptu na mysli a snažil jsem se navrhnout takový převodový systém, který by splňoval komplexní soubor kritérií. Zde byl samozřejmě obsažen i důraz na nízké výrobní náklady. Dále byl zahrnut požadavek na nízkou hmotnost, min. nároky na údržbu, vysokou účinnost (souvisí s únavou jezdce během šlapání), 100% funkčnost při pohybu v náročném terénu během DH a v neposlední řadě také jedinečnost celého systému.

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #13 z.z. - vloženo: 11.10.2009 v 19:52:46

    krutor - respekt, ano... :)

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #12 yakuza - vloženo: 11.10.2009 v 19:42:54

    ekonomika - A obavam se, ze z ekonomickeho hlediska je to tim spise mrtva vec. Co se dnes deje, jaka je hodnota penez, pridej k tomu ceny kol, vedle srovnej ceny aut a motorek a zeptej se sam sebe co za ty penize dostavas. Samozrejme, seriova vyroba je nesrovnatelna, ale tak me tak napada, je snad ta technologicka podobna? Naklady na vyvoj? atd...A ted dotoho zacni delat prevodovky :) Nerealne. A nebo nikdy ne masova cesta.

    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #11 yakuza - vloženo: 11.10.2009 v 19:36:00

    to tt - Myslis ze sjezd je urodna puda kdyz i Honda od toho ustoupila a v podstate veskery bikovy svet na prevodovky zanevrel?
    Mam pocit, ze ti to i Petr Heinik potvrdi...odesla Honda, odesel kazdy, zajem sklapnul.
    Otazkou je, zda Honda vubec nekdy vyrobu planovala, zda si zkousela trh a moznosti, zda chtela jen v dalsim technickem/technologickem sportu ukazat ze je na spicce a nebo zda si neco overovala pro svuj moto bussines jak se rika (cemuz neverim, kolo neni motorka a nikdy nebude, takze prd si overis, vzdy se to bude chovat jinak...).
    Inu zkratka vstoupil nam sem dotoho velky hrac, udelal se velky hype a nakonec to splasklo :)
    A nejak si nedokazu predstavit tu vyhodu. Jezdce to uz snad ani dal neposune...koukni na svetak, ta spicka jede za hranici moznosti, je to patrne z kazde jizdy. Takze k cemu je prevodovka potreba?
    Mam pocit, ze to byla opet slepa ulicka a demonstrace toho, ze opet kolo neni motorka a nemuzeme aplikovat skoro to same ;)

    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #10 Pete - vloženo: 11.10.2009 v 16:59:30

    Zvýšená hmotnost - Zajímalo by mě, kolik to má asi vážit. :) Ale u DH fullu to bude asi jenom plus, líp se to rozjede z kopce :)

    odpověz na tento komentář
  12. avatar
    #9 tt - vloženo: 11.10.2009 v 13:16:30

    zdravím vprostřed líté diskuse! nu, krutoridere hrotoridere, pane pekelníku, on, ehm ehmmm, Jirka Marján jaksi jezdí, a jaksi třeba i DH nebo 4X, čili trochu ví....ono to bude v tom druhém díle rozhovoru. čili řekl bych, že právě ta návaznost na praxi tam bude osvětlena. viz také jeho další působení.
    a i když nevidím osobně moc budoucnost v XC v hammerschmiedech a spol., sjezd, jak je demonstrovala třeba Honda - tedy v F1 parametru - ukazuje pro takové řešení jednoznačně úrodnou půdu. a tady šlo právě o koncept, ne až tak praktickou návaznost.

    odpověz na tento komentář
  13. avatar
    #8 bolekkrutor - vloženo: 11.10.2009 v 08:35:02

    Problém je v tom,že to není o titulu ani míře se zabývání dannou problematikou...
    Kdyby si ke sjezdu jen "nepřičuchnul"zapůjčením fullu,ale nějakou chvíli se mu aktivně věnoval,prozřeš stjně jako já,že taková "monstra" nemají budoucnost.Neboj vím o čem mluvím,zkus si dát do vyhledávače "Krutor Hrotor" :)

    odpověz na tento komentář
  14. avatar
    #7 Tom - vloženo: 10.10.2009 v 21:52:18

    jsem cyklista Zlína - já titul nemám, ale kery kokot... vite co? prosimvás odstraňte ten antispam...ja to tady nedavam abych psál na pět krát příspěvek.

    odpověz na tento komentář
  15. avatar
    #6 Petr Bureš - vloženo: 10.10.2009 v 20:07:39

    to snad ? - To snad není pravda že se tu dočkám takovýchto reakcí. Zajímalo by mne kolik titulů máte vy, když takto kritizujete práci člověka, který je zjevně jeden z mála u nás, co se tímto zabýval v takové míře...

    odpověz na tento komentář
  16. avatar
    #5 Mára - vloženo: 10.10.2009 v 18:20:35

    ... - Jako koncept možná dobrý, ale v praxi podle mě naprosto nepoužitelný...

    odpověz na tento komentář
  17. avatar
    #4 xXx - vloženo: 10.10.2009 v 16:12:59

    No tak nevim.. prvni vec co me zarazila je ziskani titulu Ing. timto projektem i kdyz studoval oborove motory (na skole ktera ma uroven by toto tema neproslo). Aby to neskoncilo jak na PF v Plzni :-D
    Podobnych koncepci sem videl uz mnoho, nektere byly rozhodne na vyssi urovni.. napr. pri odvozeni kinematiky tohoto kyvneho usporadani vypliva spousta problemu..
    To ze se da prevodovka ovladat "neprimo" autor asi taky nevi.. narust vahy pomocnymi prvky by byl zanedbatelny oproti tomu variatoru, ktery je monstrozni :-D

    odpověz na tento komentář
  18. avatar
    #3 bolekkrutor - vloženo: 10.10.2009 v 15:10:34

    Připomíná mi to naši politickou scénu,dostatek elánu a titulů pře jmény,ale absence talentu a zdravého selského rozumu:(

    odpověz na tento komentář
  19. avatar
    #2 XXXXXXXXXXXXXXX - vloženo: 09.10.2009 v 22:32:49

    XXXXXXXXXXXXXXX - Dělejte něco s antispanem!!! KOKOTI!!! kolikrát to mam klikovat a kopírovat

    odpověz na tento komentář
  20. avatar
    #1 PavolK - vloženo: 09.10.2009 v 14:47:06

    Upresnenie - Jirimu gratulujem k Ing. titulu a uprimne aj zavidim, ze mal moznost svoju pracu napisat pod vedenim ludi zo skutocnej vyroby.
    Treba ale podotknut, ze pomenovanie stvorcapovy mechanizmus je zavadzajuce, preto kinematika zadnej stavby je urcene jedinym hlavnym capom (nad prevodovkou).

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744