TEST: Kona Satori DL

Je tomu 6 let co Kona představila nový trailbajk rotující na 29 palcových kolech. Dá se říci, že Kona byla průkopníkem vysokozdvihových trailbajků. Jako jedna z mála značek se nebála a postavila kolo pracující se 130mm zdvihem jak na předním tak i na zadním kole. Zadní zavěšení pracovalo s přepákovaným jednočepem nazývaným Swing Link. Tlumič byl společně s kabeláží usazen pod horní rámovou trubkou. Proč zrovna toto zdůraznuji se dozvíme níže.

Satori se stala velmi oblíbeným nástrojem na zdolávání hor. Po 6 letech se Kona rozhodla znovu osvítit svět a pro modelovou řadu 2019 přichází s dvojící, které toho s předchozí verzí nemají příliš společného. A to černou Satori vybavenou Shimanem Deore za lidových 63 999 Kč a vyšší, oranžovou verzí Satori DL, která je vybavena Sramem a vyjde na bezmála 80 000 Kč.

Obě na hliníkovém rámu

Jednoho neznámého kalendářního dne mi telefon oznámil novou zprávu. Přišla mi fotografie kola s textem, zda mám chuť a čas. První co mě trklo do očí byla oranžová barva. (jé další popelář!!). Oranžová barva je opravdu nepřehlédnutelná a proto ji mimochodem využívají i Pražské služby. :) Neberte to jako urážku, to vůbec né. Mně osobně se ta barva líbí a jednoho barevně podobného popeláře sedlám jako osobní bike nejmenováné značky a druhu zaměření.

Po tom, co se mi vzpamatovaly zorničky jsem se snažil identifikovat značku a model. Vidím velký kontrastně výrazný černý nápis Kona přes celou spodní rámovou trubku. Ok, že by Hei Hei Trail? Ale co ta spodní rámovka? To není Trail… po chvilce přemýšlení mi hlavou blesklo, že na mtbs.cz byla nedávno představena nová Kona Satori pro rok 2019. Hbitě odpovídám že beru! Ano, Satori si snadno můžete splést s modelem Hei Hei Trail a to nejen díky podobnému rámovému trojúhelníku, který se výrazněji odlišuje prohnutím spodní rámové trubky, ale i díky identickému zadnímu zavěšení, které si Satori převzalo. Přepákovaný jednočep pracující se 130 mm zdvihu využívající flexe horních ramen. Díky tomu nemusel být použit zadní čep. To přineslo úsporu na váze a vyšší boční tuhost.

Kona vrací trailbike Satori

Satori jsme do testu dostali v té nejvyšší verzi s označením DL ve velikosti M. To, že jde o hliníkový rám, vás informuje opět výrazná, ale tentokrát bílá samolepka umístěná na sedlové trubce. Kona pro tento model použila slitinu 6061. Vašemu zraku určitě neuniknou venkem vedené hadice a bovdeny. Já osobně preferuji vedení vnitřkem. Pro mé oko je to uhlazenější a pocitově bezpečnější. Konu ale musím pochválit, že si dala trochu té práce a systém uchycení propracovala.

Jako celek vypadá úhledně a nijak nekazí celkový dojem. Tedy malá chybka by se našla. Bovden řazení a hadice sedlovky jsou taženy spolu po pravé straně a po levé pak hadice zadní brzdy. Ty bohužel při pracování zadní stavby dřou rám u spodního uchycení tlumiče. Zde bych inkriminované místo doporučil podlepit fólií a čas od času zkontrolovat stav kabeláže. Ale abych jen nehanil. Evoluce!! Konec bidonů obalených bahnitou, né moc chutnající hrabankou!! Spodní dva šrouby jsou blíže k sobě a dovolují instalaci košíku do útrob rámu. I když to není úplně estetické, mezi košíkem a rámem je poměrně velká mezera, ale za vodu bez příchutě lesa to stojí.

Satorin rozvor ve velikosti M činí 1172 mm. K ochotě zatáčet jí pomáhá krátká 430 mm řetězovka. Hlavový úhel disponuje 68° a 450 mm reach se vás jen na oko pokusí natáhnout, protože ho krotí sedlová trubka disponující strmým úhlem 78,4°. Ve velikosti M pak bike bez pedálů váží 13,85 kg.

%pagebreak(Ve znění Sramu)%

Dlko si až na pár částí vzal pod křídla Sram. Zadní kolo roztáčí kliky Truvativ s 34T převodníkem od Sramu a o to, aby se vám nohy neutočily, se stará kazeta Eagle GX s rozsahem 10-50z, které sekunduje ramínko přehazovačky téže značky a označení.

Brzdění mají na starosti čtyřpístkové Guidy R se 180 kotoučem na předním a 160 na kole zadním. Pohlcování nárazů od předního kola obstarává Rock Shox Revelation RC Solo Air disponující 140 mm zdvihu. Ten si notuje s Rock Shox Deluxe RL DebonAir Trunion, který se 130 mm obstarává zadek.

Posldní věc, kterou Sram na kolo dodal, je 125mm teleskopická sedlovka RockShox Reverb s velice pohodlným sedlem od firmy WTB a to model Volt Comp 250.

Kokpit si Kona dodala sama. 35mm představec svírá 760 mm široká řidítka. Další podstatnou věcí, co na kole řešíme, jsou kola. Ty pro model DL dodala firma WTB a to STP i29 TCS široká 29 mm připravená na bezdušovou verzi, která se otáčí na nábách formula 110x15/148x12. Obutí má pod palcem Maxxis. Na předním 29palcovém kole úřaduje Minion DHF 2,3" v dualu a na zadním kole pak najdete Tomahawk 2,3".

V našich podmínkách přichází v úvahu z předního kola přehodit DHF dozadu a na předek nazout širší plášť. Třeba DHFko v 3C přitom rovnou nechat předělat na bezduše, což dovolí míň tlaku, více trakce a častější rohlík na obličeji.

Konkurence

Do dnešní srovnávací tabulky jsme vybrali trojici konkurentů z různých částí světa a to od Ghostu, Treku a Marinu. Každý z nich má s testovanýcm kolem něco společného, ale také se od něj v mnohém liší, ostatně podívejte se sami.

	Kona Satori DL	Ghost SLAMR 4.9	Trek Fuel EX 8	Marin Rift Zone 3
cena	79 999,- Kč	60 990,- Kč	79 990,- Kč	59 990,- Kč
rám	Kona 6061 Aluminum Butted	SLAMR AL	Alpha Platinum Aluminum	Series 3 6061 Aluminum
vidlice	Rock Shox Revelation RC	SR Suntour Aion 35 RC DS	Fox Rhythm 34 Float	Rock Shox Revelation RC
tlumič	Rock Shox Deluxe RL DebonAir	Rock Shox Deluxe RT	Fox Performance Float EVOL	Rock Shox Deluxe RT Debonair
zdvihy p./z.	140/130 mm	130/130 mm	130/130 mm	120/120 mm
systém odpružení	zeropivot Fuse	čtyřčep AMR	přepákovaný jednočep ABP	přepákovaný jednočep
výbava	Sram GX Eagle, Kona, WTB	Shimano XT 2x11, Ground, SDG	Sram GX Eagle, Bontrager	Shimano Deore/SLX, FSA, Marin
kola	WTB STP i29 TCS 29”, Maxxis Minion DHF TR DUAL, Maxxis Tomahawk TR DUAL 29x2,3"	Formula DC, Rodi Tryp 622 x 25, Continental Mountain King II PureGrip 29x2,2"	Bontrager Line Comp 30 boost, Bontrager XR4 Team Issue 29x2,4"	Formula, Marin Aluminum Double Wall, WTB Trail Boss, 29x2,4"
brzdy	Sram Guide R 180/160mm	Shimano XT 180/180 mm	Sram Guide R 180/180 mm	Shimano Deore M600 180/160 mm
sedlovka	Rock Shox Reverb Stealth	JD Dropper Post	Bontrager Drop Line	TranzX Dropper Post
reach	450 mm	431 mm	450 mm	441 mm
stack	618 mm	614 mm	603 mm	614 mm
úhel hlav.	68°	68°	67,7°	67,5°
úhel sedl.	78,3°	75,5°	74,7°	74,8°
zad. stavba	430 mm	438 mm	432 mm	435 mm

Jízdní dojmy

Jaké by Satori mělo být? Kona o něm tvrdí, že je to kolo na celodenní vyjížďky v horách, co se nezalekne prudkého stoupání a cestou dolů si na něm užijete spoustu zábavy. Zastane Satori tato slova? To se pokusíme zjistit v následujících řádcích.

Nejdříve je kolo potřeba nastavit preferencím jezdce. Přední vidlici foukám na 30 % sagu, přitom zadní tlumič obdařuji 25 % sagu. Hejblátka odskoku nacvakávám na zlatý střed. Rychlost vždy dolaďuji až na kopci dle terénu a pocitu z jízdy. (poznámka: vidlice opatřena dvěma tokeny) Satori se u mě nějakou dobu ohřálo a to mi dovolilo ho vytáhnout i mimo testovací okruhy Kokořínska. Podívalo se se mnou například na Tanvaldský špičák a ochutnalo i štěrk na Klínovci, kde jsme si užili hodně zábavy. Ale k tomu až za chvíli. Pro seznámení volím testovací traily na Kokořínsku.

Po nasednutí a ujetí pár metrů ihned zastavuji, vyděšen kontroluju velikost rámu a pro jistotu i tabulku doporučených velikostí na webu. Při své 175 cm výšce přesně spadám do velikosti M, a přitom jsem měl pocit že jedu na skládačce. Posed na Satori je opravdu hodně vzpřímený a mé zaleknutí dávám za vinu předešlým více posedově nataženým bajkům. No nic, dojíždím k prvnímu stoupání. Šlapu si, kochám se, koukám kde co lítá a zase zděšení!!! Ty vado, já už jsem nahoře!! Stoupací schopnosti už prozrazovala čísla geometrie, ale že to bude až tak pohodlné jsem nečekal.

Díky strmé sedlovce je váš posed více nad středem, čímž šlapete více pod sebe a šlapání je tak účinnější. Další výhodou je zatížení předního kola. I při opravdu prudkém stoupání jsem neměl potřebu posouvat se zadkem na špičku sedla nebo se nějak extrémně naklánět nad řidítka, abych přilepil přední gumu k zemi. To jsem si následně potvrdil i při brázdění na Tanvaldském Špičáku, kde když to vezmu zpětně, nebyl až tak super nápad jezdit za svý nahoru. Kdo někdy jel dokáže potvrdit, že závěrečné stoupání opravdu není zadarmo.

Jediným limitem stoupacích schopností byla zadní pneumatika, která čas od času na nezpevněném povrchu proklouzla. Zato to vynahrazovala skvělým odvalováním tam, kde nebyla potřeba trakce. Zadní tlumič při stoupání odváděl dobrou práci. Zadní kolo držel přilepené k zemi a potřebu zamykat jsem pociťoval až při strmém stoupání, kde jsem rád využil páčku lockoutu.

Na řadě je první z testovacích trailů, pojmenovaný Milča. První část je dupavý vyhlazený trail, kde Kona díky 29 opravdu valila. Následuje pár pomalejších odkloněných zatáček, kde mě drží agresivní pneumatika na předku. Za touto částí se to lomí směrem dolů a začíná zábava. Za prvním větším sešupem čeká pravotočivá zatáčka v hrabance. Plán je jasný a vždy stejný: letět co to dá, před zatáčkou vzít za brzdy, tím upravit rychlost, naklopit kolo a vyletět s rohlíkem na obličeji.

Jenomže... letím co to dá, pochvaluji si jak to letí, menší seskok přes kořeny mezi skalami pomalu ani nezaznamenám. Už vidím zatáčku, sahám po brzdách a nic. Přidávám druhý prst na páčku. Jedu dá se říci pořád stejně rychle, brzdy šolichají. Kolo nenakláním. Letím rovně, míjím strom a zastavuji až 3 m za zatáčkou v kapradí s úžasem, že se kolu nic nestalo a já přežil.

Vždy je těžké, možná až nebezpečné přesedlat z kola co má brzdy, na kolo co si myslí, že brzdit máslíčkově je sranda. R Guidy nikdy moc nebrzdily a asi nikdy nebudou. Většina lidí z mého okruhu tyto brzdy po zakoupení kola ihned prodává a nahrazuje. Ten zbytek se pokouší experimentovat s kotouči, značkou/směsí destiček, a za rok je prodávají jako jeté. Tady se zase dostáváme k cenové politice. Kona bere Satori jako pohodový bajk, na kterém budete brázdit hory celý den a pak si užijete singlík... ne zalítávat segmenty na tratích endura. Zde toto osazení akceptuju a musím uznat, že na Klínoveckých trailech, kde flow střídá flow jsem brzdový diskomfort nijak zvlášť nepociťoval. Je to dáno taky tím, že člověk už ví, co od těch brzd čekat a přizpůsobí tomu jízdu.

Ok, po tom co jsem se vyhrabal z kapradí, kamarád popadl dech z nehorázného řehtání a se slovy já ti říkal, že nebrzdí, pokračujeme dál. Čeká nás další sešup, levá zatáčka (zde už vím), přední kolo se zahryzává a já projíždím čistě. Menší rovinka, prudká levá. Satori rychle a přesně reaguje na změnu směru a najíždíme do nejprudšího a nejdelšího sešupu plného kořenů, doplněný kameny. Tady už trochu cinkal řetěz, což se hlavně nelíbilo vrchní trubce zadního zavěšení. Další místo pro folii.

Revelation plní přesně to, co se od něj očekává. S výpomocí velkých kol obstojně zobe terén. Tenhle sešup jsem si dal ještě několikrát. Se zadním tlumičem trochu laboruji. Zrychluji, zpomaluji odskok, ale ne a ne najít optimální polohu. Na kořenech s větším rozestupem si tlumič nelámal moc hlavu. Při využití většiny zdvihu držel kolo přibité k zemi s tím, že zbytek zdvihu si ponechal kdyby přišla větší rána. Dokavaď nepřišlo na řadu RAtatatatata…..ta!! Na rychlejší skladbě kořenů se zadnímu kolu u země už moc nelíbí. Mé nohy pociťují více práce s tlumením rázů od poskakujícího zadního kola, které se citelně zvyšovalo při zatáhnuté zadní brzdě.  No nic, času není nazbyt a ještě musíme dát aspoň black doga.

Trail Black dog je znám opravdu prudkými sešupy v hrabance. První sešup jedu pomaleji. Satori nijak zvlášť neprotestuje a drží směr. Druhý už musím napálit, abych vyjel do protisvahu. Tady už, jak 68° úhel hlavy napovídá, je Satori nervózní a já s ní. Dobře, tohle jezdit nebudem. Jelikož jsme blackdoga odflákli, přesunuli jsme se na Staráky. Vrstevnicová vlásenka vyhlazenějšího typu, zatáčka sem, zatáčka tam a občas nějaký pohoupání, ale v závěru furt šlapeš. Na tomto trailu většinou pedál nebo kliku obdařím menší vzpomínkou. U Satori se tak nestalo a na trailu si libovala. Kolo jde za pedálem jak pes za buřtem. Zatáčky řeže bez pocitu podjíždění předního kola. Což nás přivádí opět ke strmému úhlu sedlovky. Posed, jak jsem ho už dříve přirovnal ke skládačce, vás drží v optimální pozici, ve které rozkládáte váhu jak na zadní, tak na přední kolo. Díky tomu má přední pneumatika dostatek trakce. Dáte povel, kolo zatočí. Vše se děje automaticky. Nemusíte dávat sedlo níže, povystoupit z kola nebo se nějak předklánet. Prostě jen šlapete a užíváte si.

Musím uznat, že v tomhle si mě Satori získala. A co moje záda po celým dnu na kole s napěchovaným báglem? Vubec nic. Následující den nás čekal Klínovec, na který jsem se opravdu tešil. Jak si tam Satori vedla? Famózně! Díky 29 palcovým kolům a i díky menšímu zdvihu, tam doslova lítala. Díky tomu, že se moje energie neztrácela ve zdvihu, mi každá boule pomohla ještě k větší rychlosti. Vzít ji do vzduchu nepředstavuje sebemenší problém a i při větších poletech jsem nedosáhl dorazu. Ale abych jen nechválil. Zadní stavba nedisponuje super boční tuhostí, což bylo znát v rychlých zatáčkách, kde se občas ozval i výplet. Při pohledu na zadní stavbu shora si určite všimnete vyleštění vnitřních stran od pneumatiky.  To, že Satori na Klínovci opravdu fungovala a bavila mě, jsem si potvrdil nasledujici vikend.

Na Klínovec jsem tentokrát vyjel se svým vlastním bikem nejmenované značky a druhu zaměření se s 160mm zdvihy a už to takový labůžo nebylo. Celkově jsem se zde cítil pomalejší a boule vysilovaly. Ano, jistě, spravil jsem si náladu na dh a ilegálech, kde by Satori brečela, ale o tom to je. Každý bike má své a každý si může vybrat to optimální co víc využije, nebo ho víc baví.

Nakonec nám zbývá pohon. O něm se není třeba více rozepisovat. Eagle je Eagle jeho rozsah je neuvěřitelný, řazení přesné a rychlé, tedy pokud není plnej prachu nebo bahna. Řetěz po celou dobu testování zůstal na svém místě.

Závěrem

Pokud bych měl shrnout všechny plusy a mínusy, tak bych mezi klady dal určitě rozložení váhy, umístění košíku na láhev, poměr cena/výkon i celoživotní záruku na rám pro prvního majitele. Naopak kritiku si zaslouží menší tuhost zadní stavby, horší sjezdové schopnosti nebo starší typ ovládací páčky sedlovky. Opakovat se s horšími brzdami už nebudu.

Dostála Kona svého označení? Musím přiznat, že ano. Za 79 999,- Kč dostanete našlápnutý trailbajk, který vás provede stezkami nečekanou rychlostí a stabilitou. Hravě na ní zvládnete celodenní vyjížďku v horách a druhý den potrápíte soudruhy na endurech v trailparku. Stoupání se stane zábavou a sladkou odměnou bude sjezd. Co jí nesedí jsou prudké a rozbité úseky, ve kterých je Satori značně nervozní. Jediné, co bych při koupi měnil (kromě brzd), je zadní plášť a předělal bych kola na bezdušový systém.

Více informací naleznete na stránkách www.konaworld.com. Na českých stránkách kona.cz budou nové modely co nevidět.

Fotogalerie