Redakční

Tři vrchy Vysočiny ze sedla

To takhle vylezete za krásného čtvrtečního odpoledene z auta v Rakousku pod Dachsteinem a na terásce přijemného hotýlku se u pivka rozvalují kolegové z jednoho našeho cyklistického měsíčníku. Prý jestli mám taky někdy volno... Takže o víkendu sděluji bossům, že si beru dovolenou. Válení s holkama u bazénu odpadá, protože je hnusně a tak vymejšlím plány, že bych mohl zase někdy na bika. Třeba závodit, když už, že?! To jsem dlouho nedělal. Dobře.

Tři vrchy Vysočiny 2008Trek maraton Přes tři vrchy Vysočiny, zařazený v Galaxy Sérii už jsem jel asi třikrát. Byl to před pár lety můj první maraton - málem jsem tam tenkrát chcípnul a od té doby mi nikdy na závodě, respektive po něm, nebylo hůř. Letos je nová trať a z mé letní rezidence je to kousek. Pojedeme tedy tam!

Nějaký základy formy mám (v zimě jsem se válel nejdřív s Gunn Ritou u bazénku na Malorce, pak s Ivánkem u moře v Turecku a kopce jsem potrénoval před dvěma týdny v Dolomitech), takže už to jen doladím v pátek v Třeboňské pánvi. 30 kilometrů, 2 točené zmrzliny, naražený bok a odřený loket. Výborně, ráno hurá do Cerekve!

Musím se přiznat, že na pořádném českém závodě (někdo tomu říká "hnoják") jsem nebyl už dlouho. V posledních týdnech jsem byl víc v Itálii než doma a tak mi atmosféra před kultůrákem v Cerekvi hned vyvolala úsměv na tváři a jakousi vnitřní radost, že jsem zase tady. Přihlašuju se na "padesátku" a za čtyřistapade dostávám oblíbenou igelitku s letákama, bidonem a divnou destičkou. Prej je to čip a mám si ho dát na tretru. Ha, pro mně novinka.
Zrovna startuje pětaosmdesátikilometrová trať. V první lajně jsou Džobr a Lukin z Meridy, Zdenda Kříž a další borci.

Tři vrchy Vysočiny 2008

Krátká přichází na řadu o půl hodiny později, tedy v jedenáct. Vzpomenout si, co všechno potřebuju k závodění je docela fuška. Auto a foťák svěřuju přítelkyni. Na startu se tísní asi čtyři stovky závodníků. Je dobrý zase kolem sebe vidět normální kola a ne jen vyšperkovaný karbonový Scotty, Kanóny a Spešly starý maximálně rok dva.
Drze, ale nenápadně poslouchám sousedy soupeře, zřejmě místní, a dozvídám se, že trať je de facto úplně jiná, než jak jsem ji znal. Príma. Prej nějaká hustá sjezdovka nahoru a hodně prudký a nebezpečný schody dolů, který se nemaj skákat. Dostávám starťák, jak snad nikdy a začínám si říkat, jestli jsem si nenas*** do treter a neměl si radši vzít foťák a jít se válet někam do pole a fotit holky jako normálně. Z přemýšlení mě minutu před startem vytrhuje blonďatá slečna závoďačka pár řad předemnou, která volá něco jako jestli jí někdo nemůže vyměnit duši.
Ozývá se startovní výstřel a za chvíli už jedem. Závodíme!

Tři vrchy Vysočiny 2008

Balík projíždí městečkem, kde ale po pár stovkách metrů z ničeho nic chybí asfalt. Kličkuje se po rozkopané silnici s vyčnívajícíma kanálama, přenosnýma značkama apod. Pak už se frčí alejí po široké mírně se zvedající silnici kamsi někam. Zkouším se prohákovat někam dopředu, ale čelo už je dost daleko. Nečeká se. Dneska asi nevyhraju. No neva, příště...

Po cca kilometru a kousku se najíždí do terénu a brzy následuje sjezdík po lesní cestě. Vzhledem k počasí v týdnu mě překvapuje, že ani není moc mokro. To je dobře. Ne snad že by mi vadilo bahno a louže, ale po půl roce jsem si umyl kolo, tak aby to aspoň chvíli bylo vidět. Vyjíždí se na pole. Krajinou se táhne krásnej had. Po trávě mezi loukou a obilím a pak po šotolinový cestě okolo štylovýho křížku. Prostě paráda. Úplně přestávám myslet na to, že už moc nemůžu a mám z toho takovou divnou úchylnou radost.
Postupně se propracovávám místečko po místečku dopředu a chvíli srabácky odpočívám v příjemném háku blonďaté slečny na luksusním karbonovym Isaacu.

Tři vrchy Vysočiny 2008

Poměrně snadno se dostáváme na první kopec Křemešník, odkud následuje příjemný technický sjezdík. Jedu jak idiot, kterej sedí poprvé na kole, přední kolo se sjetym Ralphem neovladatelně baletí na mokrejch kořenech, na sto metrech třikrát málem ležim, ale kupodivu jsem pár lidí i předjel.

Vyjíždíme v Novém Rychnově, kde je občerstovačka. Není dopředu značená, polejvám se jonťákem a jedem dál. Po pár šlápnutích tu jsou obávané schody. Je jich asi šest, možná sedm. Sešla se tu celá vesnice. Fandí, aby pak mohli koukat na ty držky. Klasika :-) Kdo jezdí v Praze pravidelně machrovat na Stalina, nemůže mít problém, takže to tam napohodu posílám.
Asfaltovej kopec, rovinka, frčí to pěkně a najednou divnej plůtek přes cestu. "Kam tady?!" ptám se pána co tam postává. Prej že nahoru! Řikam jakože cože a on že ať nekecam, že v mým věku už by tam byl, tak ať koukám šlapat.
Široká louka, kopec slušnej a na straně stojej sloupy spojený lanama. Jo, je to sjezdovka na Čeřínku. A jelikož se v zimě jezdí dolů, tak je snad pravidlo, že v létě se musí jezdit nahoru. Řadim kašpárka, zarážím sedlo do příslušných míst, jazyk lepim na představec a drápu se cca 300 metrů vzhůru. Ťapat pěšky tu nechci, bolely by mě pak nohy, takže se držim v sedle. Na konci je vrchařská prémie. Kdo tu byl první tentokrát vůbec netušim, ale už jsou pěknou dobu pryč...
Jako odměnu čekám nějakej pěknej sjezdík. Bohužel nic extra, ale hlavně že to jede samo a rychle. Značení je, řekl bych, vcelku dostačující. Váhám jen asi na dvou místech. Občas stojí i nějaká pěkná slečna ukazovatelka. Lidi ve vesnicích příkladně fandí. Český krávy sice nejsou tak hezký jako ty italský, ale jsou tu, takže další malé plus pro pořadatele. Atmoška musí bejt.

Tři vrchy Vysočiny 2008Začínám cejtit, že mi to přestává táhnout. Kolo mám nový, terpve dva roky, takže jsem ještě nestih namontovat tacháč. Říkám si, že každou chvíli už bych se měl připravovat na špurta, ale soupeř spolubojovník mě usazuje zpátky na sedlo. Prej eště dvacet. Aha. Je čas otevřít kouzelnej červenej pytlík, který mě stál asi 83 peněz. Nepochybně bude skvělej a výrazný posun ve výsledkové listině mě ještě čeká. Rázem (a to doslova) ho mám všude po řídítkách, rukavicích a stehnech. Supr, troška tam i zbyla.

Co trochu nechápu je, že si občas připadám, že jako jedinej, kterej si ten oblemcanej pytlik strká zpátky do dresu a jednoduše ho nevyhodí. Na trati se válelo dost bordelu. Obaly od tablet, tyček, gely, injekční stříkačky atd. Jasně, chápu, že to občas z ruky při tom fofru vyskočí, ale na rovný asfaltce?! V Rakousku a Itálii jsou teda asi asfaltky rovnější, protože tam ten bordel nemaj, i když jede lidí x-krát tolik...

Dost moralizování - závodim. V Batelově mě překvapuje druhá feedzóna, takže se podruhé polejvam jonťákem.
Začíná mi sekat. Jo, po čtyřiceti kilometrech. Nekecam! Skrz lejtka obalený tukem koukam, co to jedu po rovině za babskej převod a na silnici se kolem mne přežene pár lidí. Takticky čekám na skupinku za mnou. Na další silnici to z kopce pěkně fičí, mijíme rozstřelenýho asizajíce a párkrát se prostřídáme, ačkoliv jsem původně chtěl bejt nefér a pošetřit něco v háku. Prostě Tour hadr. Křižák si teď určitě připadá stejně jako já!
Na rovině vítězí psychika a říkám si, že končim, že se za nima nebudu honit. Najednou koukám, za rybníkem cíl. Nový náboj je tu. Jeden borec končí na lávce v trávě, přes druhýho jdu na tom malym brdku v křoví, dalšího jsem vosolil na silnici za mostem a ostatní tři jsou nějaký moc rychlý na mně. Konečně cíl! Škoda, že nějak přestávám vidět. Trochu černo před očima z toho velkýho závodění!

Tři vrchy Vysočiny 2008

Pohodička u rybníku, gulášek s chlebem a točená žlutá limonáda mi dělaj dobře. Tohle na svěťácích a mistrácích světa prostě nemaj! Od zoufalce na 167. místě mají za sobotní den pořadatelé pochvalu a to i přesto, že jsem nevyhrál nic v tombole. Jako vždycky. Trať mě mile překvapila. Vyvážená, poměrně dost v lesích mimo cesty, sem tam pěknej sjezdík, kopce nahoru taky zábavný.

Jinak aby to nebyl článek jak se říká "vo hovně", tedy s nulovou informační hodnotou, tak na dlouhé trati vyhrál Milan Bachman z týmu Pell's. 85 kilometrů s převýšením 1600 metrů si střihnul za tři hoďky 22 minut a 32 vteřin. Druhý Milan Fajt (CK Hakr Brno) ztratil přes minutu a půl. Třetí místo pak uzmul Standa Bambula (CT Budvar Tábor) před Pavlem Bartoňem (Eurofoam) a pátý dojel Zdenda Kříž (VIG Racing). Z žen byla nejrychlejší Jana Matlášková (Cyklo Jiřička) před Martinou Pelánovou (Hervis) a Evou Haškovou (Hepos Plzeň). Ohledně výsledků byly v cíli trochu dohady. Údajně do cíle přijel první reprezentant Honza Jobánek a to ještě před zaváděcí motorkou, takže byl diskvalifikován.

Tři vrchy Vysočiny 2008

Krátší trať ovládl Václav Strnad z TJ Favoritu Brno, který o minutu porazil Tomáše Stunu (CK Plastochem) a třetí dojel Martin Hunal z Velosportu Valenta. Zlato v ženské kategorii patří Evě Skalníkové, stříbro pak Markétě Drahovzalové v Bike Clubu Kutná Hora a bronz Karolíně Stolařové z České spořitelny MTB.

Kompletní výsledky najdete ZDE


Foto: Kristýna Marková

25.07.2008 - Redakční - autor: Michal Červený - 8089x marathony maratony blog
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. PozvánkyTuto sobotu startuje v Dejvicích tradiční Pražská 50
    Tuto sobotu startuje v Dejvicích tradiční Pražská 50
  2. PozvánkyOblíbená 24hodinovka Těžká Pohoda opět bude!
    Oblíbená 24hodinovka Těžká Pohoda opět bude!
  3. Ostatní závodyKrál Šumavy je letos z Německa, královna je hrdinka
    Král Šumavy je letos z Německa, královna je hrdinka
  4. ZávodyFotogalerie: Absa Cape Epic 2013 1/2
    Fotogalerie: Absa Cape Epic 2013 1/2
  5. ZávodySvaťa Božák bojuje v RAAM fotogalerie
    Svaťa Božák bojuje v RAAM fotogalerie
  6. ZávodyFotogalerie: Úsměvy z Helfštýna
    Fotogalerie: Úsměvy z Helfštýna

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #7 Kory - vloženo: 18.07.2009 v 16:40:49

    Ahoj, moc pěkně napsaný.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #6 Lukáš - vloženo: 01.08.2008 v 15:37:05

    souhlasím - Pěkné počteníčko. Dokonce mám ze závodu i podobné zážitky...

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #5 kámen úrazu - Katka - vloženo: 30.07.2008 v 10:24:25

    Perfektní, vtipný report. Díky za něj a už te´d se těším na další.

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #4 Jan Němec - vloženo: 25.07.2008 v 20:19:53

    uff, bolí mě břicho - Teda pěkně děkuju! Dlouho jsem se u počítače tak nechlámal. Připadal jsem si jak debil, když jsem si ve veřejný internetovym kafé utíral slzy smíchu. No, zkuste Michale jezdit častěji. Díky.

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #3 Mike - vloženo: 25.07.2008 v 11:52:48

    ty jo čéče, fakt dobrej report, jinak články o závodech nečtu, ale tohle mě docela bavilo, fakt. Aspoň sem hoď příště zadeček tý bloncky na Izákovi :)) Teď mě napadá, co ho sehnat do testu? Třeba by ti ho půjčila a třeba něco vís .....:))) hmm

    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #2 Rades - vloženo: 25.07.2008 v 09:22:19

    Karma+ - Velky dik, taky vtipny, trefny, jasny report v bajkerskom jazyku, bez vulgarizmov, som necital uz strasne davno.
    btw - ten dres mtbs na fotke je celkom fajn, da sa niekde zohnat?

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #1 Palos - vloženo: 25.07.2008 v 07:52:31

    Super pěknej článek docela jsem se pobavil, ale příště do fotek taky nějaký ty ,blonďatý bajkerky,..

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744