Cannondale Habit 2016 přichází

Habit = nová rámová platforma

Při prvním pohledu na nový rám Habitu se vám vybaví hned několik souvislostí. Podobnost s některými částmi Scalpela, otazník ohledně zero pivot zadní stavby, použitý průměr kol nebo již zmíněné otazníky související s cílením kola a jeho obrovské škály nabízených variant. Pojďme si nyní všechno probrat pěkně popřádku a odpovědět na většinu otázek, které si běžný smrtelník v souvislosti s tímto kolem může pokládat.

Musí být lehký, musí být obratný, musí držet stopu, ale současně také umět rychle zatočit. To jsou v podstatě nejenom cíle Cannondalu, které si konstruktéři této značky dali při tvorbě nového modelu, ale je to současně i nepsaný zlatý grál trailbiků.

Rám Habitu byl navržen tak, aby co do funkce i vizáže umožňoval to stejné jak hliníkovému, tak karbonovému biku. Konstruktéři proto navrhli celkem tři varianty tohoto kola. Nejvyšší modely jsou postaveny kompletně na BallisTec karbonu, prostřední specifikace mají karbonový pouze přední trojúhelník, který je doplněný o hliníkovou zadní stavbu a základní modely jsou pak kompletně hliníkové.

Zero Pivot nově

Cannondale se netají tím, že sází na jednoduchost zadní stavby, spojenou obvykle s přepákovaným jednočepem. V případě Habitu jde o jakýsi kompromis mezi karbonovým a hliníkovým scalpelem. Jestliže je zadní stavba karbonového Scalpela postavena na ryzím bezčepovém systému, zatímco hliníková verze téhož modelu pracuje se dvěma čepy, tak novinka Habit se nachází přesně uprostřed, protože pracuje s jediným čepem umístěným v úrovni řetězu a využívá flexibility materiálu horních vzpěr zadní stavby, které se musí přizpůsobit chodu vahadla spojující systém s tlumičem.

Zajímavé na této konstrukci je, že identický princip funguje jak u karbonové, tak hliníkové zadní stavby. Zatímco u karbonu není tato funkce žádnou novinkou a k vidění již v minulosti několikrát byla u různých výrobců, hliníkový swingarm zero pivot je poměrně slušným unikátem. Cannondale se v tomto ohledu holedbá, že vývoj tohoto řešení tkví jednak v nových možnostech zpracování duralu, se kterým mimochodem pracuje již déle než 20 let, jednak se opírá o dlouholeté zkušenosti pružných konstrukcí u letadel, kde na podobném principu padesát let funguji konstrukce křídel pohybující se ve vertikální rovině jak při samotném letu, tak po přistání.

Tlumič je se zadní stavbou propojen buď hliníkovým vahadlem u levnějších modelů, nebo karbonovým vahadlem u modelů dražších a uvnitř hlavního i vahadlového čepu pak najdeme nové dvoudílné duté čepy ESC TC Pivots, kterými Cannondale dociluje kompromisu mezi tuhostí a hmotností.

Geometrie je základem

Vytvořit ideální geometrii pro tu kterou disciplínu je většinou závislé na preferencích osoby, která má návrh kola na starosti. V tomto případě šli konstruktéři zcela jasně ve stopách loni představeného modelu FSi.

Základem obratnosti a výborné ovladatelnosti kola je kombinace 68° hlavového úhlu a nejnovější generace Lefty 2.0 vidlice s 50 mm ofsetem. Přední rámový trojúhelník je delší zatímco zadní stavba je naopak kratší, konkrétně 429 mm.

Pro lepší pocit z ovladatelnosti jsou osazena 760 mm široká rovná řídítka spolu s 60mm představci, takže diktovat přesný směr není žádný problém.

A co se týká rámu, musíme zmínit ještě jeden fakt a tím je speciální flat mount uchycení zadní kotoučové brzdy. Protože konstrukce zero pivot využívá flexe horních vzpěr zadní stavby, nemohl být adaptét kotoučové brzdy umístěn blízko zadní patky, aby neovlivňoval symetrické síly působící na obě vzpěry. Proto se vlastní uchycení v rámu omezilo pouze na dvojici malých oček, do kterých je našroubován adaptér spojený se samotným brzdovým třmenem.

Vývojáři Cannondale byli navíc údajně také u zrodu obdobného uchycení kotoučovek u silničních kol, které Shimano letos "uzákonilo" pod pojem flat mount a není tak vůbec nereálné, že se podobný standard brzo nezačne objevovat i u horských kol místo dnes hojně používaného postmountu.