Specialized S-Works Stumpjumper - TEST

"Rychle a zběsile" - jízda

No, trochu z nadsázkou, ale i tak by se dala nazvat naše několikatýdenní zkušenost s tímto kolem. Byli jsme totiž hodně zvědaví na to, jak se tenhle novej karbonovej "esdžej" popere s nástrahami osudu, které jsme mu během několika vyjížděk připravili. Prvním, co vás na tomhle kole dostane, je jeho hmotnost 10,37 kg měřeno bez pedálů, jelikož se bez nich tenhle bike prostě prodává. Co k tomuto údaji více dodat? Je to lehčí než jsme čekali. Pokud vezmeme v potaz, že máme v ruce kolo se zdvihy 140 mm, klobouk dolů.

Druhým velkým otazníkem byla představa, jestli a do jaké míry se dá zkrotit i poměrně vysoký zdvih kola pro klidnější X-Country jízdu. Pojďme tedy na to.

Nová geometrie Stumpjumperu oproti jeho předchozí verzi díky vyššímu zdvihu posunula i těžiště biku o malinko výš. Pohodlný posez, spolu s velkým slopingem, dá-li se tak nazvat ještě tvar horní rozdvojené trubky, který umožňuje kolenům luxusní prostor pro manévrování v technických pasážích. Dobré ovladatelnosti opět zejména v techničtějších sjezdech napomáhá krátký představec, který svého majitele navíc hýčká precizně technicistně provedeným designem. Čtyřčepový systém FSR nemusíme nijak podrobně představovat. Patnáct let patří k tomu nejlepšímu na poli horského odpružení, takže jsme nebyli překvapeni velmi dobrou aktivitou i na malých nerovnostech a jen téměř nerozpoznatelným ztuhnutím pružení při brzdění, kterým trpí v daleko větší míře zejména jednočepy.

Ale zajímaly nás nejenom technické pasáže, ale také klidnější jízda a možnost využití dvojice Brain "chytrolínů", kterými Specialized vybavil jak přední vidlici, tak tlumič. Správným pootočením regulačních koleček totiž docílíte toho, že se kolo částečně stane pevným. Při správném šlapání, například na silnici nebo rovné polní cestě, prakticky nezaznamenáte ztrátu energie, kterou by absorbovaly pružící jednotky. Jakmile se však dostanete na méně rovný povrch bike najednou zaregistruje, že impulsy a rázy nepocházejí od vašich nohou a šlapání, ale od terénních nerovností a s někdy více čí méně znatelným chrupnutím umožní odpružení odvádět svou normální práci, to jest, pracovat v celém svém rozsahu bez omezení.

Ačkoliv Brain fungoval bezvadně, přeci jen si člověk občas chce užít i komfortnější jízdu a pro ni je potřeba si chytrou kontrolu vypnout. To ale bohužel nejste schopni udělat za jízdy v sedle kola. Musíte zastavit a poštelovat vidlici i tlumič na stojáka. Možná by stálo za to popřemýšlet jestli by nebylo lepší umožnit regulaci přímo z řídítek, podobně jako například u konkurenčního Scottu. To jenom taková malá ergonomická výtka k zamyšlení. Druhou výtkou, když už jsme u té kritiky, je celková tuhost zadní stavby. Jak jsme již zmiňovali výše, 14 centimetrů zdvihu není úplně málo a při silovém šlapání, či projíždění zatáček máte přeci jen takový pocit, že se zadní stavba trochu vlní a nechává zadní kolo vlát za rámem víc než je obvyklé. My jsme si tenhle fakt navíc ověřili natočením akce na video, které pro vás připravujeme.

Ale konec kritiky, pojďme na další silnou stránku a tou je stoupání. Stumpjumper FSR S-Works Carbon dostal do vínku jak hodně dobrou geometrii pro tento účel, tak vychytanou vidlici, která v případě potřeby umožňuje snížit zdvih na 115 mm. Pokud toto uděláte, rázem se vám předek ponoří o několik centimetrů a to vám usnadní balanc v sedle i v hodně prudkém stoupání.

Na závěr ještě pár slov o novém fenoménu a tím je sada XX. Tenhle spešl byl totiž prvním kolem, které jsme s touto sadou měli možnost dlouhodobě testovat. Můj skeptický pohled obecně na problematiku zvyšování počtu pastroků sada XX rozhodně nijak nezměnila, spíše naopak. Osadit originální skladbu 2x10 na tento bike, by byla dle mého názoru vysloveně sebevražda. Ještě že Specialized vyvinul a nasadil vlastní kliky s trojpřevodníkem. Desítka v zadu řadila hladce, nic výrazně špatného se jí vytknout nedá, ale díky jemnějšímu odstupňování mi výrazně v některých chvílích chyběla možnost odřadit najednou o dva pastorky na což jsem zvyklý u páček Shimano XTR. Přeci jen bikování je o časté změně prudkého stoupání a klesání, kde mnohdy řadíte současně vpředu i vzadu na dramaticky jiný převod a desetikolečko se mi zdá opravdu hodně zbytečným vynuceným inovativním krokem, ačkoliv důvody pro jeho masové nasazení v budoucnosti bohužel chápu.

- nízká hmotnost	- měkká zadní stavba
- možnosti nastavení odpružení	- vysoká cena