Na Karlštejně vládli Hynek a vedro

Ve Velké Chuchli panovalo po celý den počasí s tropickými teplotami okolo 35°C ve stínu. Slunce nemělo slitování před nikým a ničím. Už od rána pálilo na plný ceres. Přesto se v této výhni sešlo na startu na jedenáct set závodníků Kolo pro život, kteří dali přednost bikování před poleháváním u vody. Sportovní úroveň závodu byla skvělá díky prvotřídnímu obsazení elitními bikery. Na startu, který se odehrál na klusáckém oválu chuchelského závodiště, se sešli např. Hruška, bratři Fojtíkové (Volvo Auto Hase), Boudný a Novák (Česká spořitelna Specialized), Rybařík a Friedl (Merida Biking Team), Vokrouhlík a Hejduk (Factor Bike Team Teplice) nebo domácí specialista Kristián Hynek (Scott & Hagget Superior MTB Team).

Hned od startu se rozjelo přímo pekelné tempo. Padesát tři kilometry není pro elitní bikery žádná extra štreka s prostorem pro velké taktizování. Na klusáckém oválu držel ještě všechny na uzdě zaváděcí vůz, ale po vyjetí z areálu dostihového závodiště na asfalt se už vepředu nebralo na nic ohled. Tím, kdo tahal nejvíce, byl především Kristián Hynek. „Je to taková moje vlastnost. Tam, kde to znám a pokud se mi k tomu jede i dobře, tak mám tendenci být vepředu a hlídat si to z první figury. Nechtěl jsem riskovat, že někdo udělá chybu a odpojí to. Rozjel jsem ostrý tempo. Možná, že to z mý strany bylo unáhlený, ale na druhou stranu se to hned vyselektovalo.“

V prvním kopci v terénu se od hlavního pole odpojila šestice Hynek, Hejduk, Rybařík, Vokrouhlík, Hruška a Boudný. Na první občerstvovačce na Mořince už jela na čele pouze tříčlenná skupinka: Hynek, Rybařík a Hejduk. Ve stoupání na Roblín nastoupil Hynek a udržel se s ním jen Standa Hejduk, Ivan Rybařík odpadl. „Byl to jeden z kopců, kterej jsem měl dopředu naplánovanej k útoku. V týdnu před závodem jsem se cítil hodně dobře, ale v závodě už to nebylo úplně ono. A tak jsem byl rád, že jsem nemusel jet úplně sám, to by byla sebevražda.“

Nepříjemné, prudké stoupání za Radotínem bylo posledním místem před cílem, kde se dalo rozhodnout. Hynek si toho byl dobře vědom a Hejdukovi nastoupil. Na vršku měl na Standu menší náskok. Teplický biker není ale žádné ořezávátko. Nedal se a Kristiána si dojel. „Standa se nedal zlomit, tak jsem to nehrotil a zase jsme se sjeli. Bylo mě jasný, že bude lepší, když ten kousek pojedeme ještě spolu.“ Na asfaltu k závodišti se nerozhodlo, rozuzlení muselo padnout až v jeho areálu. Dlouhé drama se ale nekonalo. Hned při prvním najetí do hlubokého písku zaváhal Hejduk a dal tak šanci poodskočit Hynkovi. „Oba dva jsme jeli totální doraz. Já už jsem si jenom kontroloval náskok a byl jsem rád, že jsem rád. Konec byl vysloveně na morál. Mě tady navíc překvapilo nové namotání trati, a jak to bylo strašně dlouhý. To bylo zkrátka peklo,“ řekl Hynek. Z cílové tribuny byl dobře vidět náskok několika desítek metrů, který si udržoval Hynek před Hejdukem.

Jak bývá u vítězů zvykem, v cílové rovince zvedl Kristián ruce nad hlavu, ale o žádný velký výbuch radosti se u něj nejednalo. Sotva slezl z kola, hned si šel sednout do stínu pod slunečník a políval se vodou. Očividně toho měl dost. Chvíli po něm dojel do cíle Standa Hejduk. Z druhého místa měl velkou radost. Všem pochybovačům ukázal, že jeho úspěch na krátkém Drásalovi nebyl náhodou, a že druhé místo v Chuchli je potvrzením jeho výtečné formy, do které se v poslední době dostal. Třetí projel cílem s necelou dvouminutovou ztrátou Honza Hruška.

Bikový závod na Karlštejně byl asi jedním z posledních v této sezóně pro lyžaře Lukáše Bauera a Martina Jakše (oba Volvo Auto Hase). Oba jeli výborně. Jakš dojel na devátém místě a Bauer na sedmnáctém. Určitě je zajímavé zmínit, že do závodu šli z plné přípravy na běžkách. Před týdnem měli soustředění na sněhu v lyžařském tunelu v Oberhofu, kde byly - 4°C. Z lyží se posadili na kolo a v +35°C si poměřili síly s bikery. Klobouk dolů.

Ohlasy tří nejlepších po závodě:

Kristián Hynek: „Karlštejn Tour je pro mě takříkajíc domácí závod. Mám na něm dobrou bilanci. Jel jsem ho tuším čtyřikrát a třikrát se mi ho podařilo vyhrát. Dnes to moje vítězství ale bylo jiné než ty předešlé díky tomu vedru, co dnes bylo. Takový jsem tady ještě nezažil… Kupodivu mě velké teplo nevadí a beru to i jako svoji výhodu před ostatními, ale dnes mi to nějak nesedlo, nejelo se mi v tom úplně dobře. V závěru jsem pociťoval, že jsem asi málo pil a hodně jsem si hrábnul na dno sil. Po Standovi Hejdukovi bylo vedro pro mě dnes druhý největší soupeř.

Standa Hejduk: „Dnes tady byla ještě lepší konkurence než na Drásalovi. Přijela Merida s Rybaříkem a Floutkem, navíc jel Kristián. Eliťáků bylo fakt hodně. Drásal byl hodně o kopcích, ale tady se řeklo start a jelo se to jak sprint. V podstatě se vůbec nenastupovalo, spíš lidi odpadali. Závod znám dobře, jel jsem tu už třikrát a vždy se mi tu dařilo. Taky jsem věděl, že se nesmí propásnout už samotný začátek, protože kdo není vepředu hned po startu, pak už nemá šanci se dotáhnout. Před startem jsem vsadil všechny karty na Kristiána. Je tady doma a zná to tu. Říkal jsem si, že pojede dobře. Moje taktika vyšla na jedničku. Vítězství je vítězství, ale já jsem dnes rád i za to druhé místo. Kristián si vyhrát zasloužil.“

Jan Hruška: „Vzhledem k tomu, jak se vyvíjel závod, jsem s třetím místem spokojený. Věděl jsem, že pokud bych chtěl dnes vyhrát, musel bych dojet sám. Ve spurtu nebo při průjezdu těch písečných dun bych neměl ve skupině šanci. Protože je týden do mistráku v XC, tak bylo vidět, že specialisti na cross country to vzali jako generálku. Hned od staru se jel totální šrot. Myslím si, že všichni vč. Kristiána museli jet úplně naplno. Navíc na trati nebylo moc míst, kde by se dalo odpočinout. Věděl jsem, že od začátku se pojede naplno a tak jsem si to vepředu hlídal. Na necelé hodině jsem v jednou výjezdu neuvisel. Jel jsem total hranu a pak jsem musel trochu zvolnit a počkal jsem si na za mnou jedoucí Boudu s Fojtíkem. V kopci před cílem jsem jim nastoupil a odjel a dojel si Ivana Rybaříka, který ale při nájezdu na asfalt prorazil gumu a já měl tak boj o třetí místo usnadněný.“

První ženou, která dokázala zdolat třiapadesátikilometrovou trať hlavního závodu, byla Pavlína Černá (MTB Team Příchovice). Druhá do cíle dojela Jana Kábrtová (Alpine Pro Author Team) a třetí Jitka Pěničková (Author Masters). Pavlína Černá byla po závodě hodně rozhozená z velkého vedra. „Já ani nevím, jestli jsem vyhrála, nesledovala jsem to. Jsem hlavně ráda, že jsem dojela do cíle. Dnes to bylo šílený.“
Po dojetí hlavního závodu na 53 km proběhlo na oválu klusáckého závodiště tradiční klání o nejlepšího chuchelského sprintera. Sprinterská soutěž se jela na jedno kolo zaváděcí a tři ostrá závodní. Byl to takový „pískový keirin“. Akorát místo zaváděcí motorky byl před bikery na prašném oválu automobil Škoda Yeti. Sprint se nejlépe povedl Jaromíru Friedemu, který po mocném finiši zvítězil před Tomášem Vokrouhlíkem a Honzou Fojtíkem.

Na závěr je potřeba vyseknout poklonu všem těm, kteří závod Praha – Karlštejn Tour České spořitelny v rozpálené Chuchli jeli a dojeli.

Příštím závodem Kolo pro život je v sobotu 24.7. Manitou Železné hory Škoda Auto.

Výsledky muži 53 km:
1. Kristián Hynek (S&H Superior MTB Team) 01:43:02,3 hod.
2. Stanislav Hejduk (Factor Bike Team Teplice) 01:43:27,2 hod.
3. Jan Hruška (Volvo Auto Hase) 01:45:45,2 hod.
4. Pavel Boudný (Česká spořitelna – Specialized MTB Team) 01:46:20,6 hod.
5. Jan Fojtík (Volvo Auto Hase) 01:46:25,5 hod.

Výsledky ženy 53 km:
1. Pavlína Černá (MTB Team Příchovice) 02:15:27,9 hod.
2. Jana Kábrtová (Alpine Pro Author Team) 02:19:14,6 hod.
3. Jitka Pěničková (Author Masters) 02:22:46,9 hod.

Kompletní výsledky kolopro.sportsoft.cz