Canyon představil na Madeiře nový Spectral 2018

Spectral na vlastní kůži

Jak už jsem říkal v úvodu, Canyon nás odvezl na Madeiru nejenom proto, aby do nás nalil spolu s pivem a místním alkoholicky ovocným ponchem haldu teoretických informací, specifikací, čísel a formulací, ale také proto, aby nás na své novinky dostal fyzicky a pěkně do terénu, který je pro ně na tomto ostrově jako dělaný. Během obou testovacích dní se o nás starala partička hochů, která měla letos zjara na starosti i premiéru tamního enduro závodu prestižní světové EWS série, takže o zábavu nouze rozhodně nebyla.

Kromě místňáků a chlapců z Canyonu měl skupinku označenou jako "Spectral group" na starosti jako průvodce také tovární jezdec Joe Barnes, který v mnoha případech sloužil jako předjezdec a průvodce při zdolávání náročnějších pasáží enduro RZ, na které jsme se hned během prvního dne samozřejmě také podívali.

Jelikož nám počasí moc napřálo a střídavě po oba testovací dny pršelo, neměli jsme náš pobyt na Madeiře rozhodně zadarmo :-) Spousty bláta a klouzavých kamenů prověřily nejenom naše jezdecké kvality, ale také v některých ohledech ne zcela optimální obutí (spíše do sucha) našich testbiků, díky kterému asi většina z nás skončila nejednou na zemi, naštěstí však s minimálními následky na zdraví či materiálu.

Na druhou stranu se nám místní prostředí párkrát odměnilo nádhernými výhledy na Atlantik z útesů nad ním, kde jsme se proplétali mezi zelenými hvozdy. V odpolední části, která už za sucha a občasného slunce trvala téměř do setmění, jsme si pro změnu mohli vyzkoušet i to, jak biky zvládnou nějakou tu skalku skok či dlouhé schody.

Osobně musím říct, že nový Spectral funguje. V pár šlapavých pasážích potvrdil, že se zadní stavba téměř ani nehne, a přitom při nájezdu do terénu funguje aktivně a spolkne vše, co spolknout umí. Divoch Barnes nám ale podle mě naplánoval o poznání drsnější terén, než pro který je Spectral hlavně určený, protože občas jsem si připadal, že jsem za hranou a do konkrétní pasáže by se mi víc líbila alespoň 65 stupňová hlava a 160 mm zdvihu. Na druhou stranu jsme si ale mohli vyzkoušet opravdu hodně poloh tohoto kola na různých podkladech i situacích.

Co mě trošku na novém Spectralu vadilo, byla možná až příliš vysoká hlavovka a vůbec relativně vysoko položená řídítka. Pravdou je, že jsem měl možnost si ještě přeskládat pár podložek pod představcem jinak a to jsem neudělal, ale otázkou je, jestli by se to zlepšilo...

Jinak co se týká zábavnosti a především zatáčivosti, tak chápu, proč Canyon nešel u nové generace Spectralu do devětadvacítek. Těžko říct, jestli by byl schopný se alespoň přiblížit s velkými koly tomu, co dokáže v utažených točkách předvést 27,5" Spectral. Místy jsme totiž jezdili i tak drsný vracečky, že jsme se blížili limitům IPU ochránce zamčení řídítek a bylo nutností něco provést se zadním kolem, aby se dalo ze zatáčky odjet.

Na druhou stranu ale musím říct, že v rychlejších sjezdech kolo rozhodně nepůsobilo nějakým nestabilním dojmem. Pravda, tankovitosti některých "sjezdových" enduro devětadvacítek nedosahuje ani náhodou, ale to ani nebylo cílem, spíše naopak. Canyon si prostě jasně určil priority, těch se drží a nechce nikoho přesvědčovat za každou cenu.