TEST: Conway EMF 327

První dojem

Conway je elektrobajk ze staré školy. Vzpřímený, krátký posed. Relativně úzká řídítka a vysoko položený šlapací střed. Nostalgickou atmosféru završují lehce ergonomické gripy. Rozjezd jen potvrzuje první dojmy. Horní vahadlo horst-linku se lehce pohupuje v rytmu šlapání a zadní stavba polyká vše až do velikosti obrubníku. Sektor se zadní stavbě snaží sekundovat, ale jeho projev není tak máslově jemný jako u dražších modelů vidlic. Inu cenový kompromis prostě někde pocítit musíte.

Chování kola evokuje „Ameriky“, kdy terénem jen tak proplouvá bez přílišné ambice prudce měnit rychlost nebo směr. Tato plavba terénem se mění s velikostí překážek a technickou náročností. Uhlazené pohupování se mění na tlumené rázy, kde je nutné zapojit i končetiny. Monarch i Sektor si v těžkém terénu vedou slušně a ve spolupráci s Nobby Nic je jízda poměrně jistá, ale v téhle kategorii bych viděl raději ještě o něco širší pneumatiky, alespoň 2,6-2,8".

Při překonávání velkých překážek hraje do karet i poměrně vysoko uložený střed. Jeho nevýhody se projevují v zatáčkách, kde Conway znejistí a neposkytuje potřebnou oporu v náklonu. V klopenkách je tento jev ještě patrnější. Na druhou stranu díky krátkému posedu lze hodně měnit předo-zadní polohu těžiště a je tak snadnější dostat EMFko do vzduchu než většinu konkurence.

Pokud si zvyknete na nevýhody, je Conway poměrně hravý bajk se slušnou zásobou zdvihu, umožňující přejet nebo vyjet dost složité technické pasáže. Nejen v projíždění trialových sekcí je výraznou oporou i motor, který ve většině případů reaguje velmi dobře na podněty od pedálů. Tady je vidět postupná evoluce motorů, kdy první generace motorů byly v těžkém terénu spíš na obtíž. I teď se najdou momenty, kdy by motor mohl zareagovat rychleji nebo ostřeji, nebo naopak dodává výkon tam kde není třeba, ale to jsou kratičké chvilky, které se dají přehlédnout. Ve vypjatých případech jsou k dispozici brzdy, které neoplývají výkonem čtyřpískových kotev downhillových specifikací, ale i tak svou funkci zvládají dostatečně bez nutnosti okamžitého upgradu.

Motor se chová dle nastaveného režimu. Stupně Eco a Tour jsou plně dostačující na zpevněných cestách. V terénu se přidává Sport a Turbo. Při jízdě mimo terén se módy Sport a Turbo moc neliší, ale v prudkých stoupáních poskytuje Turbo právě tu kapku výkonu navíc, která rozhoduje o úspěšnosti zdolání výjezdu. Motor má dostatek kroutícího momentu vždy. Stopku v postupu vzhůru vystaví buď technická zručnost jezdce nebo adheze Nobby Niců. Ty se zakusují do terénu velmi ochotně, ale dohnat přilnavost tlustších pneumatik pluskových rozměrů zkrátka nemohou.

Na legislativní hranici 25km/h se motor chová kultivovaněji než konkurence. V nájezdu na jedno nabití baterie se nic nemění a stále platí, že můžete ujet 20, ale i 150 km. Nicméně relativně těžkou trasu 60km/1 500 m na jedno nabití Conway ujede bez problémů. Není tak problém vyjet na oblíbený kopec a pilovat techniku jízdy z kopce celé odpoledne bez zbytečné únavy z prudkých výjezdů.

Na jedno nabití dokáže Conway nastoupat cca 2000 vertikálních metrů v závislosti na váze jezdce samozřejmě. V případě docházející baterie je tu nouzová možnost zamknout obě pružící jednotky a dojet posledních pár kilometrů bez pomoci. EMFko v takovém případě není žadný rychlík, ale zámek na obou jednotkách funguje poměrně důsledně, takže pokud se vám do cesty nepostaví prudký kopec, tak domů dojedete bez zbytečného vyčerpání.