TEST: Yeti SB6c

Yeti, podobně jako většina dalších firem, unifikuje své rámy. V podstatě to znamená, že vezme hlavní prvky konstrukce rámu a zadního odpružení a ve stejném duchu je adaptuje pro konkrétní kategorii kol jen s tím rozdílem, že se vzájemně liší geometrií, zdvihem a případně masivností jednotlivých trubek. Výsledkem je pak většinou nezaměnitelný styl, podle kterého sice na první pohled rozpoznáte, o jakého jde výrobce, nicméně vám bude už chvilku trvat, abyste od sebe rozpoznali, o jaký konkrétní model jde.

eSBé šestka je charakteristická klasicky jeťákovsky oblými trubkami, které na sebe ladně navazují. V místech, kde se pomyslné trubky spojují, je výrazně víc materiálu, který je prostý zbytečných prolisů, nebo jiných tvarových anomálií, prostě na sebe jen plynule navazuje. Na první pohled dává na vědomí, že geometrie rámu sází na delší předek a vzpřímenější sedlovku, která jako by chtěla zkrátit posez i díky přímému zámku.

Kvůli domečku pro spodní uchycení zadní stavby, tedy dvěma pístkům Fox, zajišťujícím vertikální pohyb spodního virtuálního čepu, není na rámu mnoho prostoru pro vnitřní vedení bovdenů. Ty jsou proto taženy po horní části rámové trubky a pod úchytem tlumiče, aby se vnitřní vedení sedlovky mohlo zanořit do rámu těsně nad tímto domečkem a vedení k přehazovačce a zadní brzdě pak po stranách zadní stavby.

Tlumič je v rámu umístěný téměř vodorovně. Výhodou toho je snadnější manipulace s ním za jízdy, protože regulační páčka je v podstatě nejblíž k vaší ruce, jak to jde. Nevýhodou je pak skutečnost, že dovnítř rámu už nic dalšího nedostanete. Příznivci bidonů tak vyjdou naprázdno, a budou odkázáni na rezervoár ve svém batohu.

Infinity Switch, jak se nazývá systém odpružení zadní stavby, je poslední generace virtuálního odpružení, která vzešla ze svého předchůdce s kratším označením Infinity. Prakticky jde o virtuální systém zadního odpružení, který však pro svou funkci nepoužívá dvě vahadla, ale pouze jedno. Místo spodního vahadla totiž najdete speciálně navržený kluzný element, který tvoří dvojice malých pístků pohybujících se po malých pístnicích po přímce. Že tuto malou specialitu pro Yeti vyrábí Fox, poznáte na první pohled nejen díky malému nápisu, ale především díky zlatavé barvě těchto pístnic, které jsou pro hladší chod opatřeny Kashima povrchovou úpravou. Aby nedošlo k mýlce - dvojice pístků nemá žádnou další tlumící nebo pružící funkci, pouze funkci kinematickou. Uvnitř se tak nenachází ani stlačený vzduch ani olej.

Horní vahadlo už je, řekněme, klasické konstrukce s tím, že je před zraky ze strany ukryto bočnicemi zadní stavby. Je karbonové a jeho spodní čep přímo navazuje na zmíněný domeček dvojice pístků.

Samozřejmě že se nezapomnělo ani na ochranu rámu a zadní stavby před odletujícími kameny a dalšími ohrožovateli, včetně situace, kdy se vám zasukuje řetěz mezi rám a převodník. Pod klikami najdete pro tyto případy také ISCG05 adaptér pro uchycení některého z napínáků řetězu. Zde si ale majitel vybral svobodu a případné padání řetězu ponechal čistě na schopnostech sady Sram.

Výbava? - cokoliv, jak je libo

A dostáváme se k vybavení tohoto kola. Yeti, podobně jako některé další americké značky, nabízí v podstatě možnost volit si osazení rámu podle vlastních preferencí. Slouží k tomu různě poskládané sety, mezi kterými je možné vybírat. Zde najdeme jako základní stavební kámen sadu Sram X01, která sází na 1x11 převodový systém.

Decentní kované kliky jsou zde osazeny 32 zubovým převodníkem, který diktuje rychlost kolu díky jedenáctipastorkové černé kazetě s klasikou 11-42z. Dnes je možné už tento model objednávat také na dvanáctirychlostní sadě Eagle s padesátkou vzadu, což dává ještě větší univerzálnost tomuto biku.

O brzdění se tu stará z dnešního pohledu již "výběhový" Avid Elixir Trail 9 vybavený čtyřpístkovými brzdovými třmeny a kombinací 180mm kotouče vpředu a 160mm vzadu.

Odpružení je u takto koncipovaného kola zásadní věcí. Yeti zde spoléhá výhradně na vzduchový Fox. Vpředu pracuje robustní Fox 36 Factory, vzadu pak "velký" Fox Float X s velkou páčkou na levé části horní expanzky. Bike je standardně koncipován pro zdvih 150 mm, na předním i zadním kole, ale dá se na něj osadit i alternativní vidlice se 160 mm zdvihu s tím, že se pak malinko změní geometrie kola ještě více do Endura.

Zapletená kola, která majitel tohoto biku zvolil, jsou řekněme klasikou se vším všudy. Je zde totiž kompletní set Stance No Tubes nábojů a ráfků ZTR Crest. obutých do Maxisů High Roller resp. Crest s EXO protection ochranou.

Že zde najdeme teleskopickou sedlovku Rock Shox Reverb Stealth, asi není žádným překvapením, spíše bych to nazval nutností. Zakončena je pak sedlem Ergon SMC4 - M s titanovými ližinami. Kokpit je sestaven z Thomson představce a karbonových vlaštovek Easton Haven zakončených objímkovými gripy Yeti nápadně připomínajícími jeden z modelů ODI :-).

"Mechový požírač"

Už když jsem si téměř před rokem přebíral do testu "velké" SB 4.5c, domluvil jsem se na tom, že časem prubnu i šestku. A ten čas nastal letos na podzim. Nebudu tady srovnávat tato dvě kola, přeci jenom jsou to jiné kategorie a jiná cílovka, ale přiznám se, že jsem občas jistou paralelu mezi nimi vnímal. Jistě, dílem to bylo určitě způsobeno podobně fungující zadní stavbou, nicméně pocit jisté výjimečnosti se zkrátka dostavil i v tomto případě.

První, co mě na tomto kole dostalo, je jeho lehkost. Vzpomněl jsem si na doby, kdy bylo 15 kg běžné u kol s vyššími zdvihy a nezřídka se váha šplhala až někam k sedmnácti. Dnes, v době kdy máte na kole navíc ještě těžší teleskopickou sedlovku, je váha enduro kola v eLku 12,56 kg opravdu hodně dobrá a to Yeti avizuje, že dokázalo v rámci nejnovější evoluce tohoto rámu TURQ ušetřit díky lepšímu karbonu dalších 265 gramů!!! Zkrátka a dobře bojím se, abych takhle lehký kolo někde nerozštípal, i když vím i cítím, že má pevnosti na rozdávání.

Druhé, co mě zaujalo, je posez. Na eLko má totiž tenhle jeťouch překvapivě dlouhý posez, až jsem v jednu chvíli začal pochybovat o tom, zdali mi nedali větší XLko. Enduro stroje totiž bývají přeci jenom minimálně pocitově kratší, nicméně mě tenhle styl náramně sedí a vůbec se nesnažím ho nijak zpochybňovat. Na enduro je tu možná až příliš dlouhý představec, tipuju sedmdesátku. Jak vysoký asi bude majitel tohoto kola, říkám si v duchu, přemýšlejíc o tom, jak asi velké by bylo eMko a naopak jaká koza je asi XLko?

Nebát se tlumičů

Ano, přiznejme si to, jsem jeden z těch, kteří si myslí, že celoodpružené kolo by nemělo mít možnost naprostého lockoutu, protože proč si člověk kupuje celoodpružené kolo? No přece proto, že chce zadní odpružení, ne? Yeti SB6c je doslova oázou aktivního odpružení, a tak ačkoliv chvilku laboruju s ideálním natlakováním Foxu, nakonec se dobírám stavu s asi 30% SAGem, který dává kolu neuvěřitelnou aktivitu, mechovost, plynulost a nepostřehnutelnost toho, kdy kolo zajíždí hlouběji do zdvihu a kdy z něj naopak utíká. 150 mm je zde využito naprosto příkladně, což detekuje gumička na pístnici, kterou téměř po každé jízdě nacházím cca 5 mm před koncem pístnice, přesto nikdy nedosedám na koncový doraz. Výborný. Dílem za hladkost chodu obou odpružených jednotek může samozřejmě i Kashima povrchovka a skutečnost, že kolo na test dostávám již řádně zajeté, nicméně tak to má být.

Jsa si vědom toho, že bude mít bike i přes poměrně velký zdvih poměrně slušné stoupací ambice, beru si ho letos mimo jiné na jeden z výletů na singly v Jedovnici. A mé předpoklady se tam stoprocentně plní. Yeti nejenom že se výjezdů vůbec nebojí, ale doslova do nich letí. Pravda, musel jsem oba Foxy mírně přiškrtit a jasně jim dát najevo, že ve výjezdu nepotřebuju jejich plnou účast, ale i v prostřední poloze tlumení se bike nenechal dlouho pobízet, aby vyrazil vpřed.

Sečteno a potvrzeno, ve výjezdech jsem byl doslova nadšený z toho, jak jde bike za pedály a okamžitě reaguje na přišlápnutí i zvolnění. Přitom nejenom že nemá tendenci požírat vaší energii, ale naopak mi přišlo, že ze mě samotného dokáže vyždímat dokonce ještě víc, než ve mně je :-). Výborně to bylo vidět třeba v několika téměř 180 stupňových stoupacích zatáčkách, kde máte adrenalin mimo jiné i z toho zvolit ideální stopu pro své přední kolo, které se doslova dere vpřed a občas tak bylo na hranici řízeného smyku.

Opravdu naplno si ale užijete odpružení až z kopce dolů a v plně otevřeném stavu. Těžko se to přesně popisuje, to musíte zažít. Reakce na větší i na menší nerovnosti je okamžitá. Aktivní mechový chod vás jakoby odděloval od nerovností terénu, aniž byste ztráceli tolik potřebný grip a kontrolu nad tím, kam potřebujete kolo vyslat.

Bike kopíruje terén prostě skvěle. Předek i zadek je perfektně sehraný a nestane se vám, že byste měli někdy nouzi o milimetry zdvihu, jako tomu bývalo u modelů, kterým Yeti dávalo do vínku o 20-30 mm vzadu méně než vpředu.

Delší posed, nebo alespoň pocit z něj, na mě působil v tomto případě sice zprvu nezvykle, ale za pár hodin jízdy jsem si na něj zvykl a přizpůsobil se bez toho, abych uvažoval o nějaké zásadnější změně pozice sedla. V podstatě musím říct, že na traily i běžně ježdění po lese je tohle nastavení ideální a nemusíte se vůbec bát s ním absolvovat ani osmdesátikilometrový celodenní švih. Naopak, kde narazíte na jeho limity, jsou prudké techničtější zatáčky, kde jde sedlovka dolů a vy potřebujete zalomit kolo za stromem co nejrychleji to jde. Tady můžete narazit na pocit z toho, že jste dlouzí a že za vámi zadek prostě tak nějak "vlaje" v závěsu. Na druhou stranu střelba po rovince ve sjezdových pasážích je jistější, klidnější a díky skvěle reagujícímu odpružení může být i rychlejší.

Krátce se zmíním ještě o komponentech. 1x11 Sram s dvaatřicítkou vpředu, dvaačtyřicítkou vzadu je pro tento typ kola s 27,5" koly zřejmě ideální a univerzální. Dokážu si asi představit, že budou sjezdaři pokukovat po čtyřiatřicítce, ale s tou toho pak zdaleka tolik nevyjedou směrem nahoru. K funkci řazení nemám naprosto připomínky. Krátký chod, přesné polohy jednotlivých zařazených převodů i jasná zvuková identifikace přeřazení je dnes u Sramu běžnou záležitostí od základní po nejvyšší sadu. Docela mě pak překvapila agilita a spolehlivost osazených brzd. Jejich brzdný účinek byl naprosto v pořádku a ačkoliv jsem neměl možnost otestovat v nějakém delším náročnějším sjezdu i jejich odolnost před vadnutím, jeden prst bez problémů vždy stačil k bezpečnému zastavení nebo zpomalení.

Závěrečný verdikt

Hledej chyby, říkám si vždycky, když osedlám nový testbike v duchu a říkám to i dalším testerům v redakci. Někdy je to více, jindy méně snadné, ale někdy je to téměř nemožné. Ačkoliv jsem sám příznivcem spíše větších 29" kol, rozhodně nepatřím mezi jejich skalní zastánce až za hrob, ale v duchu se musím přiznat, že jedinou "chybu", kterou jsem ochoten na tomto kole pojmenovat, je skutečnost, že je to sedmadvacítka a to prosím berte opravdu s nadsázkou.

Yeti SB6 je výjimečný bike, který se od ostatních enduro kol v lecčem liší, přesto si ho okamžitě zamilujete. Díky jeho skvělému odpružení by si ho určitě neměli pořizovat hltači kilometrů a cyklostezkaři, i když umístění do garáží zbohatlíků, kteří na něm najedou sotva pár stovek km za rok asi nebude ničím výjimečným kvůli jeho ceně a prestiži. Pokud se na něj ale rozhodnete našetřit, odvděčí se vám opravdu výjimečnými zážitky, protože schopnosti technologie Infinity Switch jsou prostě jedinečné.

Vybírat můžete z několika barev, mnoha možností osazení, nebo si koupit jenom samotný rám s tlumičem a postavit si kolo přesně podle svého gusta. Počítat ale budete muset s investicí minimálně mírně nad sto tisíc za samotný rám, přičemž testovaný bike vyšel zhruba na dvojnásobek.

Kompletní info o cenách a dodacích možnostech zjistíte na stránkách českého zastoupení značky www.yetibikes.cz.

Fotogalerie