Redakční

Zasněžené mistrovství aneb moje bílé království

Ve středu 18.2. začalo v Liberci mistrovství světa v klasickém lyžování. Největší sportovní podnik v historii naší země. Mistrovství, které více jak rok plnilo titulní stránky novin. Pro mnohé lidi nenáviděné a proklínané. Nechme nyní polemiku stranou, jestli mělo být či ne.

Organizačnímu výboru se podařilo dostát závazku a šampionát připravit. Středa byla dnem D, kdy v liberecké Tipsport aréně zahajovací ceremoniál odstartoval 12 dní naplněných lyžováním a skoky v té nejvyšší možné sportovní kvalitě. Mě osobně jako fotografa lákala možnost vidět šampionát z druhé strany, skrze hledáček fotoaparátu. Navíc, když bydlím nedaleko odtud. Prvním krokem pro účast bylo získání akreditace. Bez ní to zkrátka nejde. Akreditaci se přes menší peripetie nakonec podařilo získat a já jsem si s klidnou hlavou mohl projít program mistrovství a připravit se na něj.

Liberecké areály Vesec a Ještěd jsem znal již z dřívějška. Na jaře loňského roku jsem pro OC fotil světové poháry skokanů, běžců i sdruženářů. Určité zkušenosti jsem tedy měl, přesto mě bylo jasné, že MS je jiná liga než SP.

Sám jsem byl zvědavý, o kolik se to nyní bude lišit. Mezi fotografy prestižních mezinárodních agentur a periodik jsem si připadal drobet nesvůj. Oblékl jsem si přidělenou zelenou vestu a zařadil se do davu stejně označených kolegů. Pořadatel nás všechny společně převedl z prostor media press centra zadním vchodem do arény. Fotografové měli přesně vyčleněný malý prostor hokejové střídačky, odkud bylo z boku vidět na pódium.

Silně stísněné podmínky umožňovaly pouze omezené focení. Opustit místo u hrazení znamenalo fotit ze třetí, čtvrté lajny s foťákem nad hlavou. Grrr. V tom presu jsem si připadal jak japonský turista v hloučku fotící na Staromáku orloj. A přejít úplně někam jinam nešlo, ochranka byla neoblomná. Zkrátka nic příjemného. O nějakém kreativním focení jsem si mohl nechat jenom zdát.

Samotný zahajovací ceremoniál začal okolo 20h. O jeho průběhu se moc rozepisovat nebudu. Celé to na mě dělalo dojem, že jsem svědkem zahájení olympiády. Estrádními prvky nabitý večer jakoby kopíroval velkolepou show LOH v Pekingu. Akce střídala akci, do toho se přidávaly rytmické bubínky a u hrazení hojně rozseté hořáky „plivaly“ do výše oheň. V programu mě už chyběli jenom cvičené opičky a medvědi na kolech. Středeční mega večer zakončilo vystoupení anglické rockové legendy Deep Purple.

Druhý den se už startovalo naostro na závodních tratích ve Vesci. Bezpečnostní opatřeni jsou i tady velmi přísná. Jako akreditovaný fotograf se mohu na stadionu a jeho přilehlých prostranstvích, kam neakreditovaný člověk vůbec nesmí, pohybovat velmi omezeně. Snaha zdokumentovat přípravu závodníků nebo jejich zákulisí je nekompromisní ochrankou zmařena hned na počátku.

První závod čtvrtečního dopoledne obstaraly ženy během na 10 km klasicky. České reprezentantky po odchodu veleúspěšné Kateřiny Neumannové nemají mezi sebou žádnou běžkařku, která by mohla pomýšlet na stupně nejvyšší. Nejzkušenější z nich, Kamila Rajdlová, se po mateřské přestávce snaží dojíždět v první dvacítce SP. Pro ostatní holky je úspěchem dosáhnout na bodované umístění, tedy dojet do třiceti.

Před závodem byla odborníky za největší favoritku pasována vedoucí závodnice SP Polka Justina Kowalczik, která je nejen svými výkony, ale i pro ni typicky „nahrbeným“ stylem, nepřehlédnutelná ve startovním poli. Na paty jí měla šlapat Finka Aino Kaisa Saarinen. Druhá jmenovaná byla v cíly nakonec šťastnější a po zásluze vyhrála. Druhé místo si z Liberce odvezla Italka Marianna Longa bronz putuje zásluhou Kowalczik k našim severním sousedům. Z našich závodnic dojela nejlépe na 25. místě Kamila Rajdlová. Na nejlepší Finku ztratila 2:07 min. A divácká kulisa: na závod se prodalo 5300 vstupenek.

Pátek byl pro skalní fanoušky Lukáše Bauera dnem, který měli dvakrát podtržený v kalendáři.
Běžela se totiž jeho oblíbená 15 klasicky s intervalovým startem. Na Lukáše byl novináři před startem vyvíjen značný tlak, zdali po zdravotních problémech poběží a pokud ano, jestli má na vítězství. Loňská famózní forma, kdy Lukáš vyhrával co se dalo, se letos neopakovala. Zcela jasnou prioritu v přípravě pro nejlepšího našeho závodníka mělo až liberecké MS. Lukáš do závodu nastupoval s odhodláním se poprat o jednu z medailí.

Při rozjíždění měl na sobě oranžovou vestu a na ní bylo dopsáno - Lucky Boy. V duchu jsem si říkal: Bude jím i po závodě? Těsně před startem se změnily podmínky, kdy se lehce oteplilo. To stačilo, aby se prachový sníh, který už několik dní ustavičně padal na Vesec, změnil na mokrý. Servismani z toho nebyli vůbec nadšení. Lukášův dvorní „servisák“ Vít Fousek se nakonec rozhodl pro lyže staršího data výroby a místo klasického stoupacího vosku vsadil na skluznici s mikrokontaktem.

Do závodu odstartoval český borec jako třetí od konce nejsilnější skupiny a hned na prvních mezičasech se usadil v čele. Risk s volbou lyží vyšel. Nastolené vysoké strojové tempo Lukáš vydržel až do cíle. Zlato mu uniklo o 6,3 sec. ,neboť Estonec Andrus Veerpalu dokázal v posledních kilometrech neskutečně zrychlit. Zkušený estonský závodník již veteránského věku nebyl před startem v roli hlavního favorita a jeho vítězství bylo pro mnohé spíše překvapením. Třetí místo a bronzovou medaili získal mocným finišem Matti Heikkinen.

Pořadatelé oznámili, že lístků s datem 21.2. prodali 14500 ks.

I když Lukášovi „zlatá“ nevyšla, po závodě byl navýsost spokojený. Hned v prvním závodě si splnil cíl, s kterým do Liberce přijel. Další závody už může jet bez tlaku. Jak je vidět formu má, pokud u něj nebudou zdravotní komplikace, může mu páteční úspěch jenom pomoci. Nemuselo by tak zůstat pouze u jedné medaile.....

Držme palce do dalších bojů Lukášovi a dalším českým reprezentantům. Kdo by se chtěl do Liberce na Lukáše i ostatní přijet podívat a povzbudit je v následujících závodech, má ještě šanci. V programu šampionátu jsou ještě závody družstev, sprinty a závěrečný maraton.

A pro vás, kteří pojedete do Vesce poprvé, přidám několik informací přímo z místa:
Cena vstupenek není tak hrozná, 250 Kč za stání u trati. Děti do 12 let v doprovodu mají vstupenku zdarma. MHD po celém Liberci je zdarma. Výstupní zastávkou je pro diváky kruháč ve Vesci, poté se musí jít necelý 1 km pěšky. Silnice a cesty do areálu jsou poměrně dobře značeny.

Parkovat je možno na oficiálním parkovišti P1 za 300,- (za obyčejné stání na dálnici je to dost). Kdo si dá trošku práce, může zaparkovat jinde a zadarmo. Avšak v centru města se zadarmo nepokoušejte parkovat. Na každém rohu jsou značky zákazu zastavení nebo placená stání. Městská policie to má pod kontrolou.

Divácké návštěvy jsou spíše slabší. Na druhou stranu má to výhodu, že se dá okolo tratí volněji pohybovat a najít si snadněji svoje místečko ke koukání. !!! Při pohybu v areálu si dejte pozor na velmi kluzké přístupové silnice, vychozené divácké cestičky na loukách, i na lávky nad tratěmi. Všude je na zemi nechutně uklouzaný sníh. O nečekané pády není nouze.

Ze zasněženého Liberce Vás zdraví Miloš Lubas.

23.02.2009 - Redakční - autor: Miloš Lubas - 12374x cestovani cemba
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. PozvánkyČeMBA školení trailbuildingu na Trutnov Trails bude mít hosta z Whistleru
    ČeMBA školení trailbuildingu na Trutnov Trails bude mít hosta z Whistleru
  2. PozvánkyČeMBA setkání trailbuilderů 2015
    ČeMBA setkání trailbuilderů 2015
  3. OstatníČeMBA a WTB uzavřeli partnerství
    ČeMBA a WTB uzavřeli partnerství
  4. OstatníAfrické putování je v půlce, Čechům pomáhají místní bikeři
    Africké putování je v půlce, Čechům pomáhají místní bikeři
  5. OstatníČeši se znovu pouští do Afrického putování, letos do Namibie
    Češi se znovu pouští do Afrického putování, letos do Namibie
  6. OstatníV Beskydech byly otevřeny nové stezky: Singletrails Bílá
    V Beskydech byly otevřeny nové stezky: Singletrails Bílá

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744