Škola kola podruhé; a naposledy?

Včera ve večerních hodinách proběhl dlouho očekávaný křest knihy Markéty Navrátilové a Pepy Dresslera Škola kola...

Autor: Tomáš Přibyl
Škola kola podruhé; a naposledy?

V pondělí před sedmou hodinou večerní se v pražském fusion hotelu a jeho 360° Lounge baru začala scházet pro někoho nesourodá skupina lidí. Herci, podnikatelé, sportovci, úředníci, studenti. Ale nenechte se mýlit; všechny spojovala jedna krásná aktivita, a tou je kolo, jízdní kolo. A taky Pepa Dressler.

Jak už jsme informovali, v pondělí večer nastala slavnostní chvíle, kdy hlavní protagonisté, Markéta Navrátilová a Pepa Dressler představili svůj nový počin, pohodovou knížku Škola kola. Je zbytečné rozepisovat se o obsahu několikasetstránkového díla, které vzniklo za aktivní spoluúčasti mnoha osobností, které, jak v úvodu trefně poznamenal moderátor večera Tomáš Hanák, byly použity hlavně proto, aby ukázaly, jak se na kole nemá jezdit.

Trefně vybrané prostory 360° Lounge baru podpořily celou akci, kola se musí pořád točit a samotný barový pult rotoval kolem své osy stejně tak. Kružnice je náš oblíbený geometrický útvar a nezáleží, jestli má 26 nebo 29 palců či pět metrů. Večer se rozjížděl a na pódium se postupně dostaly další osobnosti spojené se vznikem díla. Nepřehlédnutelným byl nejkrásnější muž světa, jak o sobě prohlásil, Jakub Kohák, stejně tak jako v současnosti jeden z elitních moderátorů a novinářů Martin Veselovský. Když se prostory zaplnily a Jakub Kohák se vydováděl se svým skládacím kolem s klaksonem ve tvaru kachničky na řídítkách, došlo k očekávané proceduře; vlastnímu křtu knížky. A jak již bylo zmíněno, protože kolem cyklistiky se logicky vše musí odehrávat v kruzích, byl i křest provedený tradičně šumivým vínem, specifický. Asistovala celá pětice na pódiu, když Pepa držel svého bika s předním kolem ve vzduchu, ostatně mám pocit, že to je pozice Pepova kola ve většině případů, ostatní kolo roztáčeli a skrápěli ho vínem, které stékalo na knihu za bouřlivého potlesku davu. Hmm, to jsem ještě neviděl.

Večer se rozvinul do tradiční společenské debaty o cyklistice a tak to má být. S Luborem Tesařem jsem diskutoval o aktuálních problémech termínové listiny závodů horských kol a vůbec způsobu organizace maratonů v naší zemi. Shodli jsme se, že je to boj. Neúnavný organizátor Karel Stárek překvapil informací o tom, že je skutečně neúnavný a již na září připravuje outdoor-inline-bike festival v již notoricky známém sportovním areálu v Novém městě. Nechce se mi ani psát, že by to měla být náhrada za zaniknuvší brněnskou výstavu; plány jsou více než ambiciózní a celá čtyřdenní akce by měla být hodně o aktivním sportování. Že zde budou i vystavovatelé a že se budou kola testovat, o tom není pochyb – samo místo konání k něčemu takovému přímo vyzývá. Necháme se překvapit, ale nejspíš se na září můžeme opravdu těšit.

Mezitím ve vedlejších prostorách zmíněná pětice průvodců večerem usedla k dlouhému stolu a s humorem neodolatelným, jak jen může od JK být, s plachostí a šarmem Markéty Navrátilové, jakož i s andělskou trpělivostí Pepy, podepisovali, fotili se se všemi zájemci, kteří si na místě knížku pořídili a jako bonus chtěli mít na jejích stránkách otisk jejích autorů a spolutvůrců. A řada lidí nebyla krátká, skoro se zdálo, že se chvílemi prodlužuje v závislosti na tom, jak moc zapředli zájemci debatu se svými hostiteli.

Nedalo mi to a zeptal jsem se Martina Veselovského, který je mimochodem zdatným bikerem, jestli ho práce na knize nějak ovlivnila a posunula při ovládání kola. Nečekaně zapáleně hovořil o tom, jak si myslel, že má bicykl celkem dobře v ruce, ale byl vyveden z omylu… Má pocit, že dneska je na tom rozhodně líp; minimálně ví, že je co se učit… Jakub Kohák naopak neváhal a s neodolatelným šarmem prohlásil, že: „Jestli to někoho posunulo, tak mě teda ne! Já jsem to dělal jenom proto, že to Pepa chtěl, mezi tenisem a nohejbalem.“ Nezbývá, než hádat, zda je Jakub tak dobrý, že už se nemá kam posunout, nebo je to marné…

Kvůli nekonečně dlouhé, ale moc milé autogramiádě, se celý program mírně posunul. Živé obrazy na motivy knihy, které Pepa na začátku slíbil, padly na oltář dalšího neplánovaného povídání mezi protagonisty a davem příznivců, které oživil Tomáš Hanák písničkou. Diskotéka na závěr večera nebyla nezbytná a slavnostní večer strávený jakkoliv jinak než v upjatém duchu končil velmi dlouho; bylo o čem si povídal a nejen o kolech. Jestli pořád nevíte, jaký je ten pravý vánoční dárek, tak knížka Škola kola na vás čeká na www.skolakola.cz a nebo ve vybraných obchodech Alpine Pro.

Foto: Petr Bureš

Přečteno - 3478x Tagy: knihy dressler navrátilová
Zapojte se do diskuze

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744