World Cup 4X No.3

Všechno začalo už při zjišťování prvotních informací o závodech. Nightride, zněl totiž oficiální název webovských stránek hlavního pořadatele třetího závodu světového poháru ve fourcrossu a tak bylo jasné, v jakém duchu, že se ve Schladmingu bude konat fourcrossový závod. Uspořádat závod za tmy není vůbec žádná legrace a vyžaduje to mít patřičné zázemí a především dostatek zkušeností. Ty místní pořadatelé měli především díky pořádání světového poháru v alpských disciplínách a tak se dalo čekat, že noční atmosféra osvětlené sjezdovky alespoň vzdáleně připomene loňský, pro naše barvy tak úspěšný, závod mistrovství světa, který se konal ve švýcarském Luganu.

První pohled na trať vzbuzoval mírné obavy, protože ji organizátoři situovali do závěrečného padáku sjezdu a tak pro diváky i jezdce bylo na některých místech dost obtížné vyškrabat se hore kopcom do vysněného pozorovatelského místa. Závodníkům naštěstí transport k cíli ulehčovalo cosi, v čem se najednou svezli max 4 osoby s bikama a co mělo vzdálenou podobu s drezínou kříženou s petřínskou zubaticí odmocněnou deseti :-) Když si představíte větší zastřešený škopek přidělaný k nadzemní kolejnici poháněný lanem přes kladku a vydávající při tom podivné umělohmotné zvuky, budete v obraze.

Vlastní trať byla doslova vyryta v traverzách do vcelku příkrého svahu. Zhruba uprostřed pak byla zajímavě dlouhá šlapavá rovinka, která částečně i do mírného kopce prověřila fyzičku všech závodníků. Na ní se dalo i dost jednoduše předjíždět, takže kdo neztratil rychlost na předchozích dablech, měl výhodu. Jinak stručně řečeno, bikroska z kopce.

Jestliže se sobotní dopoledne počasím blížilo ideálu, (pod mrakem, žádné vedro, sem tam lehká přeprška) odpoledne se do puntíku začala úderem čtvrté hodiny plnit pesimistická předpověď počasí. Kolem páté začaly lítat hromy a blesky a začátek tréninku musel být posunut, protože déšť který se spustil byl natolik intenzivní, že bylo vidět zhruba tak na dvacet metrů a dost. Potoky vody, které se během několika desítek minut přehnaly přes trať navíc přinutily pořadatele k několika revitalizačním opatřením na trati. Po jejich provedení se rozjel za vytrvalého deště trénink. Pohledy závodníků, diváků i podél trati se pohybujících fotografů bych vám přál vidět - nic veselého se v nich skutečně nezračilo.

Správný Nightride se musí jet za tmy a tak finále bylo naplánováno na osmou hodinu večer. Časové manko, které vzniklo vlivem "rejnu" posunulo start první pavoukové jízdy o půl hodiny a tak jediné co bylo dle plánu splněno bez problémů byla skutečnost, že se jelo od počátku za umělého osvětlení.

Jestliže ve sjezdu mělo Česko hojné zastoupení, ve fourcrossu tomu nebylo jinak. Do páteční kvalifikace šlo celkem 11 Čechů. Z celkového počtu 93 "uchazečů" o sobotní finále vyselekovala časomíra první 64-ku do které postoupili všichni favorité a bez jednoho českého smolaře, Jirky Plačka, i všichni ostatní Češi. Prokopovi nedorazili jeho největší američtí konkurenti, kteří dali většinou přednost Jeep sérii. V té se jezdí o výsledek ve dvoučlenných smíšených týmech (muž a žena) a prý jsou tam natolik zajímavé prizey money, že se vyplatí kvůli ní nejet na svěťak.

Ale pojďmě zpět k závodu. Vítěz kvalifikace Michal Prokop vyfasoval hned do první jízdy dva Čechy, Lukáše Pánku a Michala Červenku. Bylo tedy jasné, že minimálně jeden z našich bude muset opustit postupové řady hned v prvním kole. Prokop vystřelil a hned po startu se ujal vedení, naopak nejpomalejším na startu byl Červenka, a to ho předurčilo do Schladmingské 4x záhuby. Naopak hodně dobrý start měl bikrosák Lukáš Pánka a tak se společně s Prokopem mohl radovat z postupu do dalšího kola. Ve druhém kole si to pro změnu kluci zopákli a vyřazením Vazqueze měli oba volnou cestu do čtvrtfinále.

Lukáš Tamme už v postupovém pavouku bohužel tak daleko nedošel. První rozjížďku sice s přehledem vyhrál, ale ve druhém kole šel po kolizi na startovní rovince k zemi a tím jeho cesta skončila. Podobně skončili i Vlasta Hynčica. Martin Hoferek, Jakub Hnidák ani Pavel Čep se nedostali do druhého kola. Michal Maroši si tu chtěl spravit náladu z předchozích, ne zcela vydařených prětěkou, a nejdřív vypadalo, že se mu docela bude dařit, když prošel až do čtvrtfinále. Tam mu bohužel stopku vystavila dvojice Beaumont - Saladini, takže pro Michala zůstaly brány semifinále a tím pádem i top 8 i tentokráte uzavřeny.

Naopak letos poprvé "postaršený juniorský senior" Kamil Tatarkovič předváděl výkony hodné profíka. Bezchybné starty, a postupy z prvního místa předvedl třikrát v řadě za sebou a tak první kdo ho v cíli porazil byl až v semifinále Michal Prokop. Kamil ovšem exceloval a do malého finále poslal dvojici Polc - Hill a spolešně s Prokopem měli velké finále v kapse. Odvrácenou stranou pavouka se stejně jako Prokop, čtyřmi výhrami, prodral do velkého finále Cedric Gracia a top 4 doplnil ještě devětadvacetiletý Karim Amour.

Ve finálové jízdě jsme měli tedy dvojí české zastoupení a tak jsme s napětím očekávali jaký ortel vyřkne deštivý schladmingský večer.

Po malém finále žen a mužů se nejprve na start postavila čtveřice žen pro které byla namáhavá trať v těchto podmínkách spíše utrpením a když se pokoušely některé z adeptek skákat delší dvojáky, nedopadalo jejich snažení zrovna čistě. Nejrychleji se s tratí poprala Sabrina Jonnier před Aneke Berten a Tracey Moseley.

A to už byla na startu seřazena čtveřice nejlepších mužů. Starťák padá bohužel během několika desítek metrů jde k zemi po loktáži i Michal Prokop a jeho naděje na zisk premiérového zlata s ním. Ve hře ale zůstává druhý z našich Kamil Tatarkovič a ačkoliv v horní pasáži jistí třetí místo za vedoucím Amourem a Graciou, k Cedricovi se na šlapavé rovince nebezpečně přibližuje. V poslední zatáčce Gracia chybuje a zřejmě i díky tomu, že do cíle sprintujícího Tatarku v závěsu za sebou nevidí, nechává se překvapením dne vyškolit několik metrů před cílem. Amour vyhrává, Tatarkovič si ještě zdaleka neuvědomuje, čeho právě dosáhnul a Gracia tak trochu nešťastně nevěřícně kroutí v cíli hlavou. 

Prokop dojíždí s velkým odstupem a předvádí alespoň parádičky pro diváky. Jedinou náplastí, je pro něj v této chvíli fakt, že se ziskem 25 bodů v tomto závodě ujímá průběžného vedení ve světovém poháru.

Naprosto mimo sebe je v cíli sám sebou překvapený Kamil Tatarkovič. Skutečnost, že právě dosáhl svého životního druhého místa mu zřejmě naplno dojde až následující den. Na naši otázku, "Tak co, jak se cítíš ?" odpovídá se skelným výrazem v očích a naprosto vážně "Ty vole ... prší" a to hovoří za vše. Prokop si v cíli musí nechat ošetřovat odřený loket, protože vyjímečně nejel v chráničích.

Pohled do průběžného pořadí se ale našinci musí zamlouvat. Prokop 1. Tatarkovič 5. a první desítku uzavírá ještě 10. Tamme. Češi kralují světovému fourcrossu, 

to je fakt, který si musejí všichni uvědomit a se kterým se musejí smířit. "Czech lead" ozývá se v press centru z úst zahraničních kolegů novinářů s obdivnými výrazy k našemu stolu, na kterém právě dokončujeme ve čtvrt na jedenáct vydání rychlé bleskovky abychom se mohli v klidu přesunout na hotel a nabrat nové síly na další den kdy se jede pro Čechy rozhodující nominační závod na základě kterého má padnout druhé jméno účastníka olympiády v XC.

Kompletní výsledky závodu, pavouk a průběžné