Taipei 2+1

Tak nazval své první rychlé seznámení s výstavou „Taipei International Cycle Show“ Petr Kuba. Nepočítá-li cestu, strávil 2 dny na výstavišti a 1 den v přírodě. Tady jsou jeho postřehy...

Autor: Jan Němec

Výstava ve statistice
Taipei International Cycle Show 2010 neboli TAIPEI CYCLE (www.taipeicycle.com.tw) s výstižným podtitulem „TAIWAN — Where Bikes Set the Future“ je již tradiční jarní výstava, kterou pořádá taiwanská státní organizace TAITRA (Taiwan External Trade Developmet Counsil) na výstavišti TWTC NANGANG v severotaiwanském Taipei. Letošní ročník byl již 23. a konal se 17. — 20.3. Při slavnostním otevření předpokládali pořadatelé překonání všech rekordů a posun na druhé místo v celosvětovém žebříčku za evropský Eurobike a před americký Interbike. Počet vystavovatelů se zvýšil ze 762 v roce 2009 na letošních 894 (z toho 678 lokálních). Výstavní hala má 6 pater, ale zcela byla expozicemi naplněna dvě, další tři částečně a v jednom patře jsou jen restaurace. Očekávaný počet návštěvníků byl 40tisíc domácích a 5000 zahraničních. První 3 dny byly určené jen pro registrované obchodníky a sobota i pro veřejnost (vstupné cca 140,- Kč). Jen na okraj a pro představu — na Taiwanu žije cca 23 mil. obyvatel na rozloze 36000 km² a poslední tři roky se odtud vyexportovalo 14,4 milionů jízdních kol (4,7 mil./2007 + 5,4 mil./2008 + 4,3 mil./2009).



Doprovodné akce
„Základní“ výstava byla doplněna řadou dalších akcí, konferencí, testování, skromnou Outdoor Demo, soutěžemi apod. Za zmínku stojí rozhodně „The 14th Bicyle Design Competition (IBDC) s řadou zajímavých vizí budoucnosti (elektrokola poháněná solární energií, ojedinělé designy apod.) nebo „INOBIKE 2010 - Certificate of The 2010 Innovational Competition Award“, kterou v kategorii kol ovládly „domácí“ značky Giant a Merida. Obecně rozdělili organizátoři výstavu tématicky na tři části: elekrokola (nazývaná LEV - light electric vehicles), komponenty + příslušenstvím a kompletní jízdní kola.

Vystavovatelé a exponáty
Očekával jsem větší zastoupení „no name“ výrobců a zároveň nepředpokládal účast takového množství světově zavedených značek (některé zde byly se skromnými prezentacemi, některé — většinou jako součást stánků lokálních distributorů — v naprosto reprezentativní podobě) a překvapila mě i vysoká kvalita řady expozic. První i poslední celkový dojem - díly, rámy, celá kola, doplňky, oblečení, téměř nulová prezentace výrobních zařízení... a nepřehlédnutelný nástup elektrokol a skládacích kol.

Češi na výstavě
Během první hodiny po otevření výstavy jsem potkal 8 českých obchodníků, což mne zaskočilo. Později se situace zklidnila, ale celkový počet několika desítek byl pro mne opravdu udivující. Pokud jde o stánky nebo exponáty, nešlo si nevšimnout stánku Author, navíc byly výrobky této značky na několika dalších stáncích a po pár diskusích s některými vystavovateli jsem nabyl dojmu, že Author je v nějaké podobě „všude“. A to jen v dobrém slova smyslu. Když „mě potkali“ další čeští obchodníci při nočním toulání po Taipei (kde žije 2,6 milionu obyvatel), již mne to ani nepřekvapilo.

Bike shopy
Cyklistické obchody jsem nevyhledával, náhodu jsem na dva narazil při nočních toulkách a jejich úroveň odpovídala místnímu prostředí a zhýčkaný a náročný český zákazník by asi nadšený nebyl — v podloubí, miniaturní, nepřehledné, přeplněné levnými koly a komponenty, v jednom z nich prodavač tvrdě spal (přestože bylo otevřeno)... ale možná to nebyl dostatečně reprezentativní vzorek.

Rušné Taipei bez cyklistů
Prostě rušné velkoměsto. Pokud nefouká vítr je neprostupně zahalené smogem, ve kterém se stává téměř neviditelný i zřejmě nejznámější mrakodrap „101“. Město plné kontrastů mezi relativním bohatstvím a chudobou (nebo možná jen extrémní skromností a nenáročností místních obyvatel). Opuštěné ulice i přeplněné uličky se stovkami mini obchůdků v podloubích, řadou světových značkových butiků a řetězců s občerstvením, nepochopitelný počet minibufetů po každých pár metrech. Tisíce a tisíce mopedů a v pracovní dny téměř žádný pohyb cyklistů... a pokud již nějakého cyklistu potkáte, výzbroj, výstroj a posed jsou tragické.

Den třetí
První dva dny jsem prožil výstavně-pracovně-hekticky, vše nejdůležitější se mi podařilo vyřídit, a tak jsem poslední den brzy ráno „vypadnul“ z hektiky města a vyrazil do přírody. Taiwan je nejen země výrobců jízdních kol, ale i zemí vyhledávanou turisty díky své pohostinnosti a přírodě. Mým původním cílem bylo podívat se k oceánu nebo do hor, nakonec jsem autobusem vyrazil do kopců jižně od Taipei, do vesničky Walui, u které se nacházejí vyhledávané horké prameny. A potom dál podél říčky, ve které se prý nedá koupat, což samozřejmě nebyla pravda :-) Dále lanovkou do parku Yun Hsien s rozsáhlým lanovým centrem a několika jednoduchými cestami pro pěší turistiku. Jasno, teplota ve stínu 26C, všude vlhko a křik ptáků, totální relaxace... Nicméně pokus jít dál do hor byl naprosto neúspěšný, les byl neprostupný. Ráno liduprázdná vesnice byla odpoledne zaplavena turisty a dýchala domorodou atmosférou. Dobrá volba.

Letenky, místní přeprava
Dostat se do taiwanského Taipei je jednoduché, jen je nutné si vybrat jak rychle a jak pohodlně tam chcete doletět. Řada českých obchodníků preferuje přímý let, většinou z Vídně nebo z Frankfurtu. Delší, ale výrazně levnější je např. varianta přes čínský Beijing. Aktuální cena zmíněných letenek vč. poplatků 15-25000 Kč.
V Tapei funguje naprosto skvěle MRT (obdoba našeho metra). Všude 100% čistota, toalety s tekutým mýdlem atd. na každé stanici, jednoduché značení přestupů, žádné graffiti, náklady 10-30,- Kč/cestu podle vzdálenosti. Jízdenku si koupíte před jízdou ve tvaru plastové mince s čipem, vstup do metra je přes turniket, při výstupu jízdenku vhodíte do výstupního turniketu a ten vás pustí ven. Jednoduché, sledovatelný pohyb lidí, žádní černí pasažéři, žádní revizoři. Podobnost s pražským metrem téměř žádná. Další variantou jsou autobusy, cestu z letiště do centra lze pohodlným bus expresem absolvovat za cca 45 minut za necelých 100,- Kč (nebo taxíkem za cca 1000,- Kč). Taxíky jsou kapitola sama o sobě. Čisté, klimatizované, hraje hudba, viditelné foto a licence řidiče i taxametr... a při výstupu se vás řidič zeptá, nepotřebujete-li účtenku.
Obr_12

Stan nechte doma
Kempování u výstaviště, jak je řada z nás zvyklá z evropského Eurobike, zde bohužel není možné. Většina vystavovatelů a návštěvníků bydlí v kvalitních hotelech, min. ceny 2000-3500 Kč za noc. V ceně bývá snídaně, doprava na výstaviště, připojení k internetu, posilovna, bazén apod. Vzhledem k tomu, že ubytování jsem měl zdarma, neumím poradit s ekonomickou variantou.

Taipei Cycle ano či ne? Z obchodního hlediska ANO, jako konečný zákazník bych se tam NEvydal.

Text a foto: petr.kuba@pedalsport.cz

Přečteno - 10831x Tagy: sportlife sport life forbikes
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: Test&Expo 2016
    Fotogalerie: Test&Expo 2016
  2. Výstavy a veletrhyTest & Expo 2016 - poprvé na Vysočině
    Test & Expo 2016 - poprvé na Vysočině
  3. Výstavy a veletrhyTest & Expo premiérově ve Vysočina Aréně
    Test & Expo premiérově ve Vysočina Aréně
  4. Výstavy a veletrhyEurobike oslaví 25 let velkými změnami
    Eurobike oslaví 25 let velkými změnami
  5. TechnikaFotogalerie: Trek Superfly 7
    Fotogalerie: Trek Superfly 7
  6. TechnikaFotogalerie: TaiPei 2016
    Fotogalerie: TaiPei 2016

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744