Můj masiv #3 - Kalič králem v Mariánkách

Asi každý čtenář našich reportů ví, že Masiv jede i Kalič. Ve třetí - krizové etapě jeho hvězda zase o něco stoupla...

Autor: Jakub Jirků
Můj masiv #3 - Kalič králem v Mariánkách


Že Kalič je stejně kvalitní bajker asi jako Leoš Mareš zpěvák, vám už nemusím připomínat. Už od večera mu dávám pokyny jak tuto etapu, která našemu týmu těžce nesedí, objet. Jeho úkoly jsou: Nedostat od elity kolo, dokončit do 15. místa celkově a netlačit. Když k tomu ve výsledcích zjistím, že Bicykl team Kříž je jen něco málo přes minutku před námi, dostává i můj parťák konkrétní terč. S tím, že start cross-country se musí napálit kvůli získání kvalitní pozice, už raději Kaliče nezatěžuji. Přestože mnoho z daných úkolů nesplní, tak s jeho výkonem jsem spokojen.

V přepěkných Mariánských lázních je o něco příznivější ráno než na Špičáku. Na první koleji se mi spí docela dobře i přes šrám na pravém stehně, jen evergreen s hlášením brzkých ranních příjezdů se opakuje. Tohle se mi taky vryje do paměti z této akce. Na snídani máme klídeček jelikož dnes startujeme slavnostně až v 11:11, kdy má fontána na kolonádě snad světélkovat. U Kaliče se ujišťuji, jestli nehodlá dnes podat životní nadvýkon a dovoluji si dát i páreček. Jsem nějak nevrlý, potřebuji ještě srovnat ohnutou patku ze včerejšího pádu. Cestou ke kolu se mi ještě daří rozbít brýle, naštěstí prozíravě vezu rezervní. Je už skoro 10h a ještě jsme neušlápli ani metr, takhle si ten okruh s instruktáží projet nestihneme. Řazení po korekci naštěstí šlape 100%, alespoň se nebudu trápit. Nakonec si prohlédneme alespoň část okruhu poblíž cíle. Když vidím „zamlíkované“ sjezdovky, v nichž bychom měli cikcak stoupat a klesat, tak mi začíná být Kaliče ještě víc líto. Abychom tohle vůbec objeli, budeme muset opravdu přišlápnout.

Start z centra města probíhá docela v klidu, startuji klasickou technikou, kdy vyjedu v podstatě svým závodním tempem, abych na vrcholu v širším místě počkal. Je hezké, že už i Cesnaková mi říká, že mám svého parťáka kousek, ale Kaličovi to docela trvá. Nakonec své snad 14kilové Cube roztáčí docela do tempa. Okruh bych nakonec obodoval asi 9 body - kdybychom byli v prostřenu. Chutnal a zábava byla skvělá. Jen Kaličovi tady opravdu příliš nepomůžu, sice ho skoro celý první okruh kontinuálně poučuji, aby najížděl na kluzké kořeny kolmo, kudy má jet, kdy si má nastoupit, kdy si může odpočinout (nikdy). Mě by tohle solidně iritovalo. Říkám si, že takhle povídat ani dvě hodiny nevydržím, jízda je poměrně náročnější. Uklidňuje mě, že podobných učitelů je tady několik, před mezičasem se stojí frontička, aby závodníci neměli mezi s sebou více jak 2minutový rozestup. Kalič opět předvádí 100% výkon, pohybujeme se dokonce lehce nad plánem.

Průjezd prvním kolem a vzhůru do perverzních serpentin namotaných do sjezdovky. Rychlostí babičky obtěžkané těžkou nůší rozježděný segment vyjíždím.(tady jsem si zakázal na své dvouplacce používat nejlehčí převod, je pomalejší, než chůze) Kalič také! Po průjezdu občerstvovačkou následuje další nelehký kopec, ale tady je už jízda rychlejší. Opět počkat na vrcholu, opět se pokusit potáhnout přes rovinatější pasáž a na každém kopci křičet: „Dávej Kalič!“, nebo: „Dobrý to je!“ Na zajímavém sjezdu přes kořenité království Kalič lehá, avšak na jeho projevu to není znát. Serpentiny namotané na sjezdovce jsou nepříjemně prudké, při dojezdu druhým kolem mám na kolegu náskok a moderátor mi hlásí, že si nás dneska Velo posílá na párek. „O tři minuty,“ hlásí mi moderátor. Vzhledem k tomu, že docházím k přesvědčení, že podpořit Kaliče přes megafon by mohlo být efektivní, tak už plánuji, že mu ve třetím kole cuknu o něco více.

 

Třetí kolo probíhá v ustáleném duchu, jen nás bohužel předjíždí „mástři“ z Bakajdy, s nimiž jsme se potkávali první den. Už to skoro vypadalo, že pokyn dokončit bez dojetí o kolo s elitou náš tým dodrží, avšak asi 2,5 kilometru před cílem nás dojíždí obávaný rychlík ve složení Šilar,Kaněra, Průdek a Adel. Zrovna se jede docela po rovině, tak pro zábavu tenhle expres hákuji. „Bude zase report?,“ ujišťuje se poslední jmenovaný. Rád přikyvuji. Pánové se asi taky pěkně vyvětrali, protože příliš vražedně už nejedou. Dokonce si užiju i divácky zajímavý průjezd vracečky na vrcholu sjezdovky a hlavně jen kopíruji ve sjezdech po nich prémiovou stopu. Ze skupiny si vystupuji až během posledního brdku před cílem, kde se koná poslední nástup. Ani se nepokouším stačit, nedej bože bych se tam mohl ještě motat. Opět zastavuji, tentokrát těsně před cílem. Touhle šestiminutovou akcí jsem na Kaliče najel právě dvě minuty. Naštěstí v cíli spíše než souboj o vítězství zajímá všechny Kalič. Mikrofon ukořisťuji pro sebe a na spolujezdce z plných plic řvu. Zrovna rube nahoru po sjezdovce. Snažím se všem vysvětlit jaký je to frajer. Dokonce vymýšlím i takový nesmysl, že bychom potřebovali prudší kopce, aby do nich Kalič mohl bez obav běžet. Kalič přijíždí plně koncentrovaný na svojí jízdu. Dneska šlape, jako když Karel Gott zpívá, je to zkušený tesák. Na závěr ještě prohlašuji, že na tým VELA máme najeto a pány z Bakajdy ještě obložíme. Ovace na Kaliče nemají konce, takovouhle podporu jednoho závodníka jsem ještě nezažil, mám pocit, že jedu s celebritou. Bohužel, co jsem deklaroval, se neděje. Kaličovi už trochu dochází, do kopců jedeme vyjížďkovým tempem. V posledním kopci musím druhou polovinu mančaftu ještě vyburcovat, neboť se dole objevuje zase ta Němka…

V cíli je Kalič opět na hranici žití a nežití, láduje do sebe, co ho napadne, sušenek sní snad 30. Objevujeme velmi příjemný způsob, jak čekat na odjezd vlaku- sedíme před občerstvovačkou a vyjídáme zbytky, ještě k tomu se dává do řeči s místním stavitelem povedené trati. I Kaličovi se líbila, asi rád trpí. Prý se plánovala klasická maratónská trať, ale bylo by tam příliš úseků po asfaltu, to by bajkerům nemohli udělat. No, nám by to udělat mohli, jak jsem říkal, Kalič jezdí po asfaltu zásadně dvojnásobný výkon, škoda, že na okruhu ho bylo asi 8 metrů.

Vyčerpaný mančaft zvládl s grácií i tuto obávanou zkoušku a zítra po rovinách má Kalič za úkol jít do úniku. Podaří se mu to?


%pagebreak(Výsledky)%

Třetí etapa Masiv MTB Race 2017 zavedla závodníky do Slavkovského lesa, na programu byla nejkratší 33km dlouhá etapa - cross country na 8km okruhu. V Mariánských Lázních dvojice absolvovaly okruh čtyřikrát a na vítězství konečně dosáhla dvojice favoritů Filip Adel a Matěj Průdek (Superior MTB Team), kteří se v závěrečném krátkém výjezdu utrhli Michalovi Kaněrovi s Jakubem Šilarem (Superior MTB Team). Z jejich sedmiminutového náskoku však stáhli jen 7 sekund. Na bronzové příčce dorazila juniorská dvojice Sam Jirouš a David Zadák (Česká spořitelna Specialized Junior).


Výsledky muži: XCO 33 km / 1400 m

1. Matěj Průdek / Fililp Adel (Superior MTB) 1:41:40 hod.
2. Michal Kaněra / Jakub Šilar (Stratos Auto - Mitas) +0:07
3. Samuel Jirouš / David Zadák (Česká spořitelna Specialized Junior) +7:21
4. Ladislav Fabišovský / Lukáš Šustr (Alset Racing) +7:40
5. Pavel Skalický / Pavel Žák (Kolovna KM) +8:59
6. Tomáš Vokrouhlík / Josef Kamler (RI Okna - Mojekolo.cz) +15:11

Kompletní výsledky ZDE I Průběžné výsledky po 3. etapě ZDE

Přečteno - 3382x Tagy: maratony 2017 masiv mtb kalič závody
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Ostatní závodyCyklistickou Velkou Pardubickou vyhrál Filip Adel
    Cyklistickou Velkou Pardubickou vyhrál Filip Adel
  2. PozvánkyČT Author Cupu by o víkendu mělo přát počasí
    ČT Author Cupu by o víkendu mělo přát počasí
  3. PozvánkyJezernické viadukty startují v sobotu již popáté
    Jezernické viadukty startují v sobotu již popáté
  4. Ostatní závodyMartin Stošek obhájil loňské vítězství ve Zlíně
    Martin Stošek obhájil loňské vítězství ve Zlíně
  5. Ostatní závodyMůj masiv #4 - Ze dna uhelné pánve až na dno fyzických sil
    Můj masiv #4 - Ze dna uhelné pánve až na dno fyzických sil
  6. Ostatní závodyMůj masiv #2 - Šumavské lišeje
    Můj masiv #2 - Šumavské lišeje

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #1 Strenki - vloženo: 23.09.2017 v 21:09:25

    Prý se plánovala klasická maratónská trať, ale bylo by tam příliš úseků po asfaltu, to by bajkerům nemohli udělat. No, nám by to udělat mohli, jak jsem říkal, Kalič jezdí po asfaltu zásadně dvojnásobný výkon, škoda, že na okruhu ho bylo asi 8 metrů.

    Som skapal :D

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744