Lehčí a rychlejší z dvojice nově představených Stumpjumperů pro letošní rok jsme měli možnost podrobit redakčnímu testu. Tady jsou naše dojmy...
Nového Stumpjumpera loni čekal jen málokdo. To, že přišel, tak bylo poměrně velkým překvapením, ale to, že z něj Specialized vlastně udělal dvě dost odlišná kola, každé pro jinou cílovou skupinu, nečekal nikdo. Přesto se stalo. A víte co? Když nad tím teď tak přemýšlím, tak to bylo vlastně logickým krokem. My se dnes podíváme v redakčním testu na uhlazenější verzi s nižšími zdvihy, která má z části nahradit předchozí jezdivější ST (Short Travel) verzi.
Možná si při prvním pohledu na nový Stumjumper řeknete, že se od toho předchozího téměř neliší. Koncepce rámu je stejná. Asymetricky uložený tlumič je také stejný a stejná je i pravostranná vzpěra uvnitř předního rámového trojúhelníku, která má za úkol celkově zpevnit rám. Také napákování tlumiče a tvar zadní stavby vypadá na první pohled minimálně hodně podobně, tak proč tolik cavyků s tím, že jde o nový model?
Inu, občas prostě zdání klame a v případě tohoto Stumpjumpera to platí dvojnásob. Pokud pominu zdvihovou politiku a základní tvarovou unifikaci, pak tu máme dvě opravdu zásadní změny. Tou první je zcela nové pojetí geometrie. Tou druhou pak kompletně přepracovaná zadní stavba, která již nepokračuje v použití čtyřčepového FSR uložení, ale nově přináší do kategorie Stumpjumperů přepákovaný jednočepový zeropivot.
Tento typ zadního odpružení Specialized používá u posledních dvou generací Epicu a díky pokročilým technologiím zpracování karbonu tak nastal evidentně čas na to, využít jeho předností i u vyšších zdvihů. Tedy tady je potřeba podotknout, že Specialized tento systém nasadil doposud na 100 a 110mm zdvizích a u Stumpu na něj klade požadavek odpružit 130 mm. Je proto logické, že tvar i konstrukce jsou zde robustnější a odolnější, a to včetně horního vahadla sadní stavby, které má za úkol svým natočením minimalizovat nutný průhyb zadní stavby při tom, když jde do zdvihu. To, že je celý systém nastaven tak, aby počítal s optimálním SAGem, asi připomínat nemusím stejně jako fakt, že se zde dá očekávat přeci jenom o poznání agresivnější jízda než na Epicu.
Na druhou stranu se podařilo díky absenci zadního čepu ušetřit nějaký ten gram na celkové hmotnosti, což se zejména u delších švihů rozhodně počítá. Musím říct, že jsem nejednou při testování v hlavě podvědomě srovnával vlastnosti tohoto Stumpjumpera s nedávno testovaným Epicem Evo, protože obě nejnovější úpravy těchto dvou legendárních modelových řad k sobě mají hodně blízko zejména svým pojetím, byť rozhodně nejde o podobná kola.
To, co mě baví na Stumpjumperu, už hezky dlouho jsou i jeho vychytávky. Vnitřní úložný prostor SWAG je tady opět větší a univerzálnější, přibyl například nový vak na vodu, díky kterému tak vlastně můžete vozit na kole dvě flašky, ačkoliv držák v rámu je tu jen na jednu, nebo si sem smotat třeba i novou šusťákovku, která se může šiknout, třeba když se najednou nečekaně změní počasí a vy jste daleko od domova. Propracovaná je tu pak i důkladná ochrana řetězové vzpěry nebo spodní strany dolní rámovky. No prostě radost v detailu.
To všechno navíc Specialized v tomhle případě balí do hodně nevyzývavého kabátku, který kombinuje přiznaný leskle zalakovaný karbon s černou matnou povrchovkou na zadní části rámu. Najít tady logo Specialized tak dá docela práci a na spodní rámovce to není.
Trošku mě mrzí, jak Specialized předělal vnitřní vedení kabeláže u středu. U předchozího modelu vedly bovdeny komplet vnitřkem a jakýmsi tunýlkem za středem přímo do zadní stavby. Tady se vrací venkovní vedení u středu, které míjí středovou mufnu horem a do zadní stavby vstupuje vpředu, těsně pod hlavním čepem. Technicky precizně provedeno, ale přeci jenom úplně bez kablíků se mi to líbilo víc :-). Zřejmě to má na svědomí návrat k závitovému středu BSA, který vyžaduje hliníkovou vložku v rámu, která komplikuje protahování čehokoli kolem ní, ale to se nedá holt nic dělat.
Psát o výbavách dnešních biků by se mohlo zdát, že je fádní prací. Neustálé rozklady, o jaký Sram nebo Shimano jde a proč tam není to či ono místo originálního komponentu, který do sady patří. Specialized sice sem tam již také nové Shimano osazuje, ale stále ve velké míře převládá Sram a tak je to i u tohoto modelu.
Expert patří někam doprostřed nabídky Stumpjumperů. Nejde rozhodně o žádný lowcost model s ekonomickým osazením, ale ke špičkově vybavenému próčku a S-Worksu mu přeci jenom ještě dost schází. Na druhou stranu z pohledu užitné hodnoty se může pochlubit identickým rámem jako dva výše jmenované modely, který má na sobě nálepku FACT11m, což jsou rozhodně plusové body.
Nešetřilo se tady příliš ani komponentech pohonu. Sram XO1 Eagle. Pravdou ovšem je, že k XO1 přehazovačce a řadící páčce tady Specialized vyspecifikoval jen nýtovanou GX kazetu a kované hliníkové kliky Truvativ Descendant. Napřevodování pak předurčuje hlavní trailové cíle tohoto kola, protože i přes megarozsah nové kazety 10-52z. tady najdete jen 30 zubový hliníkový převodníček, mimochodem opatřený praktickým vodítkem řetězu.
Koncern Sram pak bike vybavil také hydraulickými brzdami, a to hned v hodně vysoké šarži RCS, která je navíc ještě posílena o 200mm kotouč vpředu doplněný o 180mm zadní kotouč.
Rozumně zvoleno je také odpružení. Cestu si sem našly Performance jednotky od Foxu s černými vnitřními kluzáky. Vpředu to je třicet čtyřka vidlice, vzadu pak Float DPS tlumič, oba pochopitelně ve vzduchovém provedení. Sluší se ještě doplnit info o zdvizích obou kol. Vpředu dostanete o něco víc, konkrétně 140 mm, vzadu pak rovných 130 mm.
Pokud jste byli u Specialized dosud zvyklí na to, že modely Expert už mají karbonové Rovaly, tak budete zřejmě zklamaní. Rovaly tu sice jsou, ale pouze v hliníkové verzi. Pro ty karbonové musíte u nového Stumpjumpera zvolit model PRO. Jelikož jde v tomto případě o jezdivější provedení trailbiku, jsou zde obuty pláště Butcher a Purgatory v šířce jen 2,3".
Zbytek osazení ani tady nepřekvapí. Karbon nečekejte. Komplet hliníkový kokpit, opatřený výraznými vlaštovkami, se stará o vyšší úchop.
Teleskopické sedlovky Specialized odebírá dlouhodobě pro většinu svých modelů od X-Fusionu a ani tady neudělal výjimku. Najdete tu celkem dobře fungující X-Fusion Manic s 170mm zdvihem, který je myslím pro tento typ biku naprosto dostatečný, možná až příliš luxusní. Oproti tomu levná plastová ovládací páčka evokuje lehce jinou cenovou skupinu, rozhodně ne tu, pohybující se kolem stopadesátitisícové hranice.
V testu jsem měl druhou největší velikost, která je tady značena S5 a bike bez pedálů jsme navážili na rovných 13,54 kg, Což je o poznání méně, než bych od takovéhoto kola čekal. Naopak nižší bych čekal cenu, nicméně Specialized ji nastavuje a je potřeba se tak smířit s tím, že za Experta 2021 budete muset letos dát 152 999,- Kč, tedy pokud ho vůbec někde seženete.
Dneska jsme se zaměřili při výběru konkurence na americké "spoluhráče", kteří se snaží Spešlu neustále šlapat na paty ať už designem rámů, geometrií nebo zajímavějšími cenami. Podívejte se na to, co za zhruba stejnou cenu nabízí Trek, GT nebo Yeti.
Musel bych si dát hodně práce, abych spočítal všechny Stumpjumpery, na kterých jsem kdy měl možnost jezdit. Netvrdím, že to byly všechny modely od úplného počátku jejich vzniku, ale byla jich většina. Vidět a mít možnost průběžně srovnávat, jak se mění a kam se posouvají, je jako sledovat dítě od jeho narození až po dospělý věk. Dnes tu máme další generaci, která se od té první devětadvacítkové, uvedené kdysi dávno, liší opravdu strašně moc a není to jen o tom, že tu jsou moderní 1x12 převody, ale hlavně o zcela jiném pohledu na geometrii.
Specialized jsem dlouhou dobu bral jako spíše konzervativní značku, které se nepouští do žádných větších experimentů s úhly a délkami a generaci od generace se posouvá jen poměrně střídmě (politicky korektně řečeno). Jenomže jiní zjistili, že dříve "úlet", za který bylo chápáno poměrně velké položení vidlice u 29" kol, se dá ustát i s vyššími zdvihy a velmi slušnou ovladatelností kola, a když k tomu navíc prodloužíte rám a nakopnete sedlovku, dostanete kombinaci, která má smysl a která může posunout vaše jízdní schopnosti o pořádný kus dál. Jen musíte zapomenout na roky staré dogma a nebát se navrhnout a otestovat na vlastní kůži něco, co tu ještě nikdy nebylo.
A věřte mi, že Specialized tohle zjistil už v rámci poslední generace svého Endura nebo předchozí generace Stumpjumperu, který vypustil poprvé v historii v novém pojetí geometrie v rámci hliníkové verze EVO a poté, co se potvrdilo, že je to cesta správným směrem, začal tuhle EVO geometrii uplatňovat i na "ne"Evo modely včetně nejnovější generace SJ 2021.
S5, tak se jmenuje velikost testovaného modelu. Nejde o ní říct, jestli je to L, nebo XXL, protože ani v jedné z hodnot se do očekávaných tabulek vlastně nevejde. Společné je pro nové rámy jedno a tím je abnormálně krátká sedlová trubka u všech velikostí. Tím tak Specialized dává najevo to, že se klidně i menší jedinec dokáže bez problémů poskládat na větší rám a nemusí u toho mít sedlovku zasunutou na maximum. Důležité je, jaký styl jízdy preferujete a podle toho si určíte, jak dlouhý rám vám nejlépe padne. Za mě musím říct, že mi S5 k tomuto trailbiku vyhovovala asi naprosto ideálně. S6 jsem sice nezkoušel, ale odhaduju, že Specialized nastavil její rozměry tak, aby rozšířili pole působnosti rámu ještě o kousek dál, než bylo loňské XLko, takže by se dalo říct, že S6 je v podstatě něco jako XXL, protože tam už hodnota reache 535 mm vzbuzuje opravdu respekt.
První pocit po nasednutí na kolo mi jen potvrdil, že tohle bude dobré. Malinko delší předklon, ale stále naprosto pohodlná pozice s horní rámovkou kdesi hodně dole pode mnou dával podivný pocit velmi nízkého rámu, který je přitom naprosto dostatečně dlouhý. Spolu s poměrně vysokým úchopem, který Specialized tradičně u Stumpjumpera drží, a to i díky 130mm hlavové trubce, dával tušit, že si to spolu zřejmě hodně užijeme.
U Stumpjumpera jsem nikdy nečekal, že se bude svým projevem při šlapání podobat Epicovi. Jednak proto, že jsem Epic vnímal jako méně aktivní kolo s menším zdvihem a logicky tak i menším komfortem, který nabízí, jednak proto, že je to prostě FSRko, které od svého počátku bylo stvořeno pro maximální citlivost odpružení a ne proto, abyste z něj udělali nějakým lockoutem hardtaila. Ano, byla tady doba, kdy se i na Stumpjumpery Specialized pokoušel dávat chytré tlumiče s Brain vychytávkou, ale od toho po čase upustil, aby se opět vrátil k aktivnímu průběhu odpružení.
Jenomže druhá z výše uvedených věcí už konkrétně u této generace SJ neplatí. FSRko tu totiž už nenajdete. Pocitově je to znát, ale není to tak velký průšvih (co se týká aktivnosti odpružení), jakého jsem se obával. Pravdou je, že tu Specialized vsadil jen na 130mm zdvih a ten celkově nepotřebuje zadní zdvih zdaleka tolik jako vysokozdvihové verze EVO nebo Enduro biků.
Výjezdy kontra zadní odpružení. Docela dlouho jsem přemýšlel, jak chování zadní stavby popsat, resp. jak popsat to, že se její projev liší od loňského modelu, ale nikoliv výrazně. Specialized uvádí, že jde kolo více za pedálem a má optimalizovaný antisquat. V praxi se ale pod vámi kolo stále trochu pohupuje, byť možná o poznání méně než předchůdce, ale pokud chcete stejně pořádně zasprintovat na silnici nebo polní cestě, stejně bude pro vás lepší si tlumič zalockoutovat.
Naopak co se týká aktivity odpružení při plně otevřeném tlumiči, přiznám se, že nemůžu říct, že by došlo k nějakému výraznému posunu k horšímu či tupější odezvě odpružení. Ano, je zde o malinko méně zdvihu, než kolik bych čekal u takto pojatého biku s takovouto geometrií, ale jak říkám, že by zjednodušením kinematiky nějak utrpěla aktivnost odpružení, kterou je Stumpjumper známý po dlouhé roky, to se říct nedá.
Co naopak posunulo vlastnosti kola ve výjezdech, je strmější úhel sedlovky. Šlapete tak v podstatě pod sebe, zatímco zadní kolo je za vámi a necítíte absolutně žádnou tendenci nestability či nervozity ani ve strmých výjezdech. Trochu jsem se bál poměrně vysokého úchopu, ale právě výrazně delší reach dává dostatek prostoru pro práci s těžištěm, takže není problém s udržením bezpečné trakce obou kol.
Asi největší rozdíl pocítíte ale při jízdě z kopce. Kočírovat tuhle 1268 mm dlouhou věc je totiž jedna velká radost. Bike pod vámi sedí jako přibitý. Ani známka nějaké nervozity nebo neochoty podívat se za roh. Čím víc rychlejší jste, tím víc jistější je i váš bike. 780 mm široká řídítka dávají naprostou kontrolu nad kolem, a to i díky jejich tuhosti, za kterou může robustní 35mm průměr. S řízením se tak rozhodně nijak neperete, spíš jen tak v poklidu kontrolujete, abyste nevyjeli z ideální stopy.
Pokud se pak dostanete do situace, kdy je potřeba zabrzdit a projet trialový úsek, počítejte s tím, že máte prostě o deset centimetrů delší bike než před deseti lety a zatočit s ním kolem stromu chce trochu umu, dobrého odhadu a v nejhorším případně i šlápnutí si či odhození zadního kola. V tomto ohledu přiznávám, že jistá míra větší neohrabanosti a lenosti rychle zatáčet tu je, ale jiné výhody této geometrie podle mně výrazně nad tímto pocitem převládají. Jo a ještě na jednu věc jsem zapomněl a ta je obligátní; Stumpjumper má nízko těžiště ale také hodně nízko střed. Tohle je klasika, na kterou občas zapomenu, když se nechám unést. I v tomto případě mě to jednou skoro vytrestalo, když jsem si přišlápnul v zatáčce a chycený kořen mi málem vystavil nehezkou stopku. Osobně bych ale rozhodně na tomto nic neměnil už proto, že jsem celý test ponechal bike ve spodní pozici nastavení tlumiče, to znamená s nižším středem a položenější vidlicí. Upravit se to dá o půl stupně na úhlu a o 7mm na výšce středu, to jen pro upřesnění.
Poslední pocit z používání kola, který jsem získal po pár výjezdech i trailech, souvisí s jeho hmotností. Nevím, jak moc velkou roli hraje jen 130 mm zdvih zadní stavby, ale bike mi přišel až neuvěřitelně lehce manipulovatelný a snadno odlepitelný od země. Přeskočit si s ním velké kořeny ve sjezdu je radost, troufnout si i na větší bunnyhopy jsem zjistil, že je také docela snadné a pokud jsem měl hlavě uloženu nějakou předchozí informaci o tom, jak se choval jeho předchůdce, tak nový model je podle mě takový celkově light sympaticky vyladěný, byť tu chybí lehčí a tužší kola a dokážu si představit, že v tomto ohledu bude S-Works ještě o poznání dál, ale také o sto tisíc výš a to je rozdíl, který ne každý kvůli pár dekům hmotnosti skousne.
Jednu připomínku bych ke kolu ale přeci jenom měl, a to dost výraznou. Týká se převodů. Ty jsou tu totiž nastaveny hodně do pomala a to je podle mě škoda. Už kazety 10-50z. zvládly vyjet i s 32 zubovým převodníkem hroznej kopec, ale tady je nejlehčí převod 30-52 a to je, jak to říct, absurdně nesmyslný převod na kolo, od kterého čekáte, že na něm budete chtít čas od času i výletit a rychleji se přesouvat z A do B.
To, že se nenadřete do kopce a nohama i netrénovaný jedinec utočí nesmyslný sklony, je sice hezké, ale jakmile se chcete trochu víc rozjet po trailu nebo lesní cestě, zjistíte, že první, co na kole budete chtít vyměnit, je právě převodník. Za třicet dvojku minimálně, já bych dával tedy rovnou třicet čtyřku.
Jinak bych ke komponentovému osazení neměl dalších výtek, snad jen již zmiňovanou plastovou páčku teleskopické sedlovky bych nahradil kovovou verzí, aby lépe korespondovala s XO1 řazením. Ale chápu, pět dolarů rozdíl na kole v takovém množství by Spešl neustál (humor :-).
Co říct o novém Stumpu na závěr? Jakkoli se na první pohled jeho design téměř nezměnil z pohledu jízdních vlastností, je to snad výraznější posun než ten, který přišel u předposlední generační obměny, která spočívala v naprosto kompletně předělané konstrukci rámu. Stále je to hodně univerzální bike, který svého uživatele dostane snadnou ovladatelností a takovou agilnější rychlejší a snazší silovou jízdou.
V této verzi s nižšími zdvihy přitom drží sportovnější charakter, díky kterému se nemusíte bát si naplánovat i delší štreku s kamarády na XC kolech, nebo si na pohodu užít nějaký ten maratonek nebo etapáček typu Trans Rockies nebo Trilogy.
Stumpjumper, jakkoli zvládne hodně, není vysloveně enduro nebo allmountain kolem. Pakliže máte choutky v drsnějších sjezdech skal, bude rozhodně lepší, resp. ideální se podívat po jeho EVO sourozenci, na jehož test se hodně těším. Tam se totiž bavíme o 150mm zdvizích a nastavitelné geometrii, která dokáže pokrýt od trailbiku až po enduro a podle mě právě EVO verze tak ještě o poznání víc vystihuje hlavní podstatu Stumpjumpera jako takového v jeho drsnější, ale současně i zajímavější podobě. Tady jde přeci jen o umírněnější variantu pro klidnější povahy a větší masy. Dobré je, že je jen na vás, jaká poloha vám více vyhovuje a jakou si nakonec zvolíte.
Kompletní výpis výbavy, technologií i hodnot geometrie najdete na stránkách výrobce www.specialized.com.
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Pokud jste ostřílené cyklistky a hledáte lehkou, slušivou a samozřejmě dobře odvětranou helmu, zpozorněte –... Příspěvek Nečekané překvapení pro DNK. Helma POC Omne Lite pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Radost z pohybu je vlastní snad všem dětem, a platí to i pro pohyb na... Příspěvek Nadílka pro nejmenší – revoluční odrážedlo Early Rider Super Velio pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
bolo by vhodné opraviť, že tá 34-ka nie je "len" Performance, ale Performance Elite, čo znamená, že má aj novú Grip2 patronu...
odpověz na tento komentářPěkný článek :-)
Akorát cavyky se píší s ypsilonem.
To, ČÁRKA co mě baví na Stumpjumperu už hezky dlouho, ČÁRKA jsou i jeho vychytávky. vnitřní S VELKÝM V na začátku věty.
flašky, ČÁRKA ačkoliv
Obecně můžete psát méně složité věty, je tu spousta případu, kdy si sám nejsem jist, zda ne/jsou čárky správně :-)
odpověz na tento komentářKonečně se stává inside-bidon skutečností i pro Mtb. Na 1000miles jsem to chtěl řešit šprckou nebo něčím podobným, hadici natáhnout místo lanka na smyk a bylo by.. tak snad to okoukaj (od spešla) i další výrobci
odpověz na tento komentářVak na vodu je příslušenství, které je schované uvnitř rámu kam se chodí odklopením krytky pod košíkem na láhev. Další testeři píší méně často ale píší a letos už se docela polepšili co do množství, Hledejte podpisy Tomáše Růžičky, Honzy Měšťáka, nebo Kuby Jirků, každý z nich letos pár kol udělal ;-)
odpověz na tento komentářKde prosím je na tom kole nový vak na vodu, o kterém píšete? :-) Proč píšete v množném čísle (...tady jsou naše dojmy ...), když už mnoho let nám předkládáte své testovací rozumy jen vy? :-) Opravdu tam nemáte někoho jiného aby do testů přinesl něco nového?
odpověz na tento komentář