Gravel Blinduro 2019. Stále komorní a výborné

Závodění na gravel kolech není v Česku příliš časté, proto nám ojedinělý koncept Gravel Blinduro tak nějak učaroval. Jaký byl jeho druhý ročník?

Autor: Jan Němec
Foto: Robin Nevřala, Jan Němec
Gravel Blinduro 2019. Stále komorní a výborné

Zase na vlastní kůži aneb naše parta Koko-MTBS

Letos jsem s sebou nevzal nadupané machry v dresu MTBS Racing, víkendové dobrodružství se mnou zcela dobrovolně absolvovala dvojice kamarádů Kuba a Kamil z Kokostezek. Tak nějak jsem tušil, že by se zrovna jim mohl podnik zamlouvat. Oba si pořídili své vlastní gravel biky, a tak bylo třeba je řádně otestovat v závodním nasazení. Pro oba to byla první zkušenost, tak pro mne, doslova protřelého štěrkoletce, už druhá.


Zatímco já sám jsem vyrazil na zapůjčeném ocelovém oři Norco Search XR vybaveným výborně fungující sadou Sram Rival na kolech 700cx42 s duší, Kuba si pro své štěrkoletecké vyjížďky vybral karbonový model Giant Revolt Advanced 2 vybavený pohonnou sadou Shimano 105 a vlastními Giant brzdami. Kamil pak sedlal černého šviháka Trek Checkpoint SL 6 vystrojený sadou Shimano Ultegra. Jak Kuba, tak Kamil jeli bezdušová kola 700Cx42 s Squirt mlékem.


A tady jsou jejich zážitky...

Kuba, 45

Loňský ročník jsem nestihl a tak jsem se na svoje první Gravel Blinduro těšil, jak malej Jarda. Měl jsem načteno a nastudováno z článků, reportáží a vyprávění účastníků minulého ročníku. Tušil jsem, co mě čeká, ale osobní zkušenost chyběla.

V pátek v podvečer jsme s naší partou dorazili do centra dění, kde už se vše připravovalo na víkendový závod. Rychle jsme se ubytovali a vyrazili na večerní pivko do Slavonic. Cestou jsme potkávali další gravelisty a jejich veselé pozdravy a úsměvy na tváři napovídaly, že na tuhle akci se sjíždí určitě samí pohodáři.

První den závodu od rána pršelo, ale bylo docela teplo a při studování všech možných aplikací jsme stále doufali, že v čase našeho startu už bude po dešti. A hurá! Přání se vyplnilo a naše z většiny německá skupina vyrážela už bez deště.


Na první RZ jsme dojeli už po 2 km a hned po startu jsme si pěkně propláchli spodek ve velké louži, která se táhla přes celou cestu. Sice nepršelo, ale vody bylo víc než dost. Vyrazil jsem spíš rozvážně a na mírně zvlněné cestě jsem se dostával postupně do tempa. Pořád jsem čekal nějakou zradu v podobě krutého, nekončícího stoupání, ale nic nepřicházelo a za chvíli už jsem viděl ceduli ohlašující cíl za 100m. Tak jsem ušetřil síly a měl mizerný čas.  Po dalších dvou RZ mi konečně došlo, že žádný vytrvalostní závod to nebude, maximálně se může střídat sjezd a stoupání a na posledních dvou RZ jsem do toho začal dupat hned po startu.

Druhý den byl okruh kratší o 10 km, erzety se jely opačným směrem, některé byly nové a zase moc pěkné, ale jinak jak přes kopírák. Od rána pršelo, ale nám svítilo sluníčko. Cákalo ze spodu, ale bylo teplo a zase jsme si to s klukama parádně užili a já jsem dokonce začal závodit.

Moje první Gravel Blinduro je za mnou a já si uvědomil, jaký to byl parádní víkend, jak to byla dobře zorganizovaná akce, jak nám vyšlo počasí, jak jsme si užili krásy České Kanady a jak moc mě baví tenhle koncept. Pohodová vyjížďka s kámošema zpestřená nijak dlouhými závodními úseky, kde se 100% potvrzuje moto akce: „Nic těžkého pro závoďáka, dost náročné, aby hobík nezapomněl.“ A já jen tak nezapomenu a už teď se těším na další ročník.

 

Kamil, 44

Nejsem závodník, a tak pro mě Gravel Blinduro bylo velkou neznámou. Dosud jsem absolvoval jen dva ročníky chorvatského MTB etapáku 4 Islands. Ke gravelu jsem se dostal jen proto, že silnička na mne byla moc silniční a potřeboval jsem najezdit nějaké kilometry.

Po návštěvě Michala Prokopa u nás na Kokořínsku padl návrh, absolvovat Gravel Blinduro. Formát se nám líbil, tak jsme se přihlásili a v pátek vyrazili do kempu pod hrad Landštejn. Těšili jsme se na pohodovou vyjížďku v letním rytmu. V sobotu ráno bylo vše jinak. Prší, prší a prší.

Naštěstí je teplo a tak trocha vody nám nemůže zkazit náladu, která je všude kolem dobrá. Jsou tu štěrkolety snad všech značek. Některé vůbec neznám. Začínám být nervózní.  Brífink mi na klidu nepřidá. Je to to tady. Startujeme společně s partou německých chrtů, kteří vystřelili do prvního kopce a zmizeli nám v dálce. A to nebyla měřené erzeta. Nervozita opadavá, ale moc dobře se mi nešlape. Tempo je pomalé a tepy vysoké. Po prvním kilometru jsme mokří a špinaví. Sice už neprší, ale terén je výživný. První RZ nás pořádně rozpálila. Kaluže, bahno, štěrk a to stále dokola. Ke značce, která označuje konec erzety za 100m přijíždím úplně hotovej. Prostě pohodová vyjížďka. Je to paráda. Ještě kdybych předčasně nezastavil u praporku označujícího trať, mohl můj čas být o kus lepší. Teď už jen dojet, nesmotat se a užít si to naplno. Erzeta střída erzetu v přejezdech máme čas sledovat krásy České kanady. Každá erzeta je něčím jiná a výživná. Jedna je celá do kopce, další z kopce, jedna je kořenitá, další štěrkovitá.... Dojíždíme vždy vyždímaný, ale šťastný, že jsme to dali. S ježděním na oko asi nemám problém, ale nejsem janek spíš opatrník. Najednou jsme v cíli. Mokří, špinaví a šťastní. Umýt kolo, usušit věci, připravit na zítra. Večeře, pivo a spát. Někteří aktivisté ještě mají síly na dovednostní soutěže, ne tak my. Bunny hopem na gravelu 40 cm fakt asi nepřeskočím.


Druhý den zase překvapivě prší. Víme, do čeho jdeme a šlape se nám o poznání lépe. Bahna je ještě víc, a protože jedem včerejší okruh v protisměru vzpomínáme, co bude následovat. Je to super. Každá erzeta je něčím jiná a dvě vynikají nad ostatní. Jedna, prý nejhezčí toho dne, je celá do krutýho kopce. Na tepy raději nekoukám a šlapu. Začínám toho mít dost. Odměnou je poslední erzeta, která končí pasáží vymlíkovanou v lese. Naprostá bomba. Hranice jízdy na gravelu se posouvají někam k celopéru 130/130. Tohle je čirá radost. Rám i ráfky dost protestují, nohy nestíhají a teleskopická sedlovka by se dost hodila. Jsem v cíli. Úplně vyždímanej, zubím se od ucha k uchu a probírám s klukama partie projeté erzety.

Na výsledek jsem nejel a jsem rád, že jsem to objel bez defektu a pádu. Moc děkuju organizátorům za neopakovatelný zážitek, který byl umocněn počasím, které nám v závěru ani nevadilo. Značení, servis, organizace i atmosféra byla výborná. Budu vzpomínat jen v dobrém a to jsem ani nekoukal na výsledky. Raději. No možná tedy příště. Určitě.

 

 
Unavení, zaprasení, ale šťastní.... 'll be back 2020...

 

 

 

Pokračovat na: Výsledky

Seznam stránek článku:

  1. Gravel Blinduro 2019. Stále komorní a výborné
  2. Zase na vlastní kůži aneb naše parta Koko-MTBS
  3. Výsledky
Přečteno - 6420x Tagy: jiří fikejz gravel gravel blinduro
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Ostatní závodyKouzelný štěrkolet pomůže lesům České Kanady
    Kouzelný štěrkolet pomůže lesům České Kanady
  2. TechnikaFotogalerie: Cannondale Topstone Carbon 105
    Fotogalerie: Cannondale Topstone Carbon 105
  3. PreviewCannondale Topstone Carbon 105 - tam, kde uhlík startuje
    Cannondale Topstone Carbon 105 - tam, kde uhlík startuje
  4. Testy - RecenzeSpecialized Diverge 2021 - Vše otestováno
    Specialized Diverge 2021 - Vše otestováno
  5. TechnikaFotogalerie: Giant Revolt 1
    Fotogalerie: Giant Revolt 1
  6. PreviewGiant Revolt 1 - rozum v hrsti
    Giant Revolt 1 - rozum v hrsti

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744