TEST: Merida eOne Twenty 500

Rok 2017 je u Meridy mimo jiného ve znamení velkého boomu špičkových sportovních elektrokol. My jsme do testu tentokráte vybrali dostupnější z dvojice trailových stodvacítek...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
TEST: Merida eOne Twenty 500

e-trailing pěkně zostra

Hned na úvod musím říct, že je to docela dost dlouho, co jsem osobně drtil testovací ebike. Ne že bych nechtěl nebo ne že by nebyla možnost, ale vždy jsem měl prostě nějaké jiné priority a raději jezdil na nějakém neelektru. Jenomže nabídka od Meridy na delší zápůjčku téhle elektrifikované stodvacítky se prostě nedala odmítnout už proto, že jsem měl jasný plán posadit na ni kromě sebe i mou přítelkyni a občasnou redakční fotografku, které se bike natolik zalíbil, že na něm několikrát vyrazila do práce.

Já měl naopak malinko jiný cíl - vyzkoušet, jestli je pravda to, co se o této generaci elektrobiků tvrdí, a to že mají hodně povedenou geometrii, která si prakticky v ničem nezadá s běžnou One Twenty a v některých bodech ji dokonce i předčí.

Posed - žádný Harley

Ještě zhruba před dvěma roky byly elektrické fully většiny značek značne neohrabané, neobratné a vykličkovat s nimi klikatý trail nebylo nic jednoduchého. Důvodem byla samozřejmě koncepce rámu potažmo geometrie těchto kol, která se musela přizpůsobit robustním středovým pohonům, které neumožňovaly postavit bike s kratší zadní stavbou, která by se svou délkou blížila alespoň 450 mm.

S příchodem nových motorů, které mají skříň přizpůsobenou potřebám právě krátké zadní stavby, se vše výrazně změnilo. Lídrem v tomto ohledu jsou Brose a Shimano. Zatímco Brose svoje pohony nabízí ve specifických provedeních a jejich zástavbu řeší čistě individuálně s jednotlivými výrobci, jako například Specialized Levo, Shimano na to jde poněkud jinou cestou. Vytvořilo a zoptimalizovalo univerzální středovou pohonnou jednotku, kterou je možné do rámu integrovat poměrně jednoduchým způsobem prostřednictvím několika specifických montážních bodů. Díky tvaru skříně a jejímu minimálnímu zadnímu přesahu je možné navrhovat rámy s poměrně krátkou zadní stavbou, a to jak v případě hardtailu, tak fulla. No a Merida tento pohon vzala a vsadila ho do upraveného rámu své stodvacítky s tím, že dala biku do vínku navíc i plusková kola, takže trailbike tak pocitově nabídne zdvihu ještě o něco víc.

Hned po prvním nasednutí máte jasno, že pod vámi nebude ani žádný lenochod, ani obézní dvacetikilová potvora, kterou bude problém ovládat. Úhly jsou zde v závislosti na typu kola zvoleny podle mě naprosto ideálně. Také rozvor překvapil svou téměř optimální (malou) délkou. Osobně mi u trailových stodvacítek vyhovují položenější hlavové úhly a v tomhle případě se mi jeví 67,5° naprosto ideálních.

Jediné, co několikrát řeším, je optimální tlak v pneumatikách. Na jednu stranu chci dostat z biku maximum pohodlí a gripu v terénu, na druhou stranu se přeci jenom trochu bojím defektu. Dvaadvacet kilo těžký bike je sám o sobě "lesotraktor" a vlítnout s ním do mých oblíbených kořenových pasáží, které jsou po jezdecké sezoně u místních koňských stájí pečlivě vyčištěné a díry mezi nimi značně prohloubené. Takže do kol raději hustím o něco víc než jsem u plusek běžně zvyklý. Posléze malinko ubírám, ale ve výsledku končím stejně na cca 1.3 baru.

Mírně potrápí také vymyslet, kam s ovládací páčkou teleskopické sedlovky. Merida očividně původně počítala s jiným typem svislé páčky, který lze umístit spolu s páčkou přesmykače. V krabici jsme ale dostali novější typ páčky určený pro spodní montáž místo páčky přesmykače a to je v tomto případě problém, protože zde sice přesmykač není, ale na jeho místě je ovládání pohonu, ke kterému tuhle páčku prostě dát nemůžete. Vyřešil jsem to jediným možným způsobem a to tak, že jsem páčku obrátil a dal ji nahoru na pravou ruku, kam se překvapivě nejenom vešla, ale také bez problémů fungovala v poměrně slušné ergonomické pozici v dosahu rukojeti.

Dva normály, jedno turbo

Shimano vyrábí více pohonů, ale ten, který je tady - Steps 8000 - je ten nejvyšší, nejlepší a s aktuálně největší kapacitou baterky. To mám rád. Loni jsem měl možnost se krátce svézt na jedné předprodukční verzi, ale sériovku jsem zatím na delší dobu půjčenou neměl, tak objevuji pár zajímavůstek a libůstek stejně tak jako přicházím na chuť jednotlivým režimům pohonu.

Steps 8000 je od počátku stavěný pro horská kola, a je tedy naladěn tak, že vám nabídne buď decentní dopomoc a zbytek nechá na vás, nebo vás vyšle jako střelu vpřed spoléhajíc na váš jízdní um a obratnost. K dispozici máte celkem tři jízdní režimy, pokud tedy nepočítám režim Off, ve kterém je pohon vypnutý a vy se musíte spolehnout na svou vlastní sílu.

ECO mód je velice decentní dopomoc, kterou sice zaznamenáte, ale v těžších výjezdech vám podle mě příliš stačit nebude a pravděpodobně svičnete na prostřední režim Trail. Ten už vystačí na většinu výjezdových nástrah, které vás potkají a pro běžnou jízdu je to ideální režim, který je nastavený optimálně tak, aby jednak šetřil baterii, ale současně znatelně pomáhal.

BOOST režim pak plně odpovídá svému názvu. Jeho aktivací uděláte z biku skutečnou motorku, která při každém šlápnutí přidá ohromnou porci síly klikám, až to v některých chvílích nečekáte. Boost velice rychle docílí maximální rychlosti 25km/hod. Pro optimální fungování v prudších kopcích ale potřebuje mít správně zařazený lehký převod, abyste mohli na maximum využít jeho potenciál.

Je dobré samozřejmě také vědět, že vám Shimano nabízí i vlastní možnost customizace elektropohonu, která se týká právě nastavení jednotlivých úrovní dopomoci. Výše uvedené totiž platí pro tak zvané základní tovární nastavení, které dostanete zpravidla s novým kolem. Pokud vám ale toto nastavení, ve kterém se poměrně výrazně liší Boost režim od dvou zbylých režimů nevyhovuje, máte možnost si zvolit buď lineárnější nastavení označené jako "Explorer mode", nebo si hýbat posuvníky a nastavit si vlastní preferované úrovně pro dva nejvyšší módy. Eco mód je přitom ve všech případech nastaven napevno a jeho úroveň měnit nelze.

Custom nastavení můžete dělat díky speciální aplikaci "E-tube", kterou si můžete stáhnout do vašeho počítače, tabletu nebo mobilního telefonu. Prostřednictvím Bluetooth se spárujete s konkrétním pohonem a následně vám umožní jak nastavování, tak kontrolu aktuálnosti vašeho firmware, který dokáže v případě potřeby přehrát nejnovější verzí.

Steps se ovládá naprosto jednoduše levou páčkou ve stylu Di2, která mění jednotlivé režimy podobně jako převody. V aplikaci si navíc můžete zvolit, kterou páčkou budete režimy zvyšovat a kterou snižovat. Tovární nastavení tak není žádným nutným dogmatem. Právě zvolený režim se ukazuje v dolní části barevného displeje, který je tvarově obdobný tomu, který používá elektronické řazení Di2. Při jízdě na něm dokonce vidíte i to, jak moc vám bike právě pomáhá, a to prostřednictvím pravé části, ve které je jakýsi sloupcový graf, který roste, či klesá podle toho, jak moc šlapete a jaký režim máte zvolený.

Dojezd? To záleží...

S oblibou se u elektrokol dívám do katalogových specifikací na to, jak se výrobci chlubí čísly dojezdu. Většina z nich udává mystické "až" a číslovku vyšší než 100 km. Jenomže u elektrokol nezáleží jen na tom, jakou kapacitu baterie máte, ale také na tom, jak často používáte boost režim, který ukrajuje dílky z baterie poměrně rychle, a především v jakém terénu jezdíte. Něco jiného je, když budete na kole lítat někde v nížinách s převýšením nulanulaprd a něco jiného je, když na něm vlítnete do hor a budete s ním driftovat napříč příkrými svahy. Při jedné z testovacích seancí jsem dokázal baterii vyšťavit po ani necelých 40 kilometrech. Jako dopravní prostředek zvládla ale tahle stejná Merida téměř bez problému dvojnásobek a to v ní ještě nějaké to procento baterie zbylo. Jisté je, že pokud plánujete nějakou větší expedici nebo výlet v kopcovitém terénu, měli byste s energií umět hospodařit, protože převody, které vám zbydou po totálním vybití baterky, jsou vhodné spíš z kopce, maximálně po rovině, ale s nějakými výjezdy se bez baterie raději rozlučte.

Ideální na houby :-)

Podzim byl letos bohatý na úrodu hub, to mnozí z vás asi vědí. Já si jednu z testovacích vyjížděk dal také v rámci jejich sběru a nelitoval jsem. Při zařazení nejlehčího převodu a nastavení Boost režimu totiž můžete bike krásně využít i k této aktivitě, protože stačí jen opravdu lehce točit nohama a bike vás posune cestou necestou rychlostí chůze úplně bez problémů a vy se tak můžete klidně soustředit na hledání/sběr hub. Tohle berte samozřejmě s trochou nadsázky, protože podobné elektrobiky byly vyrobeny za jiným účelem než jako lesotraktor pro sběr hub, nicméně vyzkoušeno bylo i toto a výsledek stál za to v mnoha ohledech.

Přečteno - 5585x Tagy: testy merida
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: Specialized Epic Carbon PRO
    Fotogalerie: Specialized Epic Carbon PRO
  2. Testy - RecenzeTEST: Specialized Epic PRO
    TEST: Specialized Epic PRO
  3. Testy - RecenzeMEGATEST: LED světla podzim 2017
    MEGATEST: LED světla podzim 2017
  4. TechnikaFotogalerie: Merida eOne Twenty 500
    Fotogalerie: Merida eOne Twenty 500
  5. Testy - RecenzeTEST: Canyon Inflite CF SLX 9.0 PRO Race
    TEST: Canyon Inflite CF SLX 9.0 PRO Race
  6. TechnikaFotogalerie: Rock Machine Adrenaline 7001
    Fotogalerie: Rock Machine Adrenaline 7001

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #7 G23 - vloženo: 23.10.2017 v 13:07:29

    Jen tak pro zasmání:

    Má to čtyři kola, k pohybu to využívá koňské síly, ale kočár to není, je to auto!

    Má to dvě kola, řídítka i pedály a řetěz, ale kolo to není, je to elektro moped! :-) :-) :-)

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #6 RN - vloženo: 22.10.2017 v 19:30:06

    Já bych byl ohledně elektrokol v klidu. Teď to přišlo do módy, za chvilku z hlavního zájmu zase zmizí. Takové fatbiky by mohly vyprávět, že :-)

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #5 petan - vloženo: 22.10.2017 v 08:58:32

    odpověď na LuckyLuke — #3 Tohle je tvůj pohled a z části s ním souhlasím. 500Wh je momentální TOP mezi sériovými bateriemi napříč všemi výrobci to je fakt a nikdo nikomu nebrání vzít si s sebou do báglu ještě druhou baterku na výměnu aby dojel dál. Co se ale týká rychlosti, tak pokud si uděláš takovýhle kolo s neomezenou rychlostí, tak hodně riskuješ, protože pokud se ti na něm podaří způsobit nehodu tak si to pěkně odskáčeš. Na tralech a v terénu je limit 25km/hod úplně v pohodě, protože z kopce motor nepotřebuješ a do kopce většinou stejně rychleji nejedeš. Na silnici je to samozřejmě o něčem jiném, ale tady jsme na bikovém serveru, jehož jsou elektrobiky nedílnou součástí stejně tak jako je najdete ve všech lepších bikových speciálkách.

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #4 petan - vloženo: 22.10.2017 v 08:49:42

    Přátelé aktuálně máme 4 testridery, kteří tráví na kolech opravdu hodně času :-) Na některých máme možnost jezdit několik týdnů na jiných jen pár dnů, ale to je dané bohužel možnostmi firem od kterých máme biky zapůjčené, nikoliv námi a chutí na nich jezdit v každém počasí. Mimochodem v tomto období začínáme poměrně intenzivně testovat např. některé produkty ze série Endura MT500, které jsou přímo určeny do mokra a jarních či podzimních plískavic, takže bláta se rozhodně nebojíme.

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #3 LuckyLuke - vloženo: 22.10.2017 v 04:44:58

    500Wh že je pořádná baterka? Limit 25km/h? To je bída, to pojedu po rovině rychleji an kole bez pohonu. Když elektrokolo, tak takové, co nemá limit 25km/h. Nedává to smysl. Zlaté řestavbové sady EV Bike, ty jedou 50km/h a můžu si k nim nechat udělat baterku jakou chci, třeba i 1000Wh.

    1. na tento komentář reaguje petan — #5
    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #2 Babaja - vloženo: 20.10.2017 v 20:37:48

    odpověď na trance28 — #1 Naprostý souhlas!!! Sice se někdo začne ohánět prodejností, trendem, zájmem, atd... Ale?! A zastávám názor, že MTBS šlo celkově razantně do kopru! Reálný testy bajků, komponentů, hader, atd.... rovná se bída. Nikdo se na těch bajcích pořádně nesveze, natoš, aby se zašpinil někde v lese. By mě zajímalo kolik se za rok prostřídalo testerů a kolik hodin na těch kolech strávili. a reportáže ze závodů a rozhovory taky nuda.

    No nic, jdu rači na jedno :-) Bajku zdar a ať to sviští v tom napadaným listí.

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #1 trance28 - vloženo: 20.10.2017 v 20:02:47

    Nechcete uz dat pokoj s tema priblblejma elektrokolama?:-)

    1. na tento komentář reaguje Babaja — #2
    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744