TEST: KTM Scarp 29 Sonic 12

Jízdní dojmy

Když mi kolega, který Scarpa na For Bikes ukořistil, volal nabídku k testu, příliš jsem v telefonu nerozuměl, o jaké kolo jde. Zaslechl jsem jen: „Je to komplet na novým 12s  XTR.“ Má odpověď byla, že se toho ujmu, že mi nové XTR nevadí a že tester nemůže být vybíravý. To jsem netušil, jakou XC raketu vyfasuji. Pravdou je, že jsem zaznamenal váhání mi kola těchto kategorií přidělovat, prý jsem figurou velmi vzdálen vzhledu chrta, kterým jsou tyto závoďáky určeny. No dobrý, i bernardýn umí nožičky roztočit do závratných rychlostí a užít si vítr mezi ušima. Takže…

Již při pohledu na toto KTM Scarp Sonic 12, jak se tento šlechtic rychlosti jmenuje celým jménem, musí být každému jasné, s kým že bude mít čest. Maximálně odlehčený karbonový rám, top komponenty v podobě nového XTR, karbonová kola od DT Swiss, rychlé pneu, top odpružení od FOXe, agresivně nastavený posez s brutálně vyhlížejícím sedlem, bojovné barvičky. K tomu váha krásných 9,66 kg. Chcete to nechat vcelku, nebo nakrájet prosím? Každopádně směska nevhodná pro lakomé kolenovrty.

První vyjížďka, první metry a je jasné, že toto bude po čertech rychlé. A také, že jo. Nechám se unášet letem Scarpa a zapomínám na nedávnou smrtelnou rýmičku a kašel. Forma je tu! Kdy je nejbližší český pohár MTB?

Je fakt, že po pár kilometrech na mě doléhá desetidenní tréninkový výpadek, ale ten první dojem z letícího KTMka nic nenahradí. Scarp se u mě ohřál jen krátce, ale těch bez mála 200 společných kilometrů dalo jasně najevo, že toto není kolo na prach obyčejné bloumání krajinou od hospody k hospodě. Scarp si zaslouží bikera, který jeho rychlostní schopnosti bezezbytku využije.

Elegantně tvarovaný rám, který i ve velikosti L vyniká značným slopingem, je, jak jsem se již zmínil, vybaven přepákováním zero pivot. Kvitovat lze tři možnosti montáže košíku na bidon. Dále na něm zaujme minimalistické raménko přepákování s velkým nápisem 90 mm. Ano, Scrap se zdvihem šetří a ušetřil 1 cm oproti standardním zvyklostem. Díky tomu, a nejen díky tomu, bylo dosaženo opravdu závodního projevu. Pokud preferujete maximální pohodlíčko a pohupování podobné dostavníku, Scarp z výběru vyřaďte. Samozřejmě, že tato slova nutno brát s rezervou, ale chce to pečlivě ladit nastavení tlumiče. Toto je opravdu XC raketa, pro kterou je nástup ze sedla za každou zatáčkou vítanou potravou, a když chcete zatopit pod kotlem, je tu páčka blokace, která je společná pro obě jednotky.

Pevnost takto vyladěné zadní stavby je dobrá a nevymyká se XC kategorii. Kde by se dalo na tuhosti přidat, je předek. Vidlice Fox, spolu s haldou karbonu na kokpitu, na můj vkus až překvapivě uhýbá mému vysoce sofistikovanému pevnostnímu pokusu. Prostě za to vezmu a lomcuju. Kola DT Swiss bych z tohoto nešvaru nepodezíral. No při jízdě si toho nevšimnete. Lehoučký předek má také potřebu lépe pracovat s těžištěm ve stojkách.

Kde se nízká váha krásně projeví, je chuť Scarpa jít do vzduchu. Žádný extra skokan nejsem, ale poskočit si s necelými deseti kilogramy karbonu a přeskočit větev či kořen je opravdu radost. S tím souvisí i hravost a ovladatelnost. Technický sjezd z křivoklátské Vraní skály, kde si pravidelně testuji chuť biku proplétat se mezi stromy, je limitován pouze adhezí použitých plášťů. Ovladatelnost je na jedničku, jen „šváble“ by mohly při této činnosti lépe držet. XTR brzdy v tu dobu poskytují maximální výkon. Ony jej tedy poskytovaly již od začátku, ale s brutálním zvukovým doprovodem. Teď již panuje v lese ticho a brzdy dělají čest své TOP sadě.

Radost mi ale neudělalo tvarování úchytu pák k řídítkům. Posunulo se více od gripu k představci, což někdy komplikuje například umístění páčky zavírání odpružení nebo teleskopické sedlovky. Záleží, kam zrovna potřebujete tato ovládání umístit a kolika prsty brzdíte. No a pokud měníte úchop na řídítkách a v kopci se občas chytnete za těla brzdových pák, připravilo na nich Shimano podobnou radost, jako občas používá Sram, tedy hrbol, který tlačí do dlaně.

Vidlice Fox 32 Float SC s nádhernou úpravu kluzáků Kashima pracuje se zdvihem na jedničku a předek je pohodlnější zadku. Jen s tou torzní tuhostí to není žádá hitparáda.

Mé první setkání s kompletní sadou Shimano XTR potřebuje jen lehké doladění tohoto konkrétního biku a zanechává nejlepší a očekávaný dojem. Nasazení převodníku se 34 zuby je nanejvýš vhodné, nebál bych se ani 36 zubů, na které prostor určitě je. Převody šaltr XTR hází jako po másle a možná se mi designově líbí více než SRAM. To to trvalo, klucí japonský. Jen jestli ten dvanáctirychlostní vlak neujel až příliš. Jo, abych nezapomněl, kliky ještě nebyly ty finální XTRkové, ale lišit by se prý moc neměly, tedy kromě barvy.

O kolech DT Swiss XRC1200 Spline se vždy rozplývám. Je to několikátý bike, který testuji a na kterém jsou použité. A vždy lišácky přimhouřím oko v tušení, že zase na pár stovek kilometrů podpořím své vrchařské schopnosti. Kola lehká, tuhá a krutě drahá. Hlavně to nerozštípat.

Ke spolupráci byly přizvány pláště Schwalbe Racing Ray a Ralf (předek/zadek) pláště rychlé a mezi závodníky oblíbené. Nebudu psát o dvou defektech. Trn v předním kole by asi duši vypustil i jiné gumě a procvaknuté zadní kolo byla dejme tomu jezdecká chyba v kamenitém sjezdu. Chutná jim i asfalt, takže prostě XC/maratonský univerzál podporující nízkou váhu.

Co mě mile překvapilo, bylo použité sedlo Selle Italia X-LR SF carbon. Sedlo, které se tváři všelijak, jenom ne pohodlně, nakonec ale v celku pohodlné bylo. Jeho tvar působí agresivně, jako by se vám chtělo zakousnout do zadní části, ale sedací partie jsou přesně tam, kde mají být.