Okruh MS ve Fayetteville otestován. Je to americká dálnice

 
Konečně! Závodníci si mohli vyzkoušet okruh pro nadcházející mistrovství světa. Dvouhodinového tréninku v zataženém Fayettevillu využila drtivá většina jezdců včetně české reprezentační třináctky. Spatřeni ovšem nebyli největší favorité mužského nedělního závodu - Tom Pidcock, Eli Iserbyt, Lars van den Haar nebo Toon Aerts.

Tak se pojďme detailněji podívat na okruh, na němž se o víkendu bude bojovat o mistrovské tituly. Pořadatelé postavili krásnou, dobře upravenou trať s širokými, táhlými zatáčkami, zvlněnými stoupáními a vražednou sadou 38 schodů s tunelem pod nimi. Trať je umístěna v Centennial Parku, který se nachází několik minut od centra Fayetteville na vrcholu kopce Millsap Mountain. Okruh má celkovou délku 3,1 kilometru (nebo jak říkají Američané: 1,75 míle), z čehož 3 % tvoří zpevněná plocha a 97 % tráva - samozřejmě se jedná o travní koberce.

Okruh je o něco málo delší než trať Světového poháru, na níž se jelo loni v říjnu, kdy měřila 2,89 kilometru. Například na jižní straně trati, těsně před dlážděným úsekem, se okruh oproti stavu před několika měsíci mírně prodloužil. Převýšení činí 53 metrů, což je na cyklokrosový okruh poměrně dost.  

Mezi umělé překážky na trati patří dva mosty, schodiště a dlážděný úsek. Na trati je také 250 metrů dlouhý svah s průměrným sklonem 7,4 % a maximálním sklonem dobrých 15 %. Co naopak chybí je písek a překážky. 

Přestože asi nebudou schody s následným padákem dolu rozhodujícím faktorem okruhu, pro fanoušky budou jistě tím nejzajímavějším místem...

Brook Watts, jeden z velkých mužů stojících za krosem ve Fayetteville, začal trať navrhovat na začátku roku 2018 a inspiroval se mnoha belgickými a nizozemskými cyklokrosovými závody, které navštívil. Navrhl schodiště s 38 schody. Watts se nechal slyšet, že se inspiroval hlavně v Ruddervoorde a Valkenburgu a přidal "nádech" Namuru.

Už dnes se na něm rozjezde šampionát naostro. Tedy zatím jen v neoficiální premiéře závodu štafet. Nastoupí do něj i dvojice nejzkušenějších českých závodníků Kateřina Nash a Michael Boroš, kteří si dnes vyzkoušeli okruh.

Michael Boroš v rozhodujícím výjezdu 3km okruhu 

"Okruh se mi líbí, je to úplně něco jinýho než v Evropě, ale je to až moc rychlý. Trochu jsem doufal, že bude víc blátíčka, výjezd je hodně poctivej, tam bude rozhodovat čistě výkonnost. Schody zásadní nebudou, řekl bych, že výjezd bude hrát hlavní roli," míní Bory, který ale vidí i další místa, kde by se mohlo rozhodovat.  

"Je tady pár krátkých šikmých strání, kde se to točí, tam by se mohly kupit chyby. A pak možná ještě v dlouhém sjezdu, který je dost rychlej a s několika zatáčkama, tam když někdo udělá chybu, tak ztratí hodně. Šířka je dobrá, umožňuje to předjíždění, ale jestli to bude rychlý, jak si myslím, že bude, tak předjíždění bude hodně složitý," uvádí český šampion, který si na tréninku dal celkem šest okruhů, a to v celkem ostrém tempu. "Jenom jsem si zkoušel, jak to chutná při rychlejší jízdě, abych pak nebyl někde zaskočenej. Je to hodně rychlej okruh a v rychlosti je to úplně něco jinýho."

Kateřina Nash na jedné z odkloněných pasáží...

"Je to zajímavá trať, docela se mi to líbilo v říjnu, když to bylo mokrý a pomalý. Je to rozhodně těžký okruh, nejvíc se mi samozřejmě líbí, že je tu pořádnej kopec, poslední roky jsou mistráky světa dost placatý, s kopečkama do 5 sekund," raduje se Katka, která ale trať za typicky americkou nepovažuje.  

"Ono je je těžký říct, co je typická americká trať, závodili jsme v poušti v Nevadě, na sněhu v New Hampshire, na blátě v Iowě. Asi bych řekla, že nejvíc americký na tom je to, že trať je široká jako tady ty dálnice."