Pivot Mach 6 Carbon TEST

Do sedla

Na projížďku na tomhle drakovi jsem se poměrně dost těšil. Jednak proto, že projet se na podobných bikách nemáte možnost každý den, jednak proto, že mě zajímalo, jestli pověsti, které kolo provázejí, nelžou.

První, na co narazíte, když ke kolu přijdete a poprvé ho ohmatáváte, je nízká hmotnost. Jelikož jde o enduro strojovnu s pořádným zdvihem, očekáváte hmotnost mezi čtrnácti - patnácti a ne necelých 13,5 kg jako v tomto případě. Právě hmotnost totiž spolu s tímto kolem dokáže v terénu dělat doslova divy. A své o tom ví i geometrie, která využívá položené vidlice (66,25°) a současně podseknuté sedlové trubky, která sice fakticky v tabulce dává sedlový úhel 71.5°, ale v reálu sedíte při vysunutém sedle hodně nad zadním kolem.

S prvními stovkami metrů v sedle se nejprve rozkoukáváte, co a jak funguje, kde to pracuje při šlapání, a kde naopak při jízdě setrvačností. V tomto ohledu musím vyseknout DW linku obrovskou poklonu, protože jen málokterý systém dokáže při takto velkém zdvihu to, co kinematika Dava Weagla. I při plně otevřeném tlumiči se kolo ve výjezdu noří do zdvihu jen velice minimálně a pokud přepnete na režim trail, či dokonce Climb, nepochopíte, jak je možné, že se 150mm enduro chová jako tuhý XC stroj.

XCountryové ambice jsou pochopitelně v lecčemž omezeny například použitými balóny, ale také specifickým posedem nad zadním kolem. Onen posed je výborný pro ovládání kola v terénu, zejména ve sjezdech i utažených zákrutách vás kolo poslouchá jako nejvěrnější sluha. Odhodit si zadní kolo v serpentinách alpských bikeparků musí jít doslova samo stejně tak, jako se pokládat do klopenek nebo zdolávat kamenité skalní pasáže.

Ve výjezdu to ale zas taková hitparáda není. Díky dozadu posunutému těžišti a položené vidlici neočekávejte, že se z vás stene suverénní climbmaster, který vyjede každou stojku s prstem v nose. V prudkých výjezdech budete muset výše uvedené vybalancovat přesunutím svého těžiště hodně před řídítka, jinak se okamžitě dostanete do nechtěného manuálu. Tahle jediná nevýhoda se však projeví vzhledem k povaze a určení tohoto kola jen opravdu málokdy a rozhodně nijak nesráží opravdu výborné jízdní vlastnosti kola.

Jinak k osazení kola a jeho fungování asi není potřeba nic zásadního dodávat. Za zmínku stojí jen poněkud nešťastně umístěná páčka ovládání sedlovky, která, než si na ni zvyknete, překáží levé ruce při řazení, a to tak, že velmi. Jinak Shimanu XT není co vytknout. Chodí brilantně a zvolená skladba převodů stoprocentně postačovala kolu ve všech okamžicích. Smeknout lze i před zvoleným FloatX tlumičem, který si brilantně poradí s jemnými malými i obludně velkými nerovnostmi či doskoky z případných dropů. V Descent módu mu to v terénu sedí, ačkoliv když se na to zaměříte, zjistíte, že spolu se zabrzděnou brzdou zadní odpružení mírně tuhne. Ten, kdo příliš brzdí, ale nevyhrává a tahle jediná šmouha na jinak výborné zadní stavbě zase není nikterak zásadním handicapem. Tím je v našich končinách spíše cena. Ta se u samotného rámu vyšplhala až na 65 000,- Kč.

- nízká hmotnost	- překáží ovladač sedlovky
- tuhost rámu
- funkce DW-Linku