Světový pohár MTB startuje už v neděli

Dostat se do Turecka nebylo vůbec jednoduché a cholerik by naší cestu asi nemusel unést. Díky technickým problémům s letadlem na mnichovském letišti, odkud jsme měli do Antalye odletět ve středu po osmnácté hodině, jsme se nakonec do vzduchu vznesli až ve čtvrtek v jedenáct dopoledne. Zásek tedy pro začátek slušný a to co mezi původní a konečnou dobou odletu probíhalo asi není třeba moc rozvádět. Nakonec to hodilo asi pět hodin spánku kdesi v hotelu za Mnichovem, které ovšem zcela nenahradily fyzické vypětí při tahání zavazadel a krabic s biky a ani psychické při neustálém dohadování s letištním personálem, s taxikáři, hoteliéry a podobně. Malým plusem byla letištní trafika, kde bylo v regálu vyrovnáno deset různých cyklistických titulů od MTB přes silnici až po cyklokros a to včetně českého Pelotonu. Antalye nás pak přivítala se sedmnáctihodinovým zpožděním.



Klima je tu pro Čechy na březen poměrně příznivé. Ačkoliv tu v minulých dnech spadlo evidentně dost vody a na nedaleko vzdálených vrcholcích hor je vidět ještě sníh, na pobřeží se teplota pohybuje okolo 16 - 20 stupňů. Je slunečno, ale fouká poměrně silný a studený západní vítr. Turecko je vcelku zajímavá země, která se na turistický boom teprve asi připravuje. Staví se tu velké množstí obrovských hotelových komplexů. To jsou takové mnohdy luxusní oázy s ostrahou. Jinak je ale víceméně všude sprominutim bordel. Plasty, sudy nebo stavební materiál je v blízkosti silnic a civilizace snad všude.

Stejně jako loni i letos začne Nissan UCI světový pohár horských kol maratonem. Bude se startovat ve městě Manavgat a závodníci zamíří směrem do vnitrozemí, kde se zvedají hory. My jsme si dnes byli s Ivanem Rybaříkem a týmem Sportful.cenytisku.cz část trati projet a cestou se k nám přidala i slovenská bikerka Janka Števková. Ta v Turecku tráví už šestý týden. Stejně jako Kristián Hynek /Scott & Hagget/ tu vyhrála oba závody kategorie C1 a teď se chystá na nedělní maratonský svěťák. Jak ale sama přiznala, není to její priorita. "Hlavně se tu připravujeme na jihoafrický Cape Epic, na který za nedlouho odjíždíme..." nechala se ve větru při dnešním švihu slyšet závodnice týmu CK MTB Dohňany.



89 kilometrů dlouhá trasa startuje v centru města Manavgat. Závodníci se vypletou z města a absolvují úvodní kilometry po široké asfaltové silnici. První horké chvilky připraví úzský mostek tak pro dva až tři bikery hned po sjezdu ze silnice na pátém kilometru. Kdo to neustojí zchladí se v řece o čtyři metry níže - mostek totiž nemá žádné zábradlí...
Po deštích, které tu byly v polovině týdne je terén místy rozbahněný. Krajina je nádherná. Střídá se téměř za každou zatáčkou. Jedete jarně zeleným údolíčkem a po pár stovkách metrů se z ničeho nic ocitnete na vyprahlém a spáleném návrší. Vjedete do lesa a rázem vám jehličnany, velké kameny a kořeny připomenou nižší části Alp a Dolomit, to ale jen do té doby než na kopci vyjedete ve zřícenině starobylého chrámu... Projíždí se vesnicemi, které mají do těch českých hodně daleko. Lidé si vaří na ohních před svými rozpadlými chatrčemi s igelitovou střechou, sem tam pobíhájí kozy nebo kuřata a z chlévů koukají hubené a špinavé krávy. Rozhodující by mohlo být třetí stoupání, které je přibližně v polovině trati a závodníci během dvanácti kilometrů nastoupají přes sedmset výškových metrů, pak už je kromě prudkého sjezdu nic extrémnějšího nečeká, ale krátká a prudká stoupání a vymletá koryta ve sjezdech závodníky ještě řádně prověří. Maraton to bude jistě zajímavý. Terén určitě není lehký a elitní borci nejezdí pomalu.

První a zároveň předposlední závod světového poháru v MTB maratonu si nenechá ujít kompletní vytrvalecká špička. Je tu Kolumbijec Leonard Paez, který se svým kolegou a kamarádem Juliem Humbertem Caro Silvou přestoupili ze stáje Full Dynamix do Gewiss Bianchi, kde jezdí další vynikající maratonec Thomas Dietsch, který SP vyhrál loni. Je tu i Ital Marzio Deho, Rakušané Roland Stauder a Alban Lakata a další výborní maratonci. Z žen je samozřejmě největší favoritkou Finka Pia Sundstedt, která přestoupila z Gewiss Biancchi do kanadského Rocky Mountainu. Uvidíme, jestli se jí v novém dresu bude stejně dařit...

Na startu budou i tři Češi z týmu sportful.cenytisku.cz. Naděje se vkládají zejména do Ivana Rybaříka, který loni dokázal na Kanárských ostrovech bojovat se světovou špičkou a nakonec dojel na výborném osmém místě se ztrátou deset minut na vítěze Paeze. Rybařík jezdí po závodech světového poháru v posledních letech pravidelně. Je takřka jediným Čechem, který objede celý nebo alespoň většinu seriálu a probojuje se do popředí. V balíku zrovna nezapadá. Nemá chrtí vyšvihanou postavu, na nohách mu vlají chlupy a necpe do sebe gely. Žije ve svém makrobiotickém světě zdravé výživy, používá různé až mimozemské přípravky a dělá věci nad kterými zůstává nejen Němcům na letišti rozum stát. Samozřejmě bych to tady na něj rád "prásknul", ale to by pak asi mé ostatky ohlodávaly horské kozy... :-)
Další na startu bude Michal Mikyna a Petr Šimera. Původně měl startovat i další člen týmu - Martin Zlámalík. Toho ale po třítýdenním soustředení v Toskánsku zradilo koleno. "Mám něco s úpony a moc se to nelepší. Už sice lehce jezdím, ale jet na svěťák po dvaceti dnech bez tréninku nemá smysl..."
Nechme se tedy překvapit, zda se Ivanovi zadaří a vetře se mezi úzkou světovou maratonskou špičku...


Závod mužské kategorie Elite startuje v neděli v 11 hodin místního času, ženy odstartují o třičtvrtě hodiny dříve. Samozřejmě můžete čekat report a později i galerii, takže zůstaňte naladěni!