TEST: Canyon Lux CF 9.9

Po čase jsme do redakčního testu dostali německého Canyona, a to hned v docela dost nabušeném XC provedení karbonové novinky Lux...

Autor: Pavel Veselý, Petr Bureš
TEST: Canyon Lux CF 9.9

V terénu

Po základním sestavení kola z krabice bylo ještě třeba doladit dorazy jak na řazení, tak smyku, což by pro některé méně zkušené novopečené majitele Luxe mohlo znamenat i případnou návštěvu servisu. Jinak však musím říct, že kolo bylo sestaveno z výroby v nadstandardní kvalitě.

Testovaná velikost L je na 190 cm vysokého jedince téměř na hraně. Sedlovka musí vzhůru téměř k rysce. Po prvním projetí nakonec nechávám 90mm představec s tím, že si alespoň víc užiju v technických pasážích, nicméně chrti by možná dali za vděk stodvacítkou.

Abych se však dostal do terénu, je třeba k němu nejdříve dojet, což je ideální příležitost udělat si první dojem z toho, jak kolo jede a reaguje. Hned od prvních šlápnutí je cítit z reakce pod pedály tuhost celku spojená s nízkou hmotností, což znamená jediné, a to, že Lux prostě jede.

Široká příjemně k sobě zahnutá řídítka nabízí stabilní a pohodlnou pozici. Po krátké chvíli si začínám naplno užívat i otočné řazení Grip Shift, které jsem do rukou dostal po velmi dlouhé době a z jeho funkce jsem byl prostě nadšený. Jeho chod je tak jemný, že mnohdy ani pod rukou nepoznáte okamžik přeřazení, jak je tiché. Na druhou stranu malá síla a přílišná jemnost nemusí vyhovovat v rozbitém terénu, kdy může snadno dojít k nechtěnému přeřazení.

Další z vychytávek, na které jsem si velice brzy zvykl, je XLoc zdvojená páčka zamykání vidlice i tlumiče najednou. Ze začátku jsem měl občas chuť zamknout jen jednu z pružících jednotek samostatně. Během poměrně dlouhých testovacích vyjížděk jsem však zjistil, že zadní odpružení i ve výjezdech žehlí tak, jak má a při optimálním tlaku vzduchu tlumiče i vidlice není třeba nic zamykat.

Vlastně jsem lockout využíval převážně na asfaltových úsecích, případně dlouhých šotolinových výjezdech, ale jinak zůstalo pružení odemčené. Jen je potřeba poznamenat, že pokud si necháte v odpružených jednotkách spíše nižší tlak, lockoutem je sice přitvrdíte, ale rozhodně zcela nezamknete.

Když už jsem u výjezdů, tak ty v terénu, a to i hodně rozbitém, nebyly pro Luxe žádný problém. Odpružení aktivně napomáhalo vzorku na zadním kole držet kontakt s terénem, zároveň však nedocházelo k rušivému pohupování. Vedle aktivního pružení byla cítit i tuhost celku, od vidlice přes rámový trojúhelník až po zadní stavbu, což kolu při stoupáních velmi pomáhalo. A pozadu nezůstávala ani geometrie, která kolu dávala i v prudkých výjezdech slušnou dávku jistoty.

Díky poměrně velkému časovému prostoru, po který jsem měl tohoto bika k dispozici, jsem využíval příležitost protáhnout ho velkou škálou terénů. Přívětivá zima zároveň nabídla i několik druhů podkladů od bláta po led. Jedním z prvních poznatků bylo to, že XC kolo na kamenitém enduro trailu není ideální s dušemi v lehkých pláštích (došel jsem k tomu po dvojitém průrazu obou kol). Jako čerstvý majitel bych tedy co nejdříve využil již hotové přípravy výpletů pro bezdušový systém a instaloval přibalené ventilky a duše vyměnil za mléko. Při demontáži zadního kola při defektu je daní za nízkou hmotnost nutnost hledat imbus klíč pro povolení zadní Syntace pevné osy, což může být obzvláště při závodním stresu trochu zdržení.

Zaměřím-li se však na vlastnosti Luxe ve sjezdech, v technických utažených zatáčkách to byla díky širokému úchopu, pocitově kratší geometrii s úhlem hlavy 70 stupňů a funkčnímu odpružení celkem radost. Limitem mi často byl jen nižší zdvih, při určení kola převážně na maratonské a XC tratě je však 100 mm zdvihu naprosto dostačujících.

O co víc kolo získávalo v technice za nižší rychlosti, o to víc mi pak chyběla stabilita vedení stopy při přímé palbě rychlými úvozy, kdy se kolo mělo tendenci roztancovat a musel jsem ho krotit. Podobnou lehkou nejistotu jsem zprvu prožívai i v příkrých sjezdech, kde se strmá vidlice zahryzávala srdnatě do terénu ovšem bylo třeba tomu poněkud uzpůsobit těžiště, abych se nemusel nedobrovolně vydat přes řídítka.

Obecně je Lux vyvážený bike, který si mě získal. Vyzdvihnout ještě musím kola DT Swiss, která výborně jedou a s lehkostí zatáčí. Navíc jsou i maximálně spolehlivá díky geniálně jednoduchému systému volnoběžky. Příjemné bylo i mé první setkání se sedlem Ergon. Sice co zadek, to originál, ergonomie Ergonu mi ale prostě sedla. Kolega tester na tom byl sice o poznání hůř, ale to není nic nenormálního.

- systém odpružení - snad jen absence lokálního servisního zázemí
- design  
- poměr výbavy a ceny  
Přečteno - 88908x Tagy: testy carbon 29 canyon
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzeTEST: Lapierre Pulsium Allroad 6.0
    TEST: Lapierre Pulsium Allroad 6.0
  2. DoplňkyCamelbak Podium Vacuum - aby vám čaj vydržel horký
    Camelbak Podium Vacuum - aby vám čaj vydržel horký
  3. TechnikaFotogalerie: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
    Fotogalerie: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
  4. PreviewCanyon připravil na Cape Epic limitovanou edici modelu Lux World Cup
    Canyon připravil na Cape Epic limitovanou edici modelu Lux World Cup
  5. Testy - RecenzeTEST: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
    TEST: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
  6. Týmy a klubyMathieu van der Poel podepsal Canyonu na 10 let
    Mathieu van der Poel podepsal Canyonu na 10 let

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #5 pira - vloženo: 10.02.2014 v 18:17:27

    odpověď na lalin — #3 Grip Shift vozím už nejmíň patnáct let. Super věc, levná (před deseti lety), lehká, nenáročná na údržbu, logická na ovládání, při pádu nezničitelný a je to tak nějak pro ty mý ruce i logický... Píšu jedničku s hodně hvězdičkama.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #4 Babaja - vloženo: 10.02.2014 v 07:37:11

    Osobně mě víc sedělo devítkový Grip Shift řazení.To přeřazení bylo mnohem výraznější, to cvaknutí bylo slyšet, nechodilo to tak jemně jak ta desítka a brzdový páky nebyly tak daleko od úchopu řidítek.Teď vozím páčky a nestěžuji si.

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #3 lalin - vloženo: 09.02.2014 v 10:21:27

    "Na druhou stranu malá síla a přílišná jemnost nemusí vyhovovat v rozbitém terénu, kdy může snadno dojít k nechtěnému přeřazení..." právě kvůli těmto DOMNĚNKÁM musím neustále opakovat jako vlastník řazení Grip Shift Ne nic takového se neděje a nikdy se mi taky nestalo. A nejlepší je když mne někdo přesvědčuje že to řadí samo v zatáčce, to by potom každý motorkář končil v první příkopě ;-) Grip Shift pro mne nejlepší volba

    1. na tento komentář reaguje pira — #5
    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #2 pira - vloženo: 08.02.2014 v 15:38:38

    tak ta zarážka na hlavku je fakt vychytávka. Přitom je to tak jednoduchý a efektivní, nechápu že to nevymyslel už někdo dřív.

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #1 Babaja - vloženo: 07.02.2014 v 17:21:58

    Dobrý počtení.A ten bajk bude asi střela!

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744