Potím se, ztrácím vodu i ionty

Víte, proč je propocený dres slaný a na tmavém zpoceném bavlněném tričku bývá dokonale bíle zmapované naše úsilí? Odpověď samozřejmě znáte, pot obsahuje sůl (chlorid sodný) a nejen ji, ale i mnoho dalších zajímavých (i nezajímavých) látek.

Proč (a nač) se potíme
Naše tělo reguluje pocením tělesnou teplotu, např. v situacích kdy jsme fyzicky velmi aktivní, nebo pohybujeme-li se ve velmi teplém prostředí apod. Organismus prostřednictvím odpařování tekutin z povrchu těla předchází přehřátí, jež by mohlo ohrozit všechny tělesné funkce.

Tělo za tuto nepostradatelnou práci však platí, a to nejen ztrátami tekutin, ale také úbytkem některých látek, jež jsou potřebné pro optimální chod organismu a také pro podání dobrého sportovního výkonu. S potem odcházejí z těla nejen mnohé užitečné minerály, ale samozřejmě též odpad vzniklý látkovou přeměnou.
Potními a mazovými žlázami vytvořený film pak napomáhá udržovat optimální pH pokožky (4,5 – 5,5), které je přirozenou prevencí před přemnožením některých patogenních mikroorganismů a má i další ochranné funkce.

Zajímavé je, že pot se v určitém množství odpařuje z povrchu těla, aniž bychom to zaznamenali. Jde o tzv. perspiraci (dýchání kůží), při níž se denně z těla odpaří okolo 0,5 l vody. V horku nebo při zvýšené fyzické námaze a nemocech se ztráty tekutin mohou vyšplhat klidně až na 3 – 5 litrů. Při maratonech nebo závodech v extrémních podmínkách (např. horko a vlhko) jsou úbytky ještě mnohonásobně větší. Lidské tělo je však schopné vstřebat zhruba 0,7 – 0,8 l vody za hodinu.

Co lze nalézt v potu?
Složení potu je samozřejmě do jisté míry odlišné u každého jedince, např. se může lišit objem vypocených minerálních látek. Někteří jedinci jsou po náročném výkonu takřka „odsolení“, jiný nějakou tu špetku v zásobě ještě mají.

Nyní již víme, že kromě vody obsahuje pot minerální látky – v 1 litru potu najdeme zhruba:1,5 – 3,5 g NaCl, 0,5 – 2,5 g Mg , 0,1 – 0,3 g K, zanedbatelné množství vápníku a dalších prvků. Pot dále obsahuje aminokyseliny, hormony, mastné kyseliny, kyselinu mléčnou, močovinu a stopy cukrů. Z výčtu je patrné, že v potu nalezneme i některé pro sportovce cenné látky, jež se při zvýšeném pocení musí doplňovat. Patří mezi ně především: NaCl (chlorid sodný - kuchyňská sůl), Mg (magnézium – hořčík) a K (kalium – draslík). Každý iontový nápoj by tedy měl obsahovat sodík (hlavní iont v mimobuněčné tekutině), draslík (hlavní iont ve vnitrobuněčné tekutině), hořčík, dále také vápník, chlór, fosfor. Poměr jednotlivých prvků v iontovém nápoji je pak daný použitím tohoto nápoje – jiný je poměr prvků před výkonem, jiný během a po výkonu. Nehrazené ztráty iontů mohou nejen snížit výkonnost, ale při delší dobu trvajícím výkonu zapříčinit celkový kolaps. Více o pitném režimu naleznete zde: Jak si střežím pitný režim.

Poněkud problematický hořčík?
Zajímavé je, že i přesto, že jsou ztráty hořčíku během náročnějších sportovních výkonů vcelku vysoké (viz. výše), upozorňují někteří odborníci na riziko spojené s jeho nadměrnou konzumací během výkonu neboť může mít na organismus sedativní účinky. Nápoje s vysokým obsahem hořčíku jsou tedy vhodné spíše v průběhu regenerace. Pokud máte problémy s usínáním, a hlava ne a ne vypnout, můžete účinky podaného hořčíku před spaním vyzkoušet.

Poměr sodíku, draslíku a hořčíku v iontových nápojích používaných před a při výkonu by měl být zhruba následující; sodíku k draslíku 3 až 4 : 1, přičemž obsah sodíku k součtu obsahu veškerého draslíku a popřípadě také hořčíku a vápníku musí být stále 3 : 1. Podrobný článek o hořčíku zde: Hořčík - heč, už nemám křeč.