Syncros MarathonMan 2011 skončil tradičně v Seiffenu

Tomáš Přibyl - Eleven MTB Příchovice

Děkuji za gratulaci, určitě mě to potěšilo, člověk potřebuje být za tu dřinu nějak odměněný, jinak by to nemělo moc smysl.

K seriálu jako takovému bych řekl, že se mi moc líbí uspořádat jakési neoficiální mistrovství Evropy v maratonech jako dlouhodobou soutěž. I systém bodování se mi jeví docela rozumný. Zdá se mi ale, že popularita tohoto seriálu nenabývá na intenzitě tak rychle, jak by jí slušelo. Nevím, jestli je to špatnou propagací nebo třeba i tím, že na celkové vítěze nečekají žádné lákavé ceny. A protože známe lidi a nutno sebekriticky podotknout že i sebe, tento fakt nepřispěje k tomu, že se budou houfně hlásit do série v roce 2012. Je třeba si to chlapsky přiznat, prostě lákavé ceny dělají dnes hodně. Řada lidí vkládá do cyklistiky šílené peníze a každé přilepšení - věcné nebo finanční - se hodí. Takže z pohledu závěrečného ceremoniálu tohle, myslím, není doceněné, a i když to nikdo nedal najevo, lidi byli zklamaní.

Měl jsem také za to, že když je partnerem ELEVEN, budou jisto jistě předány nějaké vítězné dresy; určitě by to nebyl problém, ELEVEN je flexibilní a dokáže vyrobit věci rychle. Atraktivní trikot se sponzory seriálu a třeba nápisem "Winner 2011" by potěšil. Stejně tak, jak říkáš, nikdo se na místě nedozvěděl o startovném na rok 2012 zdarma jako ceně pro medailisty. Sice nejsem extra němčinář, ale takovou informaci bych asi zachytil, nehledě na to, že by se to dalo lépe využít a prezentovat to třeba formou nějakého pěkného voucheru by se na stupních vítězů prostě nabízelo.

Pokud půjdu k závodům jako takovým, asi nenajdu vážnější negativa, pokusím se uvést pár slov ke každému z nich.

Rocky Mountain Bike Marathon na Gardě
Super místo, tradiční závod, trať na začátek sezóny těžká, ale pro všechny. Byl jsem moc spokojený a rád, že jsem se tam konečně odhodlal, díky MME, startovat. Bylo to fakt dobré.

Rocky Mountain Bike Marathon ve Willingenu
Mám německou důkladnost rád. Trať se mi líbila, i když skalní bikeři asi budou namítat, že je málo technická. Ale nemusí být všechny tratě stejné; je to zase něco jiného, nevadí tam tolik špatné počasí a organizace byla ve všech směrech výborná.

Kellys Malevil Cup
U nás jeden ze závodů, které jsou vypiplané k dokonalosti. K tomu není co dodat. Startoval jsem po několikaleté přestávce a moc mě potěšilo, že start byl později, než v začátcích, mohl jsem dojet ráno z domova. Kdysi jsem se s Radkem Patrákem několikrát pohádal, protože jsem tvrdil, že je možné start posunout a on demagogicky trval na svém. Ale to už je dávno. Jedinou připomínku mám k tomu, že jsem předpokládal, po prvních dvou závodech, že je celý seriál propojen a vyfasované startovní číslo na Gardě si ponesu celým seriálem. Pravděpodobně je to technicky nemožné, ale v prvních dvou maratonech to tak bylo.

Salzkammergut Trophy
Závod, který tradičně přitahuje desítky Čechů. Skvělá záležitost, ze které mám vždycky obrovský respekt. I když technicky nijak obtížná, převýšení a délka kopců, to jsou vražedné údaje. Organizačně maličko horší než Němci nebo Malevil Cup, nacpané na malém prostoru a trochu chaos. Osobně jsem například byl přihlášen v MME, ale nebylo mi přiděleno startovní číslo a trochu jsem si to tam musel odstát a protrpět. Neškodilo by přesunout registraci do větších prostor, také reklamace na jednom PC, to bylo martyrium... Ale samotný závod a jeho zabezpečení, to bylo skvělé. Také už vědí jak na to.

Erzgebirgs-Bike-Marathon
V Seiffenu jsem byl opět díky MME poprvé a mám z toho rozporuplné pocity. Trať jako taková se mi líbila, ani tři okruhy mi vůbec nevadí, je to změna a pro diváky obrovsky vděčné. K tomu nemám připomínky. Němci budou říkat "tradiční", já budu říkat trochu dětinské setrvávání u gumiček na kontrole průjezdu. Měl jsem důvodné podezření o zkrácení trati, domácí borci si jistě dokáží sehnat plný pytel gumiček. A jezdit bez čipů, to už si dneska nedovolí na mnohem méně významných závodech. Kontrola průjezdů by byla jasná, byly by k dispozici mezičasy, a tak dále. Vrcholem jakési neobratnosti je startovní procedura. To jsem vůbec nepochopil. Udělat padesát metrů široké startovní boxy a vzápětí lisovat bikery jak ve strojku na maso na cestu čtyři metry širokou, to je zbytečné, korunu tomu nasazuje přesun krokem dolů do města. Chytrý místní borec je schopen získat při takovém startu několikaminutovou výhodu, nehledě na velké nebezpečí poškození kola, šaltru a podobně, v takové tlačenici po tak dlouhou dobu. Osobně bych postavil tak jako jinde boxy dole ve městě a rovnou to odpálil do prvního asfaltového stoupání. Jsem přesvědčen, že by nikdo neprotestoval a zablokování ulice by trvalo maximálně hodinu.

Každopádně jsem pro seriál všema dvaceti, avšak chtělo by to vylepšit. Výběr závodů je ale super.