TEST - Turner Flux

První jízdní dojem

Hned při prvním nasednutí na kolo mě překvapila hodně nízko položená řídítka. Ocenil jsem proto možnost přeskládat podložky nad hlavovkou tak, že se představec posunul o pár centimetrů výš. S výškou sedla jsem problém neměl, tam byla i na mých 189 cm rezerva, ale otázkou je, jestli by co do délky posedu nebylo lepší zvolit velikost XL. Ne že bych si na kole připadal jako vosa na bonbónu, ale přeci jenom vzdálenost řídítek od špičky sedla mi přišla spíš kratší.

Co se týká DW-Linku a jeho fungování, musím konstatovat, že rozhodně nezklamal. Po docela dlouhé době, kdy jsem na něj usedl, jsem si zase připomenul jeho jedinečnou vlastnost, kterou je akcelerace. Zatímco mnoho dalších virtuálů se dnes snaží nabízet aktivní chod za všech podmínek, tak DW-Link stále umí to, co přinesly virtuály jako hlavní výhodu oproti jiným systémům - zajistit perfektní akceleraci bez zbytečného propružování, aniž byste museli mít na kole sofistikovaný tlumič složitě nastavený na omezené tlumení.

DW-Link se totiž i s plně otevřeným tlumičem prakticky nepohupuje a to málo, které jste schopni zaregistrovat, pak spolehlivě vyrušíte v okamžiku, kdy přepnete páčku tlumiče do prostřední pozice. Třetí poloha lockoutu pak v podstatě ztrácí smysl. Využijete ji možná jen na silnici při spurtu ze sedla, jinak jsem neměl potřebu ji vůbec používat.

Co mě mírně zklamalo, byly vrchařské schopnosti tohohle biku. Jakkoliv by tlumení zvládlo prakticky cokoliv a snaží se neubrat ani watt navíc z vašich nohou, prudší výjezdy tahle verze Fluxe příliš nemiluje. Má totiž tendenci se kvůli 140 mm vidlice příliš brzo stavět na zadní, a nutit vás tak k artistickým výkonům balancujícím na špičce sedla. Na druhou stranu je pravda, že podobně prudké výjezdy, na kterých testujeme tuhle vlastnost, na většině trailparků nenajdete a stoupací traily, jakkoli dlouhé, na tomhle Fluxu zvládnete s prstem v nose.

Jinak je geometrie navržena sympaticky. Kolo okamžitě reaguje na změnu směru jízdy a proplétat se s ním po trailech a klopenkách je radost. Rám vás podrží i díky své výborné tuhosti. Nic se zde nekroutí ani při šlapání ze sedla. V tomto ohledu snad jen malá připomínka ohledně osazení převodů. Nejtěžší 32/10 není příliš rychlý pro delší marathonské vyjížďky, ale ani nejlehčí 32/42 neznamaná, že s kolem vyjedete vše. Netrénovaný jedinec bude mít pravděpodobně docela problém ve výjezdech, kde se bude muse soustředit nejenom na udržení balancu, ale také rychlosti. Řešením je pochopiteně buď kazeta s větším rozsahem zubů, nebo dvoupřevodník, ale to záleží především na schopnostech a preferencích majitele.

Testovaný bike byl ve speciálním custom provedení i co se barvy týká. Černý rám se stříbrnými logy byl kompletně přelepen modrými samolepkami tak, aby vše ladilo jak s grafikou vidlice, tak polepkami ráfků. Otázkou je, jak dlouho takovýto tuning na kole vydrží, resp. kolik blátivých seancí a následných mytí zvládne odolat. Co mi ale bylo hodně divné, že zde chyběla ochrana spodní části dolní rámové trubky. Tohle místo je vystaveno na podobných kolech abnormální zátěži a nemít na něm sériově pořádný plát gumy je podle mě zbytečné riskování.