Trať Cape Epic 2018 – jízda proti chronometru rozhodne!

Čím rychleji se slavný Cape Epic blíží, tím častěji přicházejí na svět novinky. Tady je náš souhrn a analýza 658 km dlouhé trati...

Autor: Tomáš Přibyl
Foto: Greg Beadle, Nick Muzik, Evald Sadie /Cape Epic/SPORTZPICS
Trať Cape Epic 2018 – jízda proti chronometru rozhodne!

 

Od roku 2003 se píše historie slavného etapáku, který se odehrává v rozličných terénech Kapska na úplném jihu Jihoafrické republiky. Vývoj designování tratí se dá vysledovat z několika úhlů pohledu. Zatímco počet závodních dní je od samého počátku neměnný, tj. osm dní, ostatní parametry se vyvíjely i v souladu s tím, kam se posunovala horská cyklistika; stále lepší technika, míněno používaná horská kola a také stále obtížnější trati.

Ještě před deseti lety nebylo problémem natáhnout celý závod na více než devět set kilometrů, poslední ročníky ale již nepřesahují o mnoho kilometrů šest set. Přitom souhrnné časy za osm etap se nijak výrazně nemění. To je dáno výše zmíněnou změnou náročnosti. Zpočátku historie závodu byla takřka výlučně využívána síť místních silnic a cest. Ale nežijte v iluzi, že se odehrávala nějaká nuda na asfaltu. Drtivá většina silnic nižších tříd je v Africe stále ještě hliněných a v dost špatném stavu. Na horských kolech se zde díky tomu jezdily neuvěřitelné průměrné rychlosti, u těch nejlepších mnohdy nad třicet km za hodinu. To už dnes není možné. Každým rokem přibývají obtížné single traily nebo pasáže, o kterých by si člověk na první pohled myslel, že zde na kole vůbec není možné projet.


Jak zvládne letos Cape Epic Nino Schurter se svou družinou Scott Sram?


Při vyrovnanosti profesionální špičky ale byli organizátoři nuceni reagovat na skutečnost, že i v tak složitých podmínkách docházelo k tomu, že se vytvořilo nějaké pořadí v prvních dnech a pak začala hrát roli neúprosná taktika. Z pohledu diváka šlo pak často o dost nudnou podívanou. Už koncem minulé dekády tak přišlo opatření v podobě časovky, která zahajovala celý program a rozřadila celé pole do mnohdy značných časových odstupů, i profesionální jezdci museli později nahánět minuty, které první den poztráceli. To se děje od roku 2008, kdy stejně tak jako o rok později proběhl prolog v délce pouhých 17 km. V roce 2010 přišel nový experiment, kdy startovní pole časovku absolvovalo až pátý den. Hned o rok později přišel další radikální krok; prolog v délce 27 km a ještě k tomu časovka pátý den, dlouhá 32 km. Tyto experimenty byly ale opuštěny a dalších šest dlouhých let se tradičně pouze startovalo prologem, který špička závodního pole vždy absolvovala v čase hluboko pod jednu hodinu.

Letos dochází k průlomu a návratu do roku 2011. Prolog v délce 20 km je ještě doplněn poměrně obtížnou časovkou šestý den etapáku. Ta má bezmála 40 km a převýšení více než 1400 metrů. Organizátoři si slibují, že po prologu a čtyřech dlouhých etapách (všechny přes 110 km) dojde k další atomizaci startovního pole a dramatické změně v průběžném pořadí. Do cíle zbydou jen dvě etapy, a tak bude hodně těžké případné ztráty znovu dohánět.


Jaroslav Kulhavý bude v neděli 18. března premiérově sjíždět z rampy s Američanem Howardem Grottsem


%pagebreak(Etapy Cape Epic 2018)%

 

Konečně se tedy pojďme podívat na celou trať Cape Epic 2018, délky etap, jejich převýšení a nejzajímavější místa.  


1. den – prolog, Cape Town |(University of Cape Town), 20 km/400 metrů

Prolog se odehraje na jednom ze slavných míst Jihoafrické republiky, na úpatí Stolové hory v Kapském městě. Trať je krátká a těžká. Nejprudší stoupání na nejvyšší bod, který nese trefný název „Strom mrtvého muže“ (starý strom tam opravdu stojí), bude jako obvykle obsypáno diváky. Technická sekce Plum Pudding na cestě do cíle bude další lahůdkou.

 


2. den – 1. etapa, Robertson-Robertson, 110 km/1900 metrů

Večer po prologu se startovní pole přesune do zhruba 130 km vzdáleného Robertsonu. Etapa má podtitul „Není se kde skrýt“. Celá se totiž odehrává v pustině bez stromů, bez lesa. Na všechny čeká několik zásadních výjezdů, nejdelší z nich měří 14 kilometrů a startovní pole se octne ve výšce přes sedm set metrů nad mořem. Hned na začátek to bude extra těžké zvlášť, jestli bude pálit sluníčko.


3. den – 2. etapa, Robertson-Robertson, 110 km/2000 metrů

S podtitulem „Against the Ropes“ je druhá etapa neméně obtížná jak ta první. Hned na osmnáctém kilometru extra těžký výjezd „Balboa climb“, na sedmdesátém km „One-Two-Three Combo“, tj. několik prudkých stoupání a sjezdů bezprostředně následujících a od osmdesátého do devadesátého kilometru první dlouhý singletrail „Bosvark“, kde první půlka vede vzhůru a druhá je sjezdová.


Takové stoupání museli zdolávat závodníci vloni ve 2. etapě....



4. den – 3. etapa, Robertson-Worcester, 122 km/1800 metrů

Pořadatelé nazvali etapou „Nejdelší den“, a tak je patrné, že nepůjde o žádný relax. Z mnoha stoupání na nejdelší trase ročníku vypíchnu jen brutální „Penn Hill“ na sedmdesátém pátém km, je to lakonicky řečeno strašná stojka, o čemž vypovídá její název (tužka). Logicky následuje sjezd a ne ledajaký. Jmenuje se dost zlomyslně „Choose your own adventure“ (něco jako: najdi si své vlastní dobrodružství), takže předpokládám, že tam o krizovky nebude nouze.


5. den – 4. etapa, Worcester-Wellington, 111 km/1800 metrů

Podtitul „Battle Royal“ by se dal volně přeložit jako „královská etapa“. Z určitého pohledu ano, ukončuje totiž čtyřdenní blok extra dlouhých bitev, který nemá v minulých letech obdoby. Znovu je zařazen nádherný a v Jihoafrické republice známý singletrack „Goudini Spa Singletrack“ na kótě 45 km, hned následuje brutální stoupání „The Thudbuster“ a skoro ve finále dne legendární „Bains Kloof Pass“, který zmučené cyklisty donutí stoupat plných patnáct kilometrů.


6. den – 5. etapa (časovka), Wellington-Wellington, 39 km/1400 metrů

Název „Proti chronometru“ jasně říká, o co půjde. Myslím, že to bude hodně napínavé, a to hlavně pro elitu. Znovu se dostanou do nejistoty, protože kontrolovat si časy proti konkurenci bude takřka nemožné a všichni budou muset jet naplno. Překvapení v cíli lze očekávat, stejně tak jako frustraci jedněch a nadšení druhých. Amatérské týmy se pokusí aspoň trochu, v rámci možností, pošetřit síly na finále. Časovka má profil, který více méně pořád stoupá a až ke konci následuje logicky technický sjezd nazvaný „Cool Runnings“, ten má délku pět kilometrů. Předchází ho ale dva zásadní výjezdy, první mezi 15. až 20. km, ten se jmenuje „Plantation“ (Plantáž), druhý mezi 25. a 30. km, nazvaný „Seven Peaks Climb“, což naznačuje, že je to pěkná sedmihlavá zubatá saň. Na to se opravdu těším, výsledková listina určitě dozná změn.


Cape Epic 2018 bude opět plný singltrailů...


7. den – 6. etapa, Wellington-Wellington, 76 km/2000 metrů

Předposlední den si už budou mnozí lízat rány, ale někteří se budou pokoušet eliminovat ztráty z časovky. Jedny ani druhé opět nečeká lehký den. Pod názvem etapy „True Grit“ (Opravdová kuráž) se neskrývá nic než těžká práce, do které už se popravdě moc nechce. Už na sedmnáctém km přichází osmikilometrové stoupání nazvané „Green Mamba“, asi je pěkně jedovaté! Lahůdkou pro ty, kteří ještě budou vnímat, by měl být těžký sjezdový singletrail na 40. km nazvaný „Cheese Grater“ (Struhadlo na sýr) a ve finále výjezd stejného názvu jako sama etapa, takže asi zásadní věc. To potěší na kilometru padesátém druhém…


8. den – 7. etapa, Wellington-Paarl (Val de Vie), 70 km/2000 metrů

„Last stand“ se jmenuje trefně poslední etapa, a jak s oblibou zdůrazňuje designer tratí, není nikdy finální den jen nutným dojížděním do cíle (jako na jiných slavných závodech), ale plnohodnotnou bitvou, ve které se dá ještě leccos získat nebo také ztratit. Také bývalo smutným faktem, že v posledním klání zaznamenali pořadatelé nejvíce zranění. Všichni už jsou hodně unavení, pozornost opadá a ve snaze urvat ještě nějaké to lepší umístěné dochází k řadě karambolů. Tři extra těžká stoupání čekají postupně na startovní pole, konkrétně na 12., 15. a 55. km. Technický sjezd na 57. km nazvaný „Bone Rattler“, čili něco jako „Chrastění kostí“ asi nebude vyhlazený singletrail z Nového Města pod Smrkem. A pak už jen pár posledních km a přijde vytoužený cíl…

Letošní Cape Epic má celkem 658 závodních kilometrů, na kterých bikeři zdolají 13530 výškových metrů. Věřím, že to bude díky novému formátu závodu a vychytaným pasážím tratí extra napínavá podívaná. Sledujte zpravodajství na MTBS, opět budeme u toho!

 

Tomáš Přibyl

  

 

 

Přečteno - 5298x Tagy: cape epic etapáky
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Ostatní závodyJaký byl Bike Transalp 2018?
    Jaký byl Bike Transalp 2018?
  2. Ostatní závodyKateřina Nash si znovu podmanila BC Bike Race, MČR vynechává
    Kateřina Nash si znovu podmanila BC Bike Race, MČR vynechává
  3. Ostatní závodyDnes odpoledne startuje 6. ročník Kupkolo.cz MTB Trilogy
    Dnes odpoledne startuje 6. ročník Kupkolo.cz MTB Trilogy
  4. Ostatní závodyHynek vyhrál etapový závod S2 ve Švýcarsku, Ulman 9.
    Hynek vyhrál etapový závod S2 ve Švýcarsku, Ulman 9.
  5. Ostatní závodyJubilejní 20. ročník Alpen Tour přinesl nové ideály pro 21. století
    Jubilejní 20. ročník Alpen Tour přinesl nové ideály pro 21. století
  6. Ostatní závodyExkluzívně pro české bikery; Mitas 4 Islands 2019 v novém formátu!
    Exkluzívně pro české bikery;  Mitas 4 Islands 2019 v novém formátu!

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744