Univerzitní full (díl druhý)

Pokračování rozhovoru s ing. Jiřím Marjánem, doktorandem a vyučujícím na Technické univerzitě v Liberci, autorem diplomové práce na téma DH speciálu, teoreticky i prakticky spolupracujícím se značkami Race Bike a Author ...

Autor: Tomáš Taich

(první část rozhovoru zde)

--- Odpružení jako soustava jevů ---

Pérování tedy hrálo v tvé práci jakou roli?
Stěžejní roli hrálo jistě vymýšlení převodovky. Ostatní záležitosti měly spíše podružnou roli. Třeba design je uplně marný... Samozřejmě, že jsem ale řešil odpružení: progresivitu, ladění...

Konstrukce rámu přeci jen nezapře tak trochu RB inspiraci...
Jo, jo, líbí se mi příhradové konstrukce.

Když se podíváš na celou, ještě nedávnou historii převodovek v rámu ve sjezdu, zdá se snad už ukončená, nebo ne? Honda je pryč, RB projekt odložilo k ledu...Není řada Saint s dovnitř situovaným klasickým měničem dostačující řešení?
Převodovka je jistě především finančně náročná záležitost. Obecně ale — či z mého pohledu — se domnívám, že mají převodovky budoucnost. U kol pro drsnější jezdění, kde je chráněn celý mechanizmus, je takřka bezúdržbový...

Ty jsi si tu diplomku tedy prosadil jako atyp, pokračuje někdo dál v kolech na univerzitě, vlastně už jaksi prošlapanou cestou?
Nevím o tom. Ale zadal jsem si nějaké diplomky, že bych sám ze své iniciativy vedl nějakého studenta coby doktorant dělající na disertaci. Se zatím tajným tématem.

Takže, tohle byla ta tvá diplomka. Důraz na převodovku, pérování jen naznačené. To však, ve finále, neusnulo a na rozdíl od převodovky jsi po téhle cestě šel dál. Objevil se Author.
Vezměme to ještě chronologicky. V průběhu diplomky mi jednou večer volá Jiří Heiník, otec Petra, s tím, že by potřeboval udělat nějakého průvodce, rešerši používaných systémů odpružení bicyklů od XC po sjezd. Jaké tam fungují zákonitosti na pozadí fyziky, mechaniky... Na základě tohohle požadavku pak vznikl takovýhle spis, označitelný jako učebný text pro konstruktéry. Silové rozbory, jaké vznikají síly při šlapání, kde se bere pohupování, jaké za ním stojí mechanismy, jak do pérování promlouvá pohon, jak brzdy...

--- Author na scéně ---

A tohle je velmi podobná brožurka té pro Race Bike.
Narozdíl od materiálu pro vnitřní potřebu RB, tohle je informační bulletin pro obchodníky Author. Účelem je informaovat authorácké obchodníky o systémech odpružení zadního kola. Opět tam jsou systémy, co se používají, mechanismy vzniku blokování zadního kola, je zde zmíněn i vliv tlumení komprese na tyto záležitosti, nejen kinematika rámu. Charakteristika tlumiče totiž hraje velikou roli ve finálních vlastnostech rámu.

Co jsi ještě řešil v té brožuře?
Vysvětloval jsem tu i mechanismus pohupování. Je potřeba vzít v úvahu něco, čemu se říká vnější silová rovnováha. Vznikají síly, které jsou reakcí na šlapání, plus je tu hmotnost systému kolo — jezdec. Všechny tyhle síly mají vliv na chování kola ve výsledku. Nelze to tedy bagatelizovat na jedinou sílu, které kontruje poloha vahadla. To je nesmysl. Vždycky je třeba brát v úvahu všechny síly a jejich výslednici.
Častým nemístným zjednodušením je také uvažování pouhé řetězové linky — bude-li, vzhledem k pozici čepů, tahat za pérování...Jsou nějaké síly, které podle Newtonova zákona akce a reakce působí od podložky. Šlápneš a vyvolá se setrvačná síla, to je ta, kterou ty musíš překonat, aby ses rozjel. Ta, vzhledem k tomu, že jsi ve výšce nad zemí, vyvolá nějaký klopný moment. Ten přitlačuje zadní kolo a rovněž promlouvá do celkové výslednice sil. To všechno je v silovém rozboru třeba zkoumat a zohlednit při rozkrývání onoho pohupování.

Tak dobrá. Teďka tedy zpět k RB a Authoru. Onou teoretickou prací se spolupráce s RB víceméně zakončila, pravda?
V podstatě ano. Měl jsem ještě pár nápadů, spíš tedy jeden takový velký. Minulý rok jsem půl roku studoval jako stážista v Anglii. Když jsem se vloni touhle dobou vrátil, sešel jsem se s panem Heiníkem a navrhl mu realizaci. Pan Heiník byl nadšený, nicméně následná schůzka s Romanem Bartoszem už tak optimistická vzhledem k realizaci nebyla. Tak jsem tuhle ideu přidal do šuplíku k mé převodovce. Pořád věřím, že to ještě někdy vytáhnu, zatím o tom ale víc nechci mluvit.
V RB prostě není místo pro dalšího tvůrčího člověka. Roman Bartosz je tam tím mozkem a je to tak v pořádku. Uznávám ho, naprosto, je to jeden z největších odborníků na problematiku odpružení, je to veliký praktik z výroby, ale místo v tak malé firmě pro mě prostě není. To ale není asi v žádné české firmě. Na vývoj a výzkum nikdo v tomhle oboru moc peníze dávat nechce.

Celoodpružená kola a sjezd zvlášť jsou prostě pro domácí velkoproducenty pořád okrajové téma.
To asi ano, ale na druhou stranu se postupem času ujišťuji, že moje uvažování nad kolem jde správným směrem. O takovém pohonu řemenem jsem uvažoval na začátku diplomky, a to ještě nebyl v cyklistickém povědomí. Řemen má větší účinnost než řetěz, výrobci k tomu postupně dospívají. Nějaké podobné další myšlenky v hlavě mám, myslím, že je jen otázka času, kdy záležitosti jako řemen bude možno masově uplatnit. Samozřejmě tomu ale předchází nějaký výzkum, zkoumání, ze strany výrobců ale cítím nedůvěru k nejisté investici, k něčemu, z čeho nebude okamžitý profit.

--- Vibrace, vibrace ---

Když se ale podíváš zpátky do historie cyklistiky, velcí nikdy netlačili převratné technické změny, jen je eventuálně doladili a pak se zasadili posvěcením o masové rozšíření. Mám na mysli kotoučovky, zapletená kola, nově převodovky jako Hammerschmidt...
Třeba to tak bude. Svého času jsem se silně zabýval vibracemi. Ve sjezdu je to víceméně jasná věc, je tu hodně odpružení k dispozici, počítá se s překážkami. Při bikování typu cross-country, kde jízda není brána za tak agresivní, ale je jistě dobré věnovat jejich snižování větší pozornost, než se zdá být nutné. Vznikají pak onemocnění z vibrací, otřesy trpí šlachy... Problematikou snižování vibrací se zabývám ve své disertační práci. Prodělal jsem dvouletou stáž ve Škodě Auto, kde jsem byl na oddělení akustiky, kde jsme se zabývali snižováním vibrací a hluku. Hluk je totiž totéž, co vibrace, jen v jiném frekvenčím spektru. Je to velmi zajímavá oblast, na kterou ale moc nikdo nechce slyšet.

Na kole ale řešíš vibrace kompromisně — jedna věc je komfort odpružení, druhá pak stabilita jízdy. Nebo ne? Superkomfortní pérování není dost dobře použitelné při ostré jízdě.
Řekl bych, že tohleto je jen otázka zvyku. Odpružení má eliminovat rázy způsobené nerovnostmi, druhý úkol pak je udržet bicykl teoreticky v nepřetržitém kontaktu s terénem. Tak můžeš kolo lépe ovládat.

To je určitě pravda. Já jen měl na mysli, že s určitým seřízením pérování se ti prostě jede méně jistě, byť je pro tebe vlastně přínosnější.
Ale třeba jde vážně jen o to, přeučit se více takové nastavení využít a sžít se s ním.
Tam přeci ale nemusí jít jen třeba o vidlici. Mám představu, že kolo nemusí zdaleka vypadat, jako dneska. Použijí se jiné systémy ke snížení vibrací, bude tam prvek, který bude mít na starosti jen toto.

To je předmětem výzkumu v téhle práci?
Ne, ale přinesl jsem s sebou podklady k doktorandské zkoušce. To už je výzkum na vysokém stupni. Mám postaven počítačový model jezdce na celoodpruženém kole, kdy jezdec nepředstavuje jednolitou hmotu, ale jsou modelovány jednotlivé části těla. Model se snaží respektovat pohyb jezdce, respektive techniku jízdy. Model používám právě k vibračním analýzám. U této zkoušky bylo cílem naladit pružinu a tlumič tak, aby to naladění bylo optimální pro určitý terén, aby nedocházelo k odskakování kol. Čili optimální naladění by mělo být takové, kde dochází  jen k minimálnímu odskoku kol od terénu.

Vycházíš při tomhle bádání třeba z nějakých informací z motocyklové branže, anebo ze světa automobilů?
Těch informací obecně není mnoho. Já vycházím hodně z motorek, profesor Vlk z brněnské techniky vydal dvě publikace, jediné, které na českém území o tom pojednávají. Rozhodně ale toho tolik jako v autech není. Sám jsem kvůli jedné konferenci, pro niž jsem se zabýval verifikací tohohle počítačového dynamického modelu, ověsil své RB akcelerometry, čili snímači zrychlení, a přejížděl jsem unifikovanou nerovnost. Tu samou situaci jsem simuloval ve svém počítačovém programu. Měl jsem připravenu výbornou trať, do rána mi ale napadlo půl metru sněhu. Takže jsem ve finále testoval na chodbě u nás na katedře. Ve finále se mé předpoklady potvrdily — do jisté míry tak lze používat můj model k testování reálných dynamických situací. Taky jsem se - i pro své účely — snažil s katedrou mechatroniky vyvinout levnější a lehčí měřák, než onen zhruba půlmilionový, který jsem používal v batohu na chodbě katedry. K realizaci ale nedošlo — během mého studia v Anglii kolega z fakulty mechatroniky odešel a už nebylo s kým navázat na předchozí spolupráci.

--- S edukací nejdál dojdeš ---

Čili toto je ale hudba budoucnosti. Po tom, co se RB ukázalo jako příliš malý existenční prostor, jsi tedy šel a zaťukal na dveře Authoru, v jehož barvách jsem na tebe nedávno natrefil?
Ne, tak jednoduché to zase nebylo. Po prvním roce doktorandského studia jsem oslovil v e-mailu víceméně všechny bikové firmy v České republice s nabídkou spolupráce na úrovni Technické univerzity. Některé se ozvaly, že by zájem měly, pak už ale nedaly vědět. Jediným, kdo nějak seriozně zareagoval, byl Author. Okamžitě jsem se spojil s Jardou Spěšným „Spacemanem“, který je z Liberce a má u Authoru na starost sekci freestyle-freeride. Sešli jsme se a začali spolupracovat. Tehdy, před asi tak třemi roky, to začalo drobotinami, modifikacemi BMX rámů. Pak nastaroval Author větší angažovanost v celoodpružených kolech. To je moje parketa a oblast s potenciálním komerčním zužitkováním. Dneska dělám pro značku analýzy odpružení, modifikace zavěšení zadní stavby. Dospěli jsme dokonce nyní až do fáze, kdy se realizuje jako prototyp celoodpružené kolo  více méně dle mého návrhu. Prototyp už rok existuje, dělají se z něho nějaké deriváty na základě zkušeností a příští rok se s největší pravděpodobností objeví na trhu.

Co jsem také tak nějak pochopil z komunikace s lidmy od Authora, tak jsi se taky podílel na stránkách AuthorTechnologies.cz.
Vysvětloval jsem tam nejrůznější materiálové popisy, vlastnosti 29“ kol, a samozřejmě pérování fullů Author. Je to osvětová záležitost, aby lidé třeba pochopili, že výsledné vlastnosti jsou dané složením působení několika sil atd.

Tvá funkce u Authora je tedy spíše osvětová? Podílel jsi se třeba na tvorbě 29“ biků značky?
Připadá na mě osvětová, konzultační úloha. Na konstrukci dvacetdevítek jsem se nepodílel, jen srovnával vlastnosti 29“ a 26“ kol. Porovnával jsem ocel s hliníkem z hlediska pevnostních vlastností, dělal analýzu zavěšení zadního kola...

A promlouval jsi tedy jako odpruženář do pérování?
Jen drobnými úpravami, ta kola už existovala před mým vstupem na tohle pole. Nebylo už moc šancí do toho mluvit. Ale třeba u modelu A-RH, který jsem měl v provedení 2008 k dispozici na testování, jsem zvyšoval zdvih ze 140 na 160 mm. Šlo o modifikaci vahadla.

Myslíš, že bys časem mohl od freeride/freestyle kol dospět i k fullům pro XC, nebo tě tvůj naturel vyloženě táhne do těžkého terénu?
Já se tomu určitě nebráním. Jakmile jde o celoodpružené kolo, vidím tam prostor pro sebe. Teď to fungovalo tak, že já udělám kinematický model bez designového ztvárnění. Jde jen o nástřel délek vahadel, poloh čepů, definovaný zdvih a polohu s uchycením tlumiče. V Asii si to přeberou, udělají design a pošlou zpět. My to zanalyzujeme, popřípadě se znovu opravuje a tak dále.

Ještě něco jsi pro Authory zatím dělal?
Jako podklad pro jednu zkoušku jsem pak ve spolupraci s Authorem pracoval na projektu celoodpruženého, 160mm freeridového kola. Fyzicky ale bike opět neexistuje.

A závěrem: co tě tedy živí, když v kolech není pro tebe dost místa?
Tak jednak ještě dodělávám jako doktorant tu svojí práci, no a pak pracuji v jedné společnosti zabývající se exkluzivními kusovými lustry. Designér dodá vizi a já ji realizuji, aby to bylo bezpečné. Jde o těžké, třeba dvoutunové konstrukce zavěšované na strop. Ale kola mě berou jednoznačně víc.

Tak díky za rozhovor a ať se daří ...

Foto a ilustrace : Archiv Jiřího Marjána

První díl rozhovoru najdete ZDE.

Přečteno - 8842x Tagy: author rb tech2009
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. RetroRetro: RB Dragster
    Retro: RB Dragster
  2. TechnikaFotogalerie: Author 2018
    Fotogalerie: Author 2018
  3. Tech newsAuthor překvapil novinkami na 2018
    Author překvapil novinkami na 2018
  4. TechnikaFotogalerie: Author Modus 2017
    Fotogalerie: Author Modus 2017
  5. PreviewAuthor Modus - karbonový základ
    Author Modus - karbonový základ
  6. PozvánkyCo nového letos na Author Král Šumavy?
    Co nového letos na Author Král Šumavy?

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #12 bOREC - vloženo: 16.10.2009 v 00:10:56

    pro chytráky - Zdar JM. Líbí se mi co děláš a dělěj to dál...! Chytráků jako tady v je v zásobníku dost:). Jezdi a dělej to co děláš dáááál. MZK

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #11 Mára - vloženo: 14.10.2009 v 14:40:40

    ... - 2PavolK: No na jednu stranu máš stim karbonem pravdu a na druhou vůbec. Já osobně bych si nikdy nekoupil karbonovej rám, protože po prvním vážným pádu bych tomu nevěřil, a to z toho důvodu, že u duraláku jasně vidíš jestli je prasklej, promáčklej a tak, ale u krabonovýho se ta stěna může tvářit jako normální neporušená, ale může bejt prasklá ze vnitř, ty na to sedneš po rakvi při závodu a pak se to pod tebou někde rozpůlí.
    Ano karbon má pevnost dostatečnou, ale na DH/FR kolo bych ho prostě nechtěl z důvodu, který jsem napsal výše.
    A mezi náma když to vyženu do extrému, tebe by bavilo po každým vážným pádu kde ti kolo padne mezi šutry běžet stím na rentgen, jestli je ta karbonová stěna neporušená? Na dural koukneš, uvidíš prasklinku jako vlas, tak ten vošmirgluješ a když je to i na tom kovu, tak máš téměř 100% jistotu, že je prasklej.

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #10 PavolK - vloženo: 14.10.2009 v 13:57:57

    Lahar - Ale samozrejme, že tie biky (Lahar) aj škaredo padali. Ale on bol Aaron Lahar bol prvý, kto jednoznačne vyvrátil tie nezmysly o nespoľahlivosti karbónu pre vyššie zdvihy. Tie nezmysly, ktorým aj po 7 rokoch stále mnohí veria. A kde sú tí velkí Spec, TREK, SC dnes ? Karbónové rámy majú do 160mm :-). Smiešne. Jedine GT uvádza do predaja full-karbon DH bike.

    Ja si myslím, že v tých kvalitnejších značkách pracujú manažéri, ktorí majú dlhoročné skúsenosti s cyklo biznisom. No posledné slovo aj tak majú majitelia/investori, a to už sú iní ľudia. prehadzovačkami, len abudem

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #9 Mára - vloženo: 14.10.2009 v 13:07:23

    ... - 2 PavolK: Píšeš, že kola od Laharu vydžely klidně i 5 sezón, ještě aby nevydržely když jsou z karbonu, který v podstatě netrpí únavou materiálu...Takže když ten rám neomotal někde kolem stromu tak nebyl důvod to měnit...A to že to je Lahar na to nemá žádnej vliv. Kdyby bylo kupříkladu Demo karbonový tak ti taky vydrží 5 let, ale manažerům Specializedu by se to moc nelíbilo, protože by se jich neprodaly takový kvanta...
    Můj subjektivní názor je takovej, že tyhle velký firmy vedou manažeři co nemají ke kolu žádnej velkej vztah (neříkám žě všichni), a za vším vidí jenom zisky a podle toho se to všechno odvíjí. Ať už od převodovky, kdy by ty kola byly všechny na stejný brdo, až po to, že mají podepsaný smlouvy s dodavatelema na X let dopředu.
    Doufám že mě neukamenujete za to, že jsem napsal co si myslím.

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #8 tt - vloženo: 14.10.2009 v 12:12:44

    Kusa možná trefil hřebíček na hlavičku. Určitě je totiž něco na tom, že je-li koncept de facto neaplikovatelný na endura a níže, je jen logické, že Santa Cruz, Trek, Spešl a spol. pujdou radši standardní cestou (obzvláště při sponzoringu SRAMem a Shimanem), když budou moci vykazovat jeden systém pérování od XC po DH. Jinak by totiž asi skutečně biky s převodovkou byly hlavně jednočep, kde by hodně práce dělal superladitelný tlumič....to by ale popřelo roli reklamních billboardu DH týmů v SP a zastavilo trochu peníze do DH....je taky fakt, že kolo je kolo pro ejdnoduchost, XC biking a DH na SP úrovni ale jsou příbuzní asi jako baseball a vodní polo.....

    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #7 PavolK - vloženo: 14.10.2009 v 11:51:11

    2 yakuza - Ty si naozaj myslíš, že súčasné paralelogramy (prehadzovačky a prešmyky) sú koncepčne také dobré, že už nie je čo objavovať? Ich možnosti sú spoznané a vyčerpané. Ak chceš dôkaz, vyhľadaj si na ridemonkey.com komentáre od Aarona Lahara. Už v roku 2000 mal celo-karbónový DH bike, ktorý sa zúčastňoval aj svetového pohára a 1 rok vyhral! Jeho biky prechádzali od starších jazdcov k mladším pretože vydržali 5+ sezón, čo sa dovtedy nestalo na klasických bikoch. Dokonca UCI niekoľko krát diskvalifikovala jeho jazdcov pre príliš dobrý výsledok. Oficiálny dôvod bolo podozrenie na doping :-). Nečakaj, že svet sa zmení za jednu sezónu, pretože je veľa ľudí, ktorí nechcú aby sa zmenil.

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #6 yakuza - vloženo: 14.10.2009 v 11:21:32

    reakce k predeslemu clanku (part one) - Jak tam jiz nekdo vzpomnel, prevodovka neni mrtva, je tu Gboxx 2. No podle me to nic neznamena. Byla tu prvni verze a kdo ji kdy videl? Nikdo, sem tam se to vyskytlo, ale ne u velkych hracu, spis jen u Nicolaie, MSC a na taiwanskych variacich (aby ne kdyz v tom ma prsty Suntour, nepletu li se?) Minimalne bych cekal ze se to pojede ve svetaku jako nejvyssi mozne soutezi. A ono ne.

    Ta vec se nemuze nikdy dle meho rozsirit, nebot az prilis bori koncept kola a odpruzeni, ktery ma kazdy z velkych hracu jiny. Trek, Specialiazed, Commencal, Morewood, Santa Cruz,...nikdo z nich to na kolo nikdy neda, neb predstava ze tyto firmy budou nabizet v podstate totozne kolo je mimo. Je to koncepcne neaplikovatelne a pokud ano, troufam si rici, ze pak radeji tyto firmy pujdou vlastni cestou vyvoje. A sme tam kde na zacatku - proc to budou delat? Nehlede na to, ze vyvoj neco stoji a ma cenu to podnikat kvuli jednomu top modelu, ktery bude mit pramalo potencionalnich zakazniku?

    Myslim, ze tu jsou mnohem zajimavejsi a otevrenejsi partie, kde se da rekneme stale co vylepsovat a zkouset a je "tak snadne" to aplikovat na svem vlastnim pisecku: odpruzeni & geometrie & material ramu.

    Proto ikdyz uznavam ze toto je hodne zajimave, jsou pro me zajimavejsi projekty jako Empire Cycles (ram jako odlitek), K-9 sjezdovy ram, na jehoz konstrukci se stejne jako u Empire sahlo asi nejdal, az do Formule 1.

    A co treba Superco Silencer (= Brooklyn Machine Works) a jejich reseni?

    A jak tu uz nekdo asi rekl, ani ja nejsem uplny milovnik prevodovky, sice to vypada desne sexy a impozantne, ale uz to neni to prave :)

    Just my 2cents ;)

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #5 bolekkrutor - vloženo: 13.10.2009 v 18:13:17

    Ok beru částečně zpět kritiku k předchozímu dílu,bral jsem to z pohledu praktika,kdy drtivou většinu věcí z "papíru" i skutečně realizuji.Teď už chápu,že JM to má v hlavě srovnané,a jednalo se především o studii a převodovku jako takovou.Sám z praxe vím,že výsledný rám se od návrhu na papíře může značně lišit.
    Jak to tak pozoruju,je v našich luzích a hájích dost podobně "postižených",kterým sériová produkce kol jaksi neposatčuje,a mají chuť tvořit něco vlastního.Škoda,že nás nezdružuje nějaký web.Ten ví to a ten zas tohle...Například zde zmiňovaný řemen coby náhrada řetězu v rovině jen teoretické,už v praxi fungoval u podobně postiženého človíčka na slovensku.A takových věcí je povícero...

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #4 JM - vloženo: 13.10.2009 v 16:09:11

    to Pete: Založení vlastní značky není úplně jenoduché. Což v době ekonomické krize platí dvojnásob. V případě, že nejste jenom obchodník překupník, ale chcete i něco vyrábět, je to o velkých financích. Nyní bych se chtěl soustředit na spolupráci se značkou Author, respektive A-gang.Rozhodně se ale nebráním kooperovat s jakoukoli jinou firmou, zabývající se cyklistikou. Každopádně vznik vlastní značky v budoucnu nijak nevylučuji :)

    to fousek: Pro mnohé to bude asi novinka, ale značka Author rozhodně již dlouhá léta nevyrábí rámy pouhým výběrem z katalogu. Má vlastní designové specialisty, kteří tvoří pouze pro tuto značku. Moje spolupráce se značkou Author je velice úzká, takže se určitě v budoucnu setkáte s nějakým mým výtvorem.

    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #3 fousek - vloženo: 13.10.2009 v 12:01:58

    Prototyp? - Tak bude nakej Author od JM nebo to zase budou ramy vybrany z katalogu?

    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #2 Pete - vloženo: 13.10.2009 v 11:40:32

    fajn pokračování - přeju JM, aby u bajků mohl pokračovat. A zeptal bych se, jestli neuvažuje o založení vlastní značky, která by se zabývala výrobou komponentů pro bajky. třeba by světu mohl přinést něco nového. :)

    odpověz na tento komentář
  12. avatar
    #1 z.z. - vloženo: 13.10.2009 v 01:05:10

    druhy dil clanku myslim zavre usta kritikum z dilu prvniho. a ja sem velice zvedavy na technickou diskusi. a respekt to JM :)

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744