TEST: Kona Satori DL

Sotva se ohřála na skladě českého dovozce hned putovala do našeho redakčního testu. Ano, dnes bude řeč o novém devětadvacítkovém trailbiku Satori od Kony...

Autor: Jan Měšťák
Foto: Jan Němec
TEST: Kona Satori DL

Jízdní dojmy

Jaké by Satori mělo být? Kona o něm tvrdí, že je to kolo na celodenní vyjížďky v horách, co se nezalekne prudkého stoupání a cestou dolů si na něm užijete spoustu zábavy. Zastane Satori tato slova? To se pokusíme zjistit v následujících řádcích.

Nejdříve je kolo potřeba nastavit preferencím jezdce. Přední vidlici foukám na 30 % sagu, přitom zadní tlumič obdařuji 25 % sagu. Hejblátka odskoku nacvakávám na zlatý střed. Rychlost vždy dolaďuji až na kopci dle terénu a pocitu z jízdy. (poznámka: vidlice opatřena dvěma tokeny) Satori se u mě nějakou dobu ohřálo a to mi dovolilo ho vytáhnout i mimo testovací okruhy Kokořínska. Podívalo se se mnou například na Tanvaldský špičák a ochutnalo i štěrk na Klínovci, kde jsme si užili hodně zábavy. Ale k tomu až za chvíli. Pro seznámení volím testovací traily na Kokořínsku.

Po nasednutí a ujetí pár metrů ihned zastavuji, vyděšen kontroluju velikost rámu a pro jistotu i tabulku doporučených velikostí na webu. Při své 175 cm výšce přesně spadám do velikosti M, a přitom jsem měl pocit že jedu na skládačce. Posed na Satori je opravdu hodně vzpřímený a mé zaleknutí dávám za vinu předešlým více posedově nataženým bajkům. No nic, dojíždím k prvnímu stoupání. Šlapu si, kochám se, koukám kde co lítá a zase zděšení!!! Ty vado, já už jsem nahoře!! Stoupací schopnosti už prozrazovala čísla geometrie, ale že to bude až tak pohodlné jsem nečekal.

Díky strmé sedlovce je váš posed více nad středem, čímž šlapete více pod sebe a šlapání je tak účinnější. Další výhodou je zatížení předního kola. I při opravdu prudkém stoupání jsem neměl potřebu posouvat se zadkem na špičku sedla nebo se nějak extrémně naklánět nad řidítka, abych přilepil přední gumu k zemi. To jsem si následně potvrdil i při brázdění na Tanvaldském Špičáku, kde když to vezmu zpětně, nebyl až tak super nápad jezdit za svý nahoru. Kdo někdy jel dokáže potvrdit, že závěrečné stoupání opravdu není zadarmo.

Jediným limitem stoupacích schopností byla zadní pneumatika, která čas od času na nezpevněném povrchu proklouzla. Zato to vynahrazovala skvělým odvalováním tam, kde nebyla potřeba trakce. Zadní tlumič při stoupání odváděl dobrou práci. Zadní kolo držel přilepené k zemi a potřebu zamykat jsem pociťoval až při strmém stoupání, kde jsem rád využil páčku lockoutu.

Na řadě je první z testovacích trailů, pojmenovaný Milča. První část je dupavý vyhlazený trail, kde Kona díky 29 opravdu valila. Následuje pár pomalejších odkloněných zatáček, kde mě drží agresivní pneumatika na předku. Za touto částí se to lomí směrem dolů a začíná zábava. Za prvním větším sešupem čeká pravotočivá zatáčka v hrabance. Plán je jasný a vždy stejný: letět co to dá, před zatáčkou vzít za brzdy, tím upravit rychlost, naklopit kolo a vyletět s rohlíkem na obličeji.

Jenomže... letím co to dá, pochvaluji si jak to letí, menší seskok přes kořeny mezi skalami pomalu ani nezaznamenám. Už vidím zatáčku, sahám po brzdách a nic. Přidávám druhý prst na páčku. Jedu dá se říci pořád stejně rychle, brzdy šolichají. Kolo nenakláním. Letím rovně, míjím strom a zastavuji až 3 m za zatáčkou v kapradí s úžasem, že se kolu nic nestalo a já přežil.

Vždy je těžké, možná až nebezpečné přesedlat z kola co má brzdy, na kolo co si myslí, že brzdit máslíčkově je sranda. R Guidy nikdy moc nebrzdily a asi nikdy nebudou. Většina lidí z mého okruhu tyto brzdy po zakoupení kola ihned prodává a nahrazuje. Ten zbytek se pokouší experimentovat s kotouči, značkou/směsí destiček, a za rok je prodávají jako jeté. Tady se zase dostáváme k cenové politice. Kona bere Satori jako pohodový bajk, na kterém budete brázdit hory celý den a pak si užijete singlík... ne zalítávat segmenty na tratích endura. Zde toto osazení akceptuju a musím uznat, že na Klínoveckých trailech, kde flow střídá flow jsem brzdový diskomfort nijak zvlášť nepociťoval. Je to dáno taky tím, že člověk už ví, co od těch brzd čekat a přizpůsobí tomu jízdu.

Ok, po tom co jsem se vyhrabal z kapradí, kamarád popadl dech z nehorázného řehtání a se slovy já ti říkal, že nebrzdí, pokračujeme dál. Čeká nás další sešup, levá zatáčka (zde už vím), přední kolo se zahryzává a já projíždím čistě. Menší rovinka, prudká levá. Satori rychle a přesně reaguje na změnu směru a najíždíme do nejprudšího a nejdelšího sešupu plného kořenů, doplněný kameny. Tady už trochu cinkal řetěz, což se hlavně nelíbilo vrchní trubce zadního zavěšení. Další místo pro folii.

Revelation plní přesně to, co se od něj očekává. S výpomocí velkých kol obstojně zobe terén. Tenhle sešup jsem si dal ještě několikrát. Se zadním tlumičem trochu laboruji. Zrychluji, zpomaluji odskok, ale ne a ne najít optimální polohu. Na kořenech s větším rozestupem si tlumič nelámal moc hlavu. Při využití většiny zdvihu držel kolo přibité k zemi s tím, že zbytek zdvihu si ponechal kdyby přišla větší rána. Dokavaď nepřišlo na řadu RAtatatatata…..ta!! Na rychlejší skladbě kořenů se zadnímu kolu u země už moc nelíbí. Mé nohy pociťují více práce s tlumením rázů od poskakujícího zadního kola, které se citelně zvyšovalo při zatáhnuté zadní brzdě.  No nic, času není nazbyt a ještě musíme dát aspoň black doga.

Trail Black dog je znám opravdu prudkými sešupy v hrabance. První sešup jedu pomaleji. Satori nijak zvlášť neprotestuje a drží směr. Druhý už musím napálit, abych vyjel do protisvahu. Tady už, jak 68° úhel hlavy napovídá, je Satori nervózní a já s ní. Dobře, tohle jezdit nebudem. Jelikož jsme blackdoga odflákli, přesunuli jsme se na Staráky. Vrstevnicová vlásenka vyhlazenějšího typu, zatáčka sem, zatáčka tam a občas nějaký pohoupání, ale v závěru furt šlapeš. Na tomto trailu většinou pedál nebo kliku obdařím menší vzpomínkou. U Satori se tak nestalo a na trailu si libovala. Kolo jde za pedálem jak pes za buřtem. Zatáčky řeže bez pocitu podjíždění předního kola. Což nás přivádí opět ke strmému úhlu sedlovky. Posed, jak jsem ho už dříve přirovnal ke skládačce, vás drží v optimální pozici, ve které rozkládáte váhu jak na zadní, tak na přední kolo. Díky tomu má přední pneumatika dostatek trakce. Dáte povel, kolo zatočí. Vše se děje automaticky. Nemusíte dávat sedlo níže, povystoupit z kola nebo se nějak předklánet. Prostě jen šlapete a užíváte si.

Musím uznat, že v tomhle si mě Satori získala. A co moje záda po celým dnu na kole s napěchovaným báglem? Vubec nic. Následující den nás čekal Klínovec, na který jsem se opravdu tešil. Jak si tam Satori vedla? Famózně! Díky 29 palcovým kolům a i díky menšímu zdvihu, tam doslova lítala. Díky tomu, že se moje energie neztrácela ve zdvihu, mi každá boule pomohla ještě k větší rychlosti. Vzít ji do vzduchu nepředstavuje sebemenší problém a i při větších poletech jsem nedosáhl dorazu. Ale abych jen nechválil. Zadní stavba nedisponuje super boční tuhostí, což bylo znát v rychlých zatáčkách, kde se občas ozval i výplet. Při pohledu na zadní stavbu shora si určite všimnete vyleštění vnitřních stran od pneumatiky.  To, že Satori na Klínovci opravdu fungovala a bavila mě, jsem si potvrdil nasledujici vikend.

Na Klínovec jsem tentokrát vyjel se svým vlastním bikem nejmenované značky a druhu zaměření se s 160mm zdvihy a už to takový labůžo nebylo. Celkově jsem se zde cítil pomalejší a boule vysilovaly. Ano, jistě, spravil jsem si náladu na dh a ilegálech, kde by Satori brečela, ale o tom to je. Každý bike má své a každý si může vybrat to optimální co víc využije, nebo ho víc baví.

Nakonec nám zbývá pohon. O něm se není třeba více rozepisovat. Eagle je Eagle jeho rozsah je neuvěřitelný, řazení přesné a rychlé, tedy pokud není plnej prachu nebo bahna. Řetěz po celou dobu testování zůstal na svém místě.

Přečteno - 8906x Tagy: kona testy 29
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzeTEST: BMC Speedfox AMP Two
    TEST: BMC Speedfox AMP Two
  2. TechnikaFotogalerie: Kona Honzo CR Trail
    Fotogalerie: Kona Honzo CR Trail
  3. DoplňkyTEST pláštů #3 - technologie vs. váha
    TEST pláštů #3 - technologie vs. váha
  4. Testy - RecenzeTEST: Kona Honzo CR Trail
    TEST: Kona Honzo CR Trail
  5. DoplňkyOtestovali jsme: světlo Knog Power Trail
    Otestovali jsme: světlo Knog Power Trail
  6. TechnikaFotogalerie: Kross Earth 2019
    Fotogalerie: Kross Earth 2019

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744